Dělat věci dobře není slabost, ale síla

Hlavní město Praha

Libor Hadrava, radní pro bezpečnost Magistrátu hlavního města Prahy, podporuje navýšení počtu městských strážníků v ulicích ve večerních hodinách. Říká, že Městská policie by měla především dbát na potírání protiprávních jednání závadových osob ohrožujících životy, zdraví a majetek občanů městských částí. A vypočítává rizika, která hrozí moderní metropoli.

* K jakým prioritám se řadí bezpečnost v hlavním městě?

Bezpečnost je jedním ze základních ukazatelů komfortu každodenního života obyvatel a návštěvníků města. Bezpečnostní politika hlavního města Prahy se proto musí na všech úrovních soustředit nejen na krizovou, ale i na elementární ochranu všech osob a majetku na území metropole. To se neobejde bez úzké spolupráce a koordinace města s městskou policií a Policií České republiky. Dá se říct, že městská policie se stala důležitou složkou bezpečnostního systému v Praze, ale neměla by se soustřeďovat jen na pokuty za špatné parkování. Její koncepce na roky 2013–2017 vznikla za minulého vedení magistrátu, priority jsou dobře nastavené. Platy strážníků už jsou srovnatelné se státní policií, ovšem srovnatelná jsou i kritéria, nároky na fyzickou kondici a psychotesty. Usnadňuje to výběr strážníků a zároveň pomáhá budovat jejich prestiž. Ze zmíněné koncepce vyplývá celkový počet tabulkových míst 2 520, včetně úředníků. Praha má patnáct okrsků Městské policie a stavy strážníků mohou ředitelé doplňovat podle aktuálních potřeb a volných tabulkových míst. Požadavek na vzdělání je neúprosný, kdo si je nedoplnil v uplynulých šesti letech, bude muset odejít.

* Je možné porovnávat městskou policii v Praze s obdobnými složkami evropských nebo zámořských metropolí?

V rámci evropských metropolí je pražská městská policie na srovnatelné úrovni. Ve Spojených státech je situace odlišná, městská policie tam například vyšetřuje i vraždy, část jejích složek je neuniformovaná. U nás je Městská policie ze zákona uniformovaná složka a zaměřuje se hlavně na veřejný pořádek. Chceme pražskou městskou policii zkonsolidovat a zklidnit, s jejím panem ředitelem jsme naplánovali legislativní změny, které se budeme snažit prosadit. Například zkoušky strážníků by měly být až v pětiletém intervalu.

* Bezpečnost, již máte v gesci, souvisí i se strategickým uvažováním a předcházením rizikům.

Praha hraje klíčovou roli v zajištění bezpečnosti státu, sídlí zde prezident, vláda a většina klíčových institucí. Proto se také v Programovém prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2014–2018 zdůrazňuje bezpečnost jako jedna z hlavních priorit. Vždycky je třeba uvažovat o předběžných opatřeních, jakmile se objeví dlouhodobější náznaky nějaké krizové situace. Každému velkému městu hrozí rizika, ať již v podobě přírodních katastrof či selhání technické infrastruktury. Určitě se nám daří koordinovat velmi pokročilá protipovodňová opatření. V rámci své funkce jsem předsedou protipovodňové komise, dohlížíme mimo jiné na to, aby náročné projekty splňovaly kritéria podle zákona a probíhaly na základě výběrových řízení. Nejméně dvakrát měsíčně se schází porada integrovaného záchranného systému, tedy zástupců všech jeho složek – státní policie, hasičského sboru a lékařské záchranné služby, navíc se ještě zúčastňují zástupci městské policie, která pod režim zmíněného systému nespadá. Chystáme nyní dokument, který spolupráci obou policií zastřeší. Jsme tedy odpovídajícím způsobem připraveni na riziko záplav. U něho je navíc určitá doba, kdy situaci můžeme vyhodnotit podle stavu na horním toku Vltavy a jejích přítoků. Největšími bezpečnostními riziky Prahy jsou nyní chybějící kontrola nad strategickými komoditami, blackout a kybernetický útok. Aktuálním bezpečnostním hrozbám, zejména v případě rozsáhlého výpadku elektrické energie, který by měl za následek selhání všech ostatních infrastrukturních sítí s důsledkem ohrožení života, zdraví a majetku Pražanů, jsme věnovali cvičení Blackout 2014 v únoru minulého roku. Zjišťovali jsme, jak by byly zabezpečeny dodávky vody, plynu a hromadná doprava v případě blackoutu. Vyplývá to z rozlehlé aglomerace a dotýká se všech institucí a domácností. Pro zajímavost – teprve při nácviku jsme si uvědomili, jak může chod organismu Prahy a okolí ochromit například to, když se naráz zastaví desetitisíce výtahů. Takže opatření proti důsledkům blackoutu budeme důkladně zkoumat s důrazem na jejich vzájemnou provázanost. Chceme pak výsledky zakotvit v příslušném legislativním aktu.

