Tištěný a zvukový záznam tiskové konference ze dne 15. 11. 2004 věnované oslavám 15. výročí 17. listopadu

 Zvukový záznam tiskové konference

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hl.m. Prahy

Dámy a  pánové, dobrý den. Vítám vás na dnešní tiskové konferenci, která je věnována oslavám 15. výročí 17. listopadu. Dovolte mi, abych na úvod dal slovo primátorovi hlavního města MUDr. Pavlu Bémovi.

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

Hezké poledne, dámy a pánové – odpoledne ranné. Každý rok si připomínáme výročí 17. listopadu, okamžiky, které naplnily naši společnost obrovskými ambicemi, expektacemi na straně jedné, na straně druhé nabídly nám pohled a chuť svobodného veřejného demokratického prostoru. Připomínáme si každý rok výročí 17. listopadu, vlastně jedinou s výjimkou snad slavnostního přijetí vstupu České republiky do Evropské unie a rozdělení Československé republiky na Českou a Slovenskou – klíčovou událost, která promluvila do politického uspořádání naší země, do naší národní identity a kterou si ještě pamatujeme. Říkám to proto, že samozřejmě můžeme srovnávat 17. listopad s některými jinými státními svátky a ten státní svátek, který mne napadá - velmi zčerstva jsou oslavy 28. října, vzniku samostatného československého státu. Napadá mne toto srovnání proto, že všichni máme ve svých pamětech nedávné oslavy vzniku založení samostatného Československa 28. října 1918 – a já nevím, jestli vy, jako zástupci sdělovacích prostředků jste si všimli, tak jak jste měli možnost být účastni nejrůznějších oslav a kladení věnců a různých debat, zdali jste si všimli, jaká je věková struktura účastníků těchto událostí a diváků. A pokud ne, tak já bych si dovolil tvrdit v této chvíli, že věková kategorie je velmi seniorská, nebo byla velmi seniorská. A musím se přiznat, že 28. října jsem nespatřil v Praze na jediné události, která se vztahovala k 28. říjnu, mladého člověka. S výjimkou skupiny mladých turistů, kteří mně položili otázku před Emauzy – co se tady děje, pane, mladý pane – a já jsem po vysvětlení toho, co se tam děje, je tedy uspokojil a oni pokývali moudře hlavou a odešli, protože mysleli si, že to bude asi zábavnější nebo dramatičtější. Tedy z mého pohledu musím říci, že oslavy 28. října a připomínání si výročí založení samostatného československého státu jako základního kamene naší současné národní identity tak tyto oslavy jsou svátkem důstojným, leč dovolil bych si tvrdit, mladou generaci příliš neoslovující. A neoslovující možná také chybou, nedostatečnou pozorností ze strany pedagogických pracovníků, školského systému. Při diskusích jak si připomenout to poměrně kulaté výročí naší svobody, moderní svobody, 15. výročí sametové revoluce, jsme si lámali hlavu s tím, jak se poprat na jedné straně s důstojností, protože toto je okamžik našich moderních dějin, který je mimořádně důstojný na straně jedné, ale na straně druhé jak nabídnout něco víc než je jenom položení symbolické květiny na Národní třídě, zapálení symbolické svíčky. Jakým způsobem se pokusit přijít a nejenom mezi tu nastupující mladou generaci, školou povinné děti, ale vůbec mezi Pražany a pokusit se ten okamžik 17. listopadu 1989 připomenout s plnou vážností a tak, aby si ho někdo vůbec všiml. A proto jsme se rozhodli v letošním roce, že patnácté výročí sametové revoluce se pokusíme oslavit trochu “jinak”. Jak? Připravili jsme poměrně obsáhlý program na Národní třídě oslav, u kterých předpokládáme, že se v průběhu odpoledních a večerních hodin jich zúčastní řada klíčových významných velkých politiků, politických a společenských elit, včetně prezidenta České republiky. Součástí tiskové zprávy, resp. součástí vašich materiálů je první tisková zpráva Oslavy patnáctého výročí sametové revoluce jinak, která přichází i se schváleným programem oslav 17. listopadu právě na Národní třídě. Za vystoupení zpěváků, skupin, zároveň ale i osobností, které jsou a byly se 17. listopadem 1989 spojeny. Zároveň jsme si dovolili zorganizovat v rámci patnáctého výročí sametové revoluce otevření pražského nebo českého Hyde Parku Speakers Corner, který známe velmi dobře z Londýna, na Palackého náměstí a poprosil bych poté pana kolegu Blažka, aby představil tento projekt. Zároveň jsem rád, že zde mohu přivítat Ondřeje Matyáše, mluvčího studentů, kteří si připomínají nebo kteří organizují vlastní studentskou aktivitu, a dohodli jsme se společně, protože všichni nebo oba vnímáme význam připomenutí si sametu roku 1989 v nějaké nekonfliktní, naopak koordinované a dobře orchestrované podobě aktivit, které se prolínají. Tak jsem rád, že tady Ondřej je a že je připraven představit projekt 15 let poté – studenti proti lhostejnosti. Krásný a výstižný název, který se vlamuje do těch stejných dveří, do kterých se vlamuji já a který si klade za cíl – o tom bude hovořit Ondřej. Takže tolik k obecnému představení a prosil bych, aby se ujali slova další řečníci.

