Záznam tiskové konference 8. 7. 2003 – 16:00

 

 

Ing. Jan Bürgermeister – náměstek primátora hl. m. Prahy

„Nejprve mi zkraje dnešní tiskové informace dovolte omluvit primátora, má nějaké naléhavosti. Zároveň tak trošinku je pravda, že Rada se zabývala materiály, které, myslím si, jako zpravodajci my čtyři zvládneme dostatečně. Já bych tak, jak mám ve zvyku nejprve dal slovo kolegům a pak bych řekl jednak za sebe jeden tisk, který pokládám za důležitý, a pak bych reagoval podle situace. Já to dám podle pořadí odleva. Pan náměstek Paroubek. Neb mě o to požádal.“

 

Ing. Jiří Paroubek – náměstek primátora hl. m. Prahy

„Já si myslím, že to bude i z důvodu racionality nejlepší, protože já vás pak opustím. Takže chtěl jsem se velice krátce zastavit na vyhodnocení výsledků jednostupňové veřejné soutěže na vypracování ekonomických analýz ve vybraném portfoliu příspěvkových organizací zřízených Prahou. Máte tuto tiskovou zprávu. Chtěl bych říci, že tato soutěž měla poměrně pohnutý osud, protože zhruba před rokem jeden z účastníků té soutěže protestoval u úřadu pro ochranu hospodářské soutěže proti, řekněme, formálním závadám, které podle něj údajně vznikly při otvírání obálek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se touto záležitostí dvakrát zabýval a shledal nakonec, že vše proběhlo, jak proběhnout mělo. Proto jsme aktualizovali složení komise, o tom jste byli informováni, začátkem minulého měsíce. A začátkem tohoto měsíce proběhlo závěrečné sezení komise, hodnotící, a z pěti opravdu velmi dobrých nabídek poradenských firem byla vybrána jako nejlepší nabídka auditorské a poradenské firmy HZ Praha. Tato poradenská firma nám pomůže vyhodnotit, tedy provede analýzy a následně také syntézy, to znamená i doporučující opatření ke zlepšení, zkvalitnění hospodaření 59 příspěvkových organizací města. Čili v tomto směru naplňujeme jedno z ustanovení koaliční smlouvy a také programového prohlášení Rady, že se budeme zabývat kvalitou hospodaření, strukturou hospodaření jednotlivých příspěvkových organizací. Toto je jeden z těch příspěvků. Takže zhruba během jednoho roku bychom měli mít u 59 velmi významných organizací města analyzováno jejich hospodaření. A měly by být dány návrhy opatření, kterými se jednotliví členové Rady, správcové kapitol, pod které funkčně ty jednotlivé příslušné příspěvkové organizace patří, budou zabývat. Tak to si myslím že je jeden z velmi důležitých momentů v oblasti ekonomického řízení města. To je vše.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Děkuji. Dotazy k tomuto bodu? Ne? Jo. Takže ano, prosím.“

 

Velová, ČIA

„Chtěla jsem se zeptat, kolik to bude stát, nebo jaká byla ta nabídka této firmy.“

 

Ing. Jiří Paroubek

„Ta nabídka byla kolem tří milionů korun za těch padesát devět organizací. A nebylo to hodnoceno jen podle ceny. Byly tam i jiné parametry: zkušenosti s podobnými zakázkami, zkušenost těch pracovníků, struktura těch pracovníků, kteří se tím budu zabývat, tou zakázkou.“

 

Klapalová, VP

„Chci se jenom zeptat, všechny ty organizace budou ve stejném centru pozornosti, nebo některá bude pod zvlášť pečlivým dohledem?“

 

Ing. Jiří Paroubek

„Já myslím, že to se může ukázat v průběhu té analýzy, že u některých organizací zjistíme třeba nějaké závady a pak se tím bude rada města zabývat.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Další dotazy? Nejsou. Tak já poprosím paní halovou, aby řekla své body ze sociální oblasti.“

 