* Objevují se ovšem rizika, o nichž jsme ještě před pár lety neměli tušení.

Odborníci nyní označují za hlavní bezpečnostní hrozby regionální konflikty, zhroucení států, selhání mezinárodních institucí a mezinárodního práva, outsourcing a privatizaci bezpečnosti a terorismus.

* Novým rizikem, které může mít vliv na městskou infrastrukturu, je vlna migrantů valící se Evropou.

Praha se musí připravit jak na riziko plynoucí z pohybu velkých skupin lidí, tak na rizika případných teroristických útoků. Nemáme svoji zpravodajskou službu, jsme pochopitelně závislí na státní policii, ale jde o interakci, v jejímž rámci hlavní město vysílá k policejním složkám státu určité signály. Azylová střediska jsou sice mimo hlavní město, kdyby však došlo ke kolapsu systému stávajícího řešení důsledků migrační vlny prostupující naší zemí, bude Praha nejvíce ohrožena pro svoji anonymitu velkého města a z ní vyplývající absorpční schopnosti.

* Nezvládnuté důsledky migrační vlny by mohly vést i k občanským nepokojům.

Sleduji denně mnoho periodik na webu a opravdu mě zaráží, když v diskusi za článkem o azylantech stěží najdu jiná než negativní stanoviska. Některé argumenty neustále na sebe vrstvené mohou způsobit, že již nebude možné učinit krok zpátky. Jde o to, aby nenastal blackout jiného typu, způsobený vnějšími okolnostmi. Praha má více než milion dvě stě tisíc obyvatel, a kdyby jich během krátké doby mělo přibýt několik desítek tisíc, bude to problém. Už čtyřicetitisícové město je v naší zemi velkým sídlem. Týká se to i městské hromadné dopravy. Věřím, že nynější stěhování národů bude mít racionální horizont. Nejlépe evropský racionální horizont. Vláda bude mít určité priority, Praha je musí brát v úvahu v rámci svých předběžných opatření. Riziko příchodu vyššího počtu migrantů prostě Praze hrozí. Postoupilo hned na třetí místo za záplavy a blackout. Loni se ještě mezi riziky neobjevovalo. U protipovodňových opatření se již odvedl kus práce, pokud nepřijde dvoutisíciletá voda, tak máme vybudovanou dost velkou ochranu. Pak takové riziko ustupuje v obecném povědomí do pozadí. Nebezpečí blackoutu se průběžně věnujeme. Pokud jde o zmíněné „nové stěhování národů“, tak musíme přijmout určité postupy, abychom nebyli zaskočeni živelností.

* Vraťme se k jednomu, v této souvislosti zdánlivě méně závažnému, riziku – k veřejnému pořádku či spíše nepořádku.

Nepochybně souhlasím s tím, že veřejný pořádek je považovaný za zdánlivě menší riziko. Výtvarné projevy, jako je graffiti na fasádách nádherných budov považuji, za věc morálky. Zákony jsou vynutitelné státem, morálka se vynutit nedá. Podívejte, na bezpečnost a prevenci kriminality máme v rozpočtu přes dvě miliardy korun. V každé ulici může být strážník, pokud na to město najde finanční prostředky. Nemohli bychom pak třeba opravit chodníky. V malém městě není tolik graffiti a nočních výtržností. Nemusí se všichni znát, ovšem funguje tam lokální patriotismus. Zatímco Praze vládne anonymita. Ale já si myslím, že se také na ni někdo vymlouvá. Žijí tu přece lidé hrdí na svoji čtvrť. Je to i v ochraně dětí a rodiny. Musíme být nesmlouvaví k těm, kteří ničí městské prostředí. V Praze se oživují ulice, náplavky, vznikají zahrádky ve vnitroblocích domů. Jsou lidé, kteří devastují veřejný prostor, a lidé, kteří ho rozvíjejí a obohacují. Ti první zneužívají neprůhlednosti metropole, ti druzí se dobrovolně probouzejí z apatie. Zajímají se o to, co dělá radnice, o projekty ke zlepšení prostředí. Myslím si, že pak už je jen otázka času, jak se některé věci propojí a začnou na vyšším stupni fungovat v celé metropoli.

