Ivana Gorgolová,
moderátorka, ředitelka OPR MHMP:
„Děkuji panu náměstkovi
Paroubkovi. Nyní je prostor pro vaše dotazy, já bych Vás poprosila, protože
všechny dokumenty jsou v tuto chvíli na internetu, na doméně http://www.praha-mesto.cz/ a bude tam i podrobný zápis z této -
nebo přesný zápis z této tiskové konference… Jestli byste se vždycky mohli
představit a říci, z kterého jste média. Děkuji vám mockrát.
„
Prosím, paní
Šprunková.
Šprunková,
Blesk:
„Já bych jenom takovou
krátkou zmínku, že si myslím, že ta zpráva nám neukázala nic nového, to už jsme
prakticky věděli v září a v říjnu, že jo. Že bylo hodně vody a že tam
vnikla. Já bych se chtěla zeptat pana ing. Laudáta, on říkal, že komise bude
posuzovat věc „padni komu padni“ - komu tedy padlo? Na pana ing. Houfka bych
měla jeden dotaz, jestli taky neuvažuje o abdikaci a pana primátora bych se
chtěla zeptat, on říkal, že bude zklamán, pokud tam nebudou jména. Vyrovnal jste
se s tím zklamáním? To je všechno.“
Ing. František Laudát,
předseda komise RHMP:
„Jedna věc, kdo v září
nebo v říjnu věděl, kudy všude do metra voda natekla. My jsme od samého
počátku upozorňovali, že ta řešení nebudou jednoduchá. Že to zřejmě vypadá na
kombinaci řady faktorů, to zaprvé. Za druhé já se domnívám, že ta zpráva, pokud
se týká věcného rozboru, nešetří odbor krizového řízení magistrátu, nešetří a
své si užili a byli předmětem zkoumání rozhodnutí krizového štábu Prahy, všech
orgánů Dopravního podniku a metra.“
Ivana
Gorgolová:
„Děkuji, pan
Houfek.“
Ing. Milan Houfek, GŘ
Dopravního podniku Praha:
„O své abdikaci
v současné době neuvažuji, já si myslím, že výsledky zprávy hovoří, kde se
ty chyby staly, a jestliže přímo neukazují na nejvyšší vedení dopravního
podniku, tak v této chvíli k tomu nemám důvod. „
Ivana Gorgolová:
„Děkuji, pane
primátore...“
MUDr. Pavel Bém, primátor
hl.m.Prahy:
„Já musím trošičku korigovat
položenou otázku, já bych skutečně byl zklamán, kdybychom uzavřeli kauzu metro a
příčiny zatopení klíčového dopravního prostředku v hlavním městě Praze
pouze konstatováním, že někde byly organizační nedostatky a někde byly
stavebně-technické nedostatky. Já musím říci ,že s tím bych se
skutečně asi obtížně vyrovnával,
nicméně dnes jsme se dozvěděli o abdikačním dopise ředitel odboru krizového nebo
ochranného systému metra pana Svobody a pro mě to je jakýsi první signál, že
skutečně osobní odpovědnost a jakýsi vztah k ní tady na úrovni Dopravního
podniku je. Takže v tento okamžik já mohu vyjádřit bohužel jenom, já bych
to strašně nerad nazýval spokojeností v této chvíli, ale přirozeným
důsledkem. Vlastní zprávu já považuji za mimořádně vypovídající, komplexní,
úplnou. Já se přiznám, že já nevím, s jakými zdroji měla možnost nebo jste
měla možnost pracovat vy, paní redaktorko, já se přiznám, že jsem si přečetl ve
sdělovacích prostředcích hodně a ono upřímně řečeno, když po zpřístupnění části
tunelu metra se bylo možné podívat na to, jak vypadá kabelová průchodka
v té baterii, která prostě říká nebo ukazuje a už tehdy podle objemu těch
kabelových průchodek bylo možné spočítat , jakou silou se ta voda valila a tzn.
objemově spočítat, kolik litrů té vody se do příslušné části metra dostalo, tak
to samozřejmě bylo zřejmé, a ta informace se na veřejnost dostala a bylo to
naprosto v pořádku. Bylo by s podivem, kdyby to konstatování v té
zprávě nebylo, ale to, co bylo potřeba, bylo vyhodnotit, proč to tak bylo, do
jaké míry, ve srovnání s ostatními stavebně-technickými závadami se např.
