Tištěný a zvukový záznam tiskové konference k možnostem pořádání Letních olympijských her v Praze ze dne 24.11. 2004

Tištěný a zvukový záznam tiskové konference k možnostem pořádání Letních olympijských her v Praze ze dne 24.11. 2004 

 Zvukový záznam tiskové konference

Ing. Světlana Kubíková, zástupkyně ředitelka Magistrátu hl. m. Prahy, pověřená vedením sekce Útvar rozvoje hlavního města Prahy

Vážení mediální přátelé, já vás prosím ještě o krátké strpení, čekáme ještě na příchod pana náměstka Bürgermeistera. Já myslím, že během několika málo minut budeme moci začít. Dámy a pánové, já vás vítám při dnešní tiskové konferenci na atraktivní téma sledování dalších kroků v myšlence “Praha olympijská”.  Dovolte, abych v úvodu omluvila přítomnost pana primátora, neboť je kolegium primátorů, které se protáhlo, s čímž jsme nemohli počítat. Tímto ho omlouvám. Nicméně jeho dva náměstci plně kompetentní za tuto oblast se dostavili a jsou připraveni hned zahájit úvodními slovy. Dovolte, abych představila pana doktora Petra Hulinského, náměstka primátora pro oblast finanční politiky, oblast tělovýchovy a sportu, a v neposlední řadě člena pléna Českého olympijského výboru. Po něm se ujme slova pan inženýr Jan Bürgermeister, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje. Potom vás seznámím s dalšími kroky. Pane náměstku, můžu vás poprosit? 

JUDr. Petr Hulinský, náměstek primátora hlavního města Prahy

Takže já vám přeji krásný dobrý den na této naší tiskové konferenci. Musím říct, že tato tisková konference je opravdu konferencí, kde se dozvíte informace, které v této chvíli nemají v plné podobě ani členové rady, protože nechceme před vámi tajit nic od samého začátku, tak jakmile měli jsme možnost se seznámit my s tím, co nám říká ekonomická analýza, tak vlastně jste to vy, kteří v první řadě máte tu možnost dozvědět se to také. Co se týká pořádání letních olympijských her. Já bych možná trošku udělal exkurz do historie. Určitě není žádným tajemstvím, že Praha se o kandidaturu nepokouší poprvé, ale poprvé kandidovala v roce 1921 na olympijské hry pro rok 1924. Nicméně tenkrát byla Praha poměrně neúspěšná – ne s tím, že by nebyla připravena, ale problém byl v tom, že vlastně Pierre de Coubertain končil, a proto byly olympijské hry v roce 1924 v Paříži. Nicméně myslím si, že Praha je velmi historická v jedné věci, že vlastně odchod Pierra de Coubertaina, který byl v roce 1925, se konal v Brožíkově síni Staroměstské radnice, kde vlastně se loučil se svojí činností. Co se týká druhé možné kandidatury, která byla v roce 1968, byla připravena kandidatura na olympijské hry znova. Nicméně tato kandidatura nebyla podána, protože rok 1968 byl rokem, který opravdu nebyl pro nás nic dobrého a v tom roce 1968 přišel od našeho soudruha z Moskvy příkaz, že Praha kandidaturu podávat nebude, protože v roce 1980 byla olympiáda v Moskvě. To znamená dneska se dostáváme do třetího období, kdy by Praha měla opět chuť podat kandidaturu na olympijské hry pro rok 2016, případně 2020 a my se k tomu stavíme velmi odpovědně. Velmi odpovědně – neříkáme, že chceme dělat nic unáhleného, ale když se staví dům, tak jsme se rozhodli opravdu ho stavět od základů. To znamená aby mohla být vlastně naprosto jasná pozice hlavního města Prahy, tak jsme se rozhodli udělat nejdříve tři základní kroky, tak jak se to při stavbě každého domu dělá. První co bylo, byla územní analýza, která už je vypracovaná a územní záležitosti patří pod gesci pana náměstka Bürgermeistera a on vám o tom určitě bude referovat. Už také několikrát informace o tom proběhly. V bodě číslo dvě to byla ekonomická analýza, která pro nás je teď situací, která pro nás je situací poměrně novou, a v bodě číslo tři, který nám musí nastat, je marketingová studie.  Až budeme vlastně znát všechny tyto tři dostupné druhy informací, tak se můžeme naprosto vážně rozhodnout o tom, zda olympiáda pro Prahu je to správné či nikoliv. Já pevně doufám jako bývalý sportovec, že Praha a olympiáda, že to k sobě zkrátka patří, že ji tady mít budeme a že jak na to koukám, se toho jistě všichni dožijeme, abychom v Praze mohli toto řádně oslavit. Co nám tato nová ekonomická studie přinesla se dozvíte vlastně v průběhu dnešní tiskové konference.

Ing. Světlana Kubíková

Děkuji panu náměstku Hulinskému a poprosím pana inženýra Bürgermeistera.

