Praha chystá novelu zákona o shromažďování
Sporné body stávajícího zákona o právu shromažďovacím hodlá změnit hlavní město prostřednictvím jeho novelizace. Současná podoba zákona totiž ztěžuje snahu hlavního města zajistit bezpečnost v metropoli při shromažďování problémových skupin lidí. Pražský magistrát již pro tento rok registruje několik akcí, kterých by se mohli účastnit stoupenci organizací s extremistickými názory a sklony k násilí.
- 3 minuty čtení
Sporné body stávajícího zákona o právu shromažďovacím hodlá změnit hlavní město prostřednictvím jeho novelizace. Současná podoba zákona totiž ztěžuje snahu hlavního města zajistit bezpečnost v metropoli při shromažďování problémových skupin lidí. Pražský magistrát již pro tento rok registruje několik akcí, kterých by se mohli účastnit stoupenci organizací s extremistickými názory a sklony k násilí.
„Pracovní skupina složená z pracovníků magistrátu, odborníků v oblasti práva a specialistů z Policie České republiky a městské policie zpracovává analýzu stávající právní úpravy. Hotová bude do poloviny letošního června. Při návrhu řešení sporných bodů zákona využijeme také zkušeností z jiných evropských měst,“ uvedl iniciátor legislativní změny, první náměstek pražského primátora Rudolf Blažek, do jehož kompetence spadá bezpečnostní problematika města.
Praha rozeslala dopisy s žádostí o poznatky s řešením problematiky shromažďovacího práva do více než deseti velkých evropských měst a má již k dispozici první odpovědí například z Madridu, Paříže, Vídně či Říma. Nyní zkušenosti ze zahraničí analyzuje. „K prvnímu poznatku jsme ale již došli. Policisté a strážníci v mnoha evropských městech mají pro řešení problematických shromáždění k dispozici více pravomocí než u nás. Zkušenosti z evropských měst bychom chtěli představit na workshopu, o jehož uspořádání uvažujeme. K diskusi přizveme politiky, odbornou veřejnost i zástupce měst, která se s problémy zákona o shromažďování také potýkají,“ dodal Blažek.
Zásadní problémy působí městu především třídenní lhůta, ve které musí podle stávajícího zákona rozhodnout o zákazu shromáždění. Lhůta začíná běžet od okamžiku podání oznámení a nezastaví se, ani pokud připadá na sobotu, neděli nebo svátek. „Šibeniční lhůta nedává městu prostor opatřit si v případě podezření dostatečné podklady pro rozhodnutí o zákazu shromáždění a náležitě je prozkoumat tak, aby rozhodnutí mohlo řádně zdůvodnit. Město musí také během těchto tří dnů oznámení zpracovat, posoudit, zda má všechny náležitosti, vyhotovit rozhodnutí a vyvěsit ho na úřední desce,“ vysvětlil náměstek Blažek.
V praxi proto může nastat situace, kdy svolavatel zašle oznámení v pátek ve 20 hodin prostřednictvím e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem na elektronickou podatelnu úřadu. Připadne-li na pondělí den státního svátku, pracovníci úřadu se o oznámení dozvědí až v úterý, tj. po skončení lhůty pro vydání rozhodnutí o zákazu. „Proto i v případě, kdy by oznámení naplňovalo zcela jasně důvody k zákazu, nebylo by již možné shromáždění zakázat. Podle našeho názoru krátká lhůta poškozuje zájmy obyvatel,“ prohlásil Rudolf Blažek.
Pracovní skupina má v současné době k dispozici již řadu podkladů, nyní se musí rozhodnout v jakém rozsahu bude návrh hlavního města stávající zákon novelizovat. Změna lhůty je ale pro město zásadní. Skupina také hodlá zapracovat do komplexní analýzy problematiky shromažďování zkušenosti z průběhu letošních prvomájových shromáždění. Rada hl. m. Prahy by návrh novelizace zákona měla projednat koncem června.
Příloha | Soubor |
---|---|
Právní minimum k právu shromažďovacímu |
V Praze 28.4.2008
Mgr. Rudolf Blažek – první náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast legislativní, právní, bezpečnostní, veřejné správy, informatiky a místního názvosloví. V nepřítomnosti primátora je pověřen jeho zastupováním.
Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti návrhů vyhlášek a nařízení hl. m. Prahy, Záchranného a bezpečnostního systému, provozu informační infrastruktury hl. m. Prahy.