Letošní povodeň potvrdila připravenost Prahy

Rada hl. m. Prahy vzala na vědomí zprávu o letošní jarní povodni v Praze a primátor Pavel Bém ji ve čtvrtek 25. května  předloží zastupitelstvu města. V celé České republice způsobily letošní jarní povodně ztráty na životech i miliardové materiální škody, které byly zaviněny v řadě případů také nepřipraveností zasažených území na povodňovou situaci. Praha se na povodně intenzivně připravovala od roku 2002, při absenci státní podpory do protipovodňové ochrany investovala vlastní peníze a letošní jaro prokázalo, že šlo o účelně vynaložené prostředky. 

„Letošní povodeň v Praze nedosáhla rozsahu roku 2002, maximální průtok Vltavou v Praze nepřesáhl 1530 kubíků za sekundu, což by znamenalo vyhlášení třetího povodňového stupně – stavu ohrožení. K takové situaci, která by již znamenala velmi vážný zásah do života města, naštěstí nedošlo. Praha byla nicméně na takovýto vývoj stoprocentně připravena, i pokud by se situace vyvíjela nepříznivěji. Praha by na rozdíl od jiných měst zvládla i povodňový nápor na úrovni pětisetleté povodně. Na tuto úroveň je protipovodňové zabezpečení Prahy nyní zajištěno. Díky včasné přípravě povodeň v Praze nezpůsobila žádné vážné materiální škody,“ řekl primátor Pavel Bém.

V této souvislosti ještě jednou poděkoval všem, kdo se na letošní ochraně Prahy proti povodni podíleli. Upozornil současně na fakt, že Praha ponese náklady na jarní ochranu proti povodni sama.

„Bezpečnost obyvatel města a jeho návštěvníků v tomto případě opět zaplatíme výhradně z peněz města. Náklady jsou vyčísleny na více než 65 miliónů korun a spolu s již vynaloženými nebo v brzké době hrazenými výdaji se celková částka blíží 100 mil. Kč. Z konzultací se zástupci Ministerstva financí a po prověření související legislativy vyplývá, že hlavní město Praha nemá reálnou šanci na alespoň částečnou úhradu povodňových škod od státu. Hlavním důvodem pro to je skutečnost, že na území Prahy ani na jeho části nebyl vyhlášen některý z krizových stavů - nouzový stav, stav nebezpečí. Veškeré úhrady povodňových škod na území Prahy budou tedy muset být zajištěny z finančních prostředků hlavního města a dotčených městských částí.

Pro Prahu, která z vlastních prostředků a bez pomoci státu vybudovala protipovodňovou ochranu, názor ministerstva financí znovu potvrzuje špatný přístup vlády. Ta ponechala starost o bezpečnosti lidí v povodňových situacích na krajích a obcích a ty, které se o své lidi postaraly, nyní trestá vyřazením z možnosti získat státní příspěvek na úhradu povodňových výdajů. Změna příslušné legislativy je proto tématem, kterým se musí hlavní město v budoucnosti zabývat,“ uvedl primátor.  

Zastupitelstvo bude zítra informováno i o opatřeních, které z letošních povodňových zkušeností vyplynuly.

Informace o povodni v hl. m. Praze

V neděli 19.3. začaly denní teploty výrazně stoupat, od následujícího pondělí bylo místy až 14 stupňů C. Povodňovou situaci na přelomu března a dubna 2006 způsobil prudký vzestup teplot od pondělí 27.3. a zejména rozsáhlé srážky trvající od neděle 26.3. do středy 5.4., které výrazně urychlily tání sněhu ve středních polohách. Denní úhrny srážek se pohybovaly kolem 10 mm, v úterý 28.3. a ve středu 29.3. až 25 mm.Teploty vzduchu byly také vysoké, nejvyšší denní až +20 st.C, nejnižší noční +3 st.C.

Proto byla v neděli dne 26. března 2006 v 17.00 hodin svolána pracovní skupina Povodňové komise hlavního města Prahy a  projednala možné dopady povodňové situace na hlavní město Prahu. Na jednání zástupci Povodí Vltavy s.p., závod Dolní Vltava a Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ) informovali o prognóze dalšího vývoje situace, která uváděla, že již v pondělí dne 27. 3. 2006 může být dosaženo v Praze 1. stupně povodňové aktivity (466 m³/s) a ani další vývoj nebude příznivý.