Ing. Jan Bürgermeister, náměstek primátora hlavního města Prahy

Já bych nejprve rád zdůraznil určitou nechtěnou jedinečnost dnešní prezentace výstupu z ekonomické a marketingové analýzy i jedinečnost této tiskové konference. Ona spočívá v kouzlu nechtěného, protože my jsme poměrně rozsáhle – paní ředitelka, její odbor, její útvar – připomínkovali prvopis té analýzy, a čistopis a závěry, které dnes uvidíte – já jsem si četl od půl deváté večer do půl jedenácté po zastupitelstvu, protože jsem je prostě dostal v půl sedmé, a v tuto chvíli bych poprosil, aby dnešní tisková konference byla chápána tak, jak původně pomalu ani nebyla zamýšlena, jinak řečeno informace, které dostáváte, jsou bezprostřední, jsou zcela aktuální a myslím si, že na to, abychom mohli říct přesný názor samosprávy, koordinovaný s názorem olympijského výboru, tak si budete muset ještě čtrnáct dnů – tři neděle počkat, protože teď budou velmi intenzívně jednat výbory, Zastupitelstva hlavního města Prahy, Rada zastupitelstva a takové to hlavní chtění se pozná až z těchto diskusí i ve spolupráci s olympijským výborem a konec konců bez vlády to nejde, bez státu hlavně chci říci. A to je i jeden z docela jasných výstupů té ekonomické a marketingové analýzy.
Dovolte mi tedy, abych  tady teď shrnul takové mé osobní první dojmy, které jsem si z nočního studia přinesl. Za prvé, že Útvar rozvoje města odvedl dobrou práci, když připravil podklady územně plánovací, že zastupitelstvo schválilo dokument, který je potvrzen jako nosný z hlediska konceptu kam umístit hlavní olympijské aktivity tak, aby co nejvíc odpovídaly představám a vizím rozvoje města bez ohledu na to, jestli olympiádu nakonec Praha hostit bude nebo ne. Ty klíčové otázky, před kterými teď stojíme i ve světle relativně příznivých čísel, která ukazují, že pokud stát myslí vážně výstavbu železničních koridorů a transformaci železničního uzlu v Praze, pokud se myslí vážně rozvoj letiště, pokud se myslí vážně výstavba dálniční sítě v časovém horizontu 2016 – 2020, tak infrastruktura by neměla dělat vážné problémy, problémy v té položce má dáti, aby se olympiáda mohla organizovat. My stojíme teď před otázkou, na kterou musíme nalézt odpověď, jestli deficit rekreačních sportovišť, tréninkových sportovišť v Praze je prioritou, kterou chceme odstraňovat, a jestli ano, tak jestli ta olympiáda vlastně není vítanou příležitostí takový problém řešit rychleji třeba, než by nastavovaly běžné priority města. Stejnou otázku nám klade ta studie, my na ni budeme muset najít odpověď, a proto mluvím v otaznících. Myslíme si, že chceme konzervovat ubytování studentů v Praze ve Strahovských kolejích a roztroušeně po Praze dalších dvacet let, nebo víme, že ten stav již nevyhovuje, že je dožilý, že chceme rozvoj vysokého školství v Praze a že bez zázemí v podobě moderních kolejí to nejde a jestli náhodou není impuls olympiády oním správným krokem, jak si říct – bude nový prostor pro vysokoškolský areál a bude moci opustit Strahov a ten develop pražský využít k rozumnějšímu využití takovéto špičkové adresy, která je navíc ještě dopravně špatně přístupná pro studenty.  Musíme si položit otázku, jestli chceme rozvoj nájemního bydlení, který bude investovat soukromý sektor, jestli náhodou budování olympijské vesničky není takovým nástrojem jak takový krok udělat. Musíme si položit otázku, jestli chceme udržet lidi v centru města, aby tady bydleli, aby tady žili, aby nám nevytvářeli tlak na výstavbu supurbálních celků za hranicemi Prahy, které zatěžují nás i Středočeský kraj přidanými náklady na transport ať lidí nebo médií, jestli vlastně nám nechybí v centru města volnočasové aktivity, nabídka volnočasových aktivit, ke kterým sport patří, a jestli náhodou ta myšlenka olympiády není tím správným podnětem, abychom je, prostě ty úvahy, zrychlili a jako prioritu předsadili – já nemluvím o ničem jiném než o prosté věci, jako je bazén, který v centru města chybí. Ten podolský, ten už je tedy opravdu dědečkem, a jiný záložní prostor vlastně pro volný čas lidí nemáme. A to jsou všechno otázky, které z té marketingové studie vyplývají, a pokud si řekneme ano, to jsou priority města, my vlastně tímto směrem město dalších dvacet let rozvíjet chceme, tak pak je pro nás olympiáda pouze výzvou, jestli to chceme o pět let – o šest let zkrátit, je to potom velkou výzvou k tomu, jestli náhodou ta myšlenka olympiády, pokud vznikne fandovství v Praze, pokud vznikne fandovství v ostatních regionech – a ono se ukazuje, že pro tento způsob uvažování je ostatním regionům vlastní a už se ozývají, že by rádi u toho byli – ať Ústí, sever – Liberec, nebo jižní Čechy, tak pokud vznikne vlastně poptávka po tom chtění, pokud lidé řeknou ano, hostit nejšpičkovější a nejrozsáhlejší akci, jaká může být v Praze, v České republice, to chceme, tak za tím může jít velký prospěch, který teď v těch studiích je pojmenován jako náklady vyvolané jenom olympiádou, ale já si osobně myslím, že před námi další měsíc – dva měsíce stojí mnohem složitější otázka, jestli tyto náklady vlastně do Prahy nechceme, jestli je olympiáda nevyvolává ve prospěch města, protože když si pak všimnete ještě, důležité je číslo nákladů, které nesplatí příjmy, to jsou náklady bezprostředně spotřebované na vlastní olympiádu a které jsou kryté hned tržbami, jsou to náklady na provizorní sportoviště, které opravdu se pak musí odstranit. To je něco navíc, co město potřebuje jen krátkodobě po dobu konání olympiády. To je pak otázka finančního rizika, to z té analýzy dobře vyplývá. Co mi ještě chybí, a to já budu naléhat na zohlednění, přivádí mě k tomu jednoduchý drobný příklad: my ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj jsme udělali analýzu, co přináší každoročně těch několik desítek špičkových kongresových akcí, které by bez Kongresového centra v Praze být nemohly. Ukazuje se, že roční výnos státu z daní, které by jinak nebyly, jenom z kongresové turistiky, která projde Kongresovým centrem v Praze, je 500 miliónů ročně. Já si myslím, že očekávání olympiády v Praze, její pořádání a dozvuky toho, že tady byla, přinesou státu obrovský příjem na daních, který prostě pramení jednoduše z toho, že sem přijede obrovská klientela, která je zvyklá jinak utrácet, než ta standardní a průměrná. A toto je ještě další krok, který v těch velkých číslech, v těch velkých úvahách budeme muset udělat, měli bychom státu říct, že není mecenášem, když bude chtít finančně Praze s olympiádou pomáhat a bude muset, jestli to chceme zvládnout, ale že vlastně investuje do svých mnohem lepších daňových výnosů, které jsou jeho přínosem, ne přínosem hlavního města Prahy, a konec konců po předvčerejšku v parlamentě si můžeme říct, že to je profit v prvé řadě jiných lokalit než Prahy samotné. Ty daňové příjmy opravdu nejsou rozdělovány spravedlivě, aspoň v tuto chvíli ne, pro Prahu. Ale to už jsme u jiné kapitoly. Já jsem jenom si tady dovolil takovéto stručné expozé čtenáře té zprávy nad půlnoční lampičkou – a koneckonců si myslím, že z té prezentace, kterou tady zpracovatelé té analýzy za chvíli předvedou, si budete moci udělat vlastní názor a když tak řekněme mé průvodní slovo je jenom určitou pomůckou, jak vnímat ta čísla a ty údaje, které za chvilku uvidíte.

