Ing. Jan
Bürgermeister, náměstek primátora
hlavního města Prahy
„Takže já bych se zaměřil jenom na ty nejvýznamnější materiály z těch ekonomických materiálů, protože myslím, že nemá smysl tam hovořit o těch dotacích ze státního rozpočtu. Myslím, že celá věc je zcela jasná, pokud jde o zprávu o plnění rozpočtu hlavního města Prahy a vyúčtování výsledků hospodaření za rok 2002, máte krátkou zprávu, tiskovou zprávu k té celé věci. Myslím, že to hospodaření města, i když prakticky ten minulý rok byl v té druhé polovině velmi významným způsobem poznamenán v oblasti hospodaření katastrofální povodní, tak přesto docházelo k velmi příznivému vývoji jak v oblasti příjmů, daňových příjmů, tak nedaňových příjmů, tak také v oblasti čerpání výdajů. V zásadě tady máte uvedeny ta nejzákladnější čísla, bohužel, tento materiál nelze podat nějak příliš populárně. Ale když bych měl hovořit o vlastním hospodaření hlavního města Prahy, protože to hospodaření města, resp. správného hospodaření se týká jak vlastně hlavního města Prahy, tak městských částí, ale přece jenom městské části nemáme takovým způsobem v ruce, to hospodaření, ty jsou autonomní, sami rozhodují o svých výsledcích, tak já se zaměřím na tu výseč, která představuje hospodaření hlavního města Prahy. Pokud jde o toto porovnání, nemá smysl hovořit o absolutních číslech, jaké byly rozpočtované příjmy, jaká byla skutečnost, já jenom řeknu, jaká byla úspora. Pokud jde o výdaje rozpočtu proti rozpočtu, proti té poslední úpravě rozpočtu, která byla provedena vlastně v prosinci, tak jsme uspořili ve výdajích ve skutečnosti 1 miliardu 330 milionů, z toho 629 milionů jsou běžné výdaje. Přímé příjmy byly o 6,4 % vyšší než rozpočtované a absolutně to představuje 2 miliardy 85 milionů, z toho - a z těch čísel dvě uvedu, abyste jich neměli moc - daňové příjmech byly překročeny o 2 miliardy 10 milionů korun. Čili i přes ten zásah, který tady byl, měl bych pomalu říct z boží vůle, ale ten katastrofální zásah povodní, který tady byl, tak se vyvíjely daňové příjmy na daňové příjmy města velice příznivě. Pokud jde o rozdíl příjmů a výdajů, tak ta úspora hospodaření proti tomu rozpočtu upravenému, tzn. schodek byl nižší o 3 miliardy 416 milionů korun. To vytváří samozřejmě v podmínkách města prostor pro to, abychom část této úspory cash-flow, řekněme, dokázali použít teď, v průběhu měsíce června, při úpravě rozpočtu hlavního města Prahy. Především na definitivní odstranění pokrytí rozpočtových škod, promiňte, povodňových škod a na vykrytí zejména těch programů investičních, v oblasti dopravní infrastruktury, další infrastruktury, které jsme museli v důsledku katastrofálních povodní zastavit nebo omezit. Takže dá se říct, že teď toto vynikající hospodaření města za minulý rok, které přesto, že bylo ovlivněno několika negativními faktory, tak přesto nám vytvořilo takovýto prostor pro masivní prostor pro úpravu rozpočtu. Takže tolik k informacím, máte materiál, je takhle tlustý, jestli se podíváte na stůl, určitě nechcete, abych ho detailně probíral, ale tohleto jsou ta nejzákladnější čísla z tohoto materiálu a myslím si, že s nimi také musíme seznámit pražskou veřejnost.“
Jan Bürgermeister
„Takže děkuji, jako každý tisk do rady je opravdu přístupný a je opravdu takhle rozsáhlý, on je to svým způsobem vynikající podklad pro jakékoliv další úvahy do budoucna, protože jsou to shrnutá čísla, tak, jak vypadnou z podvojného účetnictví a tudíž jsou objektivní a nehnutelná. Ještě poprosím pana náměstka, jestli má k tomu …“
