Milované město-rozhovor s primátorem hl. m. Prahy Pavlem Bémem, uveřejněný v Listech hl. m. Prahy, čísle říjen 2006

Primátor Pavel Bém patří podle průzkumů veřejného mínění dlouhodobě k nejpopulárnějším politikům. O jeho práci na místě primátora se pochvalně vyjadřují nejen straničtí kolegové z ODS, ale také jeho političtí konkurenti. jeho působení v čele pražské radnice nebylo i kvůli katastrofálním povodním, které Prahu postihly před čtyřmi roky, jednoduché, přesto má jako primátor u Pražanů vysoký kredit. Každý totiž musí ocenit, jak naše město řeší dlouhodobé problémy způsobené čtyřiceti lety komunismu, jak se Praha po všech stránkách doslova před očima mění k lepšímu, jak se vypořádala s následky velké vody, a především i to, jak před ní ochránila město do další stovky let. Primátora MUDr. Pavla Béma jsme se v našem rozhovoru ptali také na to, jak si stojí naše hlavní město v porovnání se světovými metropolemi, na co ze svého působení v čele pražského magistrátu je nejvíce hrdý a na co je nutné se v nejbližší budoucnosti zaměřit.

* Praha roste před očima, mnoho se mění k lepšímu. Čeho si sám z toho, co se podařilo, nejvíce vážíte?

V srpnu roku 2002 se Prahou prohnala největší přírodní katastrofa v tisíciletých dějinách našeho města. Způsobila doslova spoušť. Zaplavila 18 stanic metra, zničila městskou infrastrukturu, stovkám občanů vzala střechu nad hlavou, poničila památky včetně Karlova mostu, bylo evakuováno přes 50 000 občanů. Za vůbec největší úspěch celé Prahy považuji, že dnes, po čtyřech letech, není v Praze po povodni ani stopy, město je daleko živější, ekonomicky silnější a úspěšnější, než bylo před ní, nabízí nesmírně perspektivní rozvojové lokality v bezprostřední blízkosti Vltavy - v oblasti Rohanského ostrova, Manin, libeňských doků, holešovických přístavů či Radotína, dokázali jsme udržet tempo investiční výstavby pražského metra, městských okruhů, tramvaje na Barrandov, nezadlužili rozpočet Prahy a vybudovali zcela unikátní protipovodňovou ochranu města, a to zcela bez přispění státu. Boj s následky ničivé povodně nám vzal čtyři roky života, ale určitě to stálo za to. Jsou i další klíčové projekty, ve kterých jsme dosáhli, byť třeba jen dílčího, přesto ale úspěchu. Vyhlásili jsme nekompromisní válku zločinu, nepoctivým taxikářům a všem, kteří nerespektují zákony. Podařilo se snížit kriminalitu v Praze o 7 %. Vytvořili jsme podmínky pro vznik nových center celoměstského významu s cílem rozložit dnešní neúnosné zatížení historického jádra města. Praha má dnes největší, a dovolím si tvrdit, nejkrásnější památkovou rezervaci UNESCO v Evropě, až na malé výjimky kvalitně opravené památky. Tyto skutečnosti ale musí být vnímány jako úspěch celé Prahy, všech aktivních Pražanů.

* Pražané si zakrátko zvolí nové zastupitele. Bude na co navazovat? Kde vy byste sám, pokud budete opět zvolen, začal?

Za vůbec nejdůležitější považuji zachovat kontinuitu. Mně osobně trvalo nejméně dva roky nejen vyrovnat se s následky povodní, ale připravit a rozběhnout klíčové strategické investice: dostavbu nadřazeného dopravního skeletu, zejména tranzitního okruhu kolem města, který odvede kamiónovou dopravu, program zklidnění dopravy v historickém centru, výstavbu dalších tras pražského metra na letiště (trasa A) a do Písnice (trasa D), projekt výstavby nové ústřední čistírny odpadních vod atd. Teď je důležité, aby se investovaná energie neztratila a tempo nesnížilo. Do značné míry tím odstraňuji dluhy předchozích politických reprezentací. Proto hovořím o kontinuitě. Pokud mi Pražané dají důvěru, tak nebudu nikde začínat, nebudu se zdržovat poznáváním a učením se toho, co už znám, a budu prostě a jednoduše pokračovat v započaté práci. Tu si kladu za cíl dokončit. Samozřejmě že mám řadu tajných přání, daleko více bych chtěl investovat do oblasti čistoty města, úklidu veřejných komunikací a prostranství, do oblasti snižování ekologických zátěží - prašnosti, hlučnosti, do vytvoření nových rekreačních ploch, například moderního přístavu a zázemí pro volný čas a vodní sporty v tzv. Radotínských lagunách, tedy mezi Radotínem, Zbraslaví a Chuchlí.
  
* K největším pozitivům vašeho předchozího funkčního období patří vybudování protipovodňové ochrany. Zdůrazňujete, že se tak stalo bez pomoci státu. Proč stát Praze nepomohl?

Praha skutečně nedostala od státu nic. Tuto skutečnost považuji za téměř neuvěřitelnou. Protože jsem věděl, že se nemohu spolehnout na pomoc státu, která nejspíše nepřijde, rozhodl jsem se se svými kolegy investovat do moderní protipovodňové ochrany jedinečného bohatství našeho hlavního města Prahy vlastní zdroje. A udělali jsme moc dobře. Prokázalo se to už i při letošních jarních povodních. Máme nová nábřeží, opravené náplavky, moderní mobilní hráze a vycvičený zkušený tým profesionálů i dobrovolníků. Jsme chráněni proti 500leté povodni a věřím, že budeme mít už jednou provždy klid. Stát v protipovodňové ochraně České republiky zaspal. Ostatně tak jako v mnoha jiných oblastech.