Ing. Světlana Kubíková

Já děkuji panu náměstkovi. Přichází čas, abych se představila také, moje jméno je Světlana Kubíková, jsem ředitelkou Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Jak jste slyšeli, byl to tým, který měl za úkol zpracovat první z těch důležitých podkladů, a to územní analýzu. Já bych jen velmi krátce, neboť tuším, že jste už napjati a očekáváte prezentaci zpracovatelského kolektivu, možná vypíchla to, co mí předřečníci již také řekli. A to je velmi zodpovědný přístup hlavního města Prahy k sledování myšlenky nebo záměru “Praha olympijská”, který víc než přes rok a půl se prolíná přes rozhodnutí rady a zastupitelstva a postupným ukládáním úkolů, z nichž my jsme splnili ten jeden – územní analýzu, a jsme u výstupu toho druhého pilíře – ekonomické a marketingové analýzy. Ta byla zadána formou veřejné obchodní soutěže a začátkem července podepsána smlouva s vítězem, firmou PricewaterhouseCoopers a já jsem ráda, že mohu představit pana doktora inženýra Miroslava Singera, ředitele odboru podnikových služeb PricewaterhouseCoopers  a velmi platného člena zpracovatelského kolektivu pana inženýra Karla Koláře. Přichází čas, aby vás pánové seznámili s výstupy nebo s prvními výstupy ekonomické a marketingové studie.

Dr. Ing. Miroslav Singer, ředitel odboru podnikových služeb PricewaterhouseCoopers