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hl.m. Prahy

Děkuji. Nyní bych prosil pana náměstka Blažka a projekt Pražský Hyde Park.

Mgr. Rudolf Blažek, náměstek primátora hlavního města Prahy

Dobrý den. Dámy a pánové, o projektu tzv. Speakers Corner neboli řečnického koutku na Palackého náměstí myslím, že už padlo hodně slov. Já bych chtěl říci, že to, že shromažďovací zákon umožnil určit obcím místa, kde je možné vydefinovat v určitém čase lokalitu, kde je možné se shromažďovat bez oznámení, to znamená bez těch povinností stanovených shromažďovacím zákonem bez pochopitelně příslušných sankcí apod., nás v této souvislosti na jaře napadlo, že bychom se pokusili takové místo v Praze vydefinovat. Řada městských částí nebo v podstatě všechny byly osloveny. Je pravda ta věc, že nás nejvíce oslovila lokalita Palackého náměstí. Byla tady bych řekl v zásadě velká nedůvěra skutečně mít něco obdobného jako je Hyde Park. Myslím tím park jako takový. Proto je to dnes vydefinováno na Palackého náměstí, s určitou symbolikou. Toto nařízení rady, které definuje tento řečnický koutek a určuje ho na Palackého náměstí, nabývá platnosti a účinnosti 17. listopadu 2004. Ta symbolika je zcela zřejmá. V době od 10.00 do 20.00 hodin tedy kdokoli 365 dní v roce tedy bude moci na Palackého náměstí přijít v podstatě ve stejné obdobě jako v Hyde Parku a Spekers Corner bude moci říci svůj názor bez jakéhokoli omezení, pochopitelně vyjma bych řekl těch záležitostí týkajících se hanobení různých přesvědčení a náboženství apod., což ovšem je záležitost platná v celé České republice. Otevření bude tedy 17. listopadu v 16.00 hodin na Palackého náměstí. Příslušný proslov budou mít  na úvod pan primátor Bém, pan starosta Prahy 2, bude tam Denis McSane, ministr pro Evropu vlády Velké Británie a účast přislíbil i pan Cyril Svoboda, ministr zahraničí České republiky. Všichni jste srdečně zváni, neb si myslím, že to je svým způsobem velká symbolika, i když pochopitelně nemyslím si, že by hned 17. listopadu nastoupily desítky řečníků a začaly řečnit. Ale myslím si, že to je docela zajímavý a dobrý počin.