* Mezi letité problémy hlavního města patří herny.

Výherní automaty a herny jsou nepochybně jedním ze zdrojů kriminality ve městech. V každém je to nepřehlédnutelný sociální fenomén a váže se na něj část přestupků, drobné kriminality a vandalství, ke kterým dochází, když někteří jejich návštěvníci táhnou nočním městem. Ovšem, jakmile vyjdou ven, majitelé heren na jejich následnou činnost nemají žádný vliv. V pražských podmínkách samozřejmě vzniká dojem, že je heren velké množství, například v bezprostředním okolí Václavského náměstí je velmi mnoho problematických provozoven. Cestu k řešení hledají jak odbory magistrátu, tak jednotlivé městské části.

* Je čas pro workshopy a dialog radnic městských částí s občany?

Objížděl jsem městské části, abych se seznámil s radnicemi, se starosty, s šéfy policie. Dialog se vede s některými vyhraněnými skupinami lidí a snaží se je s lidmi z radnic dostat dohromady. Učí se naslouchání, protože často spěcháme, nenecháváme se domluvit a už reagujeme. Měli bychom být trochu trpělivější, umět zpomalit a vyslechnout názory druhých osob v jejich úplnosti. Takže něco z původní přímé demokracie, použité v konkrétních případech, kdy se lidé dokážou v dialogu domluvit, přesvědčit argumenty. Třeba improvizovaný stan na frekventovaném místě jako dílna ke konkrétnímu tématu. Když občany něco trápí, musí jít za svými politiky. Pokud se politik nemůže osobně sám na všechno zeptat, stane se rukojmím úředníků, kteří ho obklopují. Někdy musí vítězit neotřelý pohled člověka, který přichází zvenku. Lidé ho zvolili. Úředníkům řekne: dobře, slyším vaše argumenty, ale já bych přesto chtěl, aby se to ještě zkusilo jinak. Lidé na každé radnici jsou provázaný tým, úředníci mají držet kontinuitu a volení představitelé nechť hledají, kde je systém unavený a co nového do něho lze vnést.

* V čem je podle vás magistrátní systém unavený?

Například nekonečný příběh s taxikáři, který ztrpčuje hrstka nepoctivých. Když už opravdu přeteče jakákoli míra lidské arogance, ten člověk ví, že všechno v podnikání porušuje a i pokutám se směje, měl by přijít o řidičský průkaz, výhody a také o vozidlo. Přijede lis a z auta mu zbude deska. Možnost nekompromisní sankce by měla být legislativně podchycena a policisté by měli respekt. Například v Německu si nikdo nedovolí s policisty se dohadovat. Jednou z mých priorit je, že střed Prahy bude mít zase noblesní podobu. Aby se s tím dalo hnout, musí mít policie prestiž. Ne, že vše vyšetří s obrovským vynaložením sil a pak to rameno spravedlnosti popře a rozbije. Výkonná a zákonodárná moc často jednají úplně protichůdně. Abychom mohli s něčím pohnout, potřebujeme, aby nám občané důvěřovali. Na všechno jsou určené kontrolní mechanismy. Dělat věci dobře není slabost, ale síla. Chválíme dobré strážníky a líbí se nám, jak je městské části představují ve svých periodikách. V potřebě změn stojí ještě za zmínku, odkud jsou většinou bezdomovci v centru. Nejsou to rodilí Pražáci, přichází sem z problémových měst. Proč by se na případu bezdomovectví nemohla tato města alespoň symbolicky podílet? Podle mne je to nápad ke spolupráci Prahy a Svazu měst a obcí. Kacířská věc? Nikdo nebude dobrovolně přispívat, pokud to nepoplyne z legislativy, ale zkusme si o tom popovídat.