Literární solónek Nób(e)l nabízí opravdu zajímavou literaturu. A knihovníci si na jejím výběru dávají skutečně záležet. Každé setkání se totiž nese v duchu dvou výjimečných titulů - jednoho od nositele Nobelovy ceny za literaturu a druhého, tematicky podobného, od laureáta jiné literární ceny.
Nadcházející setkání, které se koná 22. listopadu, spojuje téma "Náboženský fanatismus ze dvou úhlů pohledu".
Sníh
Tentokrát Literární salonek nabídne knihu Sníh od Ohrana Pamuka - držitele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2007. Než se stal tento turecký spisovatel laureátem prestižní ceny, český čtenář o jeho tvorbě neměl ani ponětí. S cenou přišel zlom a na pulty našich knihkupců se dostaly i české překlady Pamukových děl – například vzpomínková kniha Istanbul, nebo romány Nový život, Jmenuji se Červená či právě Sníh.
Sníh vyšel v roce 2002 a je považován za politický román. Především kvůli tomu, že zahrnuje témata turecké historie, která jsou tabuizovaná. Dotýká se například věčného střetu mezi sekularisty a islamisty, střetu Západu a Východu.
Děj tohoto mnohovrstevnatého románu se odehrává v horském městě Kars na východní hranici Turecka s Arménskem, kam přijíždí básník a příležitostný novinář Ka. Krátce po jeho příjezdu Kars odřízne od okolního světa sníh…
Ve městě se Ka zajímá nejen o místní volby, ale také o podivné sebevraždy nábožensky vyhraněných mladých dívek, které už na první pohled spojuje dodržování i porušování původních tradic. Především se však chce setkat se svou láskou z mládí, na kterou ani po letech nepřestal myslet.
Dům u mešity
Druhým literárním dílem, o kterém se bude 22. listopadu v Ústřední knihovně diskutovat, je působivý román Dům u mešity od Kadera Abdolaha, který podává svědectví o životě v Íránu 70. a 80. let, i o každodenní islámské kultuře.
V popředí děje je íránská rodina, která si žije poklidným životem v domě přiléhajícím k mešitě ve městě Senedžan. Patriarcha rodu a prodejce koberců, jeho manželka, děti, slepý Muezzin v domě zažívají období klidu a prosperity. Ovšem jen do té doby, než tuto etapu vystřídá teror a perzekuce vyvolaná nástupem k moci ajatolláha Chomejního a jeho věrných.
Rodina žijící v domě u mešity ztrácí svůj vliv, do dříve poklidného městečka přichází strach, vypočítavost, krutost, msty a vraždy.
Tento román íránského autora žijícího v Nizozemsku se hlásí k orientální tradici i magickému realismu, zároveň poukazuje na procítěný obraz situace obyčejných muslimů, kteří se ocitli mezi mlýnskými kameny vnucované světské kultury a stejně nevítaného náboženského fanatismu. Ne nadarmo obsadil Dům u mešity druhé místo v anketě o nejlepší nizozemský román všech dob!