Letní kino na Střeleckém ostrově tento týden přináší Divoké historky a neméně divokého Tarantina

Prvním je španělská černá komedie Divoké historky, která před dvěma lety sklízela úspěchy na festivalech v Cannes i Karlových Varech. Scénář a režie je dílem Damiána Szifrona, snímek produkovali bratři Almodóvarové.

Jde o šest bizarních, komických i trapných povídek, které spojuje téma křivd, jimiž trpíme a proti nimž se nemůžeme bránit, nechceme-li porušit zákon anebo dobré mravy. Jenže někdy prostě číše trpělivosti přeteče... Každá z šesti povídek má nečekanou pointu, která diváka spolehlivě pobaví.

Dát průchod své frustraci

"Tyto příběhy se vyrojily z nejnespoutanějších zákoutí mé představivosti. Pracoval jsem na jiných projektech a často mě deprimovalo, že nebylo možné je realizovat. Začal jsem psát povídky, v nichž jsem dával průchod své frustraci. Když se sešly v jednom svazku, došlo mi, že je pojí několik společných témat, jež jim propůjčují jednotnost a konzistenci: všechny byly o katarzi, odplatě a destrukci. A o neodolatelné rozkoši ze ztráty sebeovládání,“ říká Damián Szifron o svém filmu.

Režisér zároveň dodává, že západní kapitalistickou společnost často vnímá jako neviditelnou klec, která ochromuje naši citlivost a pokřivuje mezilidská pouta. „Divoké historky představují skupinu lidí, kteří v takové kleci žijí, aniž by si uvědomovali její existenci. Avšak v okamžiku, kdy by většina z nás problém potlačila nebo přetavila do deprese, se tito lidé rozjedou na plné obrátky,“ dodává.

Inspirací mu prý byly jiné povídkové filmy - Neuvěřitelné příběhy (v produkci Stevena Spielberga), Povídky z New Yorku (v režii Martina Scorceseho, F. F. Coppoly a Woodyho Allena) a kniha Devět povídek J. D. Salingera.

Tarantinův mistrovský kousek

Druhý z filmů, na který vás chceme pozvat, je nejnovější opus slavného Quentina Tarantina. Jmenuje se Osm hrozných a odehrává se na Divokém západě. Lovec lidí v podání Kurta Russella v něm k soudu veze obávanou vražedkyni. Po cestě je ale zastihne silná sněhová bouře, která je donutí zastavit ve srubu u Minnie, kde potkávají dalších šest podivných cizinců.

Filmu krom skvěle postihnuté atmosféry chaosu po konci americké občanské války a klasicky nekorektního tarantinovského humoru vévodí hudba mistra Ennia Morriconeho. Ta byla mimochodem nahrána v Praze.

Jako správný fanoušek klasických westernů se Tarantino rozhodl natočit Osm hrozných v ultra širokoúhlém formátu na 70mm filmový materiál, jenž se nejvíc hodí k snímání velkých prostor, jako jsou americké prérie. Tentokrát slouží k vměstnání co největšího počtu postav do jednoho obrazu, což je do jisté míry ozvláštňující a neobvyklé jako celý film Osm hrozných.

Podívejte se na webové stránky: www.letnak.cz