„Já Vám přeji dobrý den, vítám Vás na naší dnešní tiskové konferenci, která je po zasedání Rady hlavního města Prahy, které se konalo dnes, všichni jste dostali jednotlivé vlastně zprávy, které jsou k tiskům, které jste dostali od oddělení PR. Samozřejmě jsme připraveni Vás informovat i o těch tiscích, které zde nejsou, a myslím, že reprezentativní složení k materiálům, které měly zásadnější charakter při dnešním jednání tady je, takže já bych to vzal nejdříve od pana náměstka Paroubka, poté pana radního Šteinera k jeho tiskům. Takže pan náměstek Paroubek Vás bude informovat.“
„Tak, dámy a pánové, sice ještě nejsou zdaleka dořešeny všechny problémy rozpočtu roku 2003, nicméně jak je zvykem v tuto dobu na přelomu května a června, přišel jsem do rady s návrhem zásad harmonogramu a metodiky pro sestavení rozpočtu hlavního města Prahy na rok 2004 a rozpočtového výhledu do roku 2009. Chtěl bych říci, že je základní představa o tom, že v průběhu měsíce června si vyjasníme po diskusi s městskými částmi a městské radě rozpočtové vztahy mezi městem a městskými částmi, že v průběhu měsíce srpna na základě shrnutí všech požadavků tak, jak budou přicházet na správce kapitol, si vyjasníme proporce rozpočtu v průběhu září, tyto proporce rozpočtu budou projednány a bude předložena první verze rozpočtu hlavního města Prahy na rok 2004. Druhá verze rozpočtu bude projednávána v druhé polovině listopadu tak, aby rozpočet hlavního města Prahy na rok 2004 mohl být schválen v polovině měsíce prosince. Proti zvyklostem, které byly v předchozích letech, se objevuje to, že kromě rezervy, neúčelové rezervy ve výši 500 mil. korun, která byla vytvářena každoročně, se umožňuje správcům kapitol vytvářet neúčelovou rezervu maximálně do výše 1 % objemu výdajů příslušné kapitoly jako rezervu pro městské části hlavního města Prahy. Řekl bych, že tyto zásady pro sestavení rozpočtu mnohem významněji než v předchozích letech akcentují zájmy městských částí. Myslím, že je to, pokud se s nimi seznámíte, vcelku zřejmé. Tolik k tomuhle dokumentu velice stručně. Jestli jsou nějaké dotazy, než přejdu k dalšímu…“
Petr Hulinský
„Dobře, jsou nějaké dotazy? Pakliže ne, tak, pane náměstku.“
Jiří Paroubek
„Druhá věc těch několika materiálů, myslím, že ty další materiály jsou přece jenom spíše specializované, o nich nemá smysl hovořit. Tou druhou věcí, o které má smysl hovořit je návrh textu směnečného vyplňovacího prohlášení ke směnkám sloužícím jako jisticí instrument k úvěru pro hlavní město Prahu od Státního fondu rozvoje bydlení. My jsme uzavřeli smlouvu se Státním fondem rozvoje bydlení, my jsme uzavřeli určitou dohodu o formě zajištění, zajišťovacího instrumentu. Měla to být určitá forma závazku vůči hlavnímu městu Praze, tzn. ze stany města to měly být pohledávky vůči dalším subjektům, nicméně po konzultaci s auditorem, ale také poté, co jsme konzultovali věci i s ohledem na raitingové hodnocení města jsme zjistili, že toto zajištění není možné, proto, že není možné, aby hlavnímu městu Praze, který má raiting na úrovni Českého státu ručily subjekty, které často ani raiting nemají. Takže z tohoto hlediska jsme začali jednat se Státním fondem, došli jsme k názoru, že ručení směnkami je tím nejlevnějším možným řešením, protože z toho nevyplývá žádné plnění formou úroků nebo nějakého jednorázového poplatku. Určitý problém, který se objevil, tzn. co by se stalo, kdyby město nezaplatilo. No tak především počítáme, že město bude vždycky platit včas a všechno a kdyby se toto stalo, tak jsme byli ujištěni, že ta směnka prakticky, než se by se stala veřejně obchodovatelnou, tak by městu bylo učiněno mnoho pokusů k tomu, nebo několik pokusů, aby město mohlo zaplatit, aby se ta směnka veřejně obchodovatelnou nestala. Tolik velice stručně k tomuto materiálu.“
Petr Hulinský
„Dobře, děkuji. Takže jsou nějaké dotazy k panu náměstkovi Paroubkovi? Pakliže ne, tak dávám slovo panu radnímu Šteinerovi k jeho tisku.“
Radovan Šteiner, radní hl. m. Prahy
