Jaroslav Dědič, tiskový mluvčí Ministerstva financí ČR

Jaroslav Dědič, tiskový mluvčí Ministerstva financí ČR

„Dámy a pánové, dobrý den, já Vás vítám na krátké tiskové konferenci na půdě Magistrátu, protože se bude jednat o Prahu, o pomoci Praze, o penězích, které by Praze měly být přiděleny na řešení situace po povodních. Po jednání pana náměstka a pana ministra financí Vám pánové přednesou krátké resumé, jak tato jednání dopadla a které prostředky může Praha v tuto chvíli na řešení povodňové situace dostat. Takže poprosím na úvod pana náměstka.“

 

Jiří Paroubek, náměstek primátora hl. města Prahy

„Dámy a pánové, já bych především chtěl říci, že velice oceňuji spolupráci ze strany ministerstva financí a především pana ministra. Musím také říct, že velice dobrou spolupráci, pane ministře, máme s Vašim prvním náměstkem. Chtěl i ocenit zejména v souvislosti s odstraňováním následků povodňových škod, což byla záležitost,se  kterou samozřejmě ještě před rokem nikdo z nás nepočítal. Ty povodňové škody na majetku města dosáhly 15 miliard korun, myslím, že s jižními Čechami nejpostiženějším regionem, pokud jde o veřejný majetek pravděpodobně nejvíce postiženým regionem. Dalších 15 miliard škody bylo na soukromém majetku města, ambicí městské rady, když jsme sestavovali koaliční smlouvu a samozřejmě promítlo se to i do programového prohlášení je, že bychom chtěli tyto povodňové škody odstranit v zásadě do konce tohoto roku, což je samozřejmě spojeno s nemalým úsilím investičním, a to musí být podpořeno velice důsledným finančním ingeneeringem. My jsme nalezli zhruba pro třetinu těch povodňových škod, pro jejich krytí zdroje v rozpočtu města, což ve svých důsledcích znamenalo, že jsme museli odložit řadu rozvojových projektů, utlumit několik rozvojových projektů např. v oblasti dopravy, velmi pravděpodobně, já to řeknu na jednom příkladu, velmi pravděpodobně bychom dali např. na výstavbu trasy C metra  o zhruba 500, 600 miliónů korun víc v tomto roce, kdybychom neměli tento problém. Jsou to ale i některé další projekty především v oblasti dopravy. Zhruba 4,5 miliardy korun dostaneme přitom krytí, přitom ingeneeringu finančním dostane z úvěru investiční banky, ty úvěry jsou za mimořádných parametrů, 30 let splatnosti, 7 let odklad, cena pod úrovní priboru, čili mimořádné podmínky, půl miliardy korun zatím a předběžně až do 1,5 miliardy korun máme dohodnut úvěr u státního fondu rozvoje bydlení, kteréžto peníze mají sloužit jako financování odstraňování následků povodňových škod na poškozeném domovním majetku města, ale také fyzických a právnických osob, které budou prostřednictvím města tyto úvěry vlastně získávat. Mohou z tohoto úvěru čerpat. No, a samozřejmě je potřeba říci, že město získalo prostředky, které asi bych byl špatný představitel města, kdybych neřekl, že bychom byli rádi, kdyby byli vyšší ty prostředky, to je samozřejmé, ale myslím si, že každý z nás, kdo se pohybuje v městské politice nějakou dobu a já jsem tady čtvrté volební období, tak nepamatuji, že by město dostalo 2,8 miliardy korun dotace na obnovu metra. Stát by tu dotaci mohl provést tak se vlastně zadlužil, půjčil si od Evropské investiční banky a nám tyto peníze přišli jako dotace, tyto peníze, pane ministře, jsou vyčerpané a myslím si, že podniky, které provedli práce na obnově metra tak jsou spokojené, že alespoň část těch peněz mají, další části těch peněz jsou vlastní zdroje dopravního podniku, je to i úvěr Evropské investiční banky, který bude čerpán v nejbližších dnech do výše jedné poloviny. A pak já doufám, že i společně  se dostaneme k vyčerpání během měsíce té druhé poloviny a předpokládám, že do pololetí budeme mít obnovu metra zaplacenu. 7 miliard korun zaplatit není vůbec snadné. Chtěl bych zejména ocenit další rozhodnutí vlády, kterým jsme získali 1,7 miliardy korun z Fondu solidarity. Jsme před možností získat další 200 miliónů korun při rozdělení rezervy, které z toho Fondu solidarity ještě zbyla, ale to už řekne pan ministr a ještě některé další věci. To je vše z mé strany“.

