Projekt managementu Královské obory v Praze 7 (2004)

Zadavatel:
Hlavní Město Praha

Zpracovatel:
Ing. Pavel Šimek – Florart
projekční a poradenská kancelář pro zahradní a krajinářskou tvorbu
Rybářská 401, 688 01 Uherský Brod
Tel.,fax.: 572 632 520
E-mail: florart@florart.cz
www.florart.cz

1. Úvod
2. Širší souvislosti

1. ÚVOD

Dokumentace tvoří koordinační materiál jehož základem je Studie obnovy královské obory v Praze 7 zpracovaná v roce 1997 (Florart - Šimek, 1997). Vzhledem k časovému odstupu a skutečnosti, že území velmi významně ovlivnila povodeň v roce 2002 bylo rozhodnuto o aktualizaci některých okruhů problémů.
Dokumentace je členěna na textovou část, obsahující materiály rozšiřující obsah původně zpracované studie, principy řešení jednotlivých kompozičních oddělení a návrh postupu řešení.

2. ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI

Královská obora v Praze 7 je celoměstsky významným objektem zeleně a je zařazena do parků 1. Kategorie.

Katastrální území: Bubeneč
Výměra: 86,4 ha
Nadmořská výška: 185 – 220 m.n.m.

Vlastnictví nemovitostí
Téměř výhradním vlastníkem parku je Hlavní město Praha. Výjimkou jsou parcely železnice, Malé říčky a Šlechtovy restaurace a sousední plochy. 

Soupis parcel ve vlastnictví Hlavního Města Prahy
Parcelní čísla: 1752, 1755/1, 1757, 1763, 1764, 1765, 1766, 1767, 1768, 1769, 1770/1, 1770/2, 1770/3, 1771, 776/2, 1777, 1778, 1779, 1780, 1781, 1798/1, 1799, 1800, 1801, 1802, 1803, 1804, 1805, 1806, 1807, 1808, 1809, 1810, 1811, 1812, 1813, 1814, 1815, 1816, 1817, 1818, 1820, 1821, 1822, 1823, 1824/1, 1824/2, 1825, 1827, 1828, 1830, 1831, 1832/1, 1835, 1836, 1872/1, 1872/2, 1872/3, 1872/4, 1873, 1874, 1875/1, 1875/2, 1875/3, 1876/1, 1877, 1879/1, 1879/2, 1880, 1881, 1882/1, 1883/1, 1883/3, 1885/3, 2135, 2136, 2154/1, 2154/2, 2154/3, 2155/1, 2155/4, 2156, 2157, 1829, 1834, 1797, 1876/2, 1883/4, 1892/1, 1892/2, 1826, 1824/3, 1876/3, 1878/2, 1878/3, 1878/4, 1878/5, 1878/6, 1878/7

Právní ochrana objektu
Ochrana přírody a krajiny (Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; prováděcí předpis Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. kterou s provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)
Památková ochrana (Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči)
Vyhláška HMP č. 6/2001 Sb., o ochraně veřejné zeleně
Vyhláška NVP č. 5/1988 Sb. NVP, kterou se určují chráněné přírodní výtvory v hlavním městě Praze

Územní plán
zařazuje plochu Královské obory do funkčního typu parky a parkově upravené plochy (PP). Dále se na území parku vyskytuje zařazení do funkčního typu řeky, potoky rybníky a nádrže (VOP). Planetárium je součástí funkčního typu kultura a církev, Královský letohrádek, kde se nachází archiv a čítárna je zařazen do smíšené funkce obchodu a služeb. V prostoru za drahou je dosud vedeno zahradnictví (PZA) a plochy kolem Malé říčky jsou vedeny jako plochy sloužící sportu (SP).
Výřez ze situace Územního plánu je součástí následujícího schématu.

Kategorizace zátopových území
Schéma zařazuje jednotlivé části do kategorií ohrožení.