„Děkuji, dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, já bych Vás chtěl seznámit se dvěma usneseními, které městská rada přijala na svém dnešním zasedání v oblasti dopravy. První významnější tisk je vyúčtování provozu zóny placeného státní na území městské části Praha 1. Rada, tak jako každoročně, projednala vyúčtování této zóny placeného stání v uplynulém roce. Zkonstatovala, že provozování zóny bylo řekněme výrazně ziskové, neboť hlavní město Praha dosáhlo čistého zisku ve výši 18 miliónů 143 zhruba tisíc korun. Dále proběhla diskuse na téma rozdělení tohoto zisku mezi hlavní město Prahu a městskou část Praha 1, která z původních řekněme kalkulací, tzn. do roku 2000, byla příjemcem 50 % čistého zisku. V uplynulých dvou letech z důvodu i změny příslušných vyhlášek tento podíl nebyl městské části převáděn a městská část má tedy zájem i v souvislosti se záměrem na vytvoření nové zóny placeného stání na levém břehu Vltavy, tzn. na území Malé Strany a Hradčan, nastavit pravidla, která by hovořila o tom, do jaké míry tedy jsou povinnosti rozděleny mezi město a městskou část a samozřejmě do jaké míry jsou poté rozdělovány i výnosy či lépe řečeno zisk z provozování této zóny. Proto mi městská rada uložila s kontrolním termínem do konce července připravit a předložit Radě hlavního města Prahy návrh smluvního vztahu s městskou částí Praha 1, kde by tato problematika byla řešena včetně rozdělení tohoto výnosu 18 miliónů zhruba za rok 2002. Já mohu v tuto chvíli říci, že budu v každém případě požadovat po městské části a současně tedy navrhovat za město, aby výnosy byly plně investovány do dopravy, a to konkrétně tedy do řekněme do dopravních projektů na území té zóny placeného stání, aby tedy ty výnosy, nebo lépe řečeno zisk se vrátily do toho teritoria, kde byly vygenerovány, a současně se domnívám, že pokud řekněme dojde k nějakému zásadnímu zvratu, pak je možné zachovat ten poměr nebo znovu zavést ten poměr 50 : 50 pro dělení s městskými částmi, které už v současné době připravují záměry na zřizování zón placeného stání na svém území, nebo na svých územích. Na druhou stranu je nutné ale zdůraznit, že městské části budou mít i řadu povinností a řadu řekněme i finančních nákladů v budoucnu se zřizováním a následně i provozováním těchto zón. Dále bylo v materiálu konstatováno, že potřeby parkování rezidentů městské částí, čímž tedy jsou míněny nejen občané s trvalým bydlištěm na území městské části Praha 1, ale i zástupci firem, sídlících na území této městské části, lépe řečeno na území té pravobřežní zóny. Že tedy tyto potřeby jsou plně uspokojeny, neboť v rezidenční tzv. modré zóně je vedeno v tuto chvíli zhruba 6 080 rezidenčních stání, přičemž průměrný počet vozidel s parkovací kartou parkující v denních hodinách v zóně placeného stání činí zhruba 60 % této kapacity. Méně příznivá je situace v případě návštěvnických placeních stání, to jsou tedy ty dvě další zóny, jedna tedy krátkodobého stání, druhá dlouhodobého. Ne snad z důvodů kapacity, ta se zdá, že řekněme je relativně uspokojivá, ale nejsou ta místa vždy vhodně rozmístěna, při zřizování té zóny samozřejmě byl dán velký prostor nebo velká přednost právě rezidentům, čili je pravda, že ta návštěvnická stání jsou leckdy umístěna méně výhodně. Nicméně do konce roku se počítá s novelou vyhlášky hlavního města Prahy č. 42/2000, kde by i tato záležitost mohla být lépe řešena a mohlo by dojít k nějakému rozvrstvení těch návštěvnických placených stáních tak, aby lépe odpovídala poptávce. Snad poslední poznámka k tomuto tisku, rada zkonstatovala, že díky vyšším pravomocím městské policie a díky tedy zpřísněnému dohledu nad zónou placeného stání došlo k poměrně výraznému nárůstu respektovanosti, ale zejména k výraznému nárůstu tržeb z této zóny, tzn. jak jsem hovořil, ten zisk 18 milionů 143 tisíc je výrazně vyšší, než v roce předchozím, tzn. v roce 2001. Tolik asi k tomuto materiálu a pokud by byly k němu dotazy.“