Do společné výzvy evropských měst pro řešení krátkodobých ubytovacích služeb je dnes zapojen více než dvojnásobek původních účastníků
Iniciativa evropských měst, která se zformovala v minulém roce, aby vytvářela tlak na úpravu evropských předpisů k činnosti digitálních ubytovacích platforem, se více než zdvojnásobila a nyní čítá 22 metropolí napříč Evropou. Všechna města, včetně těch nových, den před jednáním Výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) o připravovaném aktu o digitálních službách znovu zasílají výzvu pro urychlené řešení situace.
- 3 minuty čtení
„Evropská města se snaží zvládnout neustálý nárůst krátkodobých pronájmů bytů, které jsou nabízeny prostřednictvím internetových platforem.
Naše města uznávají, že turistický ruch je důležitým zdrojem příjmů a pracovních příležitostí pro řadu občanů a nestavějí se proti novým formám pronajímání nemovitostí turistům. Ale pronájmy turistům v domech sloužících trvalému bydlení musí být prováděny odpovědně a za podmínek nezbytné regulace. Dnes jsme svědky toho, že v příliš mnoha případech dochází k nezákonnému pronajímání bytů. A my tyto byty a domy potřebujeme k ubytování lidí, kteří chtějí žít a pracovat v našich městech.
Současné evropské právní předpisy nám neposkytují žádné nástroje ve vztahu ke globálně působícím společnostem zprostředkovávajícím krátkodobé pronájmy nemovitostí turistům. Je načase, aby do nového aktu o digitálních službách byla začleněna ustanovení, která na jedné straně podpoří vyvážený růst turistického ruchu a na straně druhé zajistí pro občany našich měst přístup na trh s bydlením a kvalitní život.
Další podrobnosti týkající se našeho postoje najdete v již dříve publikované výzvě směrované k Evropské komisi, kterou doposud podepsalo těchto 22 měst: Amsterdam, Atény, Barcelona, Berlín, Bologna, Bordeaux, Brusel, Kolín nad Rýnem, Florencie, Frankfurt, Helsinky, Krakov, Londýn, Milán, Mnichov, Paříž, Porto, Praha, Utrecht, Valencie, Vídeň a Varšava.“
Připojení Prahy k uvedené výzvě odhlasovalo Zastupitelstvo hl. m. Prahy letos 23. ledna, jednání o změnách od té doby pokračují dále i na české úrovni. „Chceme dosáhnout úpravy nejen vnitrostátních předpisů, ale také změny na evropské úrovni. Zásadní je, aby regulace platforem dopadala na všechny subjekty na evropském trhu stejně a aby byla snadno proveditelná a vymahatelná. Na úrovni EU je nutné zajistit poskytování informací o místech ubytování, uvádění registračních čísel provozoven v nabídkách a také zavedení mechanismu pro stažení nabídky, která porušuje místní předpisy,“ říká ke společné výzvě primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.
Radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení Hana Kordová Marvanová vede jednání směřující k úpravám českých právních předpisů (a návrhy některých předpisů již ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR připravila) tak, aby umožňovaly městu účinně kontrolovat, zda pronajímatelé plní všechny podmínky stanovené pro provozování krátkodobých ubytovacích služeb.
Prozatím největší shoda panuje na prosazení hlavní podmínky, kterou požaduje i výzva evropských měst - tedy na zákonné povinnosti platforem sdělovat obcím údaje o hostitelích, bytech a hostech. Radní Kordová Marvanová k tomu podotýká: „Společná výzva evropských měst vyjadřuje poměrně přesně komplexní problematiku krátkodobých ubytovacích služeb. Jisté je, že turisté zdaleka ne vždy a ve všech domech způsobují problémy. Je to velmi individuální, v každém domě je to jiné, každý majitel je jiný. Na druhé straně způsob, jakým je poskytováno ubytování, předběhl proces tvorby předpisů, a v důsledku toho se krátkodobé pronájmy dostaly z velké části mimo kontrolu obcí, což není dobře. Nelze pominout například skutečnost, že byty nejsou kolaudovány k službám hotelového typu, což zahrnuje zejména aspekty stavební, bezpečnostní, hygienické či protipožární.“
Pražský zastupitel a poslanec Patrik Nacher, který se problematice krátkodobých ubytovacích služeb dlouhodobě věnuje, ve sněmovně již předložil několik návrhů, které mají řešit tyto otázky, ale zatím bez úspěchu. Situaci komentuje takto: „Mnozí politici upřednostnili pojetí vlastnictví ve smyslu, že si majitel může dělat cokoliv. Naším cílem přitom není regulace, cílem je nastolit vyvážený vztah mezi vlastníky, kteří ve svých bytech bydlí, a těmi, co je pronajímají. Stejně tak je podstatné, aby se z této výdělečné činnosti platily daně a aby příslušné instituce měly základní informace, mimo jiné z důvodu bezpečnosti. Je nutné si uvědomit, že současný stav nemá s původní báječnou a novátorskou myšlenkou sdílené ekonomiky již nic společného.“