Mgr. Hana Halová, radní hl. města Prahy

„Dobrý den, vážené dámy a vážení pánové. Na dnešním zasedání rady jsem předkládala tři materiály. První se týká návrhu na řešení aktuálních problémů zjevného bezdomovství v Praze, druhý materiál se týkal vyhlášení grantů hlavního města Prahy v oblasti sociální péče pro rok 2004 a třetí se týkal rozdělení částky pěti set tisíc pro celoměstské programy podpory národnostních menšin. Ke všem těmto tiskům máte tiskové zprávy, takže bych je jenom stručně okomentovala. V případě návrhu na řešení aktuálních problémů zjevného bezdomovství v Praze se jedná o materiál, který vznikl na signály společenské poptávky a jde o první dokument svého druhu v oblasti sociálních služeb, který nese znaky principu komunitního plánování, kdy zadavatel a garant sociálních služeb - hlavní město Praha - vyzval ke spolupráci poskytovatele služeb, aby ve společném dialogu vytvořili konkrétní program pomáhající řešit jasně definovanou situaci. To znamená, jedná se o situaci zjevného bezdomovství, kdy je definováno jako extrémní a jeden z nejvíce viditelných projevů sociálního vyloučení. S tímto materiálem, který je poměrně obsáhlý a samozřejmě je i k dispozici k nahlédnutí, jsem přišla do Rady, abychom vyřešili problematiku ubytování bezdomovců v zimní sezóně. Vycházeli jsme ze zkušeností z roku 2002 až 2003, kdy zde chyběly určitě kapacity pro poskytování lůžek, bylo v podstatě každý den odmítáno 50 bezdomovců a došlo i k úmrtí deseti bezdomovců, kteří umrzli na území hlavního města. Materiál předpokládá jednak navýšení finančních prostředků pro subjekty, které poskytují ubytování, respektive noclehy v tomto zimním období. Jedná se o tyto subjekty: Arcidiézní charita Praha, Armáda spásy, Městské centrum sociálních služeb a poradenství, kde je zřizovatelem hlavní město Praha, a Naděje. Další požadavek, který jsem vznesla na Radu, je vytipování určitého subjektu nebo možnosti navýšení kapacity pro možnost ubytování zhruba sto lůžek v této zimní sezóně tak, aby nedocházelo k dalším excesům, kterých jsme byli svědky v zimních obdobích roku 2002 až 2003.

Teď bych se věnovala druhému materiálu, a to je vyhlášení grantů v oblasti sociální péče pro rok 2004. Tady je situace trochu komplikovaná, protože dochází k určitému přenosu kompetencí v oblasti sociální péče, kdy se předpokládá, že z Ministerstva práce a sociálních věcí přejde financování na rozhodovací pravomoc kraje. To znamená, že nestátní neziskové organizace, které poskytovaly sociální péči, již nebudou dostávat dotaci od státu, jak to bylo zvykem, v té výši, ale přecházejí do samostatné působnosti kraje. Sociální výbor se výrazně zabýval touto problematikou a rozhodli jsme se reagovat na tyto skutečnosti tím, že jsme vyhlásili pouze jedno grantové téma, a to je podpora sociálních služeb na území hlavního města Prahy. A na základě analýzy, kterou jsme provedli, když jsme vyhodnocovali grantové řízení roku 2002, jsme se rozhodli zaměřit na cílové skupiny, kde budou poskytovány sociální služby. Jedná se o pět cílových skupin: děti a dospělí se zdravotním postižením, senioři, děti a mladí lidé ohrožení sociálním vyloučením, osoby bez přístřeší a oběti násilí. Zároveň byl i schválen harmonogram pro vyhlášení tohoto výběrového grantového řízení. Vyhlášení grantů proběhne do poloviny července roku 2003, ukončení přijímání žádostí polovina září 2003, hodnocení žádostí polovina listopadu 2003. Tady bych chtěla jenom podotknout, že k hodnocení žádostí budou vyzváni nezávislí hodnotitelé, kteří posoudí jednotlivé žádosti s ohledem na vyhlášené grantové řízení, to znamená s ohledem na poskytování sociálních služeb pro cílové skupiny. Evidence přijatých žádostí a jejich formální kontrola proběhne kolem října a zasedání grantové komise bude v lednu 2004 a zveřejnění výsledků, uzavírání smluv a výplata grantů proběhne během února 2004. K tomuto materiálu ještě jedna věc. Vzhledem k tomu, že jsem si velice dobře vědoma, že v případě, že bude přijat zákon o rozpočtovém určení daní, budu předkládat Radě ještě další materiál, který by měl jasně definovat, které nestátní neziskové organizace poskytují sociální služby na území hlavního města a kolik finančních prostředků bylo poskytováno z Ministerstva práce a sociálních věcí, aby hlavní město Praha, respektive Zastupitelstvo, které bude schvalovat rozpočet pro rok 2004, mělo dostatečné informace, jaký objem finančních prostředků by měl být pro tuto oblast poskytován.