3. HISTORIE OBJEKTU

1268	Pozemek  ohrazen pro honitbu Přemyslem Otakarem II  - majetek jeptišek chotěbořského kláštera
1268	postaven lovčí hrádek, zřejmě na místě dnešního letohrádku
1320	obora se stává korunním majetkem - král Jan Lucemburský ji získal výměnou  od chotěbořského probošta
1319	první písemná zmínka o oboře - neuskutečněný rytířský turnaj za Jana Lucemburského
1401	míšeňské vojsko v pánských bouřích proti Václavu IV sídlí v oboře -tato vypleněna
1401	Táborité ničí zeď kolem obory
1420	v oboře táboří 18000 mužů císařského vojska
1421	Pražany zkonfiskovaná obora, zpustlá, přechází prodejem do majetku konšela Jakše
1424	obora navrácena Zikmundu Korybutovičovi
1433	informace o existenci oborníků (Jíra-Matěj -Václav -Vavřinec -Duchek)
1495	za Vladislava  II výstavba (možná přestavba) letohrádku v pozdněgotickém slohu (1495-1502)
	od dob husitských byla obora o pouti svatogothardské zpřístupňována veřejnosti - od roku 1500 v úterý velikonoční
1536	Vyměření obory 1500 kroků x 1000 kroků tj. 84 ha, obehnána zdí s 6 vížkami
1547	Založen větší rybník u jižní ohradní zdi (při dnešní buštěhradské dráze), následně napájen z Vltavy
1548	Obora osazována lesními stromy z blízké Šárky
1559	po předchozím zalesnění pozemků západně od obory vznikají dvě samostatné zdí oddělené reality: východní obora s letohrádkem a rybníkem a západní bažantnice - později štěpnice s myslivnou : toto dochováno až do 19.stol, začátek výstavby velkého rybníka
	Ferdinand II založil při oboře u Holešovic další háj
1578	Rudolf II nechal opravit zahradní domek (č.p.58)
1580	Rudolf II - renesanční přestavba letohrádku (dokončena 1594 ?)
1582	k oboře přičleněn háj u Holešovic
1585	rozšíření obory na západ k Císařskému mlýnu, později pak celý Císařský ostrov
1582	začátek hloubení průkopu z Vltavy, postupně  zvětšován rybník na plochu 21 ha, navezen  ostrov
1593	dokončení štoly
1598	založen Zelený rybník ve vých. části obory
1590 (kolem)	zprávy o cizokrajných dřevinách, květinách  a exotické zvěři a pokračuje osazování záp. části obory-bažantnice
1615	za císaře Matyáše převedena bažantnice na ovocný sad
	v prvém roce 30-leté války je obora poničena
1621	Ferdinand II - oprava poničeného stavu
	válečné vpády Švédů- opětovné ničení obory i štěpnice s dílčími opravami
1689	budována dvorana (dnešní budova č.20) u velkého rybníka, mostek na ostrov, osmihranný altán na ostrově
1640	přímý prodej ovoce ze štěpnice, dále dílčí úpravy a řešení provozních problémů-např. zajímavá zmínka o výměně dřevěného mostku r. 1711 vedoucího na ostrov ve velkém rybníku, využívání části obory jako polností
1725	kolem tohoto roku zmínka o lipovém stromořadí kolem hrází
1741	listopad 1741 - leden 1742 táboří zde saské vojsko - vykáceny všechny stromy kromě porostů na ostravě a části aleje u rybníku
1744	pruská vojska - vypálen letohrádek, zničeny ohradní zdi
po r.1746	propůjčeny pozemky hraběti Kinskému - výstavba hospodářského dvora pod strání vedle královské dvorany
1791	štěpnice dána do nájmu Jindřichu hraběti Rottenhanovi - obnova cest, vybavenost
1792	korunovační slavnosti Františka I v oboře - zmínka o vypuštěném rybníku
1802	postaven antikizující domek nad studánkou  v JZ části
1804	Královská obora věnována českým stavům a zpřístupněna. Stav: pole. louky, hájky – potřeba parkové úpravy – zahradník Josef Fuchs: výsadbou pozvolna měnit lesní charakter obory. Dokladem o založení „starého parku“ již kolem roku 1808 - 1811 je plán  M2, ma kterém je zřejmé parkové vedení cest mezi štěpnicí a hrází – srovnej s mapou M1.
1805	Přestavba letohrádku ve stylu romantické gotiky (do 1811), nově vzniklé nádvoří před letohrádkem (květinový parter, okrasné záhony) se rozšířilo o kostelní pozemek, který se podepřel vyšší zdí, výstavba tří skleníků (Fuchs?), bazén, vodotrysk, plastiky – vše jako součást zahrady českých místodržících.
1808	někdy kolem tohoto roku odstraněna dělící zeď mezi štěpnicí s oborou - průběh zdi je zřejmý z dokladu M1
1935	první introdukce dřevin
1840	arcikníže František Karel - oslava ve skleníku u letohrádku
1840	vyměření obory:
	1175853 m2 okrasný sad (celkem)
	141357 m2 cesty a potok
	881856 m2 pole
	143208 m2 louky a pastviny
	9532 m2 budovy
	109577 m2 štěpnice
1. 1/2 19 stol.	významné sportovní a společenské využívání obory - dostihy, kavárna
1845	1845-1848 - stavba podmokelské dráhy - 7,5 ha pozemků
	- pokračující práce mezi štěpnicí a záp. hrází (tzv. Tiergarten) dnes "starý park" - hranice "starého parku" probíhají po potoce (M3)
	- okrasný kruhový bazén s vodometem (1852 ?)
