Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů, které tvoří až 80 procent veškerého odpadu v mořích.
Odpad v mořích poškozuje více než 800 druhů živočichů. 40 procent mořských savců a 44 procent druhů vodního ptactva trpí pozřením mořského odpadu. Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb.
Plasty zůstávají v ekosystému řadu let a podle ekologů bude do roku 2050 v oceánu více tohoto odpadu než ryb, odhadem 99 procent mořských ptáků bude mít v útrobách úlomky plastů.
Pražská zoo je vzorem
Co s tím? Začít musíme u sebe. A ekologicky by se měly chovat také firmy. Příkladem jde pražská zoologická zahrada. Ta postupně nahradila veškeré plastové nádobí nádobím zcela kompostovatelným, které se vyrábí ze škrobu. Zahrada rovněž spustila osvětovou kampaň mezi návštěvníky a jako první z českých zoologických zahrad zavedla linku na zpracování kompostovatelného odpadu.
„Zoologické zahrady by svým ekologickým chováním měly jít příkladem. Proto realizujeme tento pilotní projekt,“ řekl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. „Jde mimo jiné o 800 000 kelímků či 200 000 brček ročně. Apelujeme na návštěvníky, aby opravdu důkladně třídili a správně používali označené odpadkové koše, neboť bez toho není možné kompostování bez problémů provádět.“
Vlastní kompostér
Zástupci firmy IPODEC-ČISTÉ MĚSTO, která v zoo operuje, přebere svezený odpad z kompostovatelných plastů jako součásti gastronomických služeb poskytovaných v areálu zoo (jednorázové kelímky, talíře, misky, tácky, příbory či brčka). Ten pak ručně roztřídí, nechají rozdrtit v drtiči a nakonec spolu s gastroodpadem (nejčastěji zbytky po čištění zeleniny) vsypou do elektrického kompostéru, kde se při teplotě 60 °C rozloží ve výsledný substrát. Ten se pak v zoo zužitkuje jako hnojivo.
První zoo na světě
Zoo Praha se otevřením kompostovací linky stala první zoo na světě, která přímo ve svém areálu dokáže tyto obaly nejen zkompostovat, ale výsledný materiál bude také dále zužitkovávat.