tento detail na zaplavení metra podílel a já si myslím, že málokdo z vás
nebo z široké veřejnosti skutečně byl ochoten přistoupit někdy v říjnu
nebo v listopadu loňského roku na konstatování, že to bylo téměř
z jedné poloviny. Dnes tady máme zprávu, která je podložena odbornými,
technickými posudky a já si myslím, že kredibilitu členů nebo účastníků komise
si málokdo v této místnosti dovolí zpochybnit, když se podíváte na jejich
životní zkušenost, současné
postavení a akademické tituly. Já musím říci, že kromě toho, že tu zprávu
považuji tedy za mimořádně zdařilou, úplnou, komplexní, tak jak mi to dovoluje
moje vzdělání a schopnost, tedy kapacita vnímat ty technické detaily, tak ještě
si dovolím upozornit, že Rada a já osobně, my jsme velmi jednoznačně poděkovali
všem členům komise za jejich několika- nebo mnohaměsíční práci. Stovky hodin,
které samozřejmě nemají na té druhé straně rovnice, která by mohla snad vyvážit
tu první část rovnice, ty nemají jaksi významově finanční ocenění. Já jsem
přesvědčen, že naprostá většina, včetně pana předsedy, to dělala prostě se
stejným entuziasmem a potřebou, jako by to dělal asi kdokoli z vás, s potřebou
znát odpověď. V této souvislosti to poděkování nepatří jenom odborníkům, ale
patří i zastupitelům, patří i doktoru Hoškovi, patří i panu doktoru Hvížďalovi,
prostě všem, kteří se na práci té komise podíleli. Čili v tomto ohledu já musím
říci, že jsem naprosto spokojen. To, co je pro mě vůbec nejdůležitější v této
chvíli, ale nejenom pro mě, ale já jsem přesvědčen to, co je nejdůležitější pro
celou současnou Radu a vedení hlavního města Prahy, je to do dál – otázka nebo
odpověď na otázku, co dál? Co budeme dělat s těmi stavebně-technickými
nedostatky? Co budeme dělat s faktem, že prostě kabelové průchodky nefungovaly a
že způsobily přibližně ze 44% zaplavení metra při povodni? Co budeme dělat s
tím, že prostě nefungovala a včas nebyla uzavřena některá šoupata? Co budeme dělat s tím,
že systém krizového řízení na úrovni Dopravního podniku, odvětvový závod metra,
prostě nebyl takový, jaký měl být - způsob vedení dokumentace, evidence, zápisy
do povodňové knihy. Co budeme dělat s tím, že jsme historicky nenahrávali
například jednání krizového štábu na úrovni hlavního města Prahy. Ta odpověď je
někde jednoduchá, jako například tady – ano, budeme je nahrávat, budeme je
monitorovat, tak abychom se prostě k té odpovědnosti mohli třeba za tři roky,
nedej bože, kdyby přišla podobná povodeň, přihlásit. V některých oblastech to
bude těžší, protože samozřejmě rekonstrukce nebo stavebně –technické úpravy a to
tedy přesahuje teč v této chvíli moji kapacitu, na úrovni průchodek,
nefungujících šoupat a tak dále… To je samozřejmě věc, kterou budou muset řešit
odborníci, a je to také součástí vlastního usnesení. Čili v tomto ohledu zpráva
naprosto splnila moje očekávání a samozřejmě, jakoby ses dá říct, pro nás
uzavírá tu otázku proč, asi úplně ještě neuzavírá tu otázku kdo, ale upřímně
řečeno, to ani nebylo smyslem a cílem dnešního jednání, to ani nebylo smyslem a
cílem zprávy, proto jsem na to na začátku upozornil. A v žádném případě
neuzavírá otázku, jak do budoucnosti chránit hlavní město Praha, Dopravní podnik
a konkrétně metro proti povodni, typu pětisetletá voda. „
Ivana
Gorgolová:
„Děkuji všem třem pánům za
odpovědi a ještě by chtěl svou odpověď doplnit pan náměstek
Bürgermeister.“
Ing. Jan Bürgemeister,
náměstek primátora:
„Já věřím, že představenstvo
Dopravního podniku v pondělí bude projednávat jednak tuto zprávu při hodnocení
