Praha bude mít přesnou evidenci psů-časopis Veřejná správa-rozhovor s Mgr. Rudolfem Blažkem, náměstkem primátora hl. m. Prahy-09232004

Veřejná správa | 23.9.2004 | rubrika: Rozhovor | strana: 24 | autor: ALEXANDRA ŠTEFANOVÁ

Čipy nejen při cestě za hranice

Rozhovor s Mgr. RUDOLFEM BLAŽKEM, náměstkem primátora hl. m. Prahy

* Poslanci předložili ve sněmovně zákon navrhující povinnou evidenci psů. Bez ohledu na to, zda bude přijat, hodlá magistrát hlavního města Prahy na svém území tento režim zavést a kromě toho chystá novou vyhlášku regulující pohyb psů na veřejném prostranství. Jaký je pravděpodobný počet psů, chovaných v hlavním městě Praze? Představuje pro město problém?

Údaje o počtu psů je dnes možné získat pouze na základě splnění ohlašovací povinnosti plátců poplatku ze psa. V roce 2002 bylo podle evidencí, které si vedou městské části, hlášeno 74 232 psů. Podle hrubých odhadů je ale v Praze chováno asi o třetinu psů více. Chovatelé totiž mnohdy psy na městských částech vůbec nepřihlásí, nebo poplatky za ně hradí prostřednictvím příbuzných a známých, kteří žijí v malých obcích, které tyto poplatky stanovují v částkách nižších než velká města. V poměru k počtu obyvatel jde o počet podle mne značně kritický, protože pro město představují psi zátěž hygienickou, mohou ohrožovat místa s dochovaným přírodním rázem a jejich počet vede i k určitým konfliktům se zájmy lidí při užívání veřejného prostranství a v obytných domech.

* Základní sazba poplatku ze psa činí v Praze podle příslušné vyhlášky 1500 korun a ve zdůvodněných případech platí sleva. Může tento poplatek, i vzhledem k vámi zmiňované nekázni pražských chovatelů při ohlašovací povinnosti a tím i při následné platbě za psa, nějak přispět k regulaci narůstajícího počtu chovaných psů?

Do určité míry ano, zvláště, platil-li by tento poplatek každý chovatel psa. V tomto ohledu nedobře působí i novelizovaný zákon o místních poplatcích. Namísto poměrně přesně definované osoby chovatele psa, totiž učinil plátcem poplatku takzvaného držitele psa, čímž je i nadále umožněno některým podvodníkům, přestože psa chovají v Praze, unikat hrazení poplatku, který je stanoven pražskou vyhláškou. Psa přihlásí prostřednictvím někoho jiného v obci, kde je nižší poplatek a v případě kontroly pak strážníkům tvrdí, že pes jim byl svěřen do péče v Praze jeho vesnickým držitelem jen na přechodnou dobu.

* Jaké jsou sankce, je-li zjištěno, že poplatek za psa nebyl zaplacen, že pes nebyl přihlášen a při dalších přestupcích v oblasti chovu psů?

Porušení povinnosti držitelů psů podle vyhlášky o místním poplatku podléhá sankcím, ukládaným úřady městských částí podle zákona o správě daní a poplatků. Teoreticky může jít o milionové pokuty, v praxi jde ale o postihy někdy až neúměrně nízké. Problém je i s odhalováním neplatičů. Situace se v tomto směru zlepšila až od doby, kdy jsem tímto směrem zaměřil činnost městské policie, protože si lze jen stěží představit, že by úřednice městských částí chodily po parcích a dohadovaly se o úhradě poplatků s mnohdy neurvalými chovateli venčených psů.

* Jaké předpisy platí v Praze pro pohyb psů na veřejném prostranství? Je vůbec přípustné, aby pes pobíhal v parcích nebo na ulicích bez vodítka a obojku? Například na trávníky londýnských parku, tradičně využívaných lidmi k odpočinku, pes nesmí a v mnoha parcích zde není pardonován ani vstup se psem na vodítku. Existují zde ovšem ohrazená místa k volnému výběhu. Trávníky většiny pražských parků jsou plné pobíhajících psů a jejich exkrementů a nelákají k posezení...

