Navrch huj, vespod fuj

Ekonom - 28.3.2002
Účet za loni uzavřenou kapitolu Životní prostředí v přístupových rozhovorech ČR k EU bude mastný: minimálně 90 miliard korun na čističky odpadních vod a kanalizaci.

Vpodzemí Císařského ostrova v Praze má vzniknout neviditelná továrna, jejíž výstavba si vyžádá investice ve výši 14,7 miliardy korun. Projekt, který svými náklady nemá v Česku v tomto oboru dosud obdobu, byl minulý týden představen radním hlavního města. Podzemní technologie nebude produkovat automobily ani počítačové čipy, ale "pouhou" čistou vodu. Jednu zvláštnost však tato voda přece jen bude mít - splní směrnici Evropské unie o čištění městských odpadních vod.

Chystaná investiční bomba vypadá na první pohled jako utopie, ale ve skutečnosti je cenou za loňské uzavření kapitoly Životní prostředí v přístupových rozhovorech ČR k EU.

"Ve snaze ukončit jednání o životním prostředí se čeští vyjednavači v Bruselu zavázali splnit tak přísné podmínky pro čištění městských odpadních vod, jaké po nich původně ani nikdo nežádal," říká o plánované čističce Eva Nesměráková z Pražské vodohospodářské společnosti. Aby se Vltava pod Prahou vešla do nejpřísnějších limitů, které nejsou závazné ani pro řeky v mnohých velkoměstech Unie, bude muset být ve vodě vypouštěné z čističky o polovinu méně dusíku než dosud. Litr vody bude smět obsahovat jen deset miligramů dusíku místo současných devatenácti.

KAPR NENÍ VŠE. "I nynější kvalita vody je vlastně úspěchem, protože v polovině devadesátých let prošla pražská čistička rekonstrukcí a ve Vltavě pod Prahou se po padesáti letech znovu objevili kapři," říká Jan Bartáček z Povodí Vltavy. S novými požadavky se však čistička nedokáže vyrovnat ani po rekonstrukci.

"Vyjednavači nás postavili do svízelné situace, protože Praha bude muset vypouštět do řeky čistší vodu, než z ní pro vodárenské účely odebírá," vysvětluje Eva Nesměráková.

Upravit vodu v pražské čističce tak, aby se vešla do nové normy, znamená ztrojnásobit objem jejích nádrží. Jenže kde vzít další místo na ostrově, kde už nynější bazény sahají do hloubky 14 metrů. Navíc územní plán Prahy chce mít z Císařského ostrova od roku 2010 oázu rekreace a s čištěním městských splašků tam nepočítá.

"Náš projekt dokazuje, že ve 21. století je možné oba záměry skloubit dohromady," tvrdí generální ředitel Hydroprojektu Miroslav Kos, jehož organizaci zadala Pražská vodohospodářská společnost vyluštění tohoto rébusu.

Dusík ve vodách vypouštěných z čistíren je sledován s mimořádnou pozorností. Řeku ochuzuje o kyslík, který ke svému životu potřebují ryby a další vodní fauna. Sloučeniny dusíku ve vodě jsou navíc živnou půdou pro bujení nežádoucích rostlin. Odborníci tomuto jevu říkají eutrofizace vody, jinými slovy řeka kvete. Na hladině se postupně vytvoří neproniknutelná vrstva "zeleně", která dál snižuje přísun kyslíku do řeky. Znechucení turisté prchají za rekreací jinam.

OSTROVNÍ SCI-FI. Budova ve tvaru bílé výletní lodi, v níž bude velín nové čističky, má být jediným viditelným důkazem, že se na ostrově hluboko v podzemí mění splašky v čistou vodu. Pod úrovní terénu se podle projektu budou také spalovat odvodněné kaly. Cyklistické stezky a sportoviště obklopené zelení mají přesvědčit pražské radní, že změna územního plánu nepoškodí záměr využít ostrov k rekreaci. "Část zahrádkářské kolonie v sousedství nynější čističky sice padne za oběť projektu, ale tenisové kurty České národní banky zůstanou zachovány," ujišťuje Miroslav Kos.