výkonu managementu. Pevně věřím, že vyhodnotí reálnou situaci, která prostě od
srpnové povodně v září, v říjnu do konce roku v Praze byla. Já myslím, že
zabezpečit plný přepravní výkon za situace, kdy řekněme polovina tras metra byla
k nepoužití a velmi dlouho než se
odčerpala voda dalo se vše do pořádku, svědčí o vysoké funkčnosti dopravního
podniku jako celku. Před týdnem jsme vám tady citovali na tiskovce dopravní
výkon celkový za minulý rok zůstal v podstatě stejný jako byl plánovaný,
tam je asi nějaká desetinka
procenta nižší. Při celém tom výpadku systému metra a pokud by se panu
generálnímu řediteli honily hlavou
úvahy nad abdikací to teda cituji otázku paní Šprunkové, tak bych ho
prosil, aby zároveň vzal v úvahu vysokou schopnost managementu pod jeho vedením
čelit velmi mimořádné události, na
kterou nebyly nastaveny plány. Plány byly nastaveny na plný výkon metra i při
povodni přesto dopravní podnik dokázal připravovat Pražany a Pražané to myslím
ocenili. „
Ivana
Gorgolová:
„Děkuji panu náměstkovi a
prosím další dotazy.“
„Já bych se chtěl zeptat na
jednu věc. Tady bylo už předtím řečeno, že ty ochranné systémy nebyly stavěny
proti povodním, ale spíš proti atomové válce a abdikoval teda šéf OSM, ale
přitom i z té zprávy jasně vyplývá, že ty chyby tam dělali i jiní pracovníci, ty chyby tam
dělali pracovníci vlakového
dispečinku metra a další, znamená to teda, že budou následovat i nějaké další
personální změny aspoň na úrovni závodu metra a nebo že to jenom skončí abdikací
pana Svobody?“
MUDr. Pavel Bém:
„Já mohu říct jenom za sebe,
já v této chvíli si dovolím upozornit na skutečnost, když upřímně řešeno, já
tuto zprávu nebo respektive teze této zprávy mohu číst už asi devátý den a rada
formálně dostala úplný dokument a i já jsem dostal úplný dokument v úterý. Tedy
měli jsem třikrát dvacet čtyři hodin na to, abychom celý dokument si přečetli a
pokusili se mu porozumět a tam kde jsme mu neuměli porozumět tak abychom se mohli seznámit s tou další
dokumentací, která skutečně se dá měřit na tisíc stránek. Takže pro nás pro
všechny, kteří tady sedíme to znamenalo prostě hodiny studia a práce. V této
souvislosti já se dnes umím vyjádřit pane Ziegler pouze a jenom k této zprávě na
úrovni ještě navíc mého vzdělání a mé schopnosti této zprávě stavebně technicky například
rozumět. Na straně druhé, osobní odpovědnost, dnes tedy jsme se dozvěděli o
ochranném systému metra, já se netajím tím, já to kvituji prostě jako logické
vyústění pochopení, že dotyčný pracovník, dotyčný manažér tu odpovědnost nese. A
samozřejmě předpokládám, že následně Dopravní podnik se bude na úrovni těch
příslušných pochybení, na které je ve zprávě poukázáno tak se tím bude vážně
zabývat, ale upřímně řečeno já v této chvíli neumím říci, kdo za to nese odpovědnost a jestli lze přisoudit jednomu
konkrétnímu jménu. Čili já se k tomu v této chvíli neumím vyjádřit, ale
rozhodně, ale rozhodně té mé odpovědi nelze rozumět tak, že se tím nebudeme, nebo dopravní podnik nebude
zabývat. Předpokládám, že bude. „
Ing.Radovan Šteiner,
radní HMP:
„Já bych to doplnil v této
fázi - rozhodně bude a to už zde
myslím zaznělo na pondělním zasedání představenstva, toto bude pochopitelně
hlavním bodem jednání za účasti všech odpovědných pracovníků metra a na vaši
otázku pane Ziegler, ano skutečně zpráva říká, to co jsme říkali od začátku, co
některé deníky nám prostě tvrdily, že ochranný systém metra nebyl nikdy
plánován, projektován ani připraven na protipovodňovou ochranu, pouze na
civilní ochranu proti jadernému
