Jaroslav Dědič

„Takže já děkuji za úvodní slovo a dámy a pánové, máte nějaké otázky, tak nyní je prostor.

Prosím.“

Kuptík, dení Metro

„Já bych měl na pana Paroubka, když si čtu ty částky, které jste tady říkal, tak mi to furt nedává těch 15 miliard škod na majetku města. Znamená to, že asi kolem 4, 5 miliard chybí. Kde je seberete?“

Jiří Paroubek

„To je to, o čem jsem řekl obecně, že jsou to vnitřní zdroje města, že jsme vlastně museli restruktralizovat rozpočet prakticky od prvního dne po povodních. Víte, že jednak jsme snažili omezit investiční výdaje, já jsem jako příklad uvedl metro, kdybychom do toho dali o 500, 600 milionů víc do té výstavby, ale je celá řada dalších projektů. Snažili jsme se naopak zvýšit přímou základnu města. To se promítlo i v odprodejích některého majetku, majetkových podílů města, které město podle našeho názoru ne tak zas nezbytně potřebovalo. Rozhodně je potřebovalo méně, než odstranit povodňové škody. Takže ty zdroje jsou nejméně z jedné třetiny vnitřní. I to ukazuje sílu hlavního města Prahy a myslím si, např. při Road Show, kterou jsme dělali při předemisí obligací, velice zapůsobilo na zahraniční investory. Tahleta schopnost města absorbovat tak významnou část povodňových škod bez nějakého řekl bych naprosto katastrofálního dopadu do městských financí. Ještě možná, že bychom mohli, pane ministře, se zmínit o jedné věci. Já jsem čekal, že spíš přijde nato nějaká otázka, ale kdyby náhodou nepřišla, tak abychom tomu pomohli, že ještě jednáme, samozřejmě nezávazně podle možností vlády, které budou, které já chápu že jsou do značné míry omezené v důsledků těch poněkud nečekaných událostí, jako např. platba za Novu apod. to si umím představit, že co by to udělalo, např. desetina té částky v městských financích, že jsme hovořili o určité možnosti snažit se zafinancovat některé další povodňové škody v oblasti zejména Karlína, některé ty projekty, které zatím nemáme pokryty jinak, než řekněme z vlastních zdrojů, na úkor zastavení některých našich investičních akcí v rozsahu několika set miliónů korun. To je záležitost, kde jsme si už před časem s panem ministrem řekli, že se  tomu vrátíme v průběhu června.“

Bohuslav Sobotka

„To platí, vláda prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí sleduje speciálně obnovu Karlína a obnovu Libně. Schválila již v tomto smyslu některé vládní dokumenty a my předpokládáme, že pokud by byly disponibilní finanční prostředky na úrovní státního rozpočtu na úrovni těch zdrojů, které jsme vyčlenili pro obnovu po povodních během letošního roku, tak že bychom ještě té možnosti ještě využili a Praze na obnovu Karlína a Libně dodatečné finanční zdroje během letošního roku poskytli. Všechno bude záležet na vývoji situace ve státním rozpočtu na tom, jak se nám budou plnit očekávané příjmy státního rozpočtu a bude také záležet na tom, jestli se dostaví nebo nedostaví nějaký další neočekávaný výdaj. Já jsem optimista a myslím si, že neočekávané výdaje už letos byly naplněny měrou vrchovatou a teď už čekáme jenom zlepšující se daňové příjmy.“

Jaroslav Dědič

„Tak, prosím.“

Jelínek, rádio Blaník

„Vy jste, pane Paroubku, říkal, že do konce roku chcete odstranit všechny povodňové škody. Můžete říci, do jakých konkrétních projektů půjdou ty peníze, které získáte od státu, např. v rámci Karlína nebo Libně?“

Jiří Paroubek

„ Já jsem řekl slovo v zásadě, protože může se stát, že budeme mít ty škody povodňově rozpočtově kryty, ale nebude to technicky proveditelné. To by se třeba, dám příklad, nějaký dům v Karlíně, který třeba praskne, najednou se zhorší jeho statika, tak to bude asi oříšek a více než ne jeden, dva, tři měsíce. Ale rozpočtově to budeme mít kryté. No, tak, ty peníze půjdou například na obnovu tramvajové trati. Ty peníze, které dostaneme od státu, to je vlastně určitá refundace těch peněz, já to řeknu pro zjednodušení. Refundace těch peněz, které jsme my vynaložili ze svého. Čili jak je použijeme, tak to už nemusí být jenom na řešení povodňových škod. Samozřejmě pokud od státu nedostaneme další pomoc, tak je budeme používat i např. v té oblasti Karlína a Libně, ale rádi bychom ještě nějakou pomoc ze strany státu získali tak, abychom tyto peníze mohli zčásti použít i některé ty rozvojové projekty města. Abychom je vrátili vlastně tomu původnímu účelu, ze kterého byly odňaty. Jinak do infrastruktury v Karlíně, do té tramvajové trati v Karlíně, ta si vyžádá částku asi 180 milionů korun. Víte, jak tam rychle pokračují ty práce, takže za chvíli to budeme potřebovat. Do obnovy bytového fondu, to jsou ty hlavní věci.“