Obora Hvězda - historie

V roce 1534 založil Ferdinand 1. v Liboci druhou královskou oboru, zpočátku zvanou Nová, vedle již existující Královské obory v Bubenči. Pro účely založení obory byl využit les Malejov, který Ferdinand I. vykoupil od břevnovského kláštera. Oboru ohraničila ohradní zeď, v níž byly zřízeny dvě brány, Břevnovská a Libocká. V roce 1555 započala v oboře výstavba letohrádku, podle návr­hu Ferdinanda Tyrolského. Tento mladší syn Ferdinanda 1. byl od roku 1548 v Čechách místodrží­cím. Letohrádek byl postaven na půdorysu šesticípé hvězdy, uvnitř byl vyzdoben jemnou štukatu­rou. Ve svahu za letohrádkem vznikla terasa s okras no u zahrádkou a při opěrné zdi sala terrena ve tvaru podélné galerie. Později byla sala terrena přestavěna na konírny. Z plánu vodovodu Pražského hradu, který v roce 1723 pořídil F. A. l. Klos, je zřejmý vývoj cestního rozvrhu. V uspo­řádání hlavních cest a průhledů na protilehlé stráně obory se opakuje princip hvězdy s páteřní osovou vazbou na letohrádek.
Kromě královské honitby sloužila obora též k jiným účelům, především slavnostem, ať již v sou­vislosti s korunovacemi, diplomatickými návštěvami či jinými událostmi. Mnohokrát to však byly i účely vojenské, dokonce se obora stala přímo dějištěm válečných událostí. K těm patří i neblahá bitva na Bílé hoře, která vyvrcholila dne 8.11. 1620 u ob orní zdi v místě zvaném Světlička.V oboře tábořila vojska též za následující třicetileté války i později, když Marie Terezie bojovala o dědictví rakouské. Stav obory byl po roce 1742 velmi vážný, proto musela být nově osázena a spravit se musely také cesty. K obnově obory však došlo teprve po roce 1763. Trvala několik desítek let, ho­nitba se sem ale již nevrátila, pouze v části obory vznikla bažantnice a bezpro­středně u letohrádku menší zahrada charakteru vlašského libosadu. Letohrádek zpustl a byl v letech 1785-1874 dle pokynu Josefa II. upraven a využíván jako sklad střelného prachu.
V roce 1862 přešla Hvězda do správy zámeckého hejtmanství. Sklad střelného prachu byl vyklizen v roce 1874 a letohrádek následně restaurován.
Během první poloviny 19. století byly větší plochy obory opětně zalesněny, po roce 1923 byly uvolněny a později i rozšířeny průhledy. V roce 1937 bylo upraveno prostranství před letohrádkem podle návrhu architekta Josefa Sokola. Rekonstrukce letohrádku v letech 1949-1951 se uskutečnila podle projetu archi­tekta Pavla Janáka, pro potřeby Muzea Aloise Jiráska, které se v roce 1964 rozšíři­lo o expozici, věnovanou Mikoláši Alšovi.
V letech 1986-2000 proběhla rekonstrukce letohrádku Hvězda, v rámci níž byly restaurovány interiéry, vyměněna střešní krytina a okna a obnoven obvodo­vý plášť. Restaurována byla také cenná mozaiková podlaha v hodovní síni z roku 1562.
Od roku 1993 jsou v rámci lesního hospodářského plánu v oboře realizována pěstební opatření dle studie zahradního architekta Pavla Šimka, stanovená se zřetelem na detailní partie podél komunikací. Probíhá též postupná oprava celé opukové zdi kolem obory a bran podle pro­jektu architekta Zbyňka Dubského. Od roku 1996 jsou na parteru před letohrád­kem instalovány umělé závlahy.

Pražské parky a zahrady (Božena Pacáková – Hošťálková a kol.)