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hl.m. Prahy

Děkuji panu náměstkovi a nyní dám slovo panu Matyášovi, aby pohovořil o akci 15 let poté – studenti proti lhostejnosti.

Ondřej Matyáš

Dobrý den. My, když jsme tuto naši studentskou akci začali připravovat, tak to bylo nejenom koncipováno jako připomínka událostí k 17. listopadu 1989, kde studenti měli jednu z důležitých rolí, ale také samozřejmě 17. listopadu je Mezinárodní den studentů – na základě událostí, které se v Praze odehrály 17. listopadu roku 1939, takže to jen tak ze začátku a pro pořádek. Jinak vy jste dostali text studentského prohlášení. Kdybych ho měl tak trochu shrnout, tak proč jsme se rozhodli vlastně připravit vlastní průvod, připravit také některé další akce, jako byla např. debata s panem Sukem, autorem poměrně dobré knihy Labyrintem revoluce v událostech v roce 1989, jako jsou koncerty v Rudolfinu, koncerty České filharmonie, jako je např. dnešní debata s Václavem Havlem na filozofické fakultě UK – tak proč jsme vůbec tento projekt připravili je, že ve chvíli, když jsme se zamýšleli, jakým způsobem se těch patnáct let promítlo do dějin České republiky, nebo do dějin České a Slovenské republiky, a vlastně i co se za tu dobu stihlo, tak nás překvapilo, na kolik různých projevů vlastně ta doba má společných s tou dobou tehdejší. Samozřejmě jsme ušli velký krok vpřed, Komunistická strana Československa jako Čech a Moravy už není nejsilnější politický subjekt, ale druhý nejsilnější politický subjekt, volební účast už není 99%, ale 29% - někdy i 19%, no a asi vidíte, že z toho, jak to říkám, tak si myslíme, že je důvod vystoupit, nějak více vystoupit proti takové obecné apatii a nevůli zajímat se o věci veřejné, kterou – a v tom právě spatřujeme ten odkaz na dobu normalizace, která je v tomto vlastně nesmírně podobná. Protože jestliže se ta doba před osmdesátým devátým rokem něčím vyznačovala, tak právě určitou apatií a nechutí a znechucením, se kterým se pozorovalo to, co se na veřejnosti děje – a v tuto chvíli, po patnácti letech, jakkoliv kulisy se změnily, jakkoliv samozřejmě mnohé se změnilo, tak některé rysy poněkud paradoxně nebo možná poněkud zákonitě zůstávají v té společnosti stále přítomny. Takže k samotnému průvodu: Půjde se vlastně ve stopách studentského průvodu tak, jak se šlo přesně před patnácti lety. Začíná se na Albertově, krátce po čtvrté hodině, a jde se směrem ke Karlovu náměstí, kde byli studenti poprvé zastaveni policií, takže potom se průvod zase stáčí. Na mapě to vypadá trochu nelogicky, ale je to právě proto, abychom pietně dodrželi tu trasu, která byla před patnácti lety. Jde se po nábřeží na Národní třídu, kde tehdy demonstrace končily, tak my pokračujeme až na Václavské náměstí, protože předpokládám, že s tím rockovým koncertem bychom se tam možná v tom našem trochu pietnějším nebo rozjímavějším pojetí nemuseli úplně dobře snést. Takže z tohoto důvodu se končí na Václavském náměstí. Jinak na Václavském náměstí budou mít projevy Tomáš Halík, Jiřina Šiklová, David Smoljak, měl by vystoupit Jaroslav Hutka. Toť k základnímu představení zhruba vše.

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hl.m. Prahy

Děkuji všem třem pánům za úvodní slovo a teď je prostor pro vaše otázky. Prosím.