Třetím materiálem, který jsem předkládala, rozdělení částky pěti set tisíc pro celoměstské programy podpory národnostních menšin. Tento bod byl velice krátký, protože hlavní město Praha vyhlásilo dva programy. Jeden, který se týkal kulturní podpory, a druhý, který se týkal propagační a publikační činnosti. Rozdělili jsme celou částku na podporu jednak v prvním programu folklornímu sdružení Limbora, ukrajinské skupině Ignis, sdružení vietnamsky hovořících občanů Bambus. Jedná se o soubory dlouhodobě působící a spolupracující s hlavním městem Prahou, které se s úspěchem zaměřují na uchování a rozvoj kultury svých národností. A v tom druhém programu, který se zejména věnuje podpoře publikační činnosti, byly doporučovány publikace bulharské kulturní osvětové organizaci sv. Cyrila a Metoděje, romskému sdružení Čačodrom, Obščestvu Rusínů v České republice a Klubu slovenské kultury. Na propagační materiál a bulletin Praha srdce národů je doporučován finanční příspěvek folklornímu sdružení Limbora, na pořádání semináře o národnostní vzájemnosti. Dále doporučujeme příspěvek obci Slováků v České republice a také na vydání almanachu z přednáškové činnosti srbskému sdružení Sláva. To je vše.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Takže já děkuji. Dotazy? Prosím.“

 

Kuptík, Metro

„Já bych se rád zeptal na ty bezdomovce. Říkala jste, že letos by se měla místa pro bezdomovce rozšířit o sto lůžek. Zajímalo by mě, kde konkrétně. Protože asi těžko se budou hledat tak velké prostory a kde konkrétně by se vlastně těch tři sta míst mělo najít, kdo konkrétně by to měl dělat, jestli některá z těch čtyřech organizací, nebo jestli město vytvoří nějakou vlastní ubytovnu.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„No my jsme na toto téma vedli velkou diskusi, protože samozřejmě nechceme dávat přehnanou pobídku k tomu, aby někdo, koho nebaví žít a starat se každodenně o ty běžné starosti, co nikoho moc nebaví, tak že si pojede do Prahy a tady ho zadarmo ubytujeme v připravené ubytovně. Opravdu ta starost je o to, abychom v případě toho extrému počasí lidi, kteří se prostě rozhodli žít tak, jak žijou, ochránili od toho nejhoršího. Ten úkol je zatím mlhavý a rozdali jsme odboru obchodních aktivit a odboru správy majetku, aby vhodnou lokalitu zkusili vyhledat. Druhá cesta je zřejmější, finanční pomoc organizacím, které tuto práci v terénu opravdu perfektně umí. Finančně pomoci tak, aby, řekněme, mohly své kapacity navýšit. Ale konkrétní rozhodnutí jsme neudělali a rozhodně nechceme lidi takovým rozhodnutím lákat do Prahy. Chceme jenom pomoct těm, kteří v Praze v těch zimních měsících uvíznou, protože mají takovou povahu.“

 

