Protipovodňová opatření – Radiožurnál - Relace: Radiofórum -11.8.2003

Je to přesně rok, co povodně dorazily do hlavního města České republiky. Ten rok po katastrofálních povodních se média většinou ptají. Co když se v případě Prahy pětisetletá voda, byla-li to pětisetletá voda, bude opakovat?

Moderátor: Jan Pokorný, Ivan Hofman

Moderátor (Ivan Hofman):

Hostem je dnes primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

Moderátor (Jan Pokorný):

Je to přesně rok, co povodně dorazily do hlavního města České republiky. Ten rok po katastrofálních povodních se média většinou ptají. Co když se v případě Prahy pětisetletá voda, byla-li to pětisetletá voda, bude opakovat? Vy říkáte: Hlavní město na ni bude připraveno nejdříve v roce 2006, 2007, je to tak?

Host (Pavel Bém):

Přesně řečeno. Na konci roku 2006 budou připravena protipovodňová opatření.

Moderátor (Jan Pokorný):

Z čeho vycházíte v tomto odhadu?

Host (Pavel Bém):

To není odhad. To je přesný časový rámec, který nám dává naději, že v té době budou vybudována protipovodňová opatření. Nelze tento proces urychlit, protože se jedná o poměrně velké zásahy do přírodního rámce Vltavy a zároveň pražských nábřeží. Mimochodem před sto třinácti lety Prahou protékala srovnatelná obrovská povodeň, o které se říká, že snad jediná mohla snést srovnání s tou loňskou a výsledkem té z roku 1890 a částečně té z roku 1847 byla výstavba pražských nábřeží, která trvala přibližně padesát let. Takže těch dva a půl roku, kdy dnes říkáme, že v polovině roku 2006 bude Praha chráněna proti pětisetleté vodě, tak si myslím není zase až tak moc.

Moderátor (Ivan Hofman):

Nicméně přesto se ptáme. Co mají Pražané dělat po ty roky? Držet si palce?

Host (Pavel Bém):

Samozřejmě pokračuje poměrně rychlá nebo rychlostí takovou, která je nejvýše možná, pokračuje výstavba mobilních hrazení, připravují se projekty pro novou tvář Rohanského ostrova, Holešovických přístavů, části Libně, která vytvoří přirozené pokračování nábřeží Vltavského, které dnes končí u viaduktu. Nicméně, protože se jedná o těžké zásahy do krajiny, které budou mít za výsledek zvednutí navigace, vytvoření hráze, na ni bude nasypána zemina a pod ní železobeton. To jsou stavební zásahy do krajiny, které si skutečně žádají svůj čas. Potud asi není možné naivně očekávat, že bychom byli schopni tu pětisetletou povodeň přežít bez ztráty kytičky, kdyby přišla do roku 2006. Na druhou stranu letošní suché léto nevypadá, že by se nutně musela...

Moderátor (Jan Pokorný):

Četl jsem rozhovor s jedním meteorologem a ten říkal za týden, kdo ví?

Host (Pavel Bém):

Také jsem ji četl a myslím si, že ani on nebude prognozovat, že by se vrátila pětisetletá povodeň. Každopádně děláme co můžeme, rychleji to nejde. Dnes už je zřejmé, že je chráněn větší kus Prahy než před rokem. Za půl roku ta situace bude zase lepší. Vše je věcí stavebních úprav.

Moderátor (Jan Pokorný):

Možná, pane primátore, byste měl říci některým občanům některých příměstských částí Prahy, že ta nebudou chráněna nikdy, jako jsou třeba Lahovice.

Host (Pavel Bém):