Jiří Paroubek
„ Já bych teďka, abychom nemíchali tu matérii, protože ty další věci jsou trošku, které mám, tak jsou takové samozřejmě důležité, přece jenom nesouvisejí s tím hospodařením, jestli se chce někdo zeptat…“
Jan Bürgermeister
„Čili dotazy k výsledku hospodaření.“
Jiří Paroubek
„Celá věc je jasná, to je dobře, pak tady mám dva materiály o kterých bych se rád zmínil. Vlastně tři věci, ta třetí věc není moje tak úplně, tu předkládal pan ředitel, kterého tady nevidím. Takže se o něm zmíním určitě, pan náměstek Bürgermeister mě doplní. Jedna věc se týká návrhu na revokaci usnesení rady z 21.5.2002, tehdy jsem předložil návrh na vyhlášení obchodní veřejné soutěže na vypracování ekonomických analýz ve vybraném portfoliu příspěvkových organizací zřízených hlavním městem Prahou. Chci jenom připomenout, že se jednalo o 59 příspěvkových organizací, kde jsme rozhodli, že u nich uděláme výběrové řízení, bohužel, celá věc se zkomplikovala, že jeden z uchazečů, musím říct, že bohužel ten, který pak trošku cenou zaostal za těmi před ním, tak tyto věci tak trošku možná neusnesl a obrátil se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Na jednu stranu je tohleto samozřejmě nepříjemné, že je možné prakticky tento proces zdržovat, po mnoho měsíců tento proces, aby bylo přistoupeno k vyhodnocení soutěže zdržovat, ale na druhé straně je potěšitelné, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže narozdíl od jiných soutěží, o kterých jste tady slyšeli, a proto o tom hovořím, protože z hlediska myslím řízení města je tato věc spíše okrajová, nezjistil žádné pochybení na straně města. Proto jsme dneska rekonstruovali tu hodnotící komisi, proto budeme pokračovat v posuzování těch nabídek a pokud dojdeme k názoru, v té hodnotící komisi, že je možné to vyhodnotit a já se domnívám, že ano, tak příslušný návrh půjde do rady. Čili k tomuto tisku ….“
Jan Bürgermeister
„Já dám zase prostor pro dotazy. Žádné nejsou, já bych možná teď prostřídal, abychom jaksi pestrost jednání rady podchytili a dal bych slovo kolegovi Gregarovi, aby řekl svůj zajímavý bod a pak zase budeme pokračovat o financích.“
RNDr. Miloš Gregar, radní
„Já možná jenom jeden bod, dámy a pánové, k dnešnímu jednání rady, který já jsem předkládal, a sice projekt sanace malostranského sběrače, etapa jedna a dvě, hrazeného z fondu ISPA. ISPA fond je, jak možná víte, jsou fondy Evropské unie, které sloužily přistupujícím zemím a jejich akce v letošním roce končí. Po povodních, v srpnu loňského roku, Pražská vodohospodářská společnost začala provádět průzkumy těch stokových sítí, na kterých - a vodovodních sítí - na kterých hrozilo, nebo kde byla ta kanalizace vystavena tlakovému režimu, v rámci toho u těch vodovodních průzkumů se dospělo k závěrům, že je nezbytně nutné tento malostranský sběr sanovat. Fond ISPA přispěl na tuto investici, která je ve výši zhruba 45 milionů korun, 85 % nákladů, tato stavba byla projednávána nadvakrát, resp. skoro natřikrát v radě a to zejména z toho důvodu, že vznikla určitá pochybnost o tom, zda rekonstrukce Karmelitské ulice, tak, jak si ji všichni pamatujeme, co to bylo za sledovanou stavbu, jestli byla prostě provedena kvalitně, jestli ten tlakový režim na to neměl nějaký vliv, na kvalitu té odvedené práce, vycházelo se podrobnými technickými průzkumy a radarovými průzkumy, že opravdu ta práce tehdy byla odvedena kvalitně. Z toho důvodu i tato část byla po dohodě jaksi vyřazena v tento moment z prováděné