Ke kulatému stolu o problémech spojených s pobytem cizinců na našem území

O problémech spojených s pobytem cizinců na našem území a zejména v Praze diskutovali zástupci nevládních organizací, pracovníci ministerstva vnitra, cizinecké policie a zástupci cizinců u kulatého stolu, který 3. května uspořádalo Městské centrum sociálních služeb a prevence společně s Magistrátem hl. m. Prahy.

V úvodní části představili účastníci kulatého stolu své služby, které poskytují jednotlivým skupinám cizinců - azylantům, čekatelům na azyl, uprchlíkům a běžencům, cizincům s nelegálním pobytem na našem území, cizincům pracujícím na našem území v rámci pracovního povolení. Poté zástupce odboru azylové a migrační politiky MV ČR seznámil účastníky se Zásadami koncepce integrace cizinců na území ČR.

Z diskuse vyplynulo, že se ČR stává pro stále více cizinců cílovou zemí na rozdíl od minulosti, kdy jsme byli spíše tranzitní zemí. Jedná se převážně o občany SR a občany bývalého SSSR. To s sebou přináší nárůst problémů spojených s jejich déletrvajícím pobytem na našem území, a především v Praze, kde přebývá jejich podstatná část.

Rozsáhlejší diskuse se rozvinula nad následujícími tématy:
1. situace Slováků v ČR
2. otázky repatriace a činnost ambasád
3. nedostatky v systému legálního zabezpečení
4. situace dětí žebrajících s harmonikou v tramvajích a metru a možnosti řešení této problematiky

Ad 1.
Ačkoliv jsou občané Slovenské republiky v ČR legálně a pro vycestování do ČR jim stačí pouze občanský průkaz, nemají nárok na sociální služby. Nevládní organizace, jako např. Naděje či Armáda spásy, jim mohou poskytovat své služby pouze dočasně a jejich situaci tím vlastně neřeší. Naopak, vzbuzují tak v nich naději na dlouhodobější pobyt či azyl v ČR, na který však Slováci nemají nárok vzhledem k tomu, že přijíždí do Prahy především z ekonomických důvodů. V těchto případech přesvědčují sociální pracovníci tyto občany, aby se vrátili do Slovenské republiky; tam totiž ve většině případů mají kde bydlet, pobírají důchody a mají zajištěnou plnou zdravotní péči.

Ad 2.
Dalším velkým problémem se v diskusi ukázaly repatriace cizinců, kteří se chtějí vrátit do své země. S cestou nazpět jim pomáhá nevládní organizace IOM, jejíž finanční prostředky však zdaleka nestačí zvládnout nárůst cizinců usilujících o repatriaci. Velkým problémem při těchto návratech je neochota některých ambasád podílet se na jejich uskutečňování, ačkoliv mnohdy by poskytnutím finančního příspěvku ambasády na návrat svého občana bylo nejlevnějším a nejvítanějším možným řešením.

Ad 3.
Dále účastníci kulatého stolu poukázali na disproporci v zákonu o azylu a zákonu o pobytu cizinců. Zákon o azylu je pro cizince mnohem atraktivnější, stává se tedy, že mnoho cizinců pravděpodobně zneužívá nového azylového zákona k legalizaci svého pobytu a počet žádostí o azyl stoupá. Tento zákon totiž umožňuje žadatelům o azyl pobývat v soukromí, pobírat finanční příspěvek, a pro mnoho z nich je čekání na rozhodnutí o azylu vyplněno prací.

Ad 4.
V druhé části kulatého stolu se diskutovalo o problematice cizinců, kteří se na našem území zapojují do nezákonných a nežádoucích aktivit. V současnosti jsou např. velkým pražským problémem malé děti převážně z Rumunska žebrající s harmonikou v pražských tramvajích a v metru. Některé z nich žijí pravděpodobně v podmínkách blížících se otroctví. Jejich rodiče zůstali často v domovině a svěřili své děti "opatrovníkům", kteří je zde zneužívají k výdělku. Pokud je některé z těchto dětí zachyceno policií, dostává se do diagnostického ústavu, ale odtud je po nějaké době opět vráceno "opatrovníkovi". Účastníci se shodli na tom, že by Praha potřebovala specializované zařízení pro děti-cizince, návrh na takové zařízení prý podle slov jednoho z účastníků připravuje MŠMT.

V dalším jednání představili pracovníci Městského centra sociálních služeb a prevence projekt kontaktní stanice sociální pomoci na pražském hlavním nádraží, která by měla poskytovat informace, poradenství a krizovou pomoc lidem pohybujícím se v tomto prostoru; tedy i cizincům.

Kulatý stůl pořádaný Městským centrem sociálních služeb a prevence přinesl tyto závěry:
· Nevládní sdružení pracující s uprchlíky budou usilovat o vyrovnání disproporcí mezi azylovým a cizineckým zákonem.
· Městské centrum společně s neziskovými organizacemi bude iniciovat řešení neúnosné situace žebrajících dětí a případný vznik krizového záchytného zařízení pro tyto zneužívané děti.
· V návaznosti na tuto diskusi se uskuteční další kulaté stoly, na kterých se budou probírat konkrétní problematická témata v sociální práci s cizinci a uprchlíky v Praze, jako např. otázky bydlení, informovanosti cizinců, zaměstnávání cizinců, zdravotnictví. Prvním z řady těchto setkání by měla být diskuse se zastupiteli některých ambasád v ČR.

Richard Veleta, vedoucí oddělení sociální práce, tel. 697 66 08 l. 32, r.veleta@mcssp.cz
Olga Prášilová, analytické odd. MCSSP, tel. 697 53 50 l. 27