Pražané zřejmě budou moci čerpat z EU dále

Pražské radní pro oblast sociální politiky, bydlení a evropské fondy Petr Dolínek vysvětluje, o jaké programy je ze strany Pražanů největší zájem i proč Praha žádá o přerozdělení dosud nevyužitých prostředků podpory.

* Jak byste charakterizoval pražské operační programy? V čem spočívají specifika čerpání evropských prostředků v Praze?

Pražské operační programy jsou specifické skutečností, že fungují v rámci nejbohatšího českého kraje, a proto jako jediné dva operační programy v ČR čerpají peníze v rámci cíle 2 – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, který je určen pro bohatší evropské regiony. V praxi to ovšem znamená, že Praha obdržela výrazně méně peněz na 1 obyvatele než ostatní regiony v ČR. OPPA a OPPK jsou, co se týká objemu finančních prostředků, nejmenšími operačními programy. Specifická je proto naše neustávající snaha o zachování rovných podmínek ze strany státního rozpočtu pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie. V této oblasti jsme odvrátili nebezpečí plynoucí z usnesení vlády, které usilovalo o zastavení státního spolufinancování na již schválených projektech pro rok 2011, v tomto ohledu jsme dosáhli stejných podmínek, jako mají ostatní kraje. V rámci operačních programů tak již schválené projekty budou spolufinancovány ze státního rozpočtu i v Praze.

* Jaký objem finančních prostředků v Praze byl v tomto programovacím období již vyčerpán?

V rámci programu Praha – Konkurenceschopnost (OPPK) byla zatím uzavřena smlouva s 196 projekty v rámci 1.–7. výzvy, v celkové výši dotace 5,27 mld. Kč. Z toho bylo ukončeno již 113 projektů o celkovém objemu dotace 2,93 mld. Kč. Projekty schválené, v realizaci a ukončené představují 78 % celkové alokace OPPK. V rámci programu Praha – Adaptabilita (OPPA) byla uzavřena smlouva na celkem 486 projektů, z toho byla ukončena realizace 88 projektů. Z celkové alokace OPPA je objem smluvně pokrytých 2517 mil. Kč, což představuje 82,5 % finanční alokace programu.

* Jaký objem finančních prostředků ještě Pražané z OP Praha – Adaptibilita a OP Praha – Konkurenceschopnost mohou čerpat?

Z již uvedeného vyplývá, že v rámci obou programů je k dispozici přibližně ještě pětina prostředků.

* Můžete jmenovat nejúspěšnější oblasti čerpání z OPPA?

V rámci OPPA si vedou dobře všechny tři oblasti, které podporujeme, o všechny je obrovský zájem a zdaleka se nám nedaří financovat všechny kvalitní projekty. Velmi úspěšné jsou například projekty firemních školek, které financujeme v rámci podpory rovných příležitostí, nebo také sociální firmy, které zaměstnávají osoby s různými typy handicapů a napomáhají jejich integraci na trh práce i do společnosti. Příkladem mohou být třeba kavárna Rozmar nebo Cukrárna na Vinohradech.

* O které oblasti z OPPK byl doposud největší zájem?

Největší zájem je o oblast podpory 3.3 Rozvoj malých a středních podniků, která je určena na investice do zavádění inovací u malých a středních podniků. Velký zájem je dán především typem příjemce, protože podnikatelů, kteří mají zájem o dotace na inovace ve výrobě a zavádění nových technologií, je v Praze obrovské množství. Na dalším místě zájmu je pak oblast 2.1 Revitalizace a ochrana území a oblast podpory 3.1 Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí.

* Kdy předpokládáte, že Evropská komise schválí přerozdělení dosud nevyužitých prostředků z oblasti podpory 3.2 na podporu inovačního prostředí a rozvoj malých a středních podniků a na revitalizace parků a pražských zahrad?

Předpokládáme schválení do konce roku 2011.

* Co si od tohoto přerozdělení slibujete?

Doufáme, že díky realokacím budeme moci vyhlásit další výzvy v těchto oblastech podpory a uspokojit tak obrovskou poptávku po financování tohoto typu projektů. Zároveň tím chceme podpořit priority strategie rozvoje hlavního města Prahy, jako je například podpora výzkumu a vývoje nebo zkvalitňování života občanů hlavního města podporou městské zeleně a rekreačních ploch.

* V čem podle Vás spočívá fakt, že pražské operační programy patří k nejúspěšnějším programům v České republice?

Praha je v mnoha ohledech specifická, je tu koncentrováno mnoho potenciálních žadatelů, ať už jsou to vysoké školy, vědeckovýzkumné instituce, NNO, podnikatelé nebo městské části. Téměř při každé výzvě máme obrovský převis poptávky a dotace můžeme přidělit jen těm nejlepším z nich. To znamená, že pečlivě vybíráme a realizujeme jen ty nejkvalitnější projekty a ty pak většinou nemají problémy ani při realizaci. Dalším důvodem je, že klademe velký důraz na důkladné informování žadatelů a příjemců o podmínkách přípravy žádostí a realizace projektů, ať už formou pořádání seminářů a workshopů pro žadatele a příjemce nebo formou konzultací projektů s našimi zaměstnanci. Naší prioritou také je, aby na Odboru fondů Evropské unie, který rozdělování prostředků administruje, pracovali kvalifikovaní a kompetentní zaměstnanci, kteří poskytují kvalitní služby.

* Jak vidíte budoucnost čerpání evropských fondů v Praze po roce 2014? Je nějaká reálná šance, že Praha na další finanční podporu dosáhne?

Z dosavadních diskuzí na úrovni EU je zřejmé, že v určité podobě budou po roce 2014 prostředky z evropských fondů dostupné i pro bohaté regiony. Pravděpodobné také je, že si tyto regiony budou moci zvolit jen omezený počet priorit, do kterých budou tyto prostředky moci investovat. Praha bude usilovat o prosazení takových podmínek, které umožní využití i části prostředků určených pro ostatní regiony v rámci tzv. flexibility financování. V Praze se totiž koncentruje celá řada ekonomických a správních aktivit, které mají dopad na celé území státu.

„Praha obdržela výrazně méně peněz na 1 obyvatele než ostatní regiony v ČR.“

„Velmi úspěšné jsou například projekty firemních školek, které financujeme v rámci podpory rovných příležitostí.“