Pohyb psů na veřejném prostranství je v Praze v současné době upraven pouze dílčím způsobem a to vyhláškou hl. m. Prahy č. 6/2001, o ochraně veřejné zeleně. Ta ve veřejné zeleni zakazuje vstupovat se psy na dětská hřiště a pískoviště nebo volně pobíhajícím psům vstup na takováto místa umožnit a nechat psy ve veřejné zeleni volně pobíhat - vyjma míst, která vlastník zeleně k tomuto účelu vyhradí. Ve veřejné zeleni, která je součástí zahrad a parků uvedených v příloze vyhlášky, se též zakazuje vstupovat na trávníky. Psy lze v těchto parcích vodit pouze na veřejných cestách. Na trávník je vstup se psy povolen pouze v ostatní veřejné zeleni -v příloze vyhlášky neuvedené, a volné pobíhání psů bez vodítek a obojků je povoleno jen ve vyznačených místech. Jde tedy o režim v některých směrech podobný tomu, který, jak říkáte, platí v Londýně. Liší se pouze tím, že kam mohou na trávník vstoupit lidé, mohou být vedeni i psi. Kvalitě trávníků a hygieně to ovšem při nekázni velké části vlastníků psů rozhodně nepřispívá. O změně režimu stanoveného vyhláškou ale budeme moci uvažovat tehdy, budou-li v dostatečné míře vymezena místa pro volné pobíhání psů, protože stížnosti některých chovatelů nasvědčují tomu, že ne všechny městské části této otázce věnovaly náležitou pozornost.

* Jak je upravena otázka úklidu parků a ulic?

Zákaz znečišťování veřejného prostranství na území hl. m. Prahy stanoví vyhláška o čistotě na území hl. m. Prahy. Ukládá každému povinnost neprodleně odstranit znečištění veřejného prostranství, které způsobil. Jde tedy o obecnou povinnost ale lze z ní dovodit odpovědnost za neodkladné odklizení exkrementu psa z veřejného prostranství. Problémem není malá přísnost vyhlášky či sankcí, ale velká nekázeň těch, kteří jsou za znečištění způsobené jejich psem odpovědní. Za prvé pololetí tohoto roku odhalili městští strážníci 1695 přestupků, ale strážníků nemáme tolik, aby mohli stovky kilometrů chodníků a rozsáhlou veřejnou zeleň před neukázněnými chovateli uhlídat. Hlavní břemeno úklidu chodníků i zeleně přechází na městské části. Jde o záležitost značně nákladnou a přes všechnu snahu jsou v některých "přepejskovaných" částech města se zajišťováním žádoucí úrovně hygieny problémy. Určitým východiskem by mohlo být spojování represivních opatření s výchovným působením na chovatele, tak, jak se o to pokouší městská část Praha 5.

* V jakých případech je nařízeno opatřovat psa na veřejném prostranství obojkem a náhubkem?

Jediným předpisem, který to v současné době nařizuje, je vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, která řeší přepravu psů při veřejné osobní dopravě. Již zmíněná vyhláška hl. m. Prahy o ochraně veřejné zeleně sice hovoří o zákazu volného pobíhání psů, ale nedefinuje způsob, jakým má chovatel svému zvířeti ve volném pobíhání zabránit, zda připnutím vodítka nebo zda postačí, jestliže psa plně ovládá svým příkazem.

* Letošní novela zákona na ochranu zvířat proti týrání umožňuje obcím zavést povinné označování psů a evidenci jejich chovatelů. Jak na tuto normu naváže chystaná změna vyhlášky hlavního města Prahy? Jaká pravidla pro identifikaci psů a jejich chovatelů platila dosud?

Vyjma ohlašovací povinnosti podle vyhlášky o místním poplatku ze psů nemá chovatel povinnost nechat psa evidovat či označovat. Čistokrevné psy kynologové nechávají tetovat a zapsat do plemenných knih, ale činí to dobrovolně a obdobně je tomu s čipováním psů, které je podpořené poskytováním úlev z poplatků. Vlastníci psů, kteří svá zvířata dali očipovat, jsou na základě svého souhlasu vedeni v evidenci Magistrátu hl. m. Prahy. Jde tedy o evidenci dílčí, neúplnou a jelikož nelze uložit povinné hlášení změn, nelze si ani dělat iluze o její spolehlivosti. Připravil jsem proto novelu vyhlášky hl.m.Prahy o místním poplatku ze psů, kterou by byla od 1. ledna 2005 stanovena chovatelům všech psů na území hl. m. Prahy povinnost označit psy čipem nebo tetováním a přihlásit se do evidence chovatelů, kterou povede Magistrát hl. m. Prahy. Návrh vyhlášky upřednostňuje progresivnější čipování a má být spojeno se slevou poplatků ze psa.

* Pod vaší gescí je i příprava vyhlášky týkající se pohybu psů na veřejném prostranství. Nařídí pro psy venčené v pražských parcích vodítka a náhubky?

Za podstatné považuji zabezpečení toho, aby se pes na veřejných prostranstvích pohyboval pouze v doprovodu osoby způsobilé psa účinně zvládat a s tím by souvisela například i povinnost na veřejném prostranství neprodleně upoutat na vodítko takového psa, který projevuje snahu napadat jiné osoby nebo zvířata. Problémem je ovšem hledání vyvážených vztahů mezi zájmy a potřebami obyvatel města a potřebami psů, kterým je třeba dopřát dostatek pohybu. Jiná by měla být pravidla pro pohyb psů ve veřejné zeleni, jiná ve zvláště chráněných územích a přírodních parcích na území města, jiná na komunikacích. Na frekventovaných místech bude jistě nutné zabezpečit, aby doprovázející osoba psa buď upoutala na vodítko přiměřené délky, nebo ho opatřila náhubkem.