Prognóza se naplnila, proto primátor hl. m. Prahy jako předseda Povodňové komise hl. m. Prahy svolal dne 28. 3. 2006 v 11,30 hodin její jednání.  Od této chvíle komise řídila veškeré aktivity spojené s protipovodňovou ochranou města. V průběhu kritických dnů zasedala celkem třináctkrát. Svou úlohu komise stoprocentně zvládla.

Výstavba protipovodňových zábran byla zahájena na základě rozhodnutí primátora HMP dne 29. 3. 2006  v 0.05 h a ukončena 30. 3. 2006 v 06.00 h. Časový harmonogram výstavby protipovodňových opatření nebyl překročen, přestože přesun materiálu a montáž byly provedeny bez přerušení veřejné dopravy. 

V této souvislosti je třeba připomenout cvičení Voda 2005, které bylo sice pro Prahu do jisté míry náročné i finančně, ale letos se nám zúročilo. Praxe při letošní jarní povodni prokázala, že  Praha je na povodně skutečně připravena jak materiálně, tak organizačně.

Spolupráce všech složek Záchranného bezpečnostního systému a dalších součinnostních orgánů a organizací letos probíhala bez závad a také v úzké spolupráci s povodňovými komisemi Středočeského kraje a s Ústřední povodňovou komisí, Povodňovou službou MŽP a  Povodím Vltavy s.p.

Demontáž protipovodňových zábran byla zahájena 7. 4. 2006 v 19.00 h a ukončena byla  9.4.2006 ve 13.00 h.

Instalace protipovodňové ochrany byla při letošní povodni do značné míry opatřením preventivním a rozhodnuto o ní bylo na základě rizikové prognózy vývoje na Vltavě a dalších řekách a prognózy hydrometeorologů. 

Prokázala se následující fakta:

• Koncepce protipovodňové ochrany byla stanovena správně.
• Rozhodnutí o výstavbě protipovodňové ochrany, zahrnuté již v programovém prohlášení stávající městské rady, bylo oprávněné.
• Konkrétní úkoly a stanovený postup a termíny, které jsme definovali  21. ledna v roce 2003, byly splněny. 
• Dnes je proti velké vodě chráněno 95 procent území města a letošek prokázal, že tato ochrana je funkční.
• Celkové náklady na protipovodňovou ochranu Prahy jsou předpokládány ve výši 3 miliardy 250 milionů korun, do konce března jsme proinvestovali zhruba dvě miliardy korun a celá výstavba protipovodňové ochrany skončí příští rok. Nicméně už v současné podobě je Praha dostatečně chráněna, a to včetně stanic metra.
• Protipovodňový bezpečnostní systém města vyžaduje trvalou pozornost a na základě letošních zkušeností bude znovu upřesněn a doplněn.

Po letošní povodni je proto možné se stoprocentní jistotou zopakovat to, co vedení města konstatovalo dříve teoreticky, protipovodňová ochrana byla jednou z nejlepších investic v historii města.  

Některé zásadní věci je třeba zvláště zdůraznit.

Je nutné ocenit spolupráci s Povodím Vltavy. Na rozdíl od roku 2002 byla Vltavská kaskáda připravena, měla vytvořenu dostatečnou kapacitní rezervu a manipulacemi na Orlíku a ostatních vodních dílech dokázala uregulovat jak samotnou Vltavu, tak kulminace ze Sázavy a  Berounky. Na všech vodních dílech Vltavské kaskády v průběhu povodně probíhaly manipulace v součinnosti tak, aby byl maximální měrou využit volný objem v nádržích k transformaci povodně. Největší vliv měla vodní díla Lipno I. a Orlík, která mají vyčleněn významný retenční objem. Pozitivní vliv mělo také vodní dílo Slapy, kde byla před příchodem povodně uvolněna část zásobního prostoru nádrže. Před nástupem povodně byla hladina v nádrži vodního díla Orlík snížena na kótu 338,22 m n.m. (21.3.2006 07,00 h) a celkový volný objem v nádrži činil 320 mil. m3. Maximální přítok do nádrže během této povodně činil cca 1100 m³.s-1 a byl postupně transformován tak, aby průtok v Praze (na profilu Malá Chuchle) nepřekročil hodnotu 1 500 m³.s-1. Všechny manipulace na vodním díle probíhaly s ohledem na hydrologickou situaci v celém povodí Vltavy a podle vývoje průtoků na Sázavě a Berounce. Tyto manipulace spolu s transformačním účinkem nádrže Orlík pomohly velmi výrazně zlepšit povodňovou situaci nejenom na dolním toku Vltavy, ale i na dolním toku Labe ve Středočeském a Ústeckém kraji. Retenční prostor nádrže byl během povodně využit.

