Supermarketů bude v Praze ještě přibývat
Mladá fronta Dnes - 19.4.2001
Potřebuje hlav ním město ještě další rozsáhlá nákupní centra, zejména, když jich už celá řada vznikla?
Podle místopředsedy představenstva prodejního řetězce Ahold Jiřího Wegmanna určitě. Dokládá to srovnáním s Ústím nad Labem, kde připadá na tisíc obyvatel 197 metrů čtverečních prodejní plochy hypermarketů. To je téměř čtyřikrát více, než mají k dispozici obyvatelé metropole.
"Během příštích čtyř let se zde otevře alespoň deset nových velkých prodejen," míní Wegmann. Jeho slovům nahrává i průzkum Shopping Monitor Central Europe, který v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku provedly koncem loňského roku agentury GfK a Incoma. Podle něj Češi nakupují v hypermarketech ze Středoevropanů nejčastěji.
Jako své hlavní nákupní místo potravin užívá hypermarkety 49 procent českých domácností. V Maďarsku jim dává přednost 32 procent, na Slovensku 28 procent a v Polsku 17 procent.
Proč? Odborníci se shodují, že lidé mnohem raději nakupují tam, kde je rozmanitá nabídka výrobků. Svou roli hraje samozřejmě i cena. Nadnárodní řetězce díky velkému obratu mohou nabídnout i zboží za nejvýhodnější ceny.
Obyvatelé metropole mohou v současnosti zamířit do obřích obchodů ve Zličíně, Černém Mostě, Letňanech, Hostivaři či Průhonicích.
Pokračování na straně dvě
Strategický plán, který určuje priority rozvoje města, již předem vytipoval místa, kde by mohly obchodní areály vyrůst.
"Město by mělo mít více center, už jenom kvůli tomu, aby všichni lidé nejezdili za nákupem a kulturou jenom do historického centra metropole," uvedl nedávno radní Zdeněk Kovářík.
Podle strategického plánu by střediska nákupu, služeb a kultury měla vzniknout v Dejvicích, Smíchově, Pankráci, Karlíně či Holešovicích.
Střediska by tedy neměla být vyloučena na okraj metropole. Na to upozorňuje i filozof Erazim Kohák, který v radničním zpravodaji Prahy 11 komentoval stavbu šeberovského obchodního komplexu.
"Aby Jižní Město bylo svým osmdesáti tisícům obyvatel skutečným domovem, ne jen noclehárnou, potřebuje možnosti nákupu kultury, zábavy přímo ve městě, kam lidé dojdou pěšky, ne kdesi za ním," napsal například Kohák.
A dodal: "Když se staví na zelené louce, vylidňují se města, lidé se stěhují za službami. Vnitřní město nenávratně vyhnívá, obchody krachují, kriminalita stoupá."
Kde nejraději nakupujeme?
(v procentech dotázaných)
V hypermarketu 20
V supermarketu 29
V malé samoobsluze 23
V diskontní prodejně 17
V pultové prodejně 8
Ostatní 3
Redakce IN
No rozdíl od mnoha jiných článků k tomuto problému zahrnuje tento realistické hodnocení. V podstatě říká, že po hypermarketech existuje poptávka a logicky proto bude vznikat i další nabídka. Je to prostě příliš dobrý kšeft.
Druhou stránkou věci potom je, kde mají vznikat a třetí - do jaké míry má město do tohoto "boje o trh a zákazníka" zasahovat...Což je v podstatě případ Šeberova a radnice Jižního Města, která naopak bojuje za hypermarket na svém území...Přičemž se už konečně dostala tak daleko, že od ekologických argumentů proti hypermarketům a obhajoby drobných obchůdků na svém území dospěla k otevřenému přiznání, že jí jde o hypermarket na místě stavby bývalého Devětsilu. Pprotože když se dříve postaví ten u Šeberova, druhý zřejmě přijde o tržní prostor. Není to nic nového, všichni zainteresovaní to vědí už dávno, ale díky za to, že jsou už alespoň karty na stole a také Jižní Město už přestalo používat zástupné problémy.
Tato diskuse je tímto přiznáním už vcelku regulérní a jde ji dovést do rozumného konce. Ať už bude jakýkoli. Jinou otázkou ovšem je, nakolik je který investor připraven a zda se tady po městu nežádá i to, aby přímým zásahem v rámci změn územního plánu zlikvidovalo nepohodlnou konkurenci ve chvíli, kdy jeden z projektů z řady důvodů zaostává.