Děkuji za slovo. Já bych chtěl zahájit poděkováním zadavateli za možnost zúčastnit se jedné z nejzajímavějších prací, kterou jsem měl možnost dělat a dovolím si přejít k věci. My bychom promluvili jenom o některých aspektech té studie, která sama o sobě je podstatně samozřejmě rozsáhlejší, než tato prezentace, ale o těch, které považujeme za základní pro pochopení jak našeho přístupu, tak ekonomických souvislostí pořádání olympiády v Praze. Promluvili bychom o základním konceptu, tak jak byl již vyvinut de facto u forem rozvoje, který jsme měli pouze do určité míry možnost pozměnit, promluvili bychom o financích, což je nepochybně základní částí naší práce, promluvili bychom také o tom širším makroekonomickém pohledu, který pro nás, pod naším vedením, ve spolupráci s námi zpracovával Národohospodářský ústav Akademie věd České republiky pod vedením svého ředitele Lubomíra Lízala, a promluvil bych o některých aspektech organizace a časování. Na závěr bych si dovolil shrnout přínosy jak pro Prahu tak pro Českou republiku, tak jak je vnímáme v tuto chvíli.
Úvodem si ale dovolím zdůraznit, že olympiáda je bezprecedentní událost mezi velkými sportovními událostmi.  Tady ten graf znázorňuje na mnoha osách, jak veliká olympiáda je. A podíváte-li se ve směru hodinových ručiček od počtu sportovců, přes vstupenky, příjmy od sponzorů – olympiáda traumaticky převyšuje svým rozměrem jakoukoliv jinou světovou sportovní událost. Ty dvě druhé největší, byť v porovnání právě s olympiádou se mohou zdát velmi malé, je mistrovství světa ve fotbale, případně zimní olympijské hry. Pokud někoho z vás zarazí, že se zdá, že nejsou příjmy z televizních práv a licencí u mistrovství světa ve fotbale, tak je tomu z hlediska hostitelského města skutečně tak. Na rozdíl od olympijských her, kde hostitelské město získává velké prostředky, u mistrovství světa ve fotbale se vlastně si všechno nechávají pro sebe fotbalové svazy. Takže toto je nejvýznamnější, traumaticky nejvýznamnější sportovní událost, jakou lze pořádat, jakou lze hostit. A protože ten rozměr té události znamená, že v poslední době primárně tu událost hostí velké světové metropole, je evidentní, že Praha se musí zamyslet nad svými výhodami i nevýhodami a pokusit se nabídnout poněkud jiný koncept, který využije nikoli faktu, že je to osmimilionová metropole, ale právě naopak chtít se pokusit maximálně zúročit to, že je to město krásné, že je ideální z hlediska polohy a dostupnosti a má dostatečně vysoký objem turistiky, aby se mohla v některých směrech rovnat těm metropolím. Jenom pro informaci: v Praze se přes letní měsíce každý letní měsíc ubytovává řádově 380 – 390 tisíc lidí, je tam přes půl milionu návštěvníků. To je samozřejmě číslo srovnatelné s velkými metropolemi. Využije toho, že je ideálně dostupné dopravně – přes všechny naše námitky vůči dálnicím, prostě to je po dlouhé době první – bylo by prvním městem, které je uprostřed regionu, kde žije 200 milionů lidí. Z toho hlediska ty předchozí olympiády byly prostě vždycky dostupné primárně letecky. Malé vzdálenosti v rámci města a kvalitu a hloubku svého územního plánování, což je opět fakt, který je pravdivý, v porovnání s velkými světovými metropolemi. Praha plánuje poměrně do hloubky a poměrně dlouhodobě v porovnání s mnoha jinými městy. A využije i možností rozvojových ploch. Na druhou stranu Praha má jasné nevýhody, které se promítají do ekonomického hlediska. Má méně sportovišť, to je vám všem asi známo, má i menší množství vrcholných akcí. To je věc, která může podstatně limitovat její možnosti lobovat za to, aby získala  olympijské hry. Možnosti ubytování nemusí být dostatečné, je nutné prostě získat dodatečné ubytovací kapacity – k tomu se za chvíli dostanu – a ty kapacity musí být životaschopné. Některá města, která teď kandidovala, se nedostala do užšího výběru primárně proto, že sice nabídla výstavbu kapacit, ale kapacit, u kterých Mezinárodní olympijský výbor pochyboval o jejich využitelnosti.  A samozřejmě pro Českou republiku jsou ještě potřebné infrastrukturní investice, které nesouvisí s olympiádou jako takovou, ale které prostě potřeba jsou a je nutné při úvahách o možnostech ufinancovat olympijské hry, investovat do olympijských her, zohlednit i toto.
Pokud jde o další významný rys: olympiáda do značné míry ladí podle našeho názoru záměrům Prahy. Ladí jí výstavbou rezidenčního bydlení, především potřebou kolejí a s nimi spojenou výstavbou univerzitního areálu. V tuto chvíli podle některých odhadů v Praze chybí 45 tisíc míst na kolejích do nějakého civilizovaného dojíždějícího stavu. Možná, že to je ten způsob, jakým se dá krátkodobě získat využívaná životaschopná ubytovací kapacita. Pociťuje nedostatek sportovišť. Mladší rodiny, pokud mohou, se často stěhují mimo město. Primárně z důvodů jaké možnosti město – ne samozřejmě primárně, ale mimo jiné z důvodů sportovního vyžití. Možnosti prostě někde si zajezdit na kole, někde se hýbat. V oblasti všeobecné infrastruktury samozřejmě Praha potřebuje dobudování dopravní infrastruktury. Já se k tomu dostanu, ale de facto dlouhodobé plány Prahy a České republiky mimořádně ladí potřebám olympiády.  V dlouhodobém plánu rozvoje města jsou projekty, které jsou pro olympiádu potřebné už teď. To znamená, že není třeba je rozvíjet čistě pro olympiádu, není třeba vytvářet pro olympiádu metro nebo železnici nebo něco dalšího. Pokud jde o rozvoj olympijských míst Letňany, Maniny, kde Praha předpokládá  výstavbu aquacentra, špičkový fotbalový stadion – to jsou všechno věci, ke kterým se město už přihlásilo dávno před myšlenkou olympiády. A z hlediska té dopravy, Česká republika je zavázána některé ty dopravní stavby činit. My jsme říkali, že jsme přebrali tu hlavní alternativu, kterou připravil Útvar rozvoje hlavního města a ty hlavní principy, které jsme sledovali při vytvoření nějaké pevnější mapy rozmístění, nebo potenciální mapy rozmístění jsou tyto: vytvoření hlavního centra v Letňanech, kde  haly výstaviště, plánované haly výstaviště vlastně umožňují do nich dostat sporty, které by v jiném případě vyžadovaly vlastní kapacity, které by nebyly využitelné po olympijských hrách, s tím souvisí i návrh mít tam mediální a vesnici právě pro snadné řešení dopravní dostupnosti, volné plochy v okolí. Pokud možno umístit olympijskou vesnici blízko historickému centru tak, aby se dal zohlednit fakt, za prvé že