Jsou dvě nejcitlivější lokality. Chráněno bude centrum města jak levý, tak pravý břeh. Chráněna bude celá řada dalších oblastí, Podolí, Smíchov, Holešovice, Libeň, Karlín. Nicméně jižní ústí řeky do Prahy a severní vyústění na jedné straně Lahovice, Lahovičky, poměrně mediálně již diskutovaná causa a na straně druhé Sedlecko-Trojská úžina neumožňuje přinést těmto místům kvalitní bezpečné protipovodňové ochrany, které by totálně neznehodnotily kvalitu života v tom daném místě a které ještě navíc by byly ospravedlnitelné tou mnohasetmilionovou investicí. Lahovice, Lahovičky by s jistou mírou rizika, že nevytvoříme bazén, tak Lahovice, Lahovičky by bylo možné obehnat pětimetrovou železobetonovou zdí. Vytvořil by se amfiteátr. Nevím, kdo by tam chtěl bydlet a to riziko je, že při povodni by mohla spodní voda vytvořit v takovém amfiteátru skutečně bazén, koupaliště, tak jako to dopadlo v Karlíně. To samé je v oblasti Sedlce na severu Prahy, kde by bylo opět na navigaci řeky potřeba vybudovat pětimetrovou zeď. To nikdo v zásadě by asi nebyl schopen akceptovat, takovou proměnu Vltavy a Prahy na straně jedné a na straně druhé ta mnohasetmilionová investice není v tomto ohledu ekonomická.

Moderátor (Jan Pokorný):

Mluvíte o činnostech, které sebou nesou hodně práce, hodně peněz. Nicméně vznikl po těch loňských povodních nějaký zásadní dokument, který by shrnul, co se loni povedlo a co je potřeba zásadně napravit, třeba při řízení krizového štábu a podobně?

Host (Pavel Bém):

První zásadní dokument, který vznikl, tak je mediálně diskutovaný systém protipovodňových opatření, o kterých právě hovoříme. Jejich výstavba je rozetapizována a končí rokem 2006. To je klíčový dokument, který se opírá o digitální model loňské záplavové vlny, té pětisetleté vody a říká dnes již v dynamické podobě, co by se stalo, kdyby ta voda byla o trochu větší nebo o trochu menší. Předpokládám, že každá nová povodeň bude svým způsobem specifická.

Moderátor (Jan Pokorný):

Já jsem se na to ptal proto, že logicky uvažující člověk ví, že podobná opatření nemohou spatřit světlo světa ze dne na den. Třeba takové nedostatky v komunikaci krizového štábu a integrovaného záchranného systému se možná dají odstranit debatou v řádech týdnů.

Host (Pavel Bém):

Zcela určitě. Zaprvé si nejsem jist, zda kritika krizového řízení města v loňském roce byla tak zcela oprávněná nebo toho krizového štábu. Samozřejmě tam leccos zaskřípalo. Na druhé straně uvědomme si, že proběhla v Praze evakuace pětatřiceti tisíc obyvatel, proběhla bez ztráty na životech, spoustu věcí se podařilo zachránit. Já si myslím, že na úrovni krizového řízení města, krizového štábu leccos fungovalo dobře. Nicméně přiznejme si, leccos i občas zaskřípalo a to, co zaskřípalo nejvíce, tak to byly asi nejrůznější informační toky, které šly z vnějšku dovnitř krizového štábu a někdy i informace, které měly jít zevnitř ven. Teď mám na mysli především komunikaci Pražského krizového štábu, ústředního krizového štábu, Českého hydrometeorologického ústavu a Povodí Vltavy, protože skutečně i já jsem byl účasten několika jednání jako starosta Prahy šest. Tehdy jsme dostávali rozporuplné informace, kdy jednu informaci o stavu vody a prognózy, co se stane za několik málo hodin, jsme dostali od Povodí Vltavy, jinou informaci od Českého hydrometeorologického ústavu a ještě jinou informaci od ústředního krizového štábu. To je samozřejmě složité. Dnes mohu říci, že toto by se určitě nestalo, protože po těch mediálních a odborných debatách, ve kterých byla evidentní snaha nalézt viníka, kdo kde udělal jakou chybu, tak je dnes zřejmé, že ten jednotný informační systém je funkční a jistě by fungoval. Navíc dnes systém měření a prognóza toho, jakým způsobem se řeka bude chovat už díky digitálně zpracované mapě, kterou dnes k dispozici máme, je na daleko vyšší kvalitativní úrovni. Dnes máme devadesáti devíti procentní jistotu a jedno procento si nechávám vždy jako rezervu, že by fungoval dobře krizový systém. Nedávno se osvědčil docela dobře při cause kyanidový vyděrač v Praze. Vysílačky a informační systém je perfektní a to je právě to, o čem nebyla v loňském roce vůbec řeč.

