Praha zkušebně vyčlení několik bytů pro resocializační program

Rada hlavního města dnes rozhodla o postupném vyčlenění pěti bytů pro resocializační program Centra sociálních služeb Praha. To je zkušebně použije jako poslední článek v procesu zpětného zařazení lidí bez domova do běžné společnosti.

  • 3 minuty čtení

 

/Zpráva z 27. jednání Rady hl. m. Prahy 18. 8. 2009 /

 

Rada hlavního města dnes rozhodla o postupném vyčlenění pěti bytů pro resocializační program Centra sociálních služeb Praha. To je zkušebně použije jako poslední článek v procesu zpětného zařazení lidí bez domova do běžné společnosti.

 

„Na prvním místě bych chtěl zdůraznit, že Praha nezačala rozdávat byty bezdomovcům,“ řekl Jiří Janeček, radní pro sociální oblast. „Možnost pronájmu bytu na dobu určitou jednoho roku, s možností nájem nejvýše dvakrát prodloužit, je posledním článkem v poměrně dlouhém postupu, kterým se snažíme klientovi pomoci v návratu do běžné společnosti. Vychází z připravované koncepce řešení problému bezdomovectví,“ popisoval Janeček.

Člověk žijící na ulici postupem času ztrácí základní smysl svého života a přežívá ze dne na den. Jeho finanční problémy spojené se sociálním vyloučením ho postupně přivádějí na cestu trestné činnosti. Problémem bezdomovectví nejsou ohroženi jen sami lidé žijící na ulici, ale v důsledku i všichni ostatní občané. Je proto v zájmu společnosti pokusit se nabídnout těmto lidem pomoc při cestě zpět. Tato cesta je dlouhá, dosud měla 5 stupňů, scházel však závěrečný stupeň. Tím by, po důkladném zvážení předchozího procesu reintegrace odborníky Centra sociálních služeb Praha, bylo přidělení dočasného sociálního bytu. Pochopitelně na dobu určitou, a to 1 roku, s maximální možností prodloužení na celkovou dobu 3 let.

„I během této doby budou s klientem pracovat odborníci, kteří budou klást důraz zejména na nalezení možnosti vlastního bydlení ze strany klienta. Tento poslední stupeň bývá často zavrhován a opomíjen, bohužel vede v mnoha případech k propadu klienta zpět, nezřídka až na samé dno, navíc se ztrátou naděje a motivace pro další pokus vymanit se z bezvýchodné situace. Výsledky programu dočasných sociálních bytů budeme pravidelně hodnotit,“ dodal radní Janeček.

 

Postup návratu člověka bez domova do společnosti

1.    Terénní programy
V momentu naprosté beznaděje a propadu na samé dno je třeba dodat člověku zpět naději, že má smysl chtít svou situaci ještě změnit, a že je to ještě vůbec možné. To je úkolem terénních programů. Terénní sociální pracovníci nabízejí klientovi možnosti řešení situace, možnosti legálního výdělku k obstarání základních životních potřeb.

2.    Denní centrum
Návazným stupněm je denní centrum. Klientovi se nabízí možnosti hygieny, stravy a ošacení. Tím se naplňují nejzákladnější potřeby a zároveň se výrazně snižuje riziko ohrožení běžné populace.

3.    Noclehárna
Na řadu nyní přichází poskytnutí noclehu v noclehárně. Zde již na klienta narůstají nároky a požadavky. Za nocleh se v naprosté většině případů platí alespoň minimální poplatek, vyžaduje se absence alkoholu a klient musí dodržovat pevný řád noclehárny. To je nesmírně důležité, neboť po delší době života na ulici ztrácí člověk pro jakýkoli řád smysl. Pobyt v noclehárně umožňuje člověku opět se učit pracovnímu režimu.

4.    Azylový dům
Pokud jsou naplněny předchozí integrační stupně, je klientovi dána možnost pobytu v azylovém domě. Od klienta se zde již vyžaduje plné dodržování řádu, schopnost zajistit si základní finanční prostředky a odborníci zde postupují k řešení dalších záležitostí ovlivňujících jeho sociální a bytovou situaci (řešení dluhů, rodinná situace, trvání na legální formě zaměstnávání a pod.).

5.    Tréninkové bydlení
Na azylové ubytování navazuje tréninkové bydlení. Zde se již počítá s tím, že klient má vlastní legální příjem a pokryje náklady na bydlení, splácí případné pohledávky z minulosti a je schopen naplnit předpoklad bezproblémového samostatného života v budoucnosti. Po odmlce od běžného života je však potřeba tohoto člověka naučit plánovanému hospodaření s penězi a systému dalších nákladů spojených s bydlením (voda, elektřina, plyn). U rodičů s dětmi je také třeba zajistit podněty pro správné výchovné prostředí.

6.    Dočasný sociální byt
U klienta, který úspěšně projde předchozím stupněm resocializace, by měla následovat nabídka sociálního bytu na dobu určitou. Existuje zde také nepominutelný faktor motivace pro všechny osoby procházející resocializačním programem.

 

 

V Praze 18. 8. 2009

 


Jiří Janeček – radní hl. m. Prahy pro oblast sociální a bytové politiky

Do funkce zvolen 30. 11. 2006. Působnost v oblasti záměrů, správy a údržby bytového fondu ve vlastnictví hl. m. Prahy, činnost a rozvoj sítě sociálních zařízení hl. m. Prahy. Oblast národnostních menšin.


 

 

18. srpna 2009
18. srpna 2009