Praha je město krásné, za druhé malé. Není problém, když bude vesnice u centra dopravovat sportovce, protože to centrum je od Letňan vzdálené 4 km. Na rozdíl od těch velkých megapolí, kde podobný přístup by prostě vedl k tomu, že olympijský klastr by byl patnáct, dvacet, pětadvacet kilometrů od centra. V Praze tomu tak prostě není. Rozmístění sportovišť i po Praze je umožňěné rozumnými vzdálenostmi tak, aby z nich mohl být vizuální pohled na Prahu. Velmi jednoduše řečeno v okamžiku, kdy ta kamera švenkuje, aby mohla švenkovat po pražské architektuře, po tom městě. Aby se maximálně využila ta podvědomá reklama, kterou tím Praha pro turistiku získá. Z toho plynou ty Štvanice, Ploteny, Sazka Aréna, Maniny, Letná, kde – já se k tomu ještě dostanu. Umístění dalších plošně náročných sportů v blízkosti Prahy, ve Středočeském kraji, a pokud – my jsme dostávali často i během studie otázku především na jachting. My máme dopis od Mezinárodní jachtařské federace, která konstatuje, že Lipno rozměrově například odpovídá místu, kde se jel jachting v rámci olympiády v Sydney, a že je použitelné. Takto vypadá to, jak jsme zakotvili ta sportoviště. Podotýkám – to není zakotvení tesané do kamene, to je mapa, jejímž cílem bylo fixovat si nějaké zakotvení sportovišť, ověřit možnosti dopravovat mezi nimi sportovce a ověřit na něm ty kalkulace. Protože v opačném případě, kdy jsme stále pracovali s variantami, tak my jsme získali matice mnoha variant rozmístění sportovišť, z nichž ke každé jsme kalkulovali mírně odlišné náklady, což by vedlo k totálnímu zmatení všech, kteří by tu studii četli, když to řeknu velmi jednoduše. Čili my jsme si řekli, že si odsouhlasíme nějaké zafixování, zafixování, které je reálné, řekneme si, co by se stalo, kdyby se některé věci měnily nákladově. Ale v principu budeme počítat jednu variantu pro dvě období. Vidíte, že to centrum je v Letňanech. Vidíte samozřejmě využití Libně nebo de facto SazkaArény, vidíte tam plavecké centrum na Maninách, lukostřelbu, na Štvanici tenis. My jedno z potenciálních možných území, kde by se dala umístit olympijská vesnička, jsou například Bubny. V Holešovicích by samozřejmě mohly být ještě některé další sporty, na Letné plážový volejbal, primárně pro tu vizuální atraktivnost toho, co by bylo v pozadí těch otevřených kurtů , a na Strahově některé vlastně plošně náročnější sporty, které se dají dělat v rámci dočasných sportovišť. Naopak ven z města by šly samozřejmě část  fotbalu, jachting, veslování- do Račic, jachting na Lipno, jezdectví a moderní pětiboj v rámci Středočeského kraje, střelba taktéž.
Teď se dostanu k té stránce finanční. Základní věcí je uvědomit si, že ty olympijské náklady, když se podíváte na tu modrou čáru. Ta modrá čára znázorňuje nějaký rozvoj města bez pořádání olympijských her. Ta zelená znázorňuje v rámci pořádání olympijských her. A ty náklady olympiády jsou dva druhy. Jednak je to ten rozdíl, znázorněný písmenem y – Nevím, do jaké míry to je viditelné, já bych pro jistotu pro ty vzadu ukázal. Toto je vlastně olympijský náklad. To je navýšení nákladů na infrastrukturu. Pak je možné, že třeba některé věci i z běžné infrastruktury, plánované infrastruktury, urychlit. To s sebou nese náklady čistě toho urychlení. Finanční náklady nutnosti profinancovat rychlejší výstavbu. To je ten náklad x. Součet těchto dvou nákladů je de facto nákladem olympiády. Sečtete-li náklady v Aténách, čtete čísla, která vycházejí ze směsice výstavby plánované infrastruktury a nákladů. Spojení na letiště v Aténách není primárním nákladem olympiády, ale je nutností pro to město. Otázka je, do jaké míry je nutné v tom rozsahu, jaké tam bylo postaveno – ale to už je ta subtilnější otázka.
Jinak z hlediska toho technického ověření by všechna čísla, která uvidíte, jsou dnešní ceny. Zahrnují náklady výstavby, zahrnují přípravu projektů, vše je počítáno ve vyšší než průměrné kvalitě standardů. Ve všech místech jsme prováděli ověření, jestli se tam jednoduše řečeno všechno vejde a jestli to všechno je dopravně dostupné, to znamená jestli tam není potřeba nějaké dodatečné dopravní infrastruktury, jak pro sportovce, tak pro diváky. Nepředpokládali jsme naopak žádné komplikace typu šturmování v posledním půl roku a s tím spojených více nákladů. Čili že předpokládali jsme solidní, slušně plánovaný projektový proces. Tak a nyní se dostáváme do kategorie nákladů. Takže na stadiony – jsou to náklady vyvolané olympijskými hrami, jsou to ty přímé náklady olympijských her. Na  stadiony 21,7 miliardy v Praze, jsou to ty plavecké, aquacentrum, fotbalový stadion, z těch největších kousků abych jmenoval. Na stadiony mimo Prahu řádově 4 miliardy, na rozvoj tréninkových ploch, které jsou nutné, asi 4,9 miliard a rozvoj výstaviště v Letňanech – proti některým z těch nákladů jsou samozřejmě příjmy, které za chvíli zmíním. Asi 14 miliard. Pokud jde o mimosportovní areály, obě vesnice dohromady asi 31, příprava nabídky půl miliardy, ostatní provozní výdaje olympijských her – to jsou platy, výdaje na jídlo, na dopravu sportovců, kterou dneska musí olympiáda zajišťovat, tvoří asi 15 miliard, výdaje na paralympiádu, která je dneska nezbytnou součástí, chce-li se některé město ucházet o olympiádu, musí současně pořádat i paralympiádu, to je asi miliarda, tedy na krytí schodku paralympiády, protože paralympiáda má vlastní příjmy. Na bezpečnost to je 21 miliard. To číslo je podstatně nižší než znáte z Atén. Je to číslo, které podle našeho názoru odpovídá, je to číslo brané i penšmarkem ze srovnatelných, nyní probíhajících sportovních událostí, a je to číslo, které je podle našeho názoru spíše na horní hranici skutečně nutných výdajů. Ty výdaje na Atény byly prostě vytvářeny v době, kdy měly naprostou prioritu, kdy si nikdo netroufl proti výdajům na bezpečnost cokoli říkat. A to se odrazilo na jejich výši.
