Hned po příchodu do jízdárny na vás dýchne zvláštní atmosféra. Příjemná, majestátní, vznešená. V tomto výjimečném prostoru se vám totiž naskytne příležitost si z bezprostřední blízkosti prohlédnout tisícovku exponátů, které tvoří sto let historie Československa a České republiky.

Artefakty to jsou vskutku „královské“. Dotýkaly se jich, nebo dokonce patřily osobnostem, jež tvořily naše dějiny. Proto také výstava zní Doteky státnosti.

Dvojplošník, který vítal Masaryka

Každý předmět v sobě ukrývá zajímavý příběh. A tak, když se na jednotlivé exponáty podíváte, trochu se zamyslíte a pak zavřete oči, v hlavě se vám možná začne odehrávat němý film. Film, který zachycuje mimořádné okamžiky českých novodobých dějin...

Tak třeba takový dvojplošník Bohemia B-5 z roku 1918 - jedno z největších lákadel expozice. Jde o první československé motorové letadlo z konstruktérské dílny Oldřicha Hallera, které poukazuje na snahu nového státu opanovat vzduch. Vzniklo pouhé dva měsíce po založení republiky.

Poprvé se letadlo, jehož rozpětí křídel je osm metrů, do vzduchu dostalo 27. dubna roku 1919 z tehdejšího letiště Bory u Plzně. A v květnu téhož roku týž dvojplošník vítal prezidenta Masaryka v Plzni. Jenže po návratu z této slavnostní akce aero havarovalo – před přistáním totiž ztratilo rychlost (maximální byla 110 km za hodinu) a zřítilo se k zemi.

Do Jízdárny Pražského hradu bylo první československé letadlo převezeno z Leteckého muzea Kbely - ve své sbírce ho má Vojenský historický ústav, který výstavu Doteky státnosti spolu s dalšími institucemi připravil.

Remkův skafandr

Přesunete-li se kousek dál, narazíte na další předmět, nad kterým nejeden návštěvník zakroutí hlavou. Ne proto, že by byl nezajímavý, naopak. Skafandr, ve kterém Vladimír Remek před čtyřiceti lety jako první československý kosmonaut vzlétl do vesmíru, v každém totiž vzbuzuje otázku: „Jak se do něj mohl Remek dostat?“ Nenechte se zmást. Vesmírný oblek byl Remkovi ušit na míru.

„Tento typ skafandru je v podstatě záchranný prostředek, který je připraven v případě hermetizace kabiny při startu, tedy úniku vzduchu, udržet minimální atmosféru, tlak, abyste přežili,“ uvedl kdysi v jednom rozhovoru sám Vladimír Remek s tím, že ve skafandru kosmonaut není po celou dobu letu. Na oběžné dráze prý už není riziko vzniku nějaké díry a úniku vzduchu tak velké, jako při dynamických operacích – tedy při startu, sblížení a odpojení s vesmírnou stanicí či přistání.

Jak šel čas s českou vlajkou...

Svůj příběh na výstavě „vypráví“ i naše vlajka. Jak vlastně v průběhu dějin měnila své podoby? Pořádně se na výstavě rozhlédněte. Formy tohoto naše symbolu, které zde uvidíte, vás možná překvapí.

O vlajce se tu dozvíte mnoho zajímavého. Tak třeba to, že už v 11. století je v Čechách doloženo užívání praporců jako symbolu panovnické moci přemyslovských knížat. Červené prapory s bílým lvem, odvozené od erbu Českého království, se pak začaly objevovat v 15. století.

Bílo-červená barva symbolizovala naši zemi i v následujících stoletích. Ať už to bylo nad pražskými barikádami v revolučním roce 1848, či 28. 9. 1914, kdy na prapor v Kyjevě přísahali příslušníci České družiny – první jednotky vznikajících československých legií v Rusku. Bílo-červenými vlajkami také vítali obyvatelé i vznik republiky v říjnu 1918.

Vlajka s hvězdami i modrým klínem do třetiny délky

V jízdárně si můžete prohlédnout i vlajku z roku 1914, která více než tu naši současnou připomíná vlajku americkou. I na vlajce z roku 1917, která už má sice typický modrý klín, jsou po americkém vzoru hvězdy.

Přestože velké množství návrhů vycházelo z vlajky Spojených států, nakonec byla prosazena nejjednodušší varianta s původními zemskými barvami – bílou a červenou, k nim přibyla modrá, zastupující Slovensko a Moravu.

Jistě vás zaujme největší vlajka, která je v jízdárně vyvěšená skoro až do stropu. Tak ta je hodně cenná. Pochází z roku 1920 a vlála na lodi President Grant, která plula s čs. legionáři z Vladivostoku do USA. Určitě si všimnete, že ani ta ještě nemá dnešní podobu. Rozdíl je v tom, že její modrý klín sahá pouze do třetiny délky.

Sloup, který v roce 1938 vyvrátili nacisti

Na výstavě, která je součástí velkolepého výstavního cyklu Založeno 1918, si nelze nevšimnout ani drobnějších předmětů. Tak například za tlustým sklem se blýská unikátní kolekce Řádu bílého lva - našeho nejvyššího vyznamenání. Prohlédnout si můžete ale i originály ústav vydaných od vzniku Československa. Výstava se věnuje rovněž vývoji státního znaku, či státní hymně.

Některé z artefaktů jsou vzácné i tím, že dosud nebyly nikde vystaveny. Jako třeba pohraniční sloup z 20. let minulého století. Ten rozhodně v jízdárně nepřehlédnete, umístěný je přímo uprostřed jedné ze sekcí. Sloup se Vojenskému historickému ústavu podařilo získat teprve loni, kdy ho zástupci aktivních záloh Armády ČR objevili na cvičišti v Rakousku.

Sloup stával na hraničním přechodu na jihu Moravy. Jenže v roce 1938 ho nacisti, když toto území obsazovali, vyvrátili a odvezli ho jako kořist na své cvičiště. Na pilíři je dodnes zachovaná původní barva a při podrobnějším zkoumání dokonce objevíte i stopy po střelách na místě, kde býval umístěný český znak. Kulky údajně byly ze zbraní rakouských vojáků, kteří se tak po likvidaci Československa mstili i tím, že se strefovali do znaku.

Výstava potrvá do konce října

V podobném duchu by se dalo pokračovat dál a dál. S každým vystaveným předmětem na vás dýchne kus důležité historie, připomene vám momenty, které psaly naše dějiny. Přijďte se sami podívat. Expozici můžete navštívit až do konce října, přičemž některé její části se budou každý měsíc obměňovat.