Metropole natahuje ruku – Ekonom – 3. 7. 2003

Praha vytváří zhruba pětinu českého hrubého domácího produktu, směřuje sem pětina investic mířících do Česka a o pětinu překračuje v HDP na hlavu průměr EU. Přesto má silně znečištěné ovzduší a vodní toky, mrtvé kontaminované plochy po ukončené výrobě nebo chybějící infrastrukturu. Kvůli nadprůměrné ekonomické úrovni však Praha jako jediný z celkem osmi českých regionů (jednotek NUTS II, což je unijní rozdělení na celky oprávněné čerpat z fondů EU) nedosáhne na podporu, která přísluší zaostávajícím regionům s HDP na hlavu nižším než 75 procent průměru EU (cíl 1). Z fondů může čerpat pouze na strukturální obtíže (cíl 2) a na rozvoj lidských zdrojů (cíl 3).

Ve třech letech po vstupu Česka do Evropské unie by mohla získat z bruselské pokladny 130 milionů eur. Konkrétně 71,3 milionu eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj a dalších 58,7 milionu eur z Evropského sociálního fondu. Má to ale háček: stejně jako kterýkoliv jiný region musí mít Praha připravené kvalitní projekty, vyškolené úředníky, zajištěné spolufinancování a česká legislativa musí odpovídat té unijní.

Podle velvyslance Evropské komise v Praze Ramira Cibriana má ČR ve všech těchto oblastech stále co dohánět. S ním souhlasí i Milan Turba, vedoucí odboru strategických koncepcí v Útvaru rozvoje hlavního města Prahy: "Projekty, které by byly připraveny v takovém stadiu, aby se mohly okamžitě předložit, ještě nejsou. Zatím jsme alespoň pootevřeli dveře k tomu, aby do Prahy eura vůbec mohla přijít."

Otevřenými dveřmi míní dva programové dokumenty, které jeho útvar připravil (cíl 2) nebo se na jejich přípravě podílel (cíl 3). Ty byly předány Bruselu. V těchto dokumentech Praha vysvětluje, jak na tom v každé z cílových oblastí je, kde má slabiny a kde je silná, jaké problémy by chtěla řešit a jak zajistí spolufinancování.

Na pražské a ministerské úředníky čekají ještě další tři důležité úkoly, bez jejichž splnění by si hlavní město mohlo o bruselských penězích nechat zdát. Praha musí vybudovat útvar pro řízení programů EU. "Na spadnutí je založení nového Odboru fondů EU, který by měl mít právě roli společného pracoviště zodpovědného za realizaci obou programů," říká Turba. Nový odbor by měl zaměstnat zhruba desítku lidí a měl by řídit, koordinovat a informovat o programech, vést dialog s konečnými příjemci - institucemi, které budou cílem podpory. Pokud například budou cílovou skupinou postižení, konečným příjemcem může být odbor sociálních věcí na magistrátu. Ten také bude připravovat nebo zajišťovat projekty na podporu handicapovaných. Žadatelem o podporu může být, kromě odborů magistrátu, třeba i Hospodářská komora, neziskové organizace, podnikatelská sféra. Záleží na povaze projektu.

Druhým nezbytným krokem je příprava manuálů, které má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj (řídí využívání fondů podle cíle 2) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (řídí využívání fondů podle cíle 3). Obě ministerstva by měla stanovit, jak má vypadat projekt, co musí obsahovat, podle čeho se bude posuzovat, kdo co udělá. Do třetice přijde na řadu proškolení personálu. 

Hlavní město získalo podle propočtů Evropské komise nárok na téměř polovinu (48 %) objemu všech prostředků vyčleněných pro přistupující kandidátské země na vyřešení jejich strukturálních problémů (na cíl 2). Tato podpora je po dohodě s Bruselem určena přesně vymezeným částem Prahy, které vykazují horší parametry než celkový průměr a nežije v nich trvale více než 31 procent obyvatel. Území se vybíralo podle obsahu opuštěných a kontaminovaných prostor po průmyslové výrobě, stupně znečištění vody a ovzduší, počtu skládek. Při výběru podle Turby hrálo také roli neoficiální kritérium: alespoň částečná představa, jaké konkrétní typy projektů by mohly být uskutečněny. To by mělo o něco snížit riziko, že v prvním roce nebude dost připravených projektů. Brusel neakceptoval návrh Prahy na postupné navyšování prostředků v průběhu let 2004-2006 a stanovil rovnoměrné rozdělení pro jednotlivé roky. Metropole musí tedy začít využívat prostředky hned v plné výši, pokud o ně nechce přijít. Vzhledem k kritériím by se jako první mohly dostat na řadu projekty na dostavbu trasy metra v Severním úseku trasy C, regenerace území ve Vysočanech a Libni či příprava protipovodňových opatření v Karlíně.

Podmínkou je, aby si hlavní město zajistilo dostatek vlastních zdrojů. I když z Bruselu do Prahy přijde na oba programy zmíněných 130 milionů eur, celková hodnota projektů by měla dosáhnout přes pět set milionů eur. Rozdíl musí být dorovnán z národních prostředků. Praha pravděpodobně využije půjčku od Evropské investiční banky, zatím zhruba v hodnotě 23 milionů eur. 

Investice se jí vyplatí. U projektů zaměřených na vyřešení strukturálních problémů získá hlavní město ke každému vlastnímu vloženému euru skoro dalších pět z Bruselu (4,8), u lidských zdrojů je tento poměr 1:16. Praha tyto peníze potřebuje i proto, že si chce udržet stejné tempo investic jako v posledních letech: 60 miliard korun ročně. "Pokud to tak zůstane, do deseti let by byla na úrovni vyspělých evropských měst, s výhodou nové infrastruktury," dodává náměstek primátora Jiří Paroubek.

Chátrající sídliště panelové výstavby mají smůlu, i když v nich žije 40 procent populace Prahy a tvoří téměř třetinu bytového fondu. Unie na obnovu bytového fondu nepřispívá. Praha se, stejně jako Budapešť, snaží nyní Brusel přesvědčit, aby toto pravidlo změnil. Šanci, pokud vůbec, by dostala až v příštím rozpočtovém období od roku 2007. 

V tom nynějším, do roku 2006, může zatím zlepšovat na velkých sídlištích kvalitu života - stavět centra, kde vzniknou obchody, služby a kulturní zařízení. 

Monika Ginterová