Je třeba řešit důsledky zoufalé finanční situace v sociálních službách

Analýzy Asociace poskytovatelů sociálních služeb ukazují, že ohrožena je kvalita služeb, které nebudou s to zajišťovat víc než holé minimum, upozorňuje radní pro sociální politiku hlavního města Prahy Milena Johnová (Praha sobě). Metropole se – jak vyplývá z jejích slov – přesto snaží kupříkladu posílit kapacity osobní asistence, pečovatelské služby či podpory samostatného bydlení, plánuje nové pobytové služby pro seniory nebo otevírá novou službu podporovaného bydlení pro lidi s autismem.

Opakovaně jste upozorňovala na nedostatek peněz na sociální služby. Ministryně Maláčová a Schillerová posléze deklarovaly, že situaci vyřešily. Jak je tom Praha nyní s finančním zajištěním sociálních služeb?

Jak říkáte, ministryně Maláčová a Schillerová opakovaně deklarovaly, že situaci vyřešily. My jsme spolu s kolegy z Komise Asociace krajů ČR pro sociální věci a na základě dat Asociace poskytovatelů sociálních služeb stejně opakovaně říkali, že taková tvrzení jsou účelově zavádějící a nekorektní vůči poskytovatelům sociálních služeb i krajům. A vlastně se nic moc nezměnilo. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozdělilo krajům onu jednu miliardu. Navýšení v rámci finančních prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) v roce 2019 nepředpokládáme. Ministerstvem avizované dofinancování z evropských zdrojů se nikdy Prahy netýkalo, protože uvažované ESF výzvy jsou určené pro regiony mimo Prahu. Z té jedné miliardy obdrželo hlavní město jen tolik, kolik dovoluje současný nespravedlivý systém financování podle tzv. směrného čísla, tedy 80 800 000 korun. Tyto prostředky budou nyní rozděleny v druhém kole dotačního řízení mezi poskytovatele sociálních služeb. Osobně považuji za důležité řešit zejména důsledky zoufalé finanční situace v sociálních službách. Analýzy Asociace poskytovatelů sociálních služeb totiž ukazují, že ohrožena je kvalita služeb, které nebudou s to zajišťovat víc než holé minimum, a navíc nebudou s to poskytovat služby lidem s komplexními potřebami, jako jsou například lidé s autismem s chováním náročným na péči nebo lidem s kombinovaným postižením, s nároky na zdravotní péči a podobně.

Jaké nejdůležitější sociální služby hlavní město zajišťuje?

Praha nese především odpovědnost krajského správce sítě sociálních služeb za dostupnost potřebné péče pro Pražany. V tomto smyslu je hlavní město odpovědné za všechny služby, ať už je poskytují neziskové organizace, příspěvkové organizace městských částí nebo magistrátu. Nerada bych vybírala „nejdůležitější“ služby, protože Pražané v různých situacích potřebují celou plejádu podpory a lidé s komplexními potřebami navíc vyžadují koordinovaný a propojený přístup. Priority jsou tedy spíše rozvojové, ať už se týkají služeb pro skupiny, které propadávají systémem, nebo posílení služeb na pomezí sociální a zdravotní péče nebo péče v domácím prostředí, které jsou dlouhodobě systémově opomíjené.

V médiích se objevily informace, že chcete, aby lidé s postižením, kteří jsou v zařízeních mimo hlavní město, ale patřící Praze, měli možnost rozhodnout se, zda chtějí být přímo v metropoli. Je to tak? Jakých klientů a jakých zařízení se to týká?

Asi máte na mysli specificky služby pro Pražany se zdravotním postižením do 65 let, které magistrát zajišťuje vlastními příspěvkovými organizacemi. Těch je celkem 14 a více než tři čtvrtiny kapacit těchto služeb jsou realizované mimo území Prahy. Pro nás, novou vládní koalici v hlavním městě Praze, je především nadále neúnosné nutit obyvatele Prahy stěhovat se za komplexní péči do jiných krajů České republiky. V koaličním prohlášení jsme se proto zavázali rozvinout síť služeb pro osoby se zdravotním postižením přímo na území hlavního města. V návaznosti na rozvíjející se síť sociálních služeb v Praze je pak potřeba začít uvažovat také o další budoucnosti mimopražských zařízení a jejich rozvoji. Když se podíváme kolem sebe, není možné, aby Praha nejprve odklidila své občany mimo hlavní město a pak je ještě nechala žít v nedůstojných podmínkách, jak tomu je podle našich zjištění v některých z těchto zařízení. Kromě této skupiny nás ale čeká modernizace a rozvoj péče například o seniory stejně jako o děti se zdravotním znevýhodněním.

Jak byla podle vašeho názoru zajištěna sociální politika v minulých volebních období a s jakými změnami jste přišli vy?

Moc bych si přála, aby v roce 2019, třicet let od listopadu 89, byla pražská sociální politika na odpovídající úrovni. V některých ohledech jsou ale sociální služby stále v dobách předlistopadových. Podíváme-li se ale na předchozí politická vedení Prahy, vidíme seznam promarněných příležitostí, nedostatečnou vizi rozvoje, slabé řízení a poddimenzovanou kontrolu. Spíš než fungující síť sociálních služeb má Praha fragmentovaný a málo spolupracující shluk organizací, který funguje a rozvíjí se především díky nasazení jednotlivců – vedoucích služeb i běžných pracovníků. V některých oblastech, jako je například seniorské bydlení a péče, neexistuje z minula prakticky žádná koncepce. Tohle je nutné změnit a začali jsme na tom v koalici pracovat ihned po nástupu. Nejkřehčí senioři například potřebují nové pobytové služby, které připravujeme, ale stejně tak potřebují posílit služby péče, které jim umožní déle zůstat ve svých domácnostech. A taková péče není jen o tom, že se posílí o pár hodin pečovatelská služba. Je třeba těsně propojit různé služby, které s nejkřehčími seniory pracují, a sejmout z rodin vysilující odpovědnost za to, péči shánět a koordinovat. Způsoby, jak toho dosáhnout, jsou přitom roky známé. Je to opět o nedostatku vize a vedení. Je také ale zřejmé, že 70 let zaběhaných pořádků nespravíme během jednoho nebo dvou let.

Co v sociální oblasti chystáte?

Je to dlouhý seznam, sociální politiky se týká 33 závazků koaliční dohody. A všechny jsou důležité. Obecně, posilujeme kapacity osobní asistence, pečovatelské služby nebo podpory samostatného bydlení, ale stejně tak plánujeme nové pobytové služby, malé, komunitní, nebo nové kapacity tísňové péče pro seniory. Nyní na podzim otevíráme zcela novou službu podporovaného bydlení pro osoby s autismem. Na příští rok připravujeme další. Jsme také v jednání s poskytovateli a chceme do roku 2021 zajistit alespoň 15 nových míst v chráněném a asistovaném bydlení pro tuto cílovou skupinu. Stejně tak potřebujeme posílit – a snad se to podaří již od jara – odlehčovací služby pro rodiny s dětmi. Máme před sebou opravdu spoustu práce.