nebezpečí. Nicméně pravdou je, že některé prvky toho ochranného systému jak
zpráva konstatuje, nebyla řádně udržovány. A to v zásadě nemá jaksi co dělat s
tím, jestli přišla povodeň nebo nepřišla povodeň. Hypoteticky i kdyby povodeň
nebyla a nějakou jinou cestou se zjistilo, že ty prvky nebyla řádně udržována, tak je to
pochybení, za které ať už konkrétně pan Svoboda nebo někdo další, kde to má v
popisu práce musí nést odpovědnost. Čili
tam je řekněme ten významový rozdíl
na který vy jste se ptal a který bude také předmětem jednání pondělního
představenstva. V pondělí budeme analyzovat i zodpovědnost i pracovníků mimo
ochranný systém metra. To já souhlasím. Nicméně jak i pan primátor konstatoval,
toto konkrétní pochybení, to znamená údržba některých prvků ochranného systému
metra byť neměly sloužit, systém neměl složit protipovodňové ochraně což je
pochybení zásadní a jak já to
vnímám, pan ing.Svoboda toto tedy
reflektuje ve svém dopise nebo ve
svém postupu, o které jsme vás dnes informovali. Představenstvo se bude v
pondělí zabývat i otázkou odpovědnosti všech zaměstnanců nejenom pana inženýra
Svobody nebo někoho jiného, ale otázka
bude nebo nebude vyvozena personální odpovědnost, já v tuto chvíli nevím. Nelze to samozřejmě
vyloučit, ale to je ta fáze šetření, která vámi možná byla někdy napadána, že
tedy zpráva takzvaně neobsahuje jména a je přece právě na dopravním podniku, aby
on tedy ta jména řekněme dosadil, nebo si je vyvodil z těch jednotlivých textů. Já rozumím
tomu, že toto komise nedělala, k tomu ani nebyla ustavena. „
MUDr. Pavel
Bém:
„Já jenom doplním, k tomu
dokonce ani Rada hl. m. Prahy nemá žádný mandát a pravomoc „
Ing.Radovan
Šteiner:
„Je to otázka Zákoníku práce
a hl. m. Praha, natož komise nemá žádný pracovně právní vztah k zaměstnancům
Dopravního podniku. „
Ivana
Gorgolová:
„Děkuji za odpovědi, další
dotazy…“
MUDr. Marián Hošek,
zastupitel – člen komise:
„Já nebudu zneužívat tuto
vaši tiskovou konferenci a k mé prezentaci. Ale vy jste mě jmenoval jako člena
komise, který s tímto názorem komise souhlasí a já se domnívám, že ta vaše
interpretace je příliš růžová, že je to růžová interpretace výsledku této
komise, a že já s touto interpretací zásadně nesouhlasím. Já jsem ochoten
kdykoli o tom mluvit, nechci to tady rozporovat, je to vaše tisková konference,
jestli budete chtít se mnou polemizovat, rád budu polemizovat všem, ale domnívám
se, že tato interpretace této zprávy není úplně správná, je v růžových
barvách.“
MUDr. Pavel
Bém:
„Já jsem vám chtěl jenom
poděkovat, pane doktore, ale samozřejmě, pakliže poděkování rozumíte tak, že s
tím vyjadřujete souhlas.“
MUDr. Marián
Hošek:
„Já jsem nad tím strávil
desítky hodin a domnívám se, že takto se skutečně interpretovat nedá. „
Ivana
Gorgolová:
„Já se omlouvám, já bych
poprosila dotazy.“
MUDr. Pavel Bém:
„Já jenom ještě, pardon já
cítím potřebu na to reagovat. Já jsem si dal velký pozor, prosím pěkně, abych
neřekl slovo navíc nad to, co je napsáno ve zprávě, pane doktore, pro vaší
informaci, takže jestli jste si všímal, ve svém dvacetiminutovém expozé jsem
citoval příslušné odstavce, stránku po stránce. „
Ivana
Gorgolová
„Ještě pan náměstek Bürgermeister.“
Ing. Jan
Bürgemeister.:
„Protože jsem tuto námitku
očekával, i já ve svém hodnocení nepoužívám žádná jiná tvrzení, než jsem přečetl
ve zprávě, kterou jste vy podepsal.“
Ivana
Gorgolová:
„Děkuji, prosím další
dotazy.“
Dlabaja, TV NOVA:
„Dobrý den. Já to také tak
cítím, že to vypadá jako něco se stalo, ale už je to v pořádku, nechejme to tak.