* K oblastem, na které reagují Pražané nejcitlivěji, patří doprava. Jak jsme na tom ve srovnání s jinými evropskými velkoměsty a co všechno se dá v příštím volebním období zlepšit? Dočkáme se nových stanic metra, silničního obchvatu?

Ve srovnání s evropskými velkoměsty máme unikátní systém hromadné dopravy. Zatímco všude jinde je výrazná převaha využívání aut nad MHD, v Praze je to 60 : 40 ve prospěch městské hromadné dopravy, což nás řadí na 1. místo. Také tomu hodně napomáháme - ročně dotujeme MHD částkou převyšující dvanáct miliard korun. Díky tomu je např. jízdné stále jedno z nejnižších v Evropě. Jak jsem říkal, budujeme nové stanice metra - už v roce 2008 se Pražané dočkají tří nových na trase C (Střížkov, Prosek, Letňany), připravujeme prodloužení metra trasy A z Dejvické směrem na letiště a výstavbu nové trasy D do Písnice. Současně pracujeme na výstavbě nadřazeného dopravního skeletu, který chceme plně zprovoznit co nejdříve. Například ještě letos chceme zahájit stavbu tunelů pod Letnou a Vltavou. Zaměřujeme se také na zavedení elektronického mýtného, které by značně ulevilo přetíženému historickému centru, na budování nadzemních i podzemních parkovacích míst, další výstavbu tramvajových tratí, městské i příměstské železnice. Vyřešení dopravní situace v Praze je jednou z našich hlavních priorit.

* Praha je hned za Paříží druhou nejvyhledávanější metropolí v Evropě, což je fantastický úspěch. Co cizince na Praze podle vás nejvíce přitahuje? Co nám ostatní města mohou jen závidět?

Ano, Praha je také nejrychleji se rozvíjející turistickou destinací v Evropě. Cizinci obdivují nejen jedinečnou architekturu, koncentraci památek, velikost historického jádra, bohatý kulturní život, ale také služby dynavlastní micky se rozvíjející evropské metropole, kterou dnes Praha bezesporu je. Samozřejmě musím připomenout, že cestovní ruch představuje významný ekonomický přínos - jen v loňském roce zde zahraniční turisté utratili přes 90 miliard korun. Praha se tak stává motorem celé české ekonomiky, tvoří se zde přes 25 % HDP. Přesto považuji za nezbytné především a hlavně chránit potřeby Pražanů samých a také zabránit tomu, aby se Praha stala jen turistickým skanzenem.

* Péče o kulturní památky patří k nejdůležitějším, ale i k nejnákladnějším prioritám v činnosti magistrátu pod vaším vedením. Jak vám v této oblasti pomáhá stát a kde si Praha musí pomoci sama?

Budu se opakovat, ale ani tady dosud stát městu příliš nepomáhal. V rámci dotační politiky dostaneme od státu zhruba mezi 3-5 mil. Kč ročně na opravu nemovitých kulturních památek. Přitom v uplynulých třech letech jsme na jejich obnovu vynaložili více než 330 mil. Kč, z toho 100 mil. na církevní památky. Dá se říci, že ročně tak zachráníme na 100 památkových objektů. Paradoxně také investujeme do institucí, které stát, jako například Národní muzeum či Národní divadlo. Nemůžeme je ale samozřejmě nechat chátrat.

* Pražané si v různých anketách nejčastěji stěžují na stále velkou kriminalitu, na první pohled se k lepšímu mnoho nezměnilo. Kdy se v Praze budeme cítit bezpečněji?

Otázka bezpečnosti občanů je pro nás v době, kdy hrozby teroristických útoků postihují téměř celou Evropu, naprosto klíčová. Posilujeme bezpečnostní opatření, probíhá projekt Bezpečná Praha, zaměřený na nulovou toleranci vůči všem formám přestupků a trestných činů. Každý rok v rámci svých kompetencí zvyšujeme počty městských strážníků - do dvou let to bude o dalších 1000. Investujeme do kamerového systému - ve městě nyní monitoruje dění přes 1150 kamer. 24 hodin denně tak hlídáme metro, hlavní dopravní tepny a další důležitá místa. A přináší to výsledky: je méně kradených aut, kapesních krádeží, vloupání, předražené jízdy v taxících se snížily ze 33 % na 13 % atd. Takže k odpovědi na vaši otázku: v Praze je bezpečněji, ale pracujeme na tom, aby bylo bezpečněji ještě více.

* S předchozí otázkou úzce souvisí i protidrogová prevence, téma, které je vám díky vaší specializaci hodně blízké. Jak se daří Praze v této oblasti?

Myslím, že se jí v této oblasti daří čím dál lépe. Díky propracovanému systému protidrogové politiky hlavního města dnes máme téměř sto kvalitních preventivních programů na základních či středních školách, ve všech městských částech působí protidrogoví koordinátoři, jsou pořádány osvětové akce pro širokou veřejnost. Zvyšujeme podíl finančních prostředků na konkrétní projekty protidrogové politiky, které se daří realizovat nejen z hlediska kvantity, ale především kvality.

* Jste primátor a v Praze s rodinou žijete. Co vám v Praze nejvíce chybí, na co by se měla v budoucnu hlavně soustředit? Jak se liší v tomto pohledu vaše názory na jedné straně coby primátora a na druhé Pražana, otce rodiny?

Mám jednotný názor jako obyvatel města, které velmi miluji, i jako primátor, který má čest ho řídit. Asi jako každého Pražana se mě dotýkají dlouhodobé problémy způsobené čtyřiceti lety komunismu, ať jde o dopravu, zdravotnictví, anebo o životní prostředí. O to větší mám ambici podílet se na jejich odstraňování.