Primátorka Adriana Krnáčová: „Zásadní je pro mě obnova veřejného prostoru“

Jak vidí aktuální otázky, o kterých se v Praze mluví, její primátorka Adriana Krnáčová.

* Po Chobotnici se začalo mluvit o další stavbě architekta Jana Kaplického, která by v Praze mohla stát. Líbil by se vám Rejnok na Štvanici?

Takto by ta otázka ale neměla znít. Zatím je předčasné mluvit o jakékoliv konkrétní stavbě a tím spíš i o místě. Celé to má nějaký proces, kterým musíme projít. Tím ale určitě nevylučuji, že by tu někde Rejnok mohl být.

* Jak to tedy s Rejnokem je?

Chceme postavit velkou koncertní síň, kterou Praha rozhodně potřebuje. Je pravda, že takzvaný Rejnok je jednou z variant, o které jsme se bavili, ale také ne jedinou. Musíme zjistit, jestli by to vůbec bylo možné, protože ten projekt byl vytvořen do nějakého prostoru a v nějakém kontextu. Teď se chceme bavit s architekty, co si o tom nápadu myslí, a následně nechat Institut plánování a rozvoje vytipovat lokality, kde by ta stavba mohla stát.

* Nebojíte se, že by se mohl opakovat příběh Chobotnice?

Rozhodně se to nesmí stát předmětem politického boje a já jsem přesvědčena, že si dnes všichni uvědomujeme, že Praze moderní architektura zásadně chybí. Poslední, co tu bylo postaveno, je Tančící dům, a to už je téměř 25 let. Pokud chceme stavět koncertní sál, měla by to být i stavba, která se stane symbolem Prahy. Určitě bych chtěla, abychom postavili některou z budov Jana Kaplického. Jednak by si to Praha zasloužila a pak bych to také brala jako omluvu za to, jaká nechutná absurdita se tu odehrála právě kolem Chobotnice.

* Rejnok je spíše výhled na několik let, co ale lidé uvidí už nyní?

Hodně intenzivně pracujeme na agendě smart city a konkrétní chytré projekty, které lidem budou ulehčovat život, se začnou ve městě objevovat už na začátku příštího roku.

* O smart cities se ale mluví už dlouho…

Ano, a to je právě ono. Mluví se o tom dlouho, ale nikdo ve skutečnosti nic neudělal. My jsme to celé nastavili a dali do pohybu. Teď se postupně budou realizovat zajímavé věci, které myslím lidé ocení.

* Čeho si tedy všimneme nejdříve?

Třeba chytrého parkování, které budeme zkoušet na několika místech ve městě. Parkovací místa vybavíme senzory, které budou ukazovat, jestli je místo volné, nebo ne. To samozřejmě řidičům usnadní parkování, protože tu informaci zjistí v mobilní aplikaci a nebudou muset zbytečně kroužit kolem bloků.

* A kromě chytrého parkování?

Zhruba ve stejnou dobu, což znamená v prvním čtvrtletí příštího roku, se začnou ve městě objevovat i chytré lavičky. Ty jsou ideálním příkladem, jak by podobné projekty měly vypadat. Na jedné straně je tu naše potřeba doplnit a obměnit zastaralý a nevzhledný městský mobiliář, ale zároveň chceme více vyhovět potřebám lidí. To znamená, že lavičky budou šířit signál wi-fi, lidé si tam dobijí mobil nebo jiné elektronické zařízení a najdou na ní i informace o teplotě, kvalitě ovzduší a podobně.

* Co teď považujete za největší úkol do konce volebního období?

Je jich několik. Nicméně, za hlavní považuji obnovu veřejného prostoru. Chci v příštích dvou letech zahájit rekonstrukci spodní části Václavského náměstí a Výstaviště, otevřít opravenou Šlechtovu restauraci a opravit celou Veletržní třídu. Všechna zmiňovaná místa měla být zrekonstruovaná už dávno. Vždyť Václavské náměstí bylo vždy chloubou našeho hlavního města a teď je spíše ostudou. Výstaviště chátrá už dvě volební období a o Šlechtovce je asi škoda mluvit. Je to úplně identický případ.

* Co konkrétního ale chcete udělat s Výstavištěm, a má na to Praha vůbec finanční prostředky?

Výstaviště je dneska spíš brownfieldem, který je ostudou města. Máme hotový generel, což je v podstatě takový jízdní řád úprav, rekonstrukcí a dalších prací, které by měly Výstaviště vrátit tam, kam patří.

* Týká se to třeba i dostavby vyhořelého křídla Průmyslového paláce?

Ano, rozhodli jsme o vyhlášení architektonické soutěže na dočasné zastřešení, které by do doby, než vznikne replika, nahradilo ten obludný stan. Jsou ale věci, které budou vidět mnohem dřív. Bavíme se o vodním biotopu, který bude dokončen v příštím roce, rekonstrukci vstupní brány a tak dále. Vznikají nová sportoviště jako hřiště na beachvolejbal nebo třeba dráha na bikros. Práce odstartují tento rok nebo v nejhorším případě na začátku toho příštího. Já každopádně chci, aby to celé bylo hotové do konce tohoto volebního období. To je samozřejmě ale pouze část celého příběhu. Výstaviště zásahů potřebuje mnohem více a na konci by měl být moderní areál, na který budeme pyšní a kam budeme chodit za kulturou, sportem, zábavou nebo jen tak relaxovat. Koncepce, kterou jsme schválili a kterou začínáme realizovat, počítá právě s rozdělením Výstaviště do pěti zón, které se budou naprosto přirozeně prolínat. Cena za přestavbu by se měla pohybovat okolo 2 miliard korun a Praha by s financováním rekonstrukce neměla mít žádný problém.

* Znamená to, že město začne konečně investovat. Často jste opozicí kritizováni za to, že město stagnuje a přešlapuje na místě a nic nového se nestaví.

Je pravda, že Praha teď stagnuje, ale já chci, aby ji třeba i projekt opravy Výstaviště opět rozzářil, a přispěje to k tomu, že vznikne unikátní prostor pro volnočasovou aktivitu ve městě. Zároveň je potřeba si uvědomit, že jsme přišli na magistrát a nebyl připraven žádný konkrétní projekt. Byly tu jen nevýhodné smlouvy. Například pokračování tunelu Blanka nebylo vůbec připravené, metro D jako obrovský problém, kdy město v minulosti zaspalo s výkupem pozemků, a mohla bych pokračovat dále. Nikdo prostě neřešil další návazné projekty, a když nějaký projekt zbyl, tak to byl megalomanský nesmysl, který bylo úplně zbytečné rozjíždět.