Poprosil bych asi pana primátora k tomu.“
MUDr. Pavel Bém:
„Já bych si to dovolil
přefrázovat. Já bych řekl: první část ano, něco se stalo. Druhá část vaší teze -
nechejme to tak – já bych řekl: s tím už prostě nic dnes nenaděláme s tím, co se
stalo, ale co to pro nás znamená, že musíme porozumět, proč se tomu stalo,
jestli se tomu dalo zabránit, a že si musíme vytvořit jasný algoritmus našeho
jednání pro případ příští takové katastrofy. A vytvořit vše pro to, aby víme-li,
že existovaly nějaké nedostatky, tak aby příště tyto nedostatky byly odstraněny
a prostě ten systém fungoval. A zase já
v žádné případě se nechci stylizovat do role někoho, který bude bránit
tuto zprávu. Já dokonce naopak za sebe mohu říci, že jsem v některých fázích měl
potřebu tuto zprávu polemizovat a polemizovat s názorem odborníků, na úrovni
třeba těch kritických závěrů ve smyslu krizového řízení, ale dokonce i závěrů,
třeba v té oblasti stavebně-technické a musel jsem se skutečně osobně seznámit
se stovkami stránek dokumentace a nechal jsem se přesvědčovat, že ten můj názor
je chybný. Já jediné, co mohu je, že tu zprávu mohu vzít, mohu ji číst a mohu
doporučení a závěry v této zprávě okomentovat, nesouhlasit s nimi, ale já říkám,
že po skutečně desítkách hodin práce, desítkách hodin seznamovaní se nejen s
těmito sto stránkami, ale i s těmi přílohami, které jsou k dispozici…
Samozřejmě, my je nenavěsíme na web, ani nemůžeme, protože by to bylo tisíce
stránek dokumentace. Nicméně, kdyby samozřejmě někdo z vás měl potřebu mi… tam
samozřejmě nejsou věci, které by se měly označit jako tajné, protože smyslem
této zprávy bylo ukázat zcela otevřeně nedostatky a smyslem a úlohou
odpovědností nás je ty nedostatky prostě a jednoduše odstranit. Takže ta zprávy,
když ji čtete dobře, tak ona je vlastně hodně kritická… „
Dlabaja, TV NOVA:
„Ale vy jste říkal, že
budete dost naštvaný, pokud tam nebudou jména. Už jste naštvaný?“
MUDr. Pavel
Bém:
„Nenene, já zase bych musel
parafrázovat, co jsem odpovídal paní redaktorce Šprunkové. Já bych byl
nespokojen, kdybychom na jedné straně měli zprávu a na druhé straně té rovnice
nebylo nic. Ale to není otázka zprávy. Proto jsem na začátku konstatoval, že i
zpráva jednoznačně říká, že jejím cílem bylo ukázat pro, kde, jak, ale ne kdo,
takže to kdo, jestli mohu poprosit… Buďte trochu trpěliví… Vždyť ta zpráva – vy
možná, jako sdělovací prostředky, ji máte už těch čtrnáct dní na rozdíl od
radních, k vám se prostě nějakým záhadným hnutím osudu dostala dřív, než ji
dostala rada hlavního města Prahy, ale budiž. Buďte trpěliví, já si myslím, že
není možné na základě dnešního závěru z jednání rady říci: teď je velká tečka a
jediná osobní odpovědnost, která byla vyvozena, je abdikační dopis pana Svobody.
To teď, si myslím, by bylo skutečně předčasné.“
Dlabaja, TV NOVA:
„Poslední otázka. To mám
zápis z jednání komise rady hlavního města Prahy z 6. května 2003, tam se
hovoří, že Invalidovna by nebyla zaplavena, pokud by se dodrželo vše, co se má
dodržet. Je tam řečeno, že by byly zaplaveny pouze vestibuly, to v té zprávě ale
nikde není.“
MUDr. Pavel Bém:
„Prosím, jestli by se k tomu
uměl vyjádřit pan kolega Laudát, nebo pan náměstek
Bürgermeister. Protože je
třeba od sebe oddělovat řekněme teze a závěry, které mají odbornou hodnotu a kde
se můžete opřít a nějaký odborný nález.“
Dlabaja:
„Toto byli odborníci. Tady
jsou podepsaní: Hošek, Václavík, Houfek, Bruška…“
Ing. Jan
Bürgemeister:
„S dovolením, já jsem tady
citoval osud jednoho výtlačného potrubí o průměru 22 cm s chráničkou 30 cm,
která přes vzduchotechnické kanály a přečerpávací stanici obešla uzavřený
traťový uzávěr právě na stanici Invalidovně a citoval jsem ze zprávy. „
MUDr. Pavel Bém:
„Jenom pro vaši informaci,
pane redaktore, pan Hošek je zubař.“
Dlabaja:
„Určitě byl u toho jednání.
