Národní sebevědomí

Podzim je pro naše novodobé dějiny zásadním obdobím. Slavíme svátek českého patrona sv. Václava, který je zároveň Dnem české státnosti, o měsíc později vznik samostatného Československa a za pár dní nato výročí sametové revoluce.

  • 1 minuta čtení

Její až noblesní průběh se dodnes připomíná po celém světě. Výsledky loňských podzimních voleb do parlamentu přinesly této zemi po osmi letech opět pravicovou vládu. Sice křehkou, ale stojící na podpoře výhradně demokratických stran.

Letos k tomuto výčtu přibylo naprosto zásadní výročí – 70 let od úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka, nejvýznamnější politické osobnosti našich moderních dějin. Když jsem se v polovině září zúčastnil vzpomínkových akcí, slyšel jsem mnoho nezpochybnitelných zásluh a stále aktuálního odkazu této jedinečné osobnosti. Díky Masarykově osobní odvaze, jeho vůli hraničící se zarputilostí a politické obratnosti vznikla naše demokracie, kterou jsme oživili po dvojí totalitní diktatuře právě před 18 lety. Za tento obrovský počin pro český národ si navždy zaslouží být oslavován a připomínán současnými i budoucími generacemi. Stačí si uvědomit základní principy demokratického státu – právo na svobodné vyjádření názorů, které je dnes pro nás naprostou samozřejmostí. TGM je pro mě osobně předobrazem opravdového vlastenectví a politiky v pravém slova smyslu, tedy často i nepopulární. Jeho životní postoje a činy jsou důkazem nekompromisního zastávání pravdy, názorové svobody a mravní důslednosti.

Přál bych si, abychom se osobností T. G. Masaryka inspirovali dnes více. Pojem českého vlastenectví, národní hrdosti a sebevědomí často ztrácí na významu a příliš se skloňují pojmy jako skepse, nedůvěra, bojácnost. Přitom máme být na co hrdí! Žijeme v demokracii, naše životní úroveň stoupá, jsme respektovanou evropskou zemí.

Vzpomeňme si občas na dědictví, které nám Tomáš Garrigue Masaryk zanechal.

4. října 2007
4. října 2007