Mgr. Hana Halová

„Já bych jenom doplnila, že zájmem hlavního města je hlavně pomoci, poskytnout reintegraci, to znamená lidem, kteří se dostanou do této krizové situace, pomoci nalézt způsob vrátit se zpátky do normálního života. To znamená pomoci vyřizovat na úřadech doklady, sehnat zaměstnání, různé právní poradenství, psychologické poradenství a podobně. Tato situace, která je obsažena v tomto analytickém materiálu, obsahuje pouze krizové řešení. To znamená bude-li krutá zima, aby nedocházelo k umrznutí bezdomovců, abychom měli prostory, kde bychom řešili opravdu naléhavou krizovou situaci. Nemůžeme to chápat tak, že se Praha otevře a bude zde poskytovat ubytování bezdomovcům, tak v žádném případě toto zadání neznělo. Hlavní město má samozřejmě zájem na tom, aby Praha nebyla plná bezdomovců, kteří vám přenocují na hlavním nádraží, v metru, kteří obtěžují turisty a řádné občany. To je opravdu jenom přechodné opatření. Jestliže seženeme nějaké objekty, tak by měly sloužit jen v rámci přenocování v zimním období a v ostatních ročních dobách by měly být využity pro jiné účely.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Mně je jinak osobně bližší představa jakési jednoduché ubytovací kapacity, která by byla trvale Praze k dispozici pro jakoukoliv krizi a v zimě pak pro krizi bezdomovců, když přijde takové počasí. Ale to je před námi, ta diskuze.“

 

Martin Kozák, Rádio Blaník

„Já jsem se chtěl zeptat, vy jste zmínila, že chcete zvýšit dotace pro ty humanitární organizace, jaká kritéria na to budou, kolik která organizace dostane?“

 

Mgr. Hana Halová

„My jsme spočítali, že by jedno lůžko stálo asi deset tisíc korun. Ale protože Rada se tím problémem opravdu vážně zabývala, budeme zpracovávat studie a chtěli bychom udělat i určité statistické šetření a evidenci bezdomovců, abychom měli jasný přehled, kolik bezdomovců se zde pohybuje. Podle dostupných informací se jedná asi o 25 až 30 procent občanů hlavního města Prahy a zbytek jsou ostatní občané České republiky.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Špatně jste to řekla…“

 

Mgr. Hana Halová

„Ano, abychom si rozuměli, teď jsem se asi přeřekla, omlouvám se, omlouvám se.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Skutečně je jich asi tak řádově tisíc.“

 

Ing. Jiří Paroubek

„Těch clochardů u nás moc není.“

 

/smích/

 

Mgr. Hana Halová

„Takže bychom rádi poskytli dotaci organizacím nebo těm subjektům, k možnosti získání většího množství kapacity, kterou by poskytovaly.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Já bych to ještě doplnil. My teď nevíme, protože teď takové organizace jako Naděje zdrojovaly své příjmy z grantů od města, z pomoci od městských částí a od státu a velmi pravděpodobně tento pramen vyschne, budou ho muset nahradit regiony a my opravdu trochu nevíme, co nás čeká. Rozhodně víme, že ty čtyři organizace potřebujeme jejich práci potřebujeme v Praze a podporu najdou. Ale vyčíslit teď je to obtížné.“

 

Martin Kozák

„Bude tam nějaká podmínka, že když dostanou tolik a tolik peněz, budou muset zřídit tolik a tolik lůžek? Aby nedostaly nějaké dotace a potom to nezůstalo někde jinde?“

 

Mgr. Hana Halová

„Prosím vás samozřejmě tam bude podmínka, o kolik lůžek se kapacita zvýší, to nebude jenom že bychom dali podporu bez zpětné kontroly.“

 

Ing. Jiří Paroubek

„Ale tyhlety organizace nejsou organizacemi, které by myslely primárně na zisk, ty bych z toho nepodezíral. Já bych řekl, že tohle je opravdu velký problém, ta přirozená atraktivita hlavního města pro ty bezdomovce je veliká, myslím, že je to věcí ještě velkých diskusí v radě i se státem, protože si neumím představit, že bychom tohleto řešili vytrženě od státu. Právě proto, co říká tady paní kolegyně, že tři čtvrtiny těch clochardů jsou defacto mimopražští, kteří se nám sem soustřeďují. Takže aby to bylo vedeno na vrub hlavního města, na jeho náklady, to by bylo nepříjemné, to bych se jako náměstek primátora pro finance trochu bránil.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Tak dotazy k tomuto citlivému barevnému tématu žádné nejsou? Děkuju. Já dám slovo kolegovi Šteinerovi, protože dnes jsme udělali důležité personální rozhodnutí.“