Je tam popsáno, že kdyby bylo dodrženo vše, tak by ta Invalidovna nebyla nikdy
zaplavena. To tam je zapsáno.“
MUDr. Pavel
Bém:
„Ale je to zubař. Jinými
slovy: prosím vám, máme k dispozici skutečně odborné posudky, které mají na sobě
a nesou pečeť kulatého razítka. Položím rétorickou otázku: čemu vlastně mohu já
věřit? Mohu věřit, jako primátor města, poraďte mi. Čemu nám věřit? Mám věřit a
teď při vší úctě k panu kolegovi Hoškovi. Mám věřit dobrozdání zubaře, na to,
jestli měla nebo neměla být zatopena nějaká stanice, při veškerém respektu a
úctě k zubařským kvalitám pana doktora Hoška, nebo mám věřit stavebně
technickému posudku s kulatým razítkem odborníka, který prostě dělá soudně
znalecké posudky? Nezlobte se na mě, samozřejmě jako primátor musím věřit tomu
druhému, ale já sám se k tomu nedokážu vyjádřit jinak.“
Ivana Gorgolová,
moderátorka:
„Poprosím ještě pana
předsedu Laudáta.“
Ing. František Laudát:
„Jestli můžu, prosím vás,
pokud byste pane kolego vedl jakoukoli komisi, nebo řešil problém a někdo vám
pod rukou bral meziprodukty, já jsem velice často na té komisi dával i
provokativní otázky. Vy berete ty zápisy, že je to pravda. To není možné tímto
způsobem pracovat a samozřejmě tak řekne někdo nějakou tezi, ta je zaznamenána,
ale to není pravda. Pak je zásadně vyvrácena, ať už při tomtéž jednání,
následujícím a podobně. To, že se někdo, i když tu všichni členové i přizvaní
odhlasovali jakýsi důvěrný statut komise a nešlo o tutlání faktů. Potom se někdo
nestydí sebrat průběžné zápisy z těchto věcí. Podobně jako se někdo asi chtěl
pochlubit a zveřejnit – vlastně do dneška to visí na internetu, nebo na webových
stránkách ČTK – simulaci zaplavování metra, která byla připravována pro
veřejnost, a jakmile dořešíme ještě smluvní vztahy, tak tam bude dána, ale
takovýmto způsobem brát komisi pracovní materiály… Jedna věc je o něčem
diskutovat, vytvářet tam hypotézy, druhá věc je, k jakým závěrům potom po
různých analýzách prostě komise dojde, nebo je jednotliví odborníci. Já jsem
mnohokrát změnil názor na to, zda ten ochranný systém v budoucnu bude, nebo
nebude použitelný…“
MUDr. Pavel
Bém:
„Ne, jednoduše: těsto na
závin, pane kolego, není závin, polotovar není výsledný produkt, zápis komise
není závěrečná zpráva. Já si myslím, že je to každému z nás jasné a já chápu, že
je nějaká objednávka, nebo potřeba hledat na té zprávě nedostatky. Hledejte je,
prosím pěkně. Ale hledejme je v rovině odborné, jestli mohu poprosit.
Korektně.“
Ivana
Gorgolová:
„Děkuji, další dotaz.“
Petr Bušta, televize
Prima
„Já mám taký dotaz spíš
ještě k té rezignaci. Já tu rezignaci dost nechápu, když vás tady tak
poslouchám. Protože všichni svorně říkáte: ochranný systém metra tomu nemohl
zabránit za žádných okolností. Žádné pochybení tam nebylo. Proč tedy ten člověk
rezignoval dneska?“
Ing.Radovan Šteiner:
„Pane Bušta, já se omlouvám,
ale poslouchali jsme se, když jsem hovořil? Já jsem říkal, pravda, panu
Zieglerovi jsem odpovídat v podstatě na stejnou otázku. Ano, ochranný systém
metra mimo jiné, tedy jak zpráva potvrdila, jak jsme říkali o začátku, neměl
sloužit k protipovodňové ochraně, nicméně v rámci povodní se přišlo na to, že
údržba prvků ochranného systému metra nebyla v pořádku. Kdyby se na to přišlo
jiným způsobem, nepochybně by nějaké důsledky – pracovně právní – byly vyvozeny
také. Toto byl akt pana Svobody. Já se přiznám, že jsem se oněm dozvěděl až dnes
dopoledne na zasedání rady. Čili, myslím, že to vysvětlení je poměrně
jednoznačné. Prostě zpráva, nebo tedy bohužel povodeň, přispěla k tomu, že se
zjistilo, že ochranný systém metra nebyl udržován v některých částech tak, jak
měl být. „
MUDr. Pavel
Bém:
„Já na to ještě odpovím. Já