Potřebuje hlav ním město ještě další rozsáhlá nákupní centra, zejména, když jich už celá řada vznikla?
Podle místopředsedy představenstva prodejního řetězce Ahold Jiřího Wegmanna určitě. Dokládá to srovnáním s Ústím nad Labem, kde připadá na tisíc obyvatel 197 metrů čtverečních prodejní plochy hypermarketů. To je téměř čtyřikrát více, než mají k dispozici obyvatelé metropole.
"Během příštích čtyř let se zde otevře alespoň deset nových velkých prodejen," míní Wegmann. Jeho slovům nahrává i průzkum Shopping Monitor Central Europe, který v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku provedly koncem loňského roku agentury GfK a Incoma. Podle něj Češi nakupují v hypermarketech ze Středoevropanů nejčastěji.
Jako své hlavní nákupní místo potravin užívá hypermarkety 49 procent českých domácností. V Maďarsku jim dává přednost 32 procent, na Slovensku 28 procent a v Polsku 17 procent.
Proč? Odborníci se shodují, že lidé mnohem raději nakupují tam, kde je rozmanitá nabídka výrobků. Svou roli hraje samozřejmě i cena. Nadnárodní řetězce díky velkému obratu mohou nabídnout i zboží za nejvýhodnější ceny.
Obyvatelé metropole mohou v současnosti zamířit do obřích obchodů ve Zličíně, Černém Mostě, Letňanech, Hostivaři či Průhonicích.
Pokračování na straně dvě
Strategický plán, který určuje priority rozvoje města, již předem vytipoval místa, kde by mohly obchodní areály vyrůst.
"Město by mělo mít více center, už jenom kvůli tomu, aby všichni lidé nejezdili za nákupem a kulturou jenom do historického centra metropole," uvedl nedávno radní Zdeněk Kovářík.
Podle strategického plánu by střediska nákupu, služeb a kultury měla vzniknout v Dejvicích, Smíchově, Pankráci, Karlíně či Holešovicích.
Střediska by tedy neměla být vyloučena na okraj metropole. Na to upozorňuje i filozof Erazim Kohák, který v radničním zpravodaji Prahy 11 komentoval stavbu šeberovského obchodního komplexu.
"Aby Jižní Město bylo svým osmdesáti tisícům obyvatel skutečným domovem, ne jen noclehárnou, potřebuje možnosti nákupu kultury, zábavy přímo ve městě, kam lidé dojdou pěšky, ne kdesi za ním," napsal například Kohák.
A dodal: "Když se staví na zelené louce, vylidňují se města, lidé se stěhují za službami. Vnitřní město nenávratně vyhnívá, obchody krachují, kriminalita stoupá."
Kde nejraději nakupujeme?
(v procentech dotázaných)
V hypermarketu 20
V supermarketu 29
V malé samoobsluze 23
V diskontní prodejně 17
V pultové prodejně 8
Ostatní 3
Redakce IN
No rozdíl od mnoha jiných článků k tomuto problému zahrnuje tento realistické hodnocení. V podstatě říká, že po hypermarketech existuje poptávka a logicky proto bude vznikat i další nabídka. Je to prostě příliš dobrý kšeft.
Druhou stránkou věci potom je, kde mají vznikat a třetí - do jaké míry má město do tohoto "boje o trh a zákazníka" zasahovat...Což je v podstatě případ Šeberova a radnice Jižního Města, která naopak bojuje za hypermarket na svém území...Přičemž se už konečně dostala tak daleko, že od ekologických argumentů proti hypermarketům a obhajoby drobných obchůdků na svém území dospěla k otevřenému přiznání, že jí jde o hypermarket na místě stavby bývalého Devětsilu. Pprotože když se dříve postaví ten u Šeberova, druhý zřejmě přijde o tržní prostor. Není to nic nového, všichni zainteresovaní to vědí už dávno, ale díky za to, že jsou už alespoň karty na stole a také Jižní Město už přestalo používat zástupné problémy.
Tato diskuse je tímto přiznáním už vcelku regulérní a jde ji dovést do rozumného konce. Ať už bude jakýkoli. Jinou otázkou ovšem je, nakolik je který investor připraven a zda se tady po městu nežádá i to, aby přímým zásahem v rámci změn územního plánu zlikvidovalo nepohodlnou konkurenci ve chvíli, kdy jeden z projektů z řady důvodů zaostává.
19. dubna 2001
19. dubna 2001