Paní Weissová, Radiožurnál

Pan Matyáš už to trošku naznačil, že ta organizace obou těchto akcí jak magistrátem, tak studenty zřejmě nebyla nějak koordinována a připadá mi, že se budou trošku tlouct a že vůbec jestli to bude technicky možné, abyste prošli přes tu Národní, když tam bude stát nějaké pódium. A viděla jsem, že i někteří z těch vystupujících vystupují na obou akcích – myslím např. Jaroslav Hutka – tak to budou přebíhat z Václaváku na Národní a zpátky; jestli to nějakým způsobem koordinujete, aby to klapalo.

Ondřej Matyáš

Samozřejmě koordinujeme, s pořadatelskou agenturou máme domluven průvod přes Národní třídu tak, aby to vše proběhlo bez problémů.

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hl.m. Prahy

Samozřejmě koordinujeme. Ono je to i v případě pana primátora taky složitější, protože přislíbil účast i na Speakers Corner, na Hyde Parku. A někteří další. Třeba Šimon Pánek. Šimon Pánek také přislíbil jak na Albertově, tak přislíbil na Palackého náměstí. Takže je to trošku složitější, protože těch akcí je více, ale je to koordinováno.

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

Já bych dokonce si dovolil podotknout – ono to je obrovská výhoda, že to není jenom jedna akce. Protože takový ten čas velkolepých oslav na jednom jediném místě a zvlášť 17. listopadu, kdy předpokládáme, že budou teploty kolem nuly, tak to není to pravé ořechové a já jsem přesvědčen, a ukáže to nejspíše realita, že ten pohyb mezi Václavským náměstím a Národní třídou – to je cca kilometr, že ten, kdo si bude chtít oslavy skutečně užít, a něco z nich zažít, tak rád zvládne.

Petr Horáček, agentura SMART TEAM P.H.

Jestli bych mohl za pořádající agenturu jenom doplnit pana primátora, nebude nula, mělo by být až do devíti stupňů, takže doufejme, že to přecházení bude pro vás pro všechny příjemnější. Já jenom jestli dovolíte, tak bych tady měl ještě dvě slova k projevu, který vlastně tady pro vás začal dneska pan primátor. Ta lhostejnost, o které hovoří, ta byla vlastně důvodem, proč jsme společně do toho vstoupili a udělali ten projekt, který je, protože doopravdy – a vy se sami, každý z vás, zeptejte kohokoli chcete ve věku 15 – 16 let, aby vám řekl, co je to 17. listopad, a Den studentstva třeba. Je to veliký problém, takže toto bylo – a já děkuji za to hlavnímu městu, že nám jako agentuře dali šanci spolupracovat. Já bych to chtěl ještě doplnit o jednu věc. Aby to bylo ještě širší malinko, tak my jsme do podloubí, kam se kladou věnce, udělali malou výstavu, která se váže též ke dni 17. listopadu 1989. Takže vlastně ti lidé, kteří tam přijdou, mohou vidět jak výstavu, tak samotnou akci, která je poté pro Pražany rozdrobena ještě do dalších akcí, o kterých pan primátor mluvil. Připomenu jenom, že akce je od 17.30 do 21.30 a účast na tom má Česká televize, která vlastně deset minut po zahájení a deset minut před koncem vstupuje a končí svůj program a je to vidět na ČT 2. Děkuji.

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hl.m. Prahy

Děkuji. Nějaké další dotazy, prosím?

Paní Weissová, Radiožurnál

Když se nikdo nehlásí, já bych se chtěla zeptat pana náměstka Blažka ještě na ten Speakers Corner. Protože já chápu, že to v historii Velké Británie mělo velký význam, ale myslím si, že třeba dnes ten význam upadá. Ono také už se tam nemluví 365 dnů v roce, ale pouze každou neděli. A pokud jste tam někdo byl, tak víte, že se tam spíše scházejí různí podivíni, kteří tímto způsobem zaujmou alespoň pár lidí, aby jim něco řekli. Takže jestli si myslíte, že třeba svoboda slova v České republice není dostatečná, a proto musí dostat takovýto prostor, nebo co od toho očekáváte?