 

Bohuslav Sobotka, ministr financí ČR

„Takže dámy a pánové, já musím říci, že i když otázka obnovy po povodních už pomaličku mizí z prvních stránek novin, tak vláda té záležitosti věnuje stále pozornost, sledujeme, jakým způsobem je financována obnova po povodních v jednotlivých regionech a obcích a pokračujeme v zajišťování dalších dodatečných finančních zdrojů. Tím zdrojem, který v tuto chvíli aktuálně vláda má k dispozici, jsou prostředky z Fondu solidarity Evropské unie, které Česká republika obdržela na počátku letošního roku. Vláda již přijala rozhodnutí o rozdělení větší části těchto finančních prostředků tak, jak pan náměstek zmínil, Praha obdržela částku 1,7 miliardy korun v rámci rozdělení prostředků z fondu Solidarity. Na příštím jednání vlády, které bude ve středu, předkládám materiál na rozdělení zbylé části těchto finančních zdrojů, budu navrhovat alokaci částky 420 miliónů korun, které v tuto chvíli tvoří rezervu, které ještě nebyla rozdělena. Z této částky  navrhuji, aby Praha obdržela další částku 200 milionů korun na posílení obnovy zejména Karlína a Libně. Čili toto rozhodnutí budu vládě navrhovat na příštím jednání a věřím, že během tohoto jednání vlády budu úspěšný. Celkově se objem prostředků, které Praha obdrží, z prostředků fondu Solidarity dostává na částku 1,9 miliardy, což je suverénně nejvyšší podíl z hlediska čerpání těch celkových prostředků, které v rámci fondu Solidarity České republika měla k dispozici. Odráží to samozřejmě ten celkový podíl Prahy na komplexním rozsahu škod, které byly způsobeny katastrofálními povodněmi a vláda si uvědomuje, že je potřeba tu pomoc poskytovat úměrně škodám, které v rámci povodní vznikly. Zbylé prostředky z této rezervy budou poskytnuty na profinancování některých dalších aktivit a největší díl z té zbylé částky bude poskytnut na obnovu města Terezín, které je výrazně zasaženo a je významná architektonická památka, která je známa nejen v České republice, ale i celosvětově, takže tam půjde další díl těch prostředků z rozdělení rezervy fondu Solidarity. Jinak já bych chtěl ocenit spolupráci, která probíhá mezi ministerstvem financí a městem Prahou, ta spolupráce je velmi pružná, je velmi věcná, daří se nám odstraňovat  problémy, které by na této komunikaci mohly vznikat a snažíme se maximálně  urychlovat, aby to jenom trošku jde byrokratické procedury, které jsou s řadou otázek spojené a věřím, že i ta poslední věc, která v tuto chvíli je na pořadu a to je otázka poskytnutí půjčky od Evropské investiční banky a dořešení věcí, které s tím souvisejí, budou v krátkém časovém horizontu dořešeny a město Praha bude moci bez problémů tyto zdroje z poskytnutí půjčky Evropské investiční banky čerpat.  My jsme s panem náměstkem hovořili i o té celkové koncepci obnovy území postižené povodněmi a i některých dalších finančních otázkách, které se týkají možných zdrojů financování rozvojových aktivit v Praze do budoucna“.

 

Jaroslav Dědič

„Takže já děkuji za úvodní slovo a dámy a pánové, máte nějaké otázky, tak nyní je prostor.

Prosím.“

 

Kuptík, dení Metro

„Já bych měl na pana Paroubka, když si čtu ty částky, které jste tady říkal, tak mi to furt nedává těch 15 miliard škod na majetku města. Znamená to, že asi kolem 4, 5 miliard chybí. Kde je seberete?“

 