Pokud jde o infrastrukturní náklady – bavíme se o nákladech daných na komunikační technologie, vlastně v rámci mediálního a vysílacího centra. Všimněte si velmi nízkého výdaje na dopravu v rámci Prahy. Je to skutečně docela nepatrné, nepatrná čísla i v rámci toho, co Praha investuje do své dopravy každoročně. Za pozornost stojí také nulový náklad na letiště. Letiště prostě svými plány rozvoje odpovídá potřebám a podle všeho by nemělo žádný problém sloužit olympiádě. To je ohromný rozdíl zvláště proti Aténám. Železnice v rámci Prahy, to jsou minimální zase, relativně minimální položky na vytvoření dalšího systému vnitro – nebo zkvalitnění toho systému vnitro městské železnice. A ty ostatní jsou mimořádné nízké. Počítáme tam i s DPH, protože netroufáme si předpokládat, že stát by tady se chtěl vzdát daně z přidané hodnoty na těch stavbách. Tím vzniká položka pro rok 2020 132 miliard dohromady. Hlavní rozdíl mezi roky 2020 a 2016 je v tom, že navzdory tomu, že všechny plány říkají, že dálnice D3 do jižních Čech by měla být hotová i ke konání olympiády v roce 2016, my otevřeně říkáme, že už v tom rozpočtu v tuto chvíli ani v jeho výhledech na ni nevidíme ty finanční prostředky a domníváme se, že by musela být urychlena. A to urychlení, to jsou ty 3,2 miliardy, to je de facto nějaké urychlené, dluhové profinancování tak, aby do roku 2016 ta dálnice byla. Pak by ta čísla vyšla o 3 miliardy výš. Pokud jde o zdroje. Je důležité uvědomit si, že olympiáda do města a do České republiky přitáhne jenom na příjmech z olympijského výboru, z mediálních práv, z televize atd. 40 miliard. To jsou peníze, které by se do země nikdy nedostaly, kdyby olympiády nebylo. Normálně protečou hospodářstvím, vytvoří produkt. Výnosy z – to už jsem o tom mluvil, to jsou výstaviště, koleje, bytové projekty, prostě všechny projekty,které mají jednoznačnou hodnotu, jsme nějakým způsobem ocenili, vidíme tam dalších 25 miliard, a ten zbytek je v zásadě deficitem olympijských her. Všimněte si, že obě dvě ty první položky jsou vlastně soukromé zdroje a ty kryjí zhruba polovinu nákladů na olympijské hry. Na tom grafu je to taktová ta šikmá horní půlka toho barevného grafu napravo. Pokud jde o ta velká čísla, o to, jak by se ta olympiáda vyplatila nebo nevyplatila ekonomice. Hlavním důvodem, proč každá olympiáda má nějakou dotaci, dokonce i ty, o kterých jste slyšeli, že se samofinancovaly, měly nějaké ty pomoci – a důvodem, proč o ně soutěží stále více a více lidí, ,je  - velmi jednoduše řečeno těch 40 miliard + další příjmy z turistiky, které vlastně přitahují do těch ekonomik, ty tam protékají a vytvářejí prostředky jak na splacení toho deficitu, tak ještě něco navíc. I z hlediska té makroekonomické analýzy, kterou jak říkám dělal Národohospodářský ústav na modelu české ekonomiky, došel k závěru, že i po splacení nákladů, čili kdyby těch 66,5 miliardy bylo bráno dluhově a pak financováno pokrytím z daní, tak i po splacení celého toho deficitu by česká ekonomika získala navíc 25 miliard, a ty vznikají právě průtokem těch dalších peněz, ať už těch 40 miliard či dalších 8 miliard, přitažených na turistiku a některých dalších příjmů, které se v české ekonomice zhodnotí,jako se zhodnocují peníze v každé ekonomice. Kdybychom se dívali na těch 66,5 miliardy jako na investici do nějakého projektu pro českou ekonomiku, tak se dá mluvit o tom, že poměr těch nákladů a výnosů takového projektu jsou zhruba 3 : 4. Čísla jsou velmi citlivá na bezpečnost. Pakliže se bezpečnostní situace ve světě začne uklidňovat, a ty výdaje na bezpečnost by klesly o 10 miliard, což je taková běžná částka, do Atén, řádově 10 miliard korun na bezpečnost, tak ty přínosy by byly asi 2 : 3. Celé by se to ještě dramaticky zatraktivnilo.  To je ten hlavní stupeň senzitivity, který tam je.  Další ekonomický přínos – jenom bych chtěl říci daňové příjmy státu prostě čistě z průtoku těch peněz tvoří 16 miliard, osm miliard zhruba na dani z přidané hodnoty, osm miliard na dani z příjmu. Obrat v ekonomice pro všechny ekonomické subjekty stoupne asi o 50 miliard. 44 tisíc pracovních míst bude vytvořeno. Musím říct, že ty modely neindikovaly žádný růst inflace nad rámec růstu inflace v celé ekonomice, což mimochodem je závěr přijatelný pro většinu olympiád. Dovolím si také říct, že tato čísla odpovídají většině podobných studií pro vyspělá města nebo jsou konzervativnější. Jinými slovy některá města mají ty výnosy spočítané ještě daleko výš.
Pokud jde o časování, dovolím si upozornit na dvě základní data: červenec 2007, červenec 2011. Do té doby je nutné vyjádřit zájem o pořádání. To jsou ta data, ve kterých už je třeba de facto vyjádřit zájem a začít se ucházet, mít připravené podklady při vyplnění všeho, co je k vyplnění potřeba.
Pokud jde o organizační stránku věci, ty soukromé olympiády dneska nejsou za prvé populární s olympijským výborem, za druhé Česká republika i Praha je malá ekonomika jako taková. Nemá podle našeho názoru cenu, aby usilovala o nějaký soukromý model. Ten model musí být veřejný se soukromým podílem. Čili že mix veřejného a soukromého sektoru, jinak ta nabídka nebude důvěryhodná. Dovolím si ještě jednou shrnout ty přínosy pro Prahu – infrastruktura a ubytovací zařízení nad rámec běžného rozvoje v hodnotě 31 miliard, sportoviště v hodnotě 21 miliard, výstaviště v hodnotě 11 miliard, přínosy z turistiky na úrovni řádově 8 miliard, vynaložené náklady na PR, které jsou samozřejmě řádově mnohem nižší, vytvářejí typicky citovanost v médiích na úrovni inzerce, která stojí dva až třikrát tolik, naopak náklady domníváme se, že ten podíl ufinancovatelný v rámci Prahy by byl někde na úrovni 20 miliard. Během nejbližších šestnácti let. Nebo dvanácti let, samozřejmě. Jsou tam ohromné nekvantifikovatelné přínosy, ať už priorita infrastruktury, nebo právě ta sportoviště, ale především zatraktivnění Prahy jako města, které se vlastně zařadí do skupiny těch měst, která dají najevo, že jejich manažerské a organizační schopnosti jsou takové, že začnou v míře ještě mnohem vyšší přitahovat ty nejlepší zaměstnavatele, nejlepší firmy, nejlepší investice na světě. Praha by se z tohoto hlediska zcela nepochybně stala jasným vůdcem regionů – a když říkám regionů, tak tím myslím celý region, včetně Rakouska. Z hlediska České republiky 40 miliard peněz by proteklo ekonomikou jenom z organizačního výboru, celkový pozitivní makroekonomický dopad i po úhradě všech závazků na financování deficitu 25 miliard, celkový obrat zvýšen o 50 miliard, daňové dopady 16 miliard plus podíl na deficitu v řádu 37 miliard. Opět zařazení se do skupiny těch zemí, které mají tu ambici a umí ji realizovat. Dovolíme si říci to je určitě jenom na úrovni té měkké nesmírné zpopularizování sportu v té době, kdy celá ta zdravotní složka začíná nákladově trpět tím co přišlo. Koneckonců já jsem toho myslím živoucím důkazem. Tím si dovolím se s vámi rozloučit a těším se na vaše dotazy. Děkuji.