Je potřeba ocenit práci Českého hydrometeorologického ústavu. V rámci možností, které současná úroveň poznání a techniky nabízí, byly jeho předpovědi přesné. Určitá nepružnost se ukázala ve spolupráci hydrometeorologů a Povodí Vltavy, to je problém, na jehož řešení se chceme podílet. Při větší krizi by to mohla být problémová oblast, protože ovlivňuje rychlost prognózy, a tím i rychlost rozhodnutí o nezbytných opatřeních.

Je nutné poděkovat všem složkám Záchranného bezpečnostního systému Prahy. Výstavba protipovodňových opatření na území hl. m. Prahy představovala instalaci mobilních prvků v celkové délce 4 800 metrů. Vzhledem k výšce hrazení od 0,5 m do 6 metrů bylo vyvezeno 800 tun materiálu. Stejný objem materiálu bylo nutné po skončení povodně i rozebrat a odvézt do skladů.

Na výstavbě a demontáži se podílelo 384 členů jednotek Sboru dobrovolných hasičů, kteří odpracovali na výstavbě a demontáži celkem 10 517 hodin, 101 příslušníků Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy, 60 příslušníků Armády ČR, 30 zaměstnanců 1. Všeobecné člunkovací společnosti a 50 zaměstnanců organizace SEZAM. Mimo tyto složky se na výstavbě a demontáži podílelo dalších 80 osob, které obsluhovaly vysokozdvižnou techniku, řídily nákladní vozidla atd.

Další tisíce lidí  pracovaly na jiných úkolech, zajišťovaly pořádek a bezpečnost v ulicích a jiné nezbytné činnosti. Je třeba ocenit práci Policie ČR, armády, samozřejmě městské policie, zdravotnické záchranné služby a ostatních organizací.

Povodňovou situaci zvládly i všechny městské organizace. Oproti minulosti reagovala daleko klidněji a profesionálněji pražská ZOO.

Mimořádně kvalitní byla práce městských částí, z nichž některé byly oproti většině území města povodní přímo ohroženy.

V Praze bylo v průběhu letošních povodní evakuováno celkem 107 osob. V Městské části Praha 12 bylo nutno ubytovat na náklady obce 2 osoby, 32 osob si zajistilo ubytování u příbuzných a známých. U Městské části Praha – Zbraslav bylo nutno ubytovat na náklady obce 40 osob, 33 osob se ubytovalo u příbuzných a známých.

Praha těmto městským částem poskytla maximální pomoc a podporu, ale tíha povodňového náporu a obav ohrožených lidí ležela především na starostech a povodňových komisích těchto městských částí.

Bylo mimořádně příjemným zjištěním, že na krizovou situaci je připraven nejen bezpečnostní systém Prahy, ale i jednotlivé městské části. Vedení Prahy to považuje za jeden z nejlepších dokladů toho, že město je na krizovou situaci připraveno dobře a že od roku 2002 byla odvedena dobrá práce. 

Při letošní jarní povodni se plně prokázala jednak funkčnost celého systému protipovodňové ochrany v hlavním městě Praze a také opodstatněnost vkládání značných finančních prostředků z rozpočtu hlavního města Prahy do jeho vybudování. Je to v Evropě unikátní systém protipovodňové ochrany obyvatel, jejich majetku a celého našeho hlavního města.

---

MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy

do funkce zvolen 28.11.2002, dříve působil jako starosta městské části Praha 6, působnost v oblasti zahraniční politiky, koordinace přípravy Strategického plánu hl.m. Prahy, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl.m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl.m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl.m. Prahy k městským částem

---

V Praze 25.5.2006