Moderátor (Ivan Hofman):

Například sirény nehoukaly, protože neměly záložní zdroj, kamery neměly proud, ze dvou dispečinků jeden se musel evakuovat. To asi byly zřejmě věci, které právě by se měly zlepšit.

Host (Pavel Bém):

Jednak to byly věci, které nefungovaly tak jak by měly. Dnes víme, že probíhá pravidelná kontrola fungování pražských sirén. Jeden z výstupů loňských zkušeností je dispečink a systém řízení krizového štábu, který je dnes zálohován, takže voda mu nemůže udělat žádnou neplechu.

Moderátor (Jan Pokorný):

Proběhla během tohoto roku nějaká simulace svolání krizového štábu? Jeho práce, spojení, komunikace?

Host (Pavel Bém):

Během osmi měsíců, co jsem ve funkci já, tak krizový štáb bohužel zasedá s železnou pravidelností bez simulace a to přibližně jednou za čtrnáct dní nebo za měsíc. Ta cvičení nejsou potřeba, protože to jsou reálné příběhy a reálná ohrožení. My cvičíme, protože musíme. Když se objeví nějaký rizikový případ, pak se nesejde krizový štáb pouze jednou, ale zasedá třeba jednou za dvě, tři hodiny, podle toho o jaké riziko se jedná.

Moderátor (Jan Pokorný):

Myslel jsem takové cvičení, které by prokázalo, že komunikace mezi krizovým štábem hlavního města, mezi Povodím Vltavy, mezi ústředním krizovým štábem, mezi českým hydrometeorologickým ústavem funguje tak, že občan může být nikoliv klidný, ale klidnější než loni.

Host (Pavel Bém):

Zcela stoprocentně může být klidnější než loni. Na druhou stranu to, do jaké míry funguje a ještě rozšířím ten váš systém o jeden další článek a to jsou městské části a krizové štáby jednotlivých městských částí. Do jaké míry tento systém funguje na sto procent, to skutečně bude předmětem dalšího prověřování a v souvislosti s již mnou zmíněným digitálním a dynamickým modelem chování Vltavy při případné povodni, s novým kalibračním systémem, kdy jsme a budeme schopni měřit a vyhodnocovat chování řeky poměrně velmi přesně s digitální nabídkou mapy možných zaplavených území v čase jedné hodiny, v čase deseti hodin tak, aby byl dán prostor k evakuaci. Také připravujeme takové cvičení na podzimní měsíce, kde já sám jsem zvědav, jak to dopadne, protože tady je jednoduché říci, ono to všechno funguje na sto procent a fungovat perfektně to bude, ale já, dokud to neuvidím na vlastní oči, tak tomu nebudu věřit.

Moderátor (Ivan Hofman):

Tohle chtěl náš posluchač slyšet. Další otázka. Víte, jako pražský primátor, jakou pomoc můžete očekávat v případě krize od armády, jaké prostředky vám může poskytnout republiková policie? Probíhá reforma armády. Máte informace, do jaké míry se dotkne ženijního vojska, jestli ještě nějaké bude?

Host (Pavel Bém):

Já mám pouze útržkovité informace o probíhající reformě armády a vzhledem k tomu, že jsem měl pocit v posledních měsících, že plánovaná reforma jde od zdi ke zdi, tak si tak úplně nejsem jist, co to pro nás bude znamenat. Je to jedna z mých obav, protože musím říci, že jako starosta Prahy šest jsem v loňském roce velmi ocenil práci šesté zabezpečovací brigády generálního štábu v čase povodní v Praze a upřímně řečeno, práce vojáků dokonce i před nedávnem, při generálním úklidu Prahy a úklidu povodí Vltavy po loňských povodních, které jsme zrealizovali na přelomu měsíců dubna, května v Praze a který teprve vyčistil to koryto tak, abychom se za ně nemuseli stydět a mohli se na břehy Vltavy dívat i z lodí rekreačních, které po Vltavě plují. Tak v zásadě ne všechno, ale minimálně třicet procent té práce udělali vojáci. Já sám si tímto jist nejsem a jsem zvědav, jak reforma armády dopadne. Nicméně městská policie, policie České republiky, hasičský záchranný sbor a další složky krizového systému, ty se naštěstí v zásadě moc nereformují, nemění a od nich přesně víme, co můžeme očekávat.