když jsem asi před třemi měsíce se setkal s polotovarem, který byl předběžnou
informací, která posléze se nicméně dostala, jako závěr do původních draftů
závěrečné zprávy. Ta informace říkala, že v rámci řízení protipovodňového
krizového systému v dopravním podniku, závod metro se vlastně nepostupovalo
podle žádného manuálu, podle žádného operačního schématu, že se vydávaly pokyny
na úrovni ústních doporučení, bez jakékoli evidence, která posléze samozřejmě
znamená, že je strašně těžké ten systém krizového řízení vyhodnocovat. I když to
nesouvisí teď s ochranným systémem metra, ale souvisí to s tou částí krizového
řízení. Kladl jsem si otázku: Jak je to možné? Nebo: To přece bude muset být
vyvozena nějaká osobní zodpovědnost. Já v této chvíli mohu říci, že to skutečně
vnímám jako přiznání, nebo vyjádření té odpovědnosti, kterou za to příslušný
pracovník, manažer nese a samozřejmě, ochranný systém metra je doplněk, kde se
zjistilo, že zřejmě kdyby došlo k jadernému nebezpečí, nebo k nějakému ohrožení,
na úrovni civilní ochrany obyvatel, tak bychom také měli asi problémy. Naštěstí
k tomu tedy v dnešní době nedošlo a já doufám, že v budoucnosti nedojde, ale pro
nás to každopádně znamená, že celý ten OSN se musí změnit, že do něj musí být
nainvestovány asi zřejmě miliardy v řádech, které můžeme dnes odhadnout. Tak aby
to skutečně fungovalo. Já tam skutečně chci vidět člověka, který bude schopný
ten systém řídit. Nedej bože, kdyby se něco podobného stalo.“
Bušta:
„Mám v tom případě ještě
doplňující otázku: Jak to, že jste to zjistili až teď? Jak to, že se tady
prezentovalo, dopravní podnik každý měsíc ten systém zkouší, zavírá různá vrata
na různých stanicích. Jak to, že jste to zjistili až teď, devět měsíců po
povodni, že byl špatně udržovaný?“
MUDr. Pavel Bém:
„To se nezjistilo až teď. Ta
zpráva byla navěšena na web devět měsíců po povodni a radní se s ní seznámili
devět měsíců po povodni. Já jsem rád, že je to devět měsíců, protože termín pro
předložení této zprávy byl 30.6. Tedy jedenáct měsíců po povodni a já jsem se
sám obrátil dopisem na pana předsedu Laudáta, a požádal jsem ho, aby maximálně
urychlil práci této komise a skutečně práce komise byla urychlena. Pracovali po
nocích, ale předložili to s dvouměsíčním předstihem. Jinak, samozřejmě to, že
součásti krizového systému, nebo ochranného systému nefungovaly, tak to se v
nějakých dílčích aspektech vědělo stejně tak v říjnu, jako v listopadu, jako v
prosinci.“
Ing. Jan Bürgermeister:
„Já bych to rád doplnil. Ta
zpráva to všude přesně cituje. Velká voda tím přelivem přes protipovodňové
zábrany mohla udělat jedinečný experiment, který jinak nelze. Ty konstrukce
nelze zatížit inside jinak, než touto katastrovou. Ukázalo se, že kromě
nedbalostních prvků, jakože nějaká průchodka nebyla utěsněna, tak ty odzkoušené
laboratorní testy, a to v té zprávě je, opakované laboratorní testy teď udělané
ukazují, že ty tmely vyhoví, ale je možné, a v této zprávě je, všechno vyměnit,
protože je možné, že dochází během let, k degradaci matriálu, to je novinka
technická. Ta zpráva jasně říká, že jeden jediný u
uzávěr nebyl dotěsněn. Neví
se proč je možné, že nefungovaly hydraulické prvky. Protože byl přerušen proud,
nebo jiné důvody? Ale zpráva jasně říká, všechno se musí moc ovládat z vnějšku.
Zpráva jasně říká, že došlo k obtoku vody neutěsněným potrubím, které se
nepočítalo, že by jím mohla proudit voda, nebyly na něm zpětné klapky. Že nebyly
zpětné klapky na vzduchotechnice, zpráva říká: doporučujeme osadit a opatřit
dálkovým ovládáním. Ono to v té zprávě všechno kousek po kousku je. A proto jsme
jí vyslovili tak vysoké uznání. „
Ing.Radovan
Šteiner:
„To není jen otázka údržby.