	- zrušen "Zelený rybník" v JV části - voda převedena do nového hospodářského. dvoru
1845	1845-1848 - stavba podmokelské dráhy - 7,5 ha pozemků
1850	obec Bubny se spojila v jeden celek s Holešovicemi
1854	ve vodárně při výtoku z Rudolfovy štoly je instalován tlakostroj, který poháněl vodu do rezervoiru u místodržitelského letohrádku
1860	v období 1860 - 1918  je prostředníkem pro jednání se stavovskou správou zámecké hejtmanství
po r. 1861	zahradník Braul provádí osázení strání pod Mescerovou silnicí a nad vodárenským domkem + úprava před restaurací
1867	buštěhradská dráha - M6
1881	zahradník Rozínek (nástupce Jiřího Braula) zpracoval projekt na další rozšíření sadů, přízeň zemského maršálka Auersperga:
	- rozšíření plochy a promenády před restaurací násypem břehu bývalého rybníka
	- navážky zeminy na dno rybníka, založení sadu - nejdříve severní část, později v  dalších letech na zbývajících částech rybničního dna
	- založení rybníka (8600 m2 )
	- darovány četné vzrostlé stromy (maršálek Auersperg, Camilo Rohan) ze zahrad ve Vlašimi a Sychrově - místní název "Sychrovák" =  partie západně od růžovny
	- spojení prostranství před restaurací s nově zakládaným parkem (1885)
1884	nově zvolený zemský výbor v čele svěřuje oboru pánu Pfeillu ze Scharfensteinu:
	- záměr na přeměnu zbývajících polností na velký přírodní park
	- zvětšeny okrasné školky, zaveden pěstební plán
	- úpravy v záp. části obory
	- úpravy nad a pod tratí buštěhradské dráhy a kolem podmokelské dráhy
1884	Holešovice se připojily jako první předměstská část k Praze
1885	prodloužení koňské dráhy do Stromovky (Belgická společnost)
1885	zahradník Rozínek vkládá do přírodního parku geometricky řešený růžový sad
1886	parkové úpravy v širším okolí hospodářského dvora
	- výsadba 8000 jehličnatých stromů (?)
	- 11 ha přírodních partií jak jsou zachovány dodnes
1887	řešení okolí malého výstaviště (budované od roku 1874)
1888	zalesnění strání od Bubenče až k letohrádku (smrky cypřiše, břízy, habry)
1891	první Zemská jubilejní  výstava - areál se dále vyvíjí samostatně
	dále 1895 výstava národopisná
	1908 Jubilejní pražské obchodní komory
	1911 Zahradnicko-ovocnářská
	M11
1893	Výměry obory:
	115,2 ha, náklady na údržbu :3000 zlatých (relativně málo), skleníky, zásobní zahrady 8500 zlatých
	parkové cesty: 17500 m
	vozové cesty :7200 m
	jízdní cesty: 7700 m
1894	plochy za podmokelskou tratí přeměněny na park (úpravy do 1897), okružní cesta, ST,  SK
1896	na části pozemků obory se staví budova Akademie
1897	stavby plavebního kanálu, posunutí hranic - 1905, jednoduchá parková úprava v hranicích nového kovového oplocení
1898	elektrická dráha - konči poblíž Šlechtovy restaurace
1905	výstavba čistící stanice na Císařském ostrově, zahr. kolonie, sportovní kluby
1920	jednoduché úpravy za školkami ku rameni Vltavy jsou v podstatě posledním rozvojovým programem, dále už pouze údržba a dílčí  úpravy
1928	vykonavatelem stavovské správy se stává zemský úřad (partnerem je Kancelář prezidenta republiky - stavební referát)
1933	úprava stráně pod letohrádkem, zveřejnění zahrady u letohrádku
1934	rozšířen rybník se 2 ostrůvky o nový záliv (v místě močálu)
1939-40	protiletecké kryty, pěstování zeleniny
1948	Slovanská výstava - hrubý zásah a rozšíření výstaviště
1948	12.srpna se stává Královská obora vlastnictvím  země české (byla směněna se Správou Pražského hradu za objekty najvyššího purkrabství a věž Daliborku )
1950	1. ledna převedlo ministerstvo vnitra výměrem ze dne 6. března 1950 Stromovku do vlastnictví československého lidově-demokratického státu -  následně svěřena do správy Ústředního národního výboru hl. m. Prahy.
1953	přestavba průmyslového paláce na Sjezdový, přibráno dalších 7 ha pro park kultury a oddechu
1961	výstavba Planetaria v místě hospodářského. dvora a restaurace
1968	zrušena zásobní zahrada u letohrádku-výstavba domů pro příslušníky SSSR
1974	rekonstrukce rybníků, zvyšování zaplavovaných ploch
1980	narušený vodní režim v centrální části
2002	povodeň zatopila velkou část území parku
2002 - 2004	Postupné odstraňování povodňových škod a odumírajících dřevin, obnova trávníkových ploch
	Poznámka: většina  písemností se nachází v Archivu Pražského hradu (APH) a Státním ústředním archivu (SÚA) ve fondech: Dvorská komora, Dvorní stavební  úřad, Zámecké hejtmanství, Nejvyšší hofmistrovský úřad, Kancelář prezidenta republiky, Historické mapy a plány, Zemský výbor, Zemský úřad, Zemský nárosní výbor, Ministerstvo techniky. Souvislé informace o hospodaření ve fondu Dvorní stavební úřad 1540-1860 (APH)