 

Radovan Šteiner, radní hl. m. Prahy

„Takže dobrý den, vážení kolegové a kolegyně. Já bych si dovolil vás seznámit s jedním významným bodem, který dnes Rada projednala, a to na úrovni personálních změn v příspěvkové organizaci Technická správa komunikací hlavního města Prahy. Dosavadní ředitel, nebo současný ředitel pan inženýr Jiří Sládek, který byl vlastně dlouholetým náměstkem, na provozně správním úseku, byl před zhruba tři čtvrtě roku požádán vedením organizace v situaci, kdy skutečně nebyla v příliš dobrém stavu, a protože cítil, jak ve svém dopise uvádí, že situace je již konsolidovaná a odstraňování škod na komunikačním majetku po povodni v roce 2002 je už ve velmi pokročilém stadiu z velké části odstraněné. Další úkol, který si předsevzal, příprava summitu NATO a zabezpečení zimní údržby komunikací v zimě 2002 – 2003, byly splněny, takže po této konsolidaci situace, vyjádřil zájem vrátit se do své původní funkce provozně správního náměstka a požádat tedy k tomuto týdnu o uvolnění z funkce ředitele příspěvkové organizace TSK. Rada hlavního města Prahy tuto žádost projednala a vzala na vědomí a současně jmenovala ředitelem TSK pana inženýra Luďka Dostála, který byl vlastně několik let obchodně ekonomickým ředitelem státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic České republiky, čili organizace obdobného typu, obdobné správní firmy, pouze na celostátní úrovni, narozdíl od Prahy. Takže pan ing. Luděk Dostál byl jmenován ředitelem ke dni 11. 7. 2003. Pan současný ředitel Sládek se vrátí na svou původní funkci provozně správního náměstka.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„K této poměrně citlivé organizaci pro chod města nějaké dotazy? Já podotýkám, že Rada to schválila jednomyslně, to je velmi důležité pro budoucnost, pro jakousi politickou podporu nového ředitele a také si slibujeme jakýsi silnější manažerský tah. Potřebujeme TSK rozhýbat do budoucna, pan Sládek odvedl perfektní kus práce a potřebujeme jeho zkušenosti, ale řekněme posilujeme tým ve vedení TSK tímto rozhodnutím. Takže jestli k tomuto bodu nejsou dotazy, já už mám poslední tisk, který pokládám za důležitý a který si myslím zaslouží komentář. Rada schválila usnesením záměr uzavírat kupní smlouvy z vlastníky rodinných domků a pozemků, na kterých stojí v oblasti katastrálního území Lahovic, to jsou Lahovice, Lahovičky. Tato nabídka není žádným diktátem, je jenom nabídkou pomoci lidem, kteří poškozené domy již nechtějí opravit a po zkušenostech se srpnovou povodní se rozhodli v lokalitě, která sídlem zůstane, zároveň  ale nechráněným zátopovým územím, protože ta technická možnost proti pětisetleté vodě Lahovice - Lahovičky chránit v podstatě neexistuje, tak aby řekněme ten svůj majetek mohli za běžnou cenu, tu soudně znaleckou, prodat. Město to odkoupí a pak uvidíme. Zároveň rada vzala na vědomí zprávu o situaci jak z pohledu územního plánu, to znamená, že se neočekávají žádné změny v územního plánu. Lahovice - Lahovičky nebudou v aktivní zóně, tak jak to vypadá předběžně a tudíž územní plán v této lokalitě dramaticky ani měnit nebudeme, zároveň vzala na vědomí zprávu o chystaných investicích do technického vybavení této lokality tak, jak se historicky připravovaly a tak jak jejich nutnost vlastně vzrostla schválením nových technických podmínek pro výstavbu, protože v zátopovém území do budoucna již nemůžou být samostatné žumpy nebo septiky nebo čističky, musí to být na plyn a na kanalizaci. Zároveň dala úkol, aby se situace v Lahovicích podle skutečného zájmu své majetky prodat znovu vyhodnotila, abychom, řekněme, neinvestovali nadměrně do technického vybavení. Ale to je úkol velmi okrajový, co je podstatné, za čtrnáct dnů půjde určitý povodňový balík materiálu do Rady, kde jedním z úkolů bude v podstatě vyčistit a obnovit to záplavové území. Víme, že je možné Lahovice – Lahovičky solidně chránit před, řekněme, padesátiletou vodou, která do této lokality přichází častěji a tu hrůzu z povodně a tu míru zátopy, která byla minulý rok, nechat jako riziko do budoucna, které prostě není odstranitelné. Takže lidé v Lahovicích a v Lahovičkách, kteří budou se chtít rozhodnout žít jinde, tak jim toto řešení umožníme a  město je připraveno, samozřejmě rozhodnutím zastupitelstva potom majetky odkoupit.“