Mgr. Rudolf Blažek, náměstek primátora hlavního města Prahy

Já si rozhodně nemyslím, že svoboda slova v České republice není dostatečná. Já se domnívám, že tento prostor byl vytipován pochopitelně symbolicky, tedy řekněme k tomu Hyde Parku. Ono se to k tomu hodně blíží a dá se to k tomu přirovnat, protože je to skutečně místo, kde se bude moci scházet kdokoli, diskutovat kdokoli bez oznámení. Já myslím, že to je zjednodušení administrativy, zjednodušení agendy – a to, že bude místo v Praze, kde se mohou třeba i ty názory volně střetávat, myslím tím v tom dobrém slova smyslu, je i dobré na místě určitě – je logické, že každý se chce sejít například na Václavském náměstí, Staroměstském náměstí – ono to prostě nejde. Takže myslíme si, že by tím mohla být založena určitá tradice. Uvidíme, jestliže se to neuchytí, možná to bude upadat jako ve Velké Británii, to skutečně uvidíme, ale myslím si, že to ničemu nevadí, naopak je to pokus o to založit určitou tradici, která myslíme si, že by mohla být přínosná.

Paní Weissová, Radiožurnál

Ještě doplňující: předpokládám, že tam asi budou muset stát policisté, kteří budou informováni o našem trestním zákoníku a budou vědět, kdy někdo promlouvá tak, že vlastně porušuje zákon, aby mohli zakročit.

Mgr. Rudolf Blažek, náměstek primátora hlavního města Prahy

Samozřejmě, Městská policie i státní policie – byli instruováni, budou míti v této lokalitě hlídku, buďto jedna či druhá policie, kteří nebudou zakročovat proti shromáždění, pokud se tam nebudou díti nějaké nepřístojnosti v tom smyslu, že by docházelo k nějakým třeba fyzickým kontaktům či střetům. Je tam také kamerové stanoviště, které pochopitelně toto bude monitorovat, kdyby docházelo k nějakým problémům, řekněme v lidských kontaktech. A to co vy říkáte pochopitelně bude jak městskou, tak státní policií bedlivě sledováno v tom smyslu, že kdyby docházelo k těm porušením zákona, konkrétně v oblasti trestního práva, tak pochopitelně bude zakročeno, jinak v žádném případě.

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

Já to ještě doplním, jestli mohu. Obrátí se na vás iniciativa s tím, že by chtěli zorganizovat nebo že by chtěli vytvořit místo, kde je možné diskutovat a naplňovat tak dikci práva shromažďovacího, ale zároveň že by to bylo místo, které by nebylo opentleno těmi administrativními překážkami, které chcete-li diskutovat, tak musíte podstoupit. A to je jeden aspekt. My si klademe jinou otázku: máme důvod tomu bránit? Odpověď zní ne. Za druhé ale společně sdílíme veřejný prostor, který je lze definovat v poslední době jako takový, ze kterého se vytrácí zájem lidí o dění veřejné. Mimo jiné to potvrzuje i poměrně nízká volební účast, nebo nízké volební účasti v posledních volbách a opakovaný stesk, že v řadě oblastí prostě občan nemá možnost se dovolat svého hlasu, protože buď na něj neslyší politik nebo na něj neslyší sdělovací prostředek, potažmo prostě se nepotkává s nějakou cílovou populací, ke které svůj hlas chce adresovat. Čili do značné míry lze hypotetizovat, že takový prostor nebo takový jeden z dalších prostorů tady bude otevřen. Myslet si, že by kolem Hyde Parku v Praze se vytvořila legenda, která změní vnímání a vztah politických elit a prostého občana, způsob komunikace v této zem, zájem o věci veřejné, to by bylo asi iluzorní a naivní. My to vnímáme jako zajímavý projekt a sami jsme zvědavi, s jakou se setká odezvou.

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hl.m. Prahy

Prosím o další dotaz.