Moderátor (Jan Pokorný):

Kdyby, nedej bože, za čtrnáct dní přišly povodně? Vy byste jako primátor věděl, komu zavolat a požádal o pomoc třeba vojáky základní služby? Nebo by oni přijeli sami o sobě?

Host (Pavel Bém):

Samozřejmě máme tady naše generály, takže nepochybně bych okamžitě svolal krizový štáb, byl by okamžitě informován náčelník generálního štábu, byl by požádán o pomoc, do pohybu by se daly záložní vojenské organizace, které působí na území hlavního města Prahy. To vše fungovalo, funguje zcela standardně.

Moderátor (Jan Pokorný):

Víte proč se ptám, pane primátore? Třeba ve Spojených státech je takovým zvykem, že už jenom kandidát na starostu, zpravidla většího města, je agenturou pro řešení mimořádných situací podroben něčemu jako je bezpečnostní školení. S tímto certifikátem potom se může plnohodnotně zúčastnit klání o post starosty. Dozví se na koho se má obrátit, jak postupovat v krizových situacích tak, aby vystupoval autoritativně a lidé mu věřili. Prošel vy jste něčím takovým?

Host (Pavel Bém):

Já jsem prošel jakousi zkouškou ohněm. Opět v pozici starosty Prahy šest jsem byl nucen svolat krizový štáb. Začít řešit operativně situace tak, jak je přinášel den za dnem.

Moderátor (Ivan Hofman):

Já myslím jako politik, že by bylo možné něco podobného u nás, že by vlastně....

Host (Pavel Bém):

Předtím jsem samozřejmě školen nebyl, ale tak jak to bývá, každý dobrý poctivý úřad organizuje různá školení, tak jako se organizují školení bezpečnosti práce, tak se organizují a simulují nejrůznější krizové situace tak, že i Praha šest měla svůj povodňový plán. Shodou okolností musím říci, že vážně jsme se povodňovým plánem Prahy šest začali zabývat přibližně asi šest měsíců před loňskou povodní a já bych řekl s kritikou na vlastní hlavu, že to bylo asi po dvou a půl letech fungování ve funkci starosty Prahy šest, takže pozdě. Na druhou stranu díky bohu, že se tak stalo, protože jsme více méně náhodou byli připraveni na tu přírodní katastrofu, která přišla, o něco lépe než jiní. Jasně se ukazuje poté, co jsme zažili loni, že nejenom simulace fungování a řízení krizového systému města, ale i základní informační školení jsou a budou nezbytnou průpravou nejenom politiků, ale hlavně spíše těch úředníků, šéfů, managerů, úřadů, kteří jsou odpovědni za logistiku fungování krizového systému.

Moderátor (Jan Pokorný):

Krátce před zvolením do funkce jste v souvislosti se zaplavením Pražského metra řekl: škodám za několik miliard šlo pravděpodobně předejít. Co říkáte rok poté a po tom všem vyšetřování, které se vedlo?

Host (Pavel Bém):

Já jsem byl a stále jsem přesvědčen, že škody mohly být nižší. Otázka je, o kolik mohly být nižší. Slyšel jsem odvážná tvrzení některých opozičních zastupitelů v Praze, kteří říkali, že mohly být o dvě třetiny nižší. Jak se ukázalo ze závěrů šetření vyšetřovací komise, tak to je hloupost. Škodám se v zásadě dalo možná předejít v řádech několika procent, maximálně desítky procent, ale ne už desítek procent. Nepochybně kdyby se tak stalo, tak možná škody v Praze nevyšplhaly na částku patnácti miliard korun. Škody v metru by se nevyšplhaly na sedm miliard, ale na šest a za tu jednu miliardu se mohla postavit jedna stanice metra. Realita je jiná. Co by bylo, kdyby. To je věcí virtuálních scénářů a pohádek. Ta realita je taková, že škody byly takto vyčísleny. Celá Praha přes dvacet sedm miliard. Obecní majetek patnáct miliard. Teď už zbývá jenom ty škody zaplatit. Naštěstí většina z nich už zaplacena je.

Moderátor (Ivan Hofman):

Když hovoříme o penězích na opravu zničených míst a preventivní opatření na příští povodně to stojí hodně peněz. Přesto přemýšlíte o tom, aby se Praha ucházela o konání letních olympijských her? Tady vám někdo z kritiků mezi Pražany může říci, že by možná bylo rozumnější nejdříve město zabezpečit proti vodě, pak investovat do olympiády. Jak proti sobě stojí ty dva projekty?