sanace, protože ty anomálie tam nejsou tak významné, aby se jednalo o odstranění havarijního stavu. Co se týká dopravního omezení, které tímto vznikne v ulici Valdštejnské, tak samozřejmě, protože existuje systém uzavírek, jak dobře víte, pro hlavní město Prahu, pro to letní období, kdy se provádí nejvíce dopravních staveb, tak bylo nutné přesunout harmonogram stavby až na začátek září tak, aby nedošlo k uzavření obou jak levobřežní, tak pravobřežní části Prahy v této lokalitě. Jinak věříme tomu, že tím posunutím harmonogramu se nezmění nic významného na dokončení stavby, jenom se prostě ta etapizace nějakým způsobem přehodnotila, takže ty ostatní části budou dělány dříve. Jinak ještě poslední věta, toto je jedna z šesti významných staveb financovaných na odstraňování škod na vodohospodářské infrastruktuře právě z fondu ISPA a hlavní město Praha tak získalo významné prostředky na odstranění těchto škod. Bude k tomu i samostatná tisková konference, myslím, že paní ředitelka Gorgolová Vám ty pozvánky snad poslala. 9. června.“
Jan Bürgermeister
„V podstatě je to materiál, který se týká odstraňování povodňových škod. Tahové, z přetlaku vzniklé poruchy na kanalizaci jsou opravdu vzácné a může je dokázat jenom taková pohroma, jakou povodeň v Praze byla. Rada ještě projednala jednu takovou opravu, která zároveň znamená odstranění, nejen odstranění havarijního stavu, ale určité funkční vylepšení, je to úprava kolektoru v podstatě teď kabelového prostoru ve spodní části Václavského náměstí, až do ulice Rytířská, a jeho propojení se stávajícím už hotovým systémem kolektorů, to je akce zhruba za 111 milionů, bude financována z oprav, tzn. z vedlejší hospodářské činnosti, a bude po dokončení znamenat nejen odstranění škod, škod povodňových, ale zároveň výrazné zlepšení a vlastně dokončení určité části systému z jejich okruhování kolektorů, které zatím k dispozici v Praze jsou. Takže já to takhle přiřazuji k bodům, které rada řešit stále musí, a to je odstraňování dalších a dalších stavebních a technologických nákladů, které jsou přímo iniciovány událostmi okolo povodní. Já bych dal znova slovo náměstku Paroubkovi k dalšímu finančnímu bloku.“
Jiří Paroubek
„Já
jsem si odpočal, takže už můžu pokračovat. Takže já myslím, že je dobře, abych
Vás upozornil na další zprávu. Je to zpráva, která se týká rozhodnutí o udělení
dotace z Fondu solidarity EU. My jsme z toho rámce, který máme u
státu odsouhlasený vládou – jedna miliarda 900 milionů zatím uplatnili jednu
miliardu 338 milionů 360 tisíc korun. Vesměs se jedná o faktury, které byly
proplaceny, takže se jedná vlastně o reprofinancování a teď nám jde o to,
abychom tuto částku dokázali také přivést do rozpočtu města tak, aby mohla být
zapojena do řekněme rozpočtu ještě v červnu tohoto roku tak, abychom
neztráceli čas. Musíme dořešit financování např. obnovy metra, my musíme
vyřešit financování např. související s rekonstrukcí tramvajové trati do
Karlína, čili mohl bych uvést celou řadu ještě dalších povodňových škod, které musíme tímto způsobem vyřešit. Tzn. jsou to
de facto volné prostředky, které získáváme reprofinancováním, jinak možná,
kdybych to řekl úplně zjednodušeně a lidsky, tak je to jakási refundace těch
výdajů, které jsme udělali, povodňových, sami, ze svých prostředků, takže stát
nám tímto pomáhá a tyto prostředky investujeme dále. Takže tolik k tomuto
materiálu velice stručně a pak tady mám, to mě kolegové doplní, kdybych na něco