Ing. Světlana Kubíková

Já se domnívám, že jste slyšeli neuvěřitelně zajímavou esenci informací a čísel a abyste ji mohli chvíli zažít, tak ještě poprosím o krátké prohlášení nebo vyjádření pana náměstka Bürgermeistera i pana náměstka Hulinského.

Ing. Jan Bürgermeister

Já bych se ještě vrátil k těm číslům. Ono se ukazuje, že v časovém horizontu deseti let, které by znamenaly přípravu olympiády řekněme v roce 2020, od jasného rozhodnutí, že o to usilování stojíme, s nějakým zvedáním tempa, protože samozřejmě hlavní běh událostí se může rozeběhnout až když je ta šance reálná nebo prostě faktická, znamená řekněme pro Prahu dvě miliardy ročních investic do nějakých cílů, které řekněme teď nesdílí. A já si myslím, že podstatnou otázku, co si teď každý musí položit, je: chceme v Praze veletržní areál, abychom nemuseli jezdit do Brna na zajímavé výstavy? Chceme mít kapacitní fotbalový stadion? Chceme mít víc sportovišť? Vyhovuje nám představa řekněme moderního vysokoškolského areálu? Vyhovuje nám představa, že Praha bude mít sportoviště, která nutně přilákají světové soutěže ať před nebo po olympiádě – střelectví, volejbal, basketbal – nic z toho teď Praha nemůže hostit a zájem by jinak byl a sportovní svazy by určitě uměly o tom podat dlouhou zprávu. Čili my teď  - moje osobní a myslím si vedení města uvažování se přesně bude teď opírat o jednoduchou úvahu, jestli takovýto rozvoj Prahy, který nesouvisí jenom s jednorázovou akcí olympiády, ale souvisí s tím, že po olympiádě už Praha nemusí být takovým městem, jako je dosud a může být městem o kvalitativní řád vyšším, jestli takový vývoj chceme, zvláště když se ukazuje, že je ufinancovatelný a z hlediska dlouhodobých běhů čísel velmi pravděpodobně pro město a pro stát víc než návratný. Já si myslím, že my přesně teď jsme v té fázi úvah, kdy si musíme položit základní otázku – a že si tak trochu uvědomujeme sami sebe, v jakém prostředí se Praha v moderním světě ocitá. Sami si musíme položit otázku, jestli ty cíle chceme nebo nechceme dosáhnout. Olympiáda je k tomu ideální nástroj. Samo usilování je pro město určitě spousta reklamy a P.R. stránky věci, jak se teď říká v češtině, kterou potřebujeme. A zde řeknu už jenom poslední úvahu, která zatím všude je – nesmíme promarnit jedinou příležitost, kde posilujeme pozici Prahy v evropských městech, protože jsme v Evropské unii, je zcela jisté, že soutěž států a národů bude nahrazovat soutěž měst, těch velkých, těch silných, která svým způsobem své regiony reprezentují a tady nesmíme selhat. Já si myslím, že naším konkurentem není Brno ani Ostrava, naším konkurentem je Vídeň, Frankfurt, Mnichov atd. Není lepší hřiště podle mě, než si ověřit své vlastní schopnosti než ověřování té olympijské ambice, a to je teď nejbližší úkol na další půlrok před námi. Tady chybu udělat nesmíme a vy nám můžete pomoct, pokud by se vám jako Pražákům líbilo, jednotlivě každému z vás, tak nám pomoct vytvořit atmosféru otevřené diskuse, otevřené možnosti se vyjádřit, jestli se nám – Pražákům taková myšlenka líbí nebo ne.To je klíč k tomu, aby to snažení mohlo nebo nemohlo být úspěšné. Toto prosté přesvědčení, že něco takového chceme. Druhá otázka hned za tím je, jestli to není fanfarónství, jestli to není nereálné, jestli to nezatíží nás tak, že bychom jiných cílů, potřebnějších, nemohli dosáhnout. O tom ta analýza hovoří – samozřejmě to vychází z očekávaného rovnoměrného vývoje státu, naší ekonomiky, prosperity města. Nic jiného si nepředstavujeme, když měříme své ambice, než z určitého kontinuálního vývoje, žádný zázrak nemůžeme očekávat. Takže to jsou klíčové otázky, před kterými teď stojíme, tu analýzu opravdu nevidíme déle než vy v podstatě, a pokud nám pomůžete v té diskusi otevřeným způsobem a určitým zaujetím pro věc, tak si myslím, že dnešek byl nesmírně důležitým dnem.