Host (Pavel Bém):

Ony vůbec proti sobě nestojí, protože proti vodě skutečně musíme být zabezpečeni okamžitě, ihned. Rok 2006 je konečným termínem. Dříve to udělat neumíme, později by to byl hřích a chyba. O olympiádě se v Praze zatím pouze v diplomatických kuloárech hovoří v souvislosti s rokem 2016 nebo s rokem 2020. To je tak vzdálený horizont, že v té době Praha bude proti povodním nepochybně chráněna. Já si dovolím sdělit velmi otevřeně hlavní důvod, proč bych rád, aby Praha olympiádu hostila.

Moderátor (Jan Pokorný):

Protože už kandidaturou by se do městské pokladny dostalo tolik peněz, že by třeba se dal udělat obchvat, že by se ta Praha vylepšila.

Host (Pavel Bém):

To je přesně ten argument. Praha historicky měla velký problém se získáváním prostředků ať už ze státního rozpočtu či z jiných zdrojů a dnes se ukazuje, že bude mít problémy se získáváním finančních prostředků z Evropské unie prostě proto, že je moc bohatá. Každý poslanec, který je mimopražský vám řekne: vždyť vy máte tak velký rozpočet, že vy si musíte pomoci sami. Na druhou stranu Praha je prostě tak specifickým fenoménem a například dopravní infrastruktura, budování městských silničních okruhů je tak nákladnou záležitostí. Pražské metro, skvělý dopravní prostředek. Na druhé straně dnes již v té síti existující bychom mohli říci, nedostačující. Praha prostě nemá finanční zdroje na jeho další výstavbu. Čili nepochybně by to byl vynikající argument proto, aby Praha mohla konečně dokončit své základní infrastrukturní investice a já se přiznám, že opět budu vítat jakýkoliv argument, který tento cíl posílí.

Moderátor (Jan Pokorný):

Dřív než dáme prostor šesti telefonujícím posluchačům, jsou tady informace z našich silnic. Živé telefonáty, které teď budeme vysílat nejsou redigovány a vyjadřují osobní názory posluchačů. 221552155 a 221552255. Prosíme o šest telefonických otázek na našeho dnešního hosta, primátora hlavního města Prahy, Pavla Béma.

Dotaz posluchače:

Já chci jenom říci, že tam vázla komunikace a hlavně mezi Povodím Vltavy, protože předpovědi z obou stran o výši hladiny v Praze byly rozdílné. Já se chci zeptat: Ze strany Povodí Vltavy jsou takové námitky, že Praha si nepřála zvýšení odtoků, tak zvané předpouštění přehrady, což znamená, kdyby Orlík....Jestli stále bude Praha řídit Vltavskou kaskádu a tím způsobit škody, protože mohla být voda o dva metry....

Dotaz posluchače:

Chtěl bych se ho zeptat, zda byl někdo dohnán k odpovědnosti za zaplavení metra? Chtěl bych pana Béma pozdravit a vyzvat ho k tomu, aby se nenechal znechutit, protože má skvělého reprezentanta v Bruselu, který promrhal desítky milionů a chtěl bych ho vyzvat k tomu, aby se nenechal ovlivnit médii a nechal ho tam ještě rok, dva, čtyři, protože skvěle reprezentuje Prahu. Jančík, Koukal, je to skvělý a přesně ten obraz té Prahy je vidět ve světě.

Dotaz posluchače:

Já jsem se chtěl zeptat. V minulém režimu byly povodňové plány, že se při určitém průtoku Vltavy zavírá metro. Nevím kolik to bylo kubíků? Tento průtok byl už v pondělí. Metro se zavíralo až ve středu.

Dotaz posluchače:

Já se nedivím, že pan primátor koktal na váš dotaz, zda se podrobil nebo zúčastnil nějakého školení, protože se nezúčastnil a to je největší chyba. Moje otázka je, zda se toho zúčastní, protože já v této problematice dělám a vím, že v loňském roce tady byla státní správa, to byli profesionálové. Teď v krizovém řízení rozhodují politici. Jsou tam na čtyři, na pět let. Než se naučí krizovou problematiku, tak ve funkci skončí a dál je to nezatěžuje. Nevím, jak je tam pan Bém dlouho u této funkce, ale ještě to neabsolvoval. To bylo jasné, protože kdyby absolvoval, tak na váš dotaz řekne, ano absolvoval jsem to.

