Portál Pražana
S tou černotou nechceme mít nic společného
Marketing & media - 18.3.2002
Podle autorů projektu z pražského magistrátu se za uplynulých téměř 12 měsíců zlikvidovaly více než tři stovky nelegálních nosičů.
Načerno postavené plochy jsou pro firmy zlatým dolem. Známý je dnes již okřídlený výrok ředitele jedné nejmenované billboardové společnosti o lom, že raději postaví mobilní nosič, než by si nechal několik napevno postavených. Magistrátní úředníci se proto za rok práce na projektu certifikace, tedy označování "správných" nosičů, pustili do přesného zmapování více než 3000 panelů, což je zhruba 70 % billboardových ploch, které v hlavním městě stojí. A to včetně nosičů umístěných na soukromých pozemcích. Z toho je více než polovina označena certifikátem.
Certifikáty útočí
Podle nových pravidel, do nichž jsou zakomponovány i změny novely zákona o pozemních komunikacích (například ustanovení, že tím, kdo může rozhodnout o odstranění,,černé" plochy, je nově i odbor dopravy) se všechny plochy, které vyhovují požadovaným kritériím, označují speciálním certifikátem. Taková iniciativa je chvályhodná i podle prezidenta Asociace pro venkovní reklamu (AVR) Miroslava Baťka. Ten by však podle vlastních slov přivítal ještě intenzivnější spolupráci mezi magistrátními úředníky a členy AVR.
Podle Aleše Cejnara, vedoucího oddělení obchodních aktivit magistrátu hlavního města Prahy, musí mít "schválená" plocha kromě tradičních náležitostí, tedy zákresu na katastrálním snímku, barevné fotografie plochy, výpisu z katastru vlastníků, stavebního povolení a nájemní smlouvy, nově například odpovídající podobu nosiče a souřadnice takzvaného GPS, tedy global positioning systému, podle kterého se dá s odchylkou plus minus l O cm určit, zda tam nosič má nebo nemá stát. Nemluvě o označení billboardů jménem společnosti, která panel vlastní, jejím identifikačním číslem a pořadovým číslem billboardu.
Úředníci magistrálu se při sestavováni projektu učili jak v českých městech, tak i u sousedů. "Při sestavování plánu certifikace billboardů jsme využili i zkušeností z vídeňského magistrátu a dalších měst," dodává Cejnar. V současné chvíli je podle pražského magistrátu největším problémem při prosazování a rychlejší komunikaci projektu především technika, nekompatibilní počítače a softwarové vybavení. "Omezeni jsme také počtem pracovníku, kteří se problematice mohou věnovat, a koordinaci mezi všemi složkami státních institucí, které do věci promlouvají, " upřesňuje Aleš Cejnar.
Jde především o peníze
Ve hře přitom jsou nezanedbatelné sumy. Například Praha počítá výnosy z pronájmu billboardů na desítky milionů korun. Za loňský rok to například bylo více než 20 milionů. Další finanční příjem by město mohlo získat řádově ve stovkách tisíc korun, pokud by neexistovaly "černé" plochy. "V poslední době se však díky umíněnému projektu lato suma podstatné snížila, " rychle dodává Cejnar. Přesto však striktně odmítá zveřejnit jména společností, se kterými jsou takříkajíc největší potíže. Nechce ani spekulovat o tom. zda to jsou spise české firmy nebo zahraniční.
Úředníci se přitom nebrání oficiálnímu zveřejnění elektronické databáze ploch například i na internetu. Pomohla by jim například i změna zákona v tom smyslu, že každé stavební povolení na reklamní nosič by muselo obsahovat udělení certifikátu. Jenže ne všechno dokážou zákony postihnout. Zkušenosti s mobilními billboardy už danému segmentu řekly také své. Jak ale ukazuje poslední zkušenost ze samotné AVR, jdou v byznysu etické normy, na kterých sdružení nemilosrdně trvá. občas stranou. Spor o etické praktiky rozehrály na půdě AVR společnosti Europlakat a Billboard Outdoor. Přestože Europlakat má podepsanou exkluzivní dohodu s magistrátem Prahy na plochy do velikosti 20 nr, druhá ze jmenovaných firem získala povolení na plochy nad 20 nr. Jenže v ulici 5. května v Praze 4 postavil Billboard Outdoor v podstatě jednu plochu, na které jsou umístěny dva postery, každý o rozměru 12,5 m2. Souhrnně tedy nosič o rozloze 25 m2. Závěr? Věc zatím řeší prezident AVR s právním zástupcem asociace, který by měl na příští valné hromadě sdělit své stanovisko.
Projekt certifikace tedy slibně běží a úředníci doufají, že jim pomůže zmapovat nekalé praktiky. Může však narazit například na problematiku vlastnických vztahů. Billboardy v Praze totiž nestojí jen na pozemcích magistrálu, ale i na lokalitách městských částí a soukromých vlastníků. Těm magistrát rozhodně nemůže nic přikazovat. Jediné, co může udělat, je v případě nesrovnalostí upozornit stavební úřad, který může při rozporech s předpisy udělit ve správním řízeni pokutu do výše až 200 tisíc korun.