Jiří Paroubek

„To je to, o čem jsem řekl obecně, že jsou to vnitřní zdroje města, že jsme vlastně museli restruktralizovat  rozpočet prakticky od prvního dne po povodních. Víte, že jednak jsme snažili omezit investiční výdaje, já jsem jako příklad uvedl metro, kdybychom do toho dali o 500, 600 milionů víc do té výstavby, ale je celá řada dalších projektů. Snažili jsme se naopak zvýšit přímou základnu města. To se promítlo i v odprodejích některého majetku, majetkových podílů města, které město podle našeho názoru ne tak zas nezbytně potřebovalo. Rozhodně je potřebovalo méně, než odstranit povodňové škody. Takže ty zdroje jsou nejméně z jedné třetiny vnitřní. I to ukazuje sílu hlavního města Prahy  a myslím si, např. při Road Show, kterou jsme dělali při předemisí obligací, velice zapůsobilo na zahraniční investory. Tahleta schopnost města absorbovat tak významnou část povodňových škod bez nějakého řekl bych naprosto katastrofálního dopadu do městských financí. Ještě možná, že bychom mohli, pane ministře, se zmínit o jedné věci. Já jsem čekal, že spíš přijde nato nějaká otázka, ale kdyby náhodou nepřišla, tak abychom tomu pomohli, že ještě jednáme, samozřejmě nezávazně podle možností vlády, které budou, které já chápu že  jsou do značné míry omezené v důsledků těch poněkud nečekaných událostí, jako např. platba za Novu apod. to si umím představit, že co by to udělalo, např. desetina té částky v městských financích, že jsme hovořili o určité možnosti snažit se zafinancovat některé další povodňové škody v oblasti zejména Karlína, některé ty projekty, které zatím nemáme pokryty jinak, než řekněme z vlastních zdrojů, na úkor zastavení některých našich investičních akcí v rozsahu několika set miliónů korun. To je záležitost, kde jsme si už před časem s panem ministrem řekli, že se  tomu vrátíme v průběhu června.“

 

Bohuslav Sobotka

„To platí, vláda prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí sleduje speciálně obnovu Karlína a obnovu Libně. Schválila již v tomto smyslu některé vládní dokumenty a my předpokládáme, že pokud by byly disponibilní finanční prostředky na úrovní státního rozpočtu na úrovni těch zdrojů, které jsme vyčlenili pro obnovu po povodních během letošního roku, tak že bychom ještě té možnosti ještě využili a Praze na obnovu Karlína a Libně dodatečné finanční zdroje během letošního roku poskytli. Všechno bude záležet na vývoji situace ve státním rozpočtu na tom, jak se nám budou plnit očekávané příjmy státního rozpočtu a bude také záležet na tom, jestli se dostaví nebo nedostaví nějaký další neočekávaný výdaj. Já jsem optimista a myslím si, že neočekávané výdaje už letos byly naplněny měrou vrchovatou a teď už čekáme jenom zlepšující se daňové příjmy.“

 

Jaroslav Dědič

„Tak, prosím.“

 

Jelínek, rádio Blaník

„Vy jste, pane Paroubku, říkal, že do konce roku chcete odstranit všechny povodňové škody. Můžete říci, do jakých konkrétních projektů půjdou ty peníze, které získáte od státu, např. v rámci Karlína nebo Libně?“

 

Jiří Paroubek

„ Já jsem řekl slovo v zásadě, protože může se stát, že budeme mít ty škody povodňově rozpočtově kryty, ale nebude to technicky proveditelné. To by se třeba, dám příklad, nějaký dům v Karlíně, který třeba praskne, najednou se zhorší jeho statika, tak to bude asi oříšek a více než ne jeden, dva, tři měsíce. Ale rozpočtově to budeme mít kryté. No, tak, ty peníze půjdou například na obnovu tramvajové trati. Ty peníze, které dostaneme od státu, to je vlastně určitá refundace těch peněz, já to řeknu pro zjednodušení. Refundace těch peněz, které jsme my vynaložili ze svého. Čili jak je použijeme, tak to už nemusí být jenom na řešení povodňových škod. Samozřejmě pokud od státu nedostaneme další pomoc, tak je budeme používat i např. v té oblasti Karlína a Libně, ale rádi bychom ještě nějakou pomoc ze strany státu získali tak, abychom tyto peníze mohli zčásti použít i některé ty rozvojové projekty města. Abychom je vrátili vlastně tomu původnímu účelu, ze kterého byly odňaty. Jinak do infrastruktury v Karlíně, do té tramvajové trati v Karlíně, ta si vyžádá částku asi 180 milionů korun. Víte, jak tam rychle pokračují ty práce, takže za chvíli to budeme potřebovat. Do obnovy bytového fondu, to jsou ty hlavní věci.“