zapomněl, protože to je materiál spíše pana ředitele magistrátu, rekonstrukce
velké zasedací síně magistrátu. K té by mohlo skutečně dojít
v letních měsících, pokud požadavek na dotaci, který město dalo, ve výši
55 milionů korun, bude státem akceptován. Takže chtěl bych říci, a bohužel,
dneska, co jsem viděl ve sdělovacích prostředcích, teď přesně nevím, jestli to
bylo v Mladé frontě nebo v Lidových novinách, to se trošku
charakterizovalo, tento výdaj, jako svého druhu rozmařilost, tak bych chtěl
říci, že všechny kraje byly vydotovány v průběhu posledních dvou let na
sídlo svého krajského úřadu, na sídlo svého krajského úřadu Praha, protože
prostě neměla v té době zpracován řekněme projekt, nebo ta jednání se
táhla déle a určitě tam sehrálo roli to, že bylo zájmem Ministerstva vnitra dát
ty prostředky někomu jinému, nežli Praze, tak se jaksi opozdila v tomhle a
v tuto chvíli máme připravený projekt, máme připravený postup určitých
prací, samozřejmě je to závislé na tom, zda dostaneme peníze či nedostaneme
peníze. Čili nejsou to peníze z rozpočtu hlavního města Prahy, to chci
zdůraznit. Jsou to peníze, které půjdou s účelovou dotací od státu, od
Ministerstva vnitra, které rozhodlo v souvislosti s reformou státní
správy. Takže tolik velice stručně k tomuhle materiálu.“
Jan Bürgermeister
„Já
to doplním. To, co projednávala dneska rada, se vlastně týkalo organizace
jednání zastupitelstva v době rekonstrukce, rozhodnutí rady je jednoznačné
– jak harmonogram té rekonstrukce, tak náhradní místo jednání předložit ještě
zastupitelstvu k projednání, protože zastupitelstvo samo má výsostné právo
se rozhodnout, jak vlastně s prostorem, kde se jeho jednání odehrávají,
dál naložit. Co je podstatné, ono nejde
o to, rekonstruovat prostor, kde jednou za měsíc se sejdeme, abychom odehráli
jednání zastupitelstva, to bychom opravdu mohli dělat i v jiných
prostorech a svěřit se třeba do nájmu už nově vybudované budovy. Tohle je ale
jednací sál, který je k dispozici v podstatě všem pražským
organizacím neziskovým, je k dispozici pro všechna možná další jednání a
já si myslím, že zvednout technickou, estetickou úroveň tohoto sálu není jenom
věcí služby 75 zastupitelům, ale budeme schopni poskytnout servis mnohem
kvalitnějšímu a mnohem širšímu okruhu zájemců. Bezesporu věřím, že se ta
rekonstrukce podaří tak, že ten okruh zájemců prudce vzroste, magistrátní
budova bude žít přes tento sál každodenním ruchem. Co je dost důležité, jestli
se někdy zúčastníte jednání zastupitelstva, tak ten stav už je v podstatě
neudržitelný, protože nefunguje elementární vzduchotechnika, ten interiér není
manýrismus řekněme komunistické hry ze 70. let, ale je to čistá sorela,
naštěstí ne památkově chráněná, narozdíl od ostatního interiéru této krásné
budovy, takže po projednání s památkáři a vydáním stavebního povolení na
celou rekonstrukci budeme moct dotáhnout do konce otázku dotačního titulu a já
si myslím, že po letech diskusí, možná, že to je kurážná myšlenka zrovna do
všech povodňových škod přijít s touto opravou a rekonstrukcí, ale že je to
zapotřebí, na tom se zastupitelstvo shoduje šest let a jestli někomu chyběla
odvaha říct, že jsou to účelně vynaložené prostředky, které zlepšují službu a
servis úřadu všem možným organizacím nejen samosprávě, tak my jsme se rozhodli,
že prostě ta rekonstrukce už opravdu nelze odkládat a koneckonců je škoda
nevyužít parametr nastavený v rámci reformy veřejné správy pro všechny
kraje. To je ten dodatečný titul rekonstrukce. Takže k tomuhle dotazy,
prosím.“