4. PROVOZNÍ A FUNKČNÍ ČLENĚNÍ OBJEKTU

Funkční členění

Vymezeny plochy:
- s funkcí biocentra a biokoridoru: jsou to plochy na kterých je nutno při návrhu respektovat ochranné režimy a všechny opatření či zásahy navrhovat v souladu s nimi. Znamená to například omezení ořezů a ošetření stromů, tam kde tím není narušena provozní bezpečnost cest. Ponecháním odumírajících nebo odumřelých částí stromů se mohou vytvářet podmínky pro výskyt entomofauny.
- objektů se společenskou funkcí: patří zde Planetárium Královský letohrádek a prostor u Šlechtovy restaurace.
- dětských hřišť: dětská hřiště jsou na svých místech potvrzena, výjimku tvoří hřiště u rybníka v kompozičním oddělení A (Af) (viz. kompoziční oddělení), jehož další existence či rozvoj je ponechána na řešiteli soutěže.
- rekreačních a pohybových aktivit:  plocha v prostoru za drahou, věnovaná fit stezce spolu s plochami extenzivních sportovišť. Myšleny jsou například plácky ne petanque apod.
- zázemí údržby: tvoří jej dvě plochy, Myslivna u Gothardské brány je přebudována na kancelářské zázemí a šatny  firmy provádějící údržbu a vymezený prostor pod železniční tratí je zamýšlen jako zázemí pro uskladnění kontejnerů, či nutné mechanizace. Součástí plochy je obslužný objekt sloužící ostraze a sdružující i funkci veřejného WC.
- úpravy okolí Planetária: plocha kolem planetária slouží jako místo s růžemi – menší rosarium, částečně nahrazující rosarium na dně bývalého rybníka

Objekty v parku: Šlechtova restaurace je vyznačena šrafou neboť není jasné, kdy bude sloužit svému účelu. Funkci občerstvení by však mohl převzít menší nový objekt, který by mohl být součástí úpravy sousední plochy.
Veřejná WC: jsou součástí upravovaných či připravovaných objektů a v cílovém stavu mají již lepší vykrytí prostoru parku.