Dotaz posluchače:

Já bych se chtěl zeptat pana Béma, proč se nebrání proti nařčení, že nefungovala záchrana obyvatel před povodněmi? V Karlíně byla evakuace provedena během několika hodin. Vystěhovali tam dvacet tisíc lidí. Měli je kam vystěhovat, dali jim všechny potřebné věci, které měli a teď bych se ho chtěl zeptat, co by se stalo, kdyby je vystěhovali naprosto přesně před tou povodní a co by se stalo, kdyby je vystěhovali a povodeň nepřišla?

Dotaz posluchače:

Chci říci panu primátorovi, že se mi zdá, že dělat olympiádu v Praze je nesmysl. To stejně jako se hovořilo o Měnovém fondu, co to Praze přinese a my jako studenti jsme dělali práci a viděli jsme, že Praha na tom prostě ulítla. Potom druhá věc. Hrozně se mi nelíbí, proč okolo sebe má lidi nevzdělaný, kteří se také starají o finance. Proč měsíc chyběl, protože vůbec tady nebyl a proč nevolil do Evropské unie? To je velká ostuda.

Moderátor (Ivan Hofman):

Začneme tím posledním. Volby do Evropské unie?

Host (Pavel Bém):

Já mohu říci, že jsem jako primátor udělal hodně pro volby do Evropské unie. Podpořil jsem desítky akcí. Sám jsem se jich zúčastnil v hlavním městě. Řekl jsem jasně Pražanům, jaký je můj názor a podpořil jsem vstup České republiky do Evropské unie. Sám jsem se voleb nezúčastnil. Přiznal jsem to. Bohužel proto, že jsem se na dovolené zdržel o tři dny později než jsem sám chtěl.

Moderátor (Jan Pokorný):

Část peněz na povodňové škody a popovodňové škody dostávalo město od Evropského fondu solidarity, část od státu přes Ministerstvo pro místní rozvoj. Odkud jste dostávali peníze v dohodnuté výši a v termínech? Z Evropy nebo ze Staroměstského náměstí šest v Praze jedna, kde sedí Ministerstvo pro místní rozvoj?

Host (Pavel Bém):

Já musím říci, že nejdříve jsme dostali peníze z vlastního rozpočtu úspornými opatřeními, škrty. Dopravní podnik, miliardová úspora a úspory z města. Musím ocenit vládu České republiky. Po dlouhé době poprvé na Prahu zaplavenou nezapomněla, takže úvěr garantovaný státem od Evropské investiční banky čtyři a půl miliardy. Praha dostala dvě celé osm miliard na opravu a rekonstrukci poškozeného metra také přímo od státu ze státního rozpočtu. Tyto dva zdroje byly pro nás klíčové. Dostávali jsme je synchronně. Ministerstvo pro místní rozvoj v programu regenerace poškozených bytových domů a bytů - ze začátku to trochu vázlo a pak se to rozběhlo. I tady nějaké peníze přišly. Čekali jsme, že dostaneme daleko více a přislíbeno bylo daleko více. Nicméně stále ještě možná nějaké finanční zdroje visí ve vzduchu na cestě od Ministerstva pro místní rozvoj a hlavním městem Prahou.

Moderátor (Ivan Hofman):

Bude Praha řídit Vltavskou kaskádu nebo ne?

Host (Pavel Bém):

Já to musím odmítnout. Praha nikdy neřídila Vltavskou kaskádu. Nemůže ji řídit, nejsme profesionálové. Od toho je Povodí Vltavy. Já sám bych byl kritikem toho, jak Vltavská kaskáda byla řízena. Ani ji nechci řídit, protože já jsem lékař a primátor a nejsem odborník na problematiku povodí.

Moderátor (Jan Pokorný):

Jednáte s Povodím Vltavy?

Host (Pavel Bém):

Samozřejmě při krizovém řízení a při krizových scénářích, které se týkají vody a povodní, tak není možné s Povodím nejednat. Ano.