Ve zprávě se hovoří a my jsme to také několikrát prezentovali, že betonové prahy
pod tlakovými uzávěry prostě byly v těch sedmdesátých a osmdesátých létech
provedeny špatně. Místo železobetonu tam byl prostý beton, který nevydržel tlak
vody. To myslím zpráva na straně 63 a jinde říká zcela jasně. Komise, alespoň
tak , jak jsme byli informováni, prověřovala stav jednotlivých betonových prahů
rentgeny. V současné době. Tedy, to je odpověď na otázku, proč některé stavební
závady na prvcích ochranného systému metra, jako jsou například betonové prahy v
kolejišti nemohly být zjištěny v jiné než v reálné katastrofické situaci.
Samozřejmě je otázka… Pan Bušta se ptal na prezentace, které dopravní podnik
prováděl, řekněme v uplynulých létech. Zejména po jedenáctém září, to je pravda,
ochranného systému metra, kdy byly prezentovány tlakové uzávěry a tak dále. V té
době opravdu nikdo netušil a ani nemohl zjistit, že beton pod těmito tlakovými
uzávěry v sobě neobsahuje armatury. To snad věříme, že to tak je.“
Ivana
Gorgolová:
„Děkuji, další dotaz.“
Mrázek, Hospodářské
noviny
„Jak pan Šteiner říkal, že
byly nějaké stavební chyby, že to stavěl Metrostav. Uvažujete o nějaké vazební
zodpovědnosti vůči této společnosti?“
Ing.Radovan Šteiner:
„To nebyl pouze Metrostav.
Na stavbě metra se podílela řada firem už za socialismu.“
Ing. Jan Bürgermeister:
„Jednak také v té zprávě je,
že jakými odstraněním studené války došlo k tomu, že ten akcent na dobudování
systému ochranného se již nedokončil a šetřily se peníze, to je celá trase B. To
je rozhodnutí podle mě, které reagovalo na společenskou objednávku a druhá věc:
některé prvky z roku 1979 selhaly. To je hodně dlouho a já nejsem právník, ale
určitě to velký aspekt znamená. Konstrukce, kde chybí výztuž – některé jsou z
roku 1979 …“
MUDr. Pavel
Bém:
„Jestli mohu doplnit jen na
základě zkušeností s přebíráním veřejných zakázek v dnešní době, vždy je to
dvoustranný proces. Na jedné straně dodavatel a na druhé straně zadavatel. Oba
nesou svůj díl odpovědnosti. Samozřejmě, stejně tak, jako dodavatel měl dodat
kvalitní dílo a práci, tak zadavatel si měl prostě přezkoušet, jestli to dílo je
dodáno tak, jak mělo být dodáno. Na druhou stranu, to je historie dvacet pět let
zpátky a já si myslím, že nikdo z nás tady si dnes nemyslí, že je možné tuto
historii přinášet na obětním oltáři a myslet si, že tím něco dokážeme. To v
žádném případě ne. Já si myslím, že to nejcennější, co dnes víme je, že řada
těch stavebně-technických nedostatků v metru byla, že způsobila to, co způsobila
a pro nás je svým způsobem tragédií, že nám nezbývá nic jiného, než je
odstranit. Odstranit znamená obrovské finanční investice. Tedy my, v
následujících letech budeme investovat do sektoru, jako je dopravní podnik,
hovořím za hlavní město Prahu, budeme investovat obrovské finanční prostředky do
toho, abychom tyto nedostatky, tyto závady odstranili, i s ohledem na
skutečnost, že to bude znamenat pravděpodobně přezkoumávání celé řady dalších
tubusů metra, které voda nepostihla a tak dále. A bude to znamenat, že tyto
finanční prostředky budou chybět někde jinde. Například v další investiční
výstavbě metra, čili to je, nebo alespoň část z nich bude v této oblasti chybět.
To je problém, který vidíme, ale nicméně, toto je absolutní prioritou. Já si
myslím, že na tu otázku nelze odpovědět tak, že bychom mohli hnát k odpovědnosti
někoho za historické nedostatky roku 1978/79.“
Ivana
Gorgolová:
„Děkuji a já poprosím o
poslední dotaz. Jestli nejsou žádné otázky, tak vám všem moc děkuji za
pozornost, že jste přišli a přeji vám hezký víkend.“