 

Mahdalová,ČTK

„Chtěla bych se zeptat, jaká částka je vyčleněna na vykoupení pozemků a nemovitostí vůbec a jestli už se přihlásili někteří, kteří by o to stáli a do kdy by se vlastně měli městu přihlásit, že mají o to zájem.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Tato nabídka je limitovaná, ale z logiky věci tito lidé buď jsou, nebo nejsou rozhodnuti. Jednak si tam dělalo průzkum to místní sdružení, taková ta iniciativa místních občanů, nějaké zkušenosti má radnice, já myslím, že ten zájem se dramaticky změnil, tak jak se lidé rozhlédnou kolem sebe a prostě si promyslí svoji budoucnost. Nemáme na to strop, jsme připraveni jednat s každým, kdo takto projeví své přání, respektive máme dost prostředků v kapitole rezerva finančních prostředků i kapitola, kde máme rezervy na odstraňování nečekaných povodňových problémů, výkupy tohoto typu by tam jasně patřily, nejsme blokovaní ani penězi, ani časem, důležité je, aby se lidé v klidu rozhodli a rozhodli se ze svého úhlu co nejsprávněji. Nechceme je tlačit do žádného rozhodnutí.“

 

Mahdalová, ČTK

„Pokud vím, tak Rada radikálně změnila názor, protože zpočátku hovořila jinak a nejevila tendenci vyjít vstříc.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„To není pravda, já jsem se na setkání s lahovickými občany, které bylo organizováno někdy před dvěma měsíci, trochu déle se připravoval, to se musím přiznat, ale svůj názor, že Lahovice, Lahovičky stojí v souladu s územním plánem, že tam ta sídla mohou být a zároveň, že pokud někdo bude chtít odejít, že mu pokud to bude možné pomůžeme, ten názor jsme měli vždycky.“

 

Hympl, MF Dnes

„Já se chci zeptat také ještě k tomu, jestli existuje nějaký průzkum, kolik teda skutečně těch lidí existuje z těch 155 domů, jestli máte nějaké konkrétní číslo k tomu.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„My jsme měli průzkum, kde bylo hodně variantních otázek a trochu sugestivně postavených, co dělala ta vlastní iniciativa občanů, tam by se dal očekávat zájem třeba třetiny, ale tak jak jsme dostali určitý názor od starosty Zbraslavi, spíš ten počet bude nižší, ale opravdu nikoho nechceme k tomu rozhodnutí nutit, my to nelimitujeme časem, my jsme limitovaní penězi, jenom pokud někdo opravdu bude chtít toto rozhodnutí udělat tak jsme připraveni odkoupit, protože chápeme, že v této situaci se obracet na trh by to dobře ani nešlo.“

 

Hympl, MF Dnes

„Ještě taková doplňující otázka. Vy jste původně hovořil o tom, že vlastní město nabídne pozemky těmto lidem.“

 

Ing. Jan Bürgermeister :