Moderátor (Jan Pokorný):

Veškerá opatření technického charakteru, investičního charakteru. Ty už řeší následky. Ta voda ale plynula po Vltavě.

Host (Pavel Bém):

Já si myslím, že i Povodí Vltavy se poučilo, Český hydrometeorologický ústav se poučil, stejně tak jako Magistrát hlavního města Prahy. Já musím říci, že dnes jsou vztahy s Povodím Vltavy naprosto nadstandardní.

Moderátor (Ivan Hofman):

Byl někdo dohnán k odpovědnosti za zaplavení metra?

Host (Pavel Bém):

Ano. Ředitel odštěpného závodu Metro. Čili ta nejvyšší hlava, která měla metro na starosti, pan Houdek, byl odvolán ze své funkce a stejně tak ředitel odboru krizového řízení. Čili dva nejvýše nasazení a postavení manažeři, kteří měli metro na starosti a ochranný systém metra, tak ti už ve svých funkcích nejsou.

Moderátor (Ivan Hofman):

Může to souviset s dalším dotazem našeho posluchače, který upozorňuje na to, že povodňové plány počítaly s určitým průtokem a že ten byl již v pondělí, zatímco metro se zavíralo až ve středu. Víte o tomto pochybení?

Host (Pavel Bém):

V metru nezůstal jediný člověk. Metro bylo zavřeno včas. Opět to je mystifikace. Problém metra byl jinde. V metru byly zatopeny zbytečně některé vlakové soupravy. Ty být zatopeny nemusely. Proto byl odvolán a nakonec po nátlaku odstoupil ředitel odštěpného závodu Metro, ale jinak metro nebylo zavřeno ani příliš brzy, ani příliš pozdě. Bylo uzavřeno včas. To, že povodňové plány Dopravního podniku Metro specifikovaly nějakou hladinu, to je pravda. Dnes povodňové plány Dopravního podniku jsou aktualizovány a jsou aktualizovány na jinou hladinu tak, aby funkce metra byla zajištěna.

Moderátor (Jan Pokorný):

Už teď nebo až bude rekonstrukce komplexně dokončena?

Host (Pavel Bém):

Už teď. Povodňové plány metra jsou aktualizovány stejně tak, jako se budují protipovodňová opatření. Kdyby dnes přišla velká voda, tak metro je chráněno proti povodni lépe než bylo chráněno v loňském roce.

Moderátor (Ivan Hofman):

V krizové situaci rozhoduje politik, nikoliv odborník. Souhlasí i další posluchač, který má pocit, že ta vaše odpověď ano, zúčastním se školení, není úplně odpovědí systémovou, že totiž jde o to, zda u nás se počítá s tím, že by do budoucna byli politikové doopravdy připraveni na to, aby když přebírají odpovědnost, tak aby museli nutně projít nějakým školením.

Host (Pavel Bém):

To je několik otázek najednou. Odborník nikdy nemůže převzít odpovědnost. Odpovědnost vždy musí mít politik. Politik kolem sebe musí mít schopné odborníky, kteří mu připraví podklady a řeknou mu, nabídnou mu možnosti a on se v nich musí zorientovat a musí si jednu vybrat. Od toho je politikem. Od toho získává svůj politický mandát. Politik vždy bude rozhodovat, musí mít kolem sebe kvalitní odborníky. Do jaké míry ti odborníci v loňském roce byli nebo nebyli kvalitní, to já si netroufám říci. Přesto jsem za čas krizového řízení městské části Prahy šest potkal lidi na svých místech. Otázka na téma školení: Neexistuje žádné školení na pětisetletou vodu. Ta skutečně byla v Praze naposledy v roce 1890. Dokonce tady neexistovali žádní velmistři, kteří by vás uměli na toto téma vyškolit. Já sám jsem zažil několik příbuzných školení, prošel jsem příbuznými školeními. Pro případ krizového managementu já z titulu svého původního povolání mám velmi dobré školení. Posluchač se může zeptat na úřadu městské části Prahy šest, jak fungoval krizový štáb Prahy šest. Já jsem přesvědčen, když jsme vyhodnocovali, že jsme nezanedbali vůbec nic a že na Praze šest ten systém fungoval relativně velice dobře.

12. srpna 2003
12. srpna 2003