Provozní členění
zásobování a obsluha: trasy obsluhy jednotlivých objektů
cyklotrasy: průběh byl převzat s podkladů zadavatele
trasy pro kolečkové brusle:  jsou navrhovány tak aby vykrývaly větší okruhové možnosti a variabilitu pohybu po parku. Vycházíme tak vstříc silnému trendu, který se od doby zpracování Studie nebývale rozvinul. Trasy jsou vedeny tak aby vznikalo co nejméně kolizních bodů a místy tak byly přehodnoceny i povrchy zpevněných ploch.
koňské trasy: prakticky je zachován stávající stav, pouze cesta kolem dna bývalého rybníka je vzhledem k negativním provozním zkušenostem zadavatele ponechána pouze jako alternativní a rezervní do budoucna. K jejímu ponechání v provozním schématu nás vedla skutečnost, že trasa skutečně v terénu existuje a má mlatový, hlinitý povrch.
rozšíření tramvajové trati, koňka: spojnice tramvajové smyčky a bývalé vozovny tramvaje. Vozovna bude přestavěna  na restauraci a stane se tak výrazným cílovým místem. Spojení místa zakončení veřejné dopravy historickou tramvají, případně koňkou by bylo výrazným oživením této části parku.

5. ZPEVNĚNÉ POVRCHY

Lokalizace ploch zpevněných povrchů je obsahem výkresu č. 3. Zpevněné povrchy M 1 : 2 500. Jak vyplývá z textu předchozí kapitoly, proti zpracované Studii jsou povrchy některých tras přehodnoceny, obecně lze konstatovat odklon od prašných povrchů k povrchům zpevněným – „hladkým“.
Páteřní komunikace je ponechána v asfaltovém povrchu z důvodu velké zátěže údržbovými mechanismy a další komunikace, které byly navrhovány jako dlážděné jsou z důvodu provozních nyní navrhovány jako kombinované, aby mohly plnit funkci tras například  pro kolečkové brusle.

dlažba: dlážděny jsou plochy kolem významných budov (Planetárium, Šlechtova restaurace, Rudolfova štola), historických tras (Mecserova silnice) nebo u vstupů do objektu. Tato místa vyžadující zvýšenou pozornost k řešení detailu jsou ve výkrese vyznačena.
mlatové povrchy: v oddělení A a B (viz. kompoziční oddělení) jsou základními povrchy danými historickým charakterem kompozičních oddělení. Preliminují též  klidový provoz prostor – vylučují pohyb cyklistů a kolečkových bruslí.  V ostatních odděleních nejsou  uvedeny jako cílové povrchy, protože vzhledem ke stavu asfaltových komunikací není jejich zakládání otázkou žádné blízké budoucnosti. Stávající komunikace se živičným povrchem zůstanou minimálně po dobu životnosti beze změn. V prostoru za drahou je situace a důvod jejich užití jiný – jsou zde zakládány jako cesty extenzivního charakteru pro svoji snadnou obnovitelnost  při poškození povodní. Do této části je vkládána pouze jedna asfaltová cesta nebo cesta z broušeného betonu, zabezpečující průjezd oddělením pro kolečkové brusle.
hladké povrchy, asfalt, beton: alternativní povrchy pro zabezpečení pojezdové funkce obsluhy, údržby či pohybových aktivit. Pro špatný stav části páteřní komunikace bude nyní vyzkoušena na spojnici obou viaduktů pod tratí technologie obnovy cest s využitím recyklace, („Klorit“). Vlastnosti povrchu při stávající provozní zátěži ukáží jeho vlastnosti a ty budou podmiňovat jeho další rozšíření.
kombinované povrchy:  trasy cest, které svojí šířkou umožňují kumulaci funkcí mohou být řešeny kombinací předchozích povrchů v závislosti na požadavku na provoz dané trasy.
travnaté povrchy: jsou jimi myšleny alternativní trasy pěšin. Předpokládají založení trávníku do štěrkového substrátu.

6. OSVĚTLENÍ OBJEKTU 

7. HARMONOGRAM POSTUPU OBNOVY A POTŘEBA PROJEKČNÍ DOKUMENTACE

Příloha č. 2 (tabulka řešení jednotlivých kompozičních skupin) podává komplexní přehled prací, postupu a časové naléhavosti jednotlivých problémů v Královské oboře. Grafické schéma zařazuje naléhavost řešení podle kompozičních oddělení a převládající naléhavosti řešení

Naléhavost řešení
Ihned:    do 1 roku
Krátkodobá    do 3 let
Střednědobá    do 5 let
Dlouhodobá    5 a více let

8. Z PROJEKTŮ PRO KRÁLOVSKOU OBORU

- Dětské hřiště Kaštánek – sociální zázemí
- Zahradní úpravy v okolí Planetária
- Rekonstrukce a dostavba bývalé stanice tramvaje ve Stromovce na objekt restaurace a veřejného WC
- Za dráhou