„My jsme zvažovali, proto to tak dlouho trvalo, tři varianty. Nabídnout jiné pozemky a brát je jako protihodnotu k jejich majetku, nebo nabídnout byt a brát ho jako hodnotu k tomu. To v podstatě se za tímto rozhodnutím skrývá také, protože je to jenom jiná forma plnění kupní ceny a pokud bude nějaký konkrétní zájem, jsme připraveni o něm velmi otevřeně jednat, ale aby to usnesení odpovídalo i zákonu o hlavním městě Praze a bylo předvídatelné a přesné, tak jsme zůstali jenom u té ochoty odkoupit jejich majetky, jak by bylo pak to plnění, samozřejmě může být i nefinanční nějakou protihodnotou, kdyby se náhodou šťastně našlo vhodné řešení, ale v obecnosti se to skoro nedalo naformulovat.“

 

Mahdalová, ČTK

„Takže když ti lidé odprodají tu nemovitost a budou chtít stavět někde jinde na území hlavního města, tak jim třeba pomůžete s vyhledáním pořízením jiného pozemku?“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Pokud budou mít naše peníze, tak pak už jsou samostatnou jednotkou v životě, tak jako každý z nás, pokud řeknou, že by část té kupní ceny rádi měli v protihodnotě pozemku, tak jsme připraveni jednat, ale případ od případu, každý je zvláštní a nechtěli jsme to nějak generelně formulovat, ale skoro to nešlo, opravdu jsme si s tím lámali hlavu dost. Napřed potřebujeme soudně znalecký posudek, můžou být dva, z každé strany jeden a pak můžeme jednat dál o nejvhodnějším řešení. Naše snaha je nabídnout v tomto omezeném prostoru pomoc, tak jak jde.“

 

Mahdalová, ČTK

„A ještě bych se chtěla zeptat, jak jste říkal, že se ukázalo, že to území bude možné chránit před tou padesátiletou vodou.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Ono v podstatě je chráněno jednoduchým opatřením, že do padesáti let není možné souběh povodně z Vltavy a z Berounky, protože vltavská kaskáda padesátiletou vodu dokáže zpozdit nebo zadržet a Berounka proteče tímto územím docela často a na ty škody jsou tam zvyklí. Souběh Sázavy a Berounky může pak nastavit vodu trochu níž a tam budou směřovat pak opatření, která nejsou náročná, která by to sídlo měly chránit před padesátiletou vodou, dál už to technicky v podstatě není možné.“

 

Mahdalová, ČTK

„A poslední otázka. Jak to tam bude až se postaví infrastruktura, proč se to dokončuje? Nebudou to třeba neúčelně vynaložené peníze?“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Prosím vás, my do infrastruktury malých městských částí jsme nainvestovali za poslední léta 4 miliardy, rozestavěno je, že než bude hotovo, bude to stát 9 miliard, to je jedna z mála viditelných obrovských infrastrukturních investic, Lahovice, Lahovičky v tomto investičním plánu jsou již celou dobu od začátku, jenom prostě v nějakém pořádku se dostávají na řadu teď, a naopak zátopová území kanalizaci potřebují mnohem důsledněji, víc než jiná, protože technické podmínky pro výstavbu v zátopových územích neumožňují do budoucna kolaudovat stavby, kde by se odkanalizování objektu řešilo místním, lokálním způsobem, tak jak jinak předpisy umožňují.“

 

Velová, ČIA

„Chtěla jsem se zeptat, když budete budovat infrastrukturu v těchto městských částech, tak kolik to bude stát?“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„To je úkol, zda nepromyslet nějakou redukci rozsahu, ale  teď je odhad něco okolo 70 milionů, což samozřejmě je naplánováno do několika etap, to není možné postavit v jednom roce, to by se tam nedalo žít vůbec, vždycky se to dělá po etapách.“

 

