Se sochařem Pavlem Karousem tentokrát zájemci o socialistické umění vyrazí za výtvarnými artefakty z 60., 70. a 80. let 20. století na sídlišti Pankrác II. Pankrác je osídlena už od pravěku. Lidé prehistorické doby zde žili v době neolitu, což dokládají archeologické nálezy. Lokalita dostala název podle kostela, který byl založen kolem roku 1100.

Čtvrť byla původně součástí vyšehradského podhradí a byla tu velká a bohatá vesnice. Později ale oblast začala upadat, kolem roku 1820 stál na Pankrácké pláni pouze kostel, hospoda a dva domky, o dvacet let později jen o 15 stavení více. A tak zde v letech 1885 až 1889 vznikla trestnice. A kolem ní o padesát let později i moderní čtvrť.

Pankrác I až III

Od poloviny 50. let 20. století došlo k rozmachu panelové výstavby, podobný projekt v Praze do té doby neměl obdoby. V roce 1947 byl dokončen první velký obytný soubor na Zelené lišce, v 60. letech zde  vyrostla sídliště Pankrác I, Pankrác II a Pankrác III. A v nich sochy, které měly možnost prostor mezi budovami zútulnit.

Třeba díla Zdeňka Šimka anebo Jaroslava Vacka, umělce, který se ve svém převážně figurativním sochařském díle umně vyhnul prvoplánové popisnosti a raději na lidské figuře studoval její základní objemy a vzájemné vztahy k vyjádření abstraktních pocitů. I jeho díla během vycházky mezi paneláky objevíme.