Automobilová doprava v Praze v roce 2001 a tendence vývoje v 90. letech

Od roku 1991 rostl počet automobilů i intenzity automobilové dopravy v Praze takovým explozivním tempem, které nemá - s výjimkou měst v bývalé NDR - v Evropě obdoby. Trend nárůstu intenzit pokračoval i v roce 2001, avšak již jen mimo centrum města. Tempo nárůstu v posledních třech letech se ve srovnání s první polovinou 90. let zpomalilo.
Celkový počet motorových vozidel registrovaných na území Prahy se výrazně zvyšoval až do roku 1999, v letech 2000 – 2001 se však nárůst téměř zastavil. Rozhodující podíl na přírůstcích motorových vozidel tvoří osobní automobily. Ke konci roku 2001 bylo v Praze evidováno 761 000 motorových vozidel a z toho 628 000 osobních automobilů.
V roce 2001 připadal v Praze 1 osobní automobil na 1,9 obyvatele. Tím Praha již několik let předstihuje i nejmotorizovanější západoevropská velkoměsta, kde se stupeň automobilizace obvykle pohybuje v hodnotách 1 osobní automobil na 2,1 až 2,3 obyvatele.
Celkově se automobilová doprava na území hlavního města Prahy v roce 2001 zvýšila - měřená dopravním výkonem na celé komunikační síti - v průměru o 2,9 % ve srovnání s předcházejícím rokem.
V širší oblasti centra města se intenzita automobilové dopravy ve srovnání s rokem 2000 snížila o 6 %. Ve srovnání s rokem 1990 však vjíždělo do širší oblasti centra města o 35 % vozidel více. Veškerý nárůst po roce 1990 byl tvořen pouze osobními automobily, neboť počet nákladních vozidel a autobusů naopak od roku 1990 zde poklesl téměř o polovinu (o 46 %). Do širší oblasti centra města vjíždělo v roce 2001 za 6-22 h průměrného pracovního dne 295 tisíc vozidel, z toho 278 tisíc osobních automobilů.
Ve středním pásmu města se automobilový provoz zvýšil oproti roku 2000 o 2 až 4 %. Ve srovnání s rokem 1990 vzrostla na některých komunikacích ve středním pásmu doprava za posledních 10 let trojnásobně až čtyřnásobně.
Ve vnějším pásmu města vzrostla intenzita automobilové dopravy v roce 2001 o 2 % oproti roku 2000. Ve srovnání s rokem 1990 přijíždělo do Prahy z jejího okolí (z příměstské zóny, z ostatního území státu a ze zahraničí) přibližně o 156 % vozidel více. Do Prahy z jejího okolí přijíždělo v roce 2001 za 6-22 h průměrného pracovního dne 179 tisíc vozidel, z toho 155 tisíc osobních automobilů.

Nejzatíženějšími úseky na pražské komunikační síti v roce 2001 byly
· Jižní spojka v úseku 5. května – Vídeňská, kde projíždělo průměrně 114 000 vozidel za den (0-24 h)
· Barrandovský most (109 000 vozidel za den)
· Wilsonova ulice na přemostění Masarykova nádraží (104 000 vozidel za den)
· Wilsonova ulice u Hlavního nádraží (97 000 vozidel za den)
· Jižní spojka v úseku V Korytech – Zahradní město (95 000 vozidel za den)

Nejzatíženějšími mimoúrovňovými křižovatkami v roce 2001 byly
· 5. května – Jižní spojka (184 000 vozidel za den)
· Jižní spojka – Vídeňská (148 000 vozidel za den)
· Strakonická – Barrandovský most (135 000 vozidel za den)
· Bulhar (130 000 vozidel za den)
· Jižní spojka – Chodovská (119 000 vozidel za den)
Nejzatíženějšími úrovňovými křižovatkami v roce 2001 byly
· Žitná – Mezibranská (76 000 vozidel za den)
· Muzeum (72 000 vozidel za den)
· Anglická – Legerova (70 000 vozidel za den)
· Letenské náměstí (68 000 vozidel za den)
· Vinohradská – Legerova (67 000 vozidel za den)

Průměrná obsazenost osobních automobilů v roce 2001 byla 1,42 osob na vozidlo.
Motorová vozidla ujedou na území hlavního města Prahy během průměrného pracovního dne (denní dopravní výkon) celkem 17,1 milionu kilometrů.
Celkově se denní dopravní výkon zvýšil za posledních 11 let (1991 - 2001) o 9,8 milionu kilometrů za den. To znamená, že v uplynulých 11 letech narostl automobilový provoz v Praze více, než za předcházejících 100 let existence automobilismu od konce 19. století až do roku 1990.
Téměř veškerý nárůst automobilové dopravy v Praze po roce 1990 je způsoben osobními automobily, neboť dopravní výkony nákladních automobilů a autobusů víceméně stagnovaly.
Míra nárůstu automobilové dopravy je různá v jednotlivých pásmech města. V letech 1991 - 2001 se zvýšil automobilový provoz následovně:
v průměru na celé síti  + 135 %
v širší oblasti centra města + 35 %
ve vnějším pásmu  + 156 %
ve středním pásmu města  + 100 až + 300 %
Výrazně rychleji se zvyšovala intenzita dopravy zejména ve středním pásmu města, kde ve srovnání s rokem 1990 vzrostla na některých komunikacích doprava za posledních 11 let trojnásobně až čtyřnásobně.
Na relativně nižší míru nárůstu intenzit v centru města má vliv ta skutečnost, že ve špičkových obdobích již dopravní nároky na řadě míst dosáhly kapacitních mezí klíčových křižovatek, a přetížení komunikační sítě již nemá bodový, nýbrž plošný charakter. Za přetíženou lze považovat celou oblast centra a navazujícího středního pásma města o rozměrech cca 7 x 6 km, vymezenou zhruba Strahovem na západě, mostem Barikádníků na severu, nákladovým nádražím Žižkov na východě a Pankrác na jihu.


Ing. Ladislav Pivec
ředitel ÚDI
4.února 2002
5. února 2002
5. února 2002