Velová, ČIA

„A ještě jsem se chtěla zeptat, máte přece jenom nějaký odhad, kolik by jste mohli za ty pozemky a stavby  celkem vyplatit? Vím, že nevíte, kolik lidí se přihlásí, ale tak přibližný odhad, nějaké číslo.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Jste zvědavější než radní, ti mi tuto otázku nepoložili. Já to opravdu nebudu vůbec předjímat, to bych musel uvažovat nad cenou jednotlivého majetku, a nad tím, kolik lidí se hne a bude chtít odejít - a to já opravdu nechci vůbec předjímat, nechci jakkoliv ovlivňovat rozhodnutí těch lidí. Musí to být jejich vůle a určitě jim chceme dopřát klid na to, aby se rozhodli.“

 

Kuptík, Metro

„Mám dva dotazy. Jeden - z čeho budou vycházet soudně znalecké posudky, protože v tuto chvíli jsou tam ty domy téměř neprodejné, mají nulovou hodnotu.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Prosím vás, to já bych netvrdil. Já myslím, kdyby jste si tam domek chtěl koupit, tak ho za korunu nedostanete v žádném případě. Já myslím, že to je dobrá investice do budoucna, když tak, ale za korunu vám ho tam nikdo neprodá, takže nebudeme hledat tržní ocenění teď, než sesedne nálada po povodni, bude to běžně soudně znalecký postup, tak jak se hledá odhadní cena a nebráníme se představě, že si zpracují obě strany svůj posudek, na to jsou předpisy dané ministerstvem financí a zodpovědnost soudních znalců, kteří jsou svou práci musí provést přesně.“

 

Kuptík, Metro

„Ještě jeden je tam problém v Lahovicích a Lahovičkách. Tam si lidé stěžují a dokonce jste byl podroben kritice na jejich internetových stránkách kvůli skládce, která se tam neustále vrší, pak se zase odveze, pak se zase vrší.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„Ona se nevrší, takové ty povodňové skládky a na ně navazující divoké odhazování odpadků bezohledností jiných - a pak je to proslulá skládka pana Trefila. My máme problém, že saháme, pokud ji chceme odstranit - a už jsme v úpravě rozpočtu peníze na to určili, pokud ji chceme odstranit, tak saháme na soukromý majetek na soukromých pozemcích a musíme mít jasno v této právní otázce, teď zkoušíme jednat s majiteli pozemků, ta situace se neustále komplikuje, správní řízení na pana Trefila vedeno již v minulém roce před povodní určeno nebylo, protože se vždycky včas změní právní subjektivita, začíná se nanovo. Jakmile najdeme jasný postup, který bude chránit úředníky, tak to odvozíme. Zůstat to tam nemůže, pravděpodobně musíme najít dohodu s vlastníky pozemků, asi tudy povede cesta. Ale mohu stoprocentně říct, že jakmile najdeme rozumné právní východisko, tak to odvozíme, nemá to tam co dělat.“

 

Velová, ČIA

„Mě by zajímalo, jestli podobným způsobem ošetříte Sedlec nebo i některé jiné vytopené části Prahy. A potom - zda u těch Lahovic v povodí Vltavy, zda to bude zátopová oblast, kde osídlení není možné.“

 

Ing. Jan Bürgermeister

„V zátopové oblasti je možná bytová funkce za nějakých podmínek pro nové stavby. Ty staré samozřejmě kolaudovat, na to není opora v zákoně někoho nutit k doplnění předpisu, takže Lahovice, Lahovičky na svém místě zůstat mohou, část Sedlce zůstane také nechráněná, část Kampy zůstane nechráněná, na to se zapomíná, také se s tím nedá vůbec nic dělat, takže ten blok domů od řeky na náměstí Kampa pro tuto hladinu povodně bude vždycky zatopen znova a znova, domy na nábřeží čas od času, takových nemovitostí je víc. Lahovice, Lahovičky, řekněme, to prožily mnohem kompaktněji, tu událost, tak proto je to případ zvláštní, Sedlec za drážním tělesem už ochráněn bude, domy za ústím Šáreckého potoka chráněny budou. To jsou materiály, které ale půjdou až za čtrnáct dní do Rady.

Žádné další dotazy? Za týden, tuším, že není Rada, já tady pátrám očima, jestli nešířím poplašné zprávy, není Rada, takže za čtrnáct dnů nashledanou.“