* Čím vás při přípravě tohoto předpisu inspirovaly názory laické i odborné veřejnosti?

Odborníci vesměs uznávají potřebu regulovat pohyb psů vyhláškou a i anketa s Pražany se vyslovila v její prospěch. Zakotvení pravidel pro pohyb psů na veřejném prostranství doporučila i Městská policie hl.m.Prahy, jejíž strážníci jsou v denním kontaktu s venčenými psy a jsou tak svědky lhostejnosti, nedbalosti a někdy i nebezpečného přístupu chovatelů k počínání jejich psích svěřenců.

* Jak nahlížíte na iniciativu skupiny poslanců, kteří sněmovně předložili specifický zákon upravující povinnou evidenci psů a dále normu k přísnějšímu trestnímu postihu při zavinění zranění způsobeného psem?

Zákon o evidenci psů obsahuje myšlenku zřízení centrální evidence psů na Ministerstvu zemědělství a povinnou místní evidenci. Evidence psů ve velkých městech je nepochybně racionální myšlenka a jak jsem už řekl, v Praze ji zamýšlíme v dohledné době zřídit. Nemohu se ale vyjadřovat za malé obce, kde je každý chovaný pes většině obyvatel znám a evidence se jim může jevit jako zbytečná administrativní zátěž. Z návrhu jsem také příliš nepochopil vztah mezi evidenčním číslem psa, přiděleným psovi místní evidencí, a číslem čipu, kterým byl pes označen veterinárním lékařem. Tetování psů by podle názoru odborníků, s nimiž jsem na toto téma hovořil, mělo být zákonem označeno za přechodnou záležitost a uznáváno jen do doby, než psi takto již označení vymřou. U psů nově označovaných by mělo být používáno pouze čipování, které je pro psa méně bolestivé a jako způsob označování psů ho preferuje i Evropská unie pro "psí pasy". V návrhu zákona též chybí ustanovení o tom, kdo by měl jeho dodržování kontrolovat: stane-li se evidování psů záležitostí přenesené působnosti (státní správy), posune se mimo působnost obecních policií. Pak si popravdě řečeno příliš nedovedu představit pracovnice obecních úřadů, jak jdou se čtečkami čipů do terénu kontrolovat venčené vlčáky a dobrmany, a obecní úřady, které ne právě laciné čtečky nakupují. Návrh týkající se odpovědnosti za škodu činí vinným vlastníka i ve chvíli, kdy psa ovládá osoba, jíž je zvíře dočasně svěřeno, což je podle mne nespravedlivé. A doplnění trestního zákona, navrhované poslanci, by si patrně rovněž zasloužilo podrobnější rozbor. Například, hovoří-li se v navrhovaném znění o pachatelem ovládaném zvířeti, jeví se mi to jako nelogické ve spojení s tím, že skutková podstata spočívá v nedbalostním ublížení na zdraví. Pokud pachatel zvíře ovládá, k újmě by mohlo dojít jen s jeho souhlasem a pak by se nejednalo o nedbalostní trestný čin.

* Jaký je váš osobní přístup k chovu psů? Souhlasil byste s oddělením režimu pro chov plemen hovorově nazývaných "bojová"? Měla by se tato plemena chovat? A měla by se chovat v městských bytech?

Netajím se tím, že mám psy rád, ve své domácnosti sám jednoho mám. Každému chovanému zvířeti je ale třeba věnovat potřebnou péči a vytvořit mu odpovídající životní prostředí. Proto chov velkých psů například v panelových domech považuji spíše za týrání zvířat než projev lásky k nim. Nepovažuji se ale za odborníka v oblasti kynologie a proto se nemohu jednoznačně vyjádřit k takzvaným bojovým plemenům psů. Kynologové tvrdí, že nezáleží na plemenu psa, ale na přístupu chovatele. A tak jako by neměl dostat do rukou střelnou zbraň ten, kdo s ní neumí zacházet, neměl by velká plemena psů s vypěstovaným sklonem k agresivitě chovat ten, kdo je nedokáže náležitě ovládat a ponechá je bez výcviku.

...zákon o místních poplatcích učinil namísto chovatele plátcem poplatku takzvaného držitele psa, čímž je i nadále umožněno některým podvodníkům, přestože psa chovají v Praze, unikat hrazení poplatku, který je stanoven pražskou vyhláškou...

...na frekventovaných místech bude nutné zabezpečit, aby doprovázející osoba psa buď upoutala na vodítko přiměřené délky, nebo ho opatřila náhubkem...