Každým rokem přibývají noví narkomané

Televize ČT 1 - 16. 5. 2003
Relace: Večerník
Moderátor (Vladimír Kořen):
V Praze je evidováno více než deset tisíc problémových uživatelů drog. Každým rokem do této kategorie přibývá tisíc nových narkomanů. Přesto se zatím daří udržet nízký počet HIV pozitivních v řadách drogově závislých. Podle některých
odborníků na drogovou problematiku je to zásluha programu Harm Reduction. O co jde, dozvíte se ve Večerníku plus Petra Sojky.

V Praze fungují dvě kontaktní nízkoprahová centra, kde si mohou uživatelé drog vyměnit jehly a injekční stříkačky. Tato služba je hlavním důvodem nízkého počtu nakažených HIV i žloutenkou.

Jiří Presl, organizace DROP IN:
Česká republika udává 630 HIV pozitivních, všech HIV pozitivních, tedy mezi nimi je asi jenom 20 lidí na drogách. Ukrajina udává, pokud se nemýlím v osledním
čísle, asi 450 tisíc lidí.

Program Harm Reduction se začal u nás zavádět už v polovině 80. let. Tehdy pod silnou kritikou odborné i laické veřejnosti. Lidé i dnes většinou poukazují na to, že se tím jejich narkomanům usnadňuje jejich počínání. Pokud nebudeme drogově závislým měnit stříkačky a jehly, bude to znamenat zvýšené nebezpečí i pro všechny ostatní. Dětská hřiště nebo parky budou plné použitých jehel.
Oponuje Jiří Presl z organizace DROP IN.

Jiří Presl, organizace DROP IN:
Oni si prostě budou píchat stejně a budou si píchat špinavými a budou si je mezi sebou měnit, protože jich nebudou mít dostatek. Oni si je prostě nekoupí jako ten diabetik.

Honza:
Byli bysme všichni více rozškrábaný, rozpíchaný, víc bysme měli abscesu a třikrát tolik by bylo víc žloutenky a nedej bože AIDS.

Martin Titman, vedoucí nízkoprahového střediska DROP IN:
Další věc by byla, že by dealeři vlastně začali prodávat stříkačky. Dá se předpokládat, že by bylo třeba víc vyloupených lékáren, kde by sebrali nejenom léky, ale i stříkačky.

Dvě pražská kontaktní centra vymění ročně půl miliónu jehel a stříkaček, poskytují však také další služby.

Helena Ehrnardtová, zástupkyně vedoucího kontaktního centra Sananim:
Nabízíme základní zdravotní ošetření, potravinový vitamínový hygienický servis a vedle toho také telefonické poradenství, sociální poradenství a individuální poradenství pro klienty, kteří se rozhodli vlastně podstoupit léčbu.

Martina Richterová, předsedkyně o.s. Sananim:
Velká část klientů se odléčí a...

Nevrací se?

Martina Richterová, předsedkyně o.s. Sananim:
Tak závislost je chronické a recidivující onemocnění, ale možná méně než by se obecně očekávalo.

Kromě dvou stálých nízkoprahových center pracuje v Praze okolo 20 streetworkerů, tedy lidí, kteří kontaktují uživatele drog na ulicích.

Ondřej Novák, streetworker:
To auto je primárně určený na odlehlejší části Prahy. Vždycky se jedná o místa, který jsou nějakým způsobem opuštěný, zdevastovaný a nevyjasněný majetkový poměry. Na takovýchhle místech ty lidi mají azyl.

V Praze je evidováno přes 10 tisíc problémových narkomanů. To je třetina všech drogově závislých v ČR.

Pavel Bém, ODS, pražský primátor:
Je vysoce pravděpodobné, že Praha jako metropole ČR nicméně přiláká a koncentruje pozornost i řady dalších uživatelů z jiných českých a moravských
měst, čili ten aktuální počet problémových uživatelů v Praze bude asi o trošičku vyšší.

Nina Janyšková, protidrogová koordinátorka hl. m. Prahy:
Asi tak před dvěma lety nebo před třemi lety bych řekla, že se rozšířila ta základna takových těch mladších pod 15 let.

Jirka:
Já jsem začal s drogama trošku už ve vyšším věku, ne v nějakých 15 letech nebo nedej bože ve 13 letech, jak se teďka kolikrát slyší. Bylo to trošku o něčem
jiném tenkrát.

Mění se také poptávka po jednotlivých druzích drog. Například teď je na trhu nekvalitní heroin. Mnozí se proto vrací k pervitinu nebo toluenu.

Jiří Presl, organizace DROP IN:
S překvapením zjišťujeme, že poslední dva, tři roky se toluen zase začíná rozšiřovat zejména v oblastech chudších. Často mezi rómskou menšinou se rozšiřuje znovu čichání toluenu.

Právě toluen je podle slov Jiřího Presla nejhorší drogou vůbec. Organické rozpouštědlo má naprosto zničující a nevratné účinky na lidský mozek. Podle
odborníků na drogovou problematiku je nemožné drogy zcela vymýtit. Je však nutné, aby oficiální organizace měly drogově závislé co nejvíce pod kontrolou.