Pavel Daniel
Podle autorů projektu z pražského magistrátu se za uplynulých téměř 12 měsíců zlikvidovaly více než tři stovky nelegálních nosičů.
Načerno postavené plochy jsou pro firmy zlatým dolem. Známý je dnes již okřídlený výrok ředitele jedné nejmenované billboardové společnosti o lom, že raději postaví mobilní nosič, než by si nechal několik napevno postavených. Magistrátní úředníci se proto za rok práce na projektu certifikace, tedy označování "správných" nosičů, pustili do přesného zmapování více než 3000 panelů, což je zhruba 70 % billboardových ploch, které v hlavním městě stojí. A to včetně nosičů umístěných na soukromých pozemcích. Z toho je více než polovina označena certifikátem.
Certifikáty útočí
Podle nových pravidel, do nichž jsou zakomponovány i změny novely zákona o pozemních komunikacích (například ustanovení, že tím, kdo může rozhodnout o odstranění,,černé" plochy, je nově i odbor dopravy) se všechny plochy, které vyhovují požadovaným kritériím, označují speciálním certifikátem. Taková iniciativa je chvályhodná i podle prezidenta Asociace pro venkovní reklamu (AVR) Miroslava Baťka. Ten by však podle vlastních slov přivítal ještě intenzivnější spolupráci mezi magistrátními úředníky a členy AVR.
Podle Aleše Cejnara, vedoucího oddělení obchodních aktivit magistrátu hlavního města Prahy, musí mít "schválená" plocha kromě tradičních náležitostí, tedy zákresu na katastrálním snímku, barevné fotografie plochy, výpisu z katastru vlastníků, stavebního povolení a nájemní smlouvy, nově například odpovídající podobu nosiče a souřadnice takzvaného GPS, tedy global positioning systému, podle kterého se dá s odchylkou plus minus l O cm určit, zda tam nosič má nebo nemá stát. Nemluvě o označení billboardů jménem společnosti, která panel vlastní, jejím identifikačním číslem a pořadovým číslem billboardu.
Úředníci magistrálu se při sestavováni projektu učili jak v českých městech, tak i u sousedů. "Při sestavování plánu certifikace billboardů jsme využili i zkušeností z vídeňského magistrátu a dalších měst," dodává Cejnar. V současné chvíli je podle pražského magistrátu největším problémem při prosazování a rychlejší komunikaci projektu především technika, nekompatibilní počítače a softwarové vybavení. "Omezeni jsme také počtem pracovníku, kteří se problematice mohou věnovat, a koordinaci mezi všemi složkami státních institucí, které do věci promlouvají, " upřesňuje Aleš Cejnar.
Jde především o peníze
Ve hře přitom jsou nezanedbatelné sumy. Například Praha počítá výnosy z pronájmu billboardů na desítky milionů korun. Za loňský rok to například bylo více než 20 milionů. Další finanční příjem by město mohlo získat řádově ve stovkách tisíc korun, pokud by neexistovaly "černé" plochy. "V poslední době se však díky umíněnému projektu lato suma podstatné snížila, " rychle dodává Cejnar. Přesto však striktně odmítá zveřejnit jména společností, se kterými jsou takříkajíc největší potíže. Nechce ani spekulovat o tom. zda to jsou spise české firmy nebo zahraniční.
Úředníci se přitom nebrání oficiálnímu zveřejnění elektronické databáze ploch například i na internetu. Pomohla by jim například i změna zákona v tom smyslu, že každé stavební povolení na reklamní nosič by muselo obsahovat udělení certifikátu. Jenže ne všechno dokážou zákony postihnout. Zkušenosti s mobilními billboardy už danému segmentu řekly také své. Jak ale ukazuje poslední zkušenost ze samotné AVR, jdou v byznysu etické normy, na kterých sdružení nemilosrdně trvá. občas stranou. Spor o etické praktiky rozehrály na půdě AVR společnosti Europlakat a Billboard Outdoor. Přestože Europlakat má podepsanou exkluzivní dohodu s magistrátem Prahy na plochy do velikosti 20 nr, druhá ze jmenovaných firem získala povolení na plochy nad 20 nr. Jenže v ulici 5. května v Praze 4 postavil Billboard Outdoor v podstatě jednu plochu, na které jsou umístěny dva postery, každý o rozměru 12,5 m2. Souhrnně tedy nosič o rozloze 25 m2. Závěr? Věc zatím řeší prezident AVR s právním zástupcem asociace, který by měl na příští valné hromadě sdělit své stanovisko.
Projekt certifikace tedy slibně běží a úředníci doufají, že jim pomůže zmapovat nekalé praktiky. Může však narazit například na problematiku vlastnických vztahů. Billboardy v Praze totiž nestojí jen na pozemcích magistrálu, ale i na lokalitách městských částí a soukromých vlastníků. Těm magistrát rozhodně nemůže nic přikazovat. Jediné, co může udělat, je v případě nesrovnalostí upozornit stavební úřad, který může při rozporech s předpisy udělit ve správním řízeni pokutu do výše až 200 tisíc korun.
Pavel Daniel
20. března 2002
20. března 2002