Petr Burda, Rádio Hortus

Pane primátore, vy jste o Palachově týdnu roku 1989 poměrně dosti riskoval, když jste poskytl lékařskou péči lidem, kteří tehdy demonstrovali a byli zbiti. Takže mě zajímá, jak jste prožíval 17.listopad 1989 a ta léta potom. Zda ve vašem fotografickém rodinném albu by se našla ještě nějaká fotka na ta léta, a jak to vidíte z pohledu dneška. Děkuju.

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

Já myslím, že kdekdo z nás prožíval nejenom 17. listopad, ale i 28.říjen, ale i lednové události v roce 1989 a v roce 1988 s mimořádnou dynamikou a vnitřním prožitkem. Byli jsme všichni jsme byli o trochu mladší a každý jsme riskovali tak, jak jsme v té chvíli považovali za vhodné a potřebné. Já coby čerstvý absolvent vysoké školy jsem prožíval celé to období dvou – tří let postupného uvolňování té celospolečenské oprese tak jsem prožíval s obrovskou nadějí a 17. listopad byl pro mne velkým vysvobozením a už proto jsem přesvědčen jako nositel této zkušenosti tak mám povinnost – i vlastně jako veřejný činitel – tak mám povinnost pokusit se tu zkušenost zprostředkovat. Byť víme, že řada těch emotivních zážitků vlastně přenosná není. A to co prožívali legionáři, to co prožíval I.odboj, to co prožívali architekti vzniku samostatného československého státu, kteří – někteří z nich se scházeli v Šáreckém údolí za války a připravovali některé politické elity na vznik samostatného Československa,  a i tu atmosféru, kterou vlastně první republika dokázala přinést, tak tu já jsem zase nezažil a když jsem konfrontován a vidím, jak těch skutečných nositelů tohoto emočního prožitku a expektací je jich mezi námi čím dál tím méně, kteří by mohli tu zkušenost předávat, tak mám strach, abychom  jednou na 17. listopad 1989 nepohlíželi stejně. Až bych řekl, a proto se mi líbí to slovo lhostejnost, se stejnou lhostejností, jako už někteří dnes pohlížejí. Takže zjednodušeně řečeno emoční prožitek obrovský, expektace nekonečné, štěstí, zadostiučinění z nabytých hodnot jsou obrovským závazkem pro nás pro všechny a pro vás jako pro sdělovací prostředky stejně tak.

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hl.m. Prahy

Děkuji. Další otázky, prosím. Mladá fronta Dnes.

Petr Sehnoutka, Mladá fronta Dnes

Já jsem se chtěl zeptat ještě zase zpět k tomu Speakers Corneru. Vy jste tady naznačoval, že třeba lidi, kteří nemají pocit, že jsou nevyslyšeni – bude nějaká zpětná vazba třeba k radnici? Toho, co se tam pronese?

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

Vy si myslíte, pane redaktore, že by se z Hyde Parku stala taková alternativní rozhodovací instituce o tom, kudy má vést metro nebo případně zdali se má či nemá za tři čtvrtě miliardy stavět nebo rekonstruovat Karlínské divadlo? Samozřejmě, každý hlas musí být slyšen. Každý nápad dobrý musí být uchopen a diskutován a to je základní atribut svobodného demokratického prostoru. Samozřejmě politik ještě na rozdíl od toho, kdo s jakoukoliv myšlenkou či nápadem přichází, nese tu odpovědnost. Autor takové myšlenky nese odpovědnost akorát za tu myšlenku samu. Čili samozřejmě bude zpětná vazba a samozřejmě i já se těším na Hyde Parky na Palackého náměstí a doufám, že mně můj čas dovolí, abych byl alespoň občasným jejich účastníkem, a samozřejmě se nebudu bránit, když tam padne dobrý nápad také ho aplikovat v praxi.

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hl.m. Prahy

Děkuji. Další otázky, prosím. Není žádný další dotaz. Já vám děkuji za účast na naší dnešní tiskové konferenci. Na shledanou.