Připomíná to vizi z rodu sci-fi, ale další varianty, jak po evropsku vyčistit vodu z pražské kanalizace, jsou ještě utopičtější a nákladnější. Vybudovat čističku mimo hlavní město v obci Hostín na Mělnicku by především znamenalo vést podzemím pětadvacetikilometrový tunel o stejném průměru, jako mají v pražském metru. "Z pražské kanalizace proudí do čističky každou sekundu takřka 5 kubíků splašků, což odpovídá průtoku Berounky před soutokem s Vltavou v suchém období," ilustruje potíže Jan Bartáček. O čističce v hostínské pískovně se uvažovalo již před rokem 1989, ale ani předlistopadový režim si podle Bartáčka netroufl pustit se do tak megalomanské stavby. Odpor tamních obyvatel proti "záchodu Prahy" byl od samého počátku tak silný, že se tato varianta nepovažuje za schůdnou. Podobná nevraživost občanů provází i alternativu přemístit čističku do kamenolomu v Klecanech.

AMBICIÓZNÍ PLÁN, který Hydroprojekt nabízí magistrátu, počítá se zahájením stavby na Císařském ostrově už v příštím roce a s jejím dokončením v roce 2012. Najít na něj peníze bude nutné. Evropská unie nám poskytla odklad do roku 2010, kdy už budeme muset čistit městské splašky podle unijní směrnice.

"Není radno zahrávat si s myšlenkou, že nesplníme to, k čemu se náš stát zavázal. Za to ukládá Evropský soudní dvůr pokuty. V červnu 2000 od něj Belgie dostala za neplnění směrnice na území Bruselu pokutu ve výši 20 tisíc eur denně, a to do doby, než dojde k nápravě," připomíná Nesměráková. V roce 2001 byla obdobná rozhodnutí aplikována na Řecko, Itálii a Španělsko.

Podobný problém s čistotou odpadních vod jako v Praze se bude muset řešit i v dalších sídlech. Přestože v průběhu 90. let si všechna velká města čističky dobudovala, nová norma dopadne i na ně. "Unii jsme sice deklarovali, že všechna sídla nad pět tisíc obyvatel mají nějakou čističku, ale to neznamená, že mají v pořádku kanalizaci a dokáží splašky vyčistit podle přísnějšího měřítka," říká náměstkyně ministra životního prostředí Martina Motlová. "Do rekonstrukcí čističek a dobudování kanalizační sítě bude v naší zemi třeba investovat minimálně 90 miliard korun," dodává Motlová.

Je to dáno mimo jiné tím, že Česká republika při uzavírání kapitoly Životní prostředí vyhlásila celé své území za tzv. citlivou oblast, kde platí nejpřísnější norma na čistotu vypouštěné odpadní vody. Citlivé oblasti si země EU navrhují samy tam, kde se voda odebírá k pitným účelům nebo kde by se mohl enormně hromadit dusík a fosfor. Vždy po čtyřech letech je přehodnocují. Ani povodí Labe na území bývalé NDR není zařazeno mezi citlivé oblasti, takže horlivost našich vyjednavačů v Bruselu byla přehnaná, domnívají se vodohospodáři.

ALICE OLBRICHOVÁ


Odmítnuté projekty

Na čistotu vod je nám EU ochotna přispět z fondu ISPA 35 milionů eur ročně. Za rok 2000 a 2001 jsme z nabízených 70 milionů nedokázali využít 16,3 milionu eur, což je takřka 600 milionů korun.

"Evropská unie nám vrátila tři projekty. Šlo o dobudování kanalizace v Praze a Karviné a společnou čističku pro obce v povodí Dyje," říká Ctibor Kocman, ředitel odboru integrovaného financování na Ministerstvu životního prostředí.

Praze Unie peníze neposkytla se zdůvodněním, že se může reinvestovat 6,1 miliardy korun získaných za prodej většinového balíku akcií Pražských vodáren a kanalizací firmě Vivendi. Toto zdůvodnění ovšem kulhá. Z peněz za PVK neviděla Praha ani korunu, protože státní podíl v této firmě prodával Fond národního majetku - ten žádnou odpovědnost za pražskou kanalizaci opravdu nemá a peníze využil jinak. Pražská infrastruktura není ve vlastnictví soukromé firmy, ta zajišťuje pouze její provoz a platí vlastníkovi nájemné. V Karviné je vodovodní a kanalizační síť plně v majetku francouzsko-britského vlastníka, takže nelze námitkovat argument, že z fondu ISPA je možno podpořit pouze veřejný sektor. Na Dyji Unii vadily netransparentní vztahy jednotlivých subjektů a přílišná složitost akce, avšak Kocman chce projekt znovu předložit ve zredukované podobě.

Soukromí investoři kritizují politiku ISPA a někteří z nich přemlouvají města, aby prodala své akcie ve vodárenských a kanalizačních společnostech, tvrdí Kocman. "Tím by se však tato města definitivně odřízla od pomoci z fondu ISPA," varuje.
29. března 2002
29. března 2002