JUDr. Petr Hulinský

Jestli bych i já mohl před vašimi dotazy shrnout několik základních faktů. Několik základních faktů vidím ve dvou rovinách. První rovina je ta rovina, jestli vůbec ten dům chceme stavět. To znamená to, co jsme si řekli: potřebujeme územní analýzu, potřebujeme ekonomickou analýzu, potřebujeme marketingovou analýzu. V této chvíli víme, že územní analýza – jak by řekl pan náměstek Bürgermeister, který má územní záležitosti, územní rozvoj na starosti, říká, že by to snad i šlo. Ekonomická analýza říká, že by to také mohlo jít. Před námi je tedy třetí krok, marketingová analýza – a poté můžeme naprosto zodpovědně a seriózně diskutovat, jestli vůbec chceme jít do závěru o debatě, zda má město Praha ucházet se o kandidaturu letních olympijských her. Co ta seriózní diskuse pro nás znamená? Pro nás znamená pět základních pilířů, na kterých tuto debatu můžeme postavit. Ten první pilíř je hlavní město Praha. Otázky jsou dvě: máme Útvar rozvoje města, který je ochoten a schopen  tomu napomoci? A máme – otázka druhá – dostatek členů rady, kteří jsou fandové do sportu a kteří si tuto záležitost umí představit, přestože kdekdo bude zpočátku brát za blázny, než zjistí, že můžeme být úspěšní? Na tuto otázku já už teď odpovídám ano, máme velmi kvalitní Útvar rozvoje města, který předkládá velmi kvalitní studie, na kterých se můžeme velmi kompetentně rozhodnout. Na druhou otázku – máme dostatek členů rady schopných strhnout ostatní zastupitele, dokázat, že Praha a sport patří k sobě? Odpovídám ano. Máme to štěstí, že máme primátora, který sportu velmi fandí, který je aktivním sportovcem a myslím si, že v radě se najde řada  dalších takových. To znamená pilíř číslo jedna, Praha, to bychom mohli umět. Pilíř číslo dvě – olympijský výbor. Kdo jiný by měl o to usilovat, než olympijský výbor? Vůbec nepochybuji o tom, že olympijský výbor bude na straně olympiády. Takže ten bychom také měli umět. Pilíř číslo tři – média. A to jste, vážení přátelé, vy. Určitě bez vaší pomoci se neobejdeme a já na to odpověď neznám, zdali vy jste pro olympiádu nebo nejste, ale toto se dozvíme během nějakého času. Pilíř číslo čtyři – občané. Samozřejmě, bez toho, aniž by to chtěli oni, to nejde. Podívejme se na Atény! Na začátku v Aténách bylo 20 % Atéňanů, kteří vůbec říkali – olympiáda v Aténách, to by byla skvělá myšlenka. Nicméně, když probíhaly olympijské hry, bylo to 96 % Atéňanů, kteří viděli tu infrastrukturu, kteří viděli ten rozvoj města, kteří najednou měli možnost kulturního, společenského, sportovního vyžití, 96 %! Ale tam je společná cesta prvních třech pilířů: vás – médií, nás – Prahy a olympijského výboru. A poslední pilíř, bez kterého to nejde, ale říkám, až poslední, je stát. Samozřejmě, že bez pomoci státu a bez toho, aniž by i stát, protože přece jenom Česká republika není – není Praha takové město, které by mohlo konkurovat například Pekingu, co se týká velikosti, počtem obyvatel – a pakliže chceme takové město, které určitě co do kulturní hodnoty patří k nejvýznamnějším v Evropě, ale co do velikosti určitě ne, tak bez státu se rozhodně neobejdeme. A to je těch pět základních pilířů, a řekl bych, že pakliže chceme uspět v kandidatuře na olympijské hry, tak v tom případě jsme všichni na jedné lodi.

Ing. Světlana Kubíková

Přichází čas na vaše dotazy. Jenom já bych taky do toho ráda několik krátkých vět. A sice myšlenka Prahy olympijské je nádherná. A všechny kroky, které k ní děláme, děláme v přesvědčení, že děláme dobře pro Prahu, ale i pro republiku. Je to záležitost celonárodní a celostátní. Ale o druhé věci bych vás chtěla ubezpečit. Tyhle kroky, které jsme udělali, nejsou jednoúčelové a nejsou zbytečné. Využitelnost územní analýzy i ekonomické a marketingové analýzy je v tom, že přináší nějak inventuru. Inventuru do území, inventuru do potřeb, do financování, do investičních záměrů hlavního města Prahy – a i z nich lze odvodit nějaké vodítko pro řízení dalšího rozvoje území. Takže to je jeden z velmi důležitých momentů sledovat tu myšlenku, ale využívat i krok za krokem práce, které jsme odvedli. A jak už páni náměstci poukázali na to, po důkladném probrání výsledků analýzy, přijdou úkoly další, které na ně naváží a kterými budeme, ať už Útvar rozvoje města či další orgány hlavního města Prahy zaúkolovány tak, aby opravdu byl vytvořen onen zodpovědný komplexní podklad pro rozhodovací proces těch, kteří za to budou odpovědni, a to je samospráva města.
Teď bych vás poprosila – přišel čas na vaše dotazy.

Jana Šprunková, Blesk

Já bych se chtěla zeptat, jak se chcete ptát občanů, nebo zjistit názor občanů na konání olympiády tady. Pak jaký je názor, jestli už máte předběžný názor současné vlády. A pak jako si myslím, že jsou to stejně trošičku takový – že je to trošičku sci-fi celý. Protože Praha vlastně nemá ani na to postavit novou čistírnu, bude tady plácat tu starou do nějaký podoby a horko-těžko bude shánět deset miliard. Neumím si představit, že prostě během čtrnácti let nebo kolika se to zlepší. A pak když nebudou takoví radní, kteří horují tolik pro sport, myslíte si, že tahle myšlenka nezapadne, že to není vlastně jenom taková trošičku hra mediální celý? A ještě by mě zajímala jedna věc, kolik stojí všechny ty analýzy, které se teď zpracovávají, kolik to město stálo a ještě bude stát, ty studie.

Ing. Jan Bürgermeister

Já na tohle hrozně rád odpovím. Paní Šprunková, vy jste vymezila přesně tu jednu polohu, jeden mantinel, skoro bych přesně řekl.  Legitimního názoru – jděte s tím do háje, protože nemáte ani na čističku novou. Na tu čističku máme a musíme mít, dobře to víte, jako musíme mít na dobudování okruhu vnitřního, městského, jako stát musí mít na vybudování dálničního obchvatu Prahy. Protože jestli v tohle úsilí rezignujeme, tak naše děti budou žít v jakémsi zapomenutém provinčním městě, v zaprášeném, jménem Praha. Nikdo nebude vědět, jestli je to ta Praha v Americe nebo ta Praha v Evropě. My opravdu uspět musíme. A ta olympiáda je opravdu meta, z hlediska technicko-organizačního, schopnosti absorbovat do města povinné služby a přivézt a odvézt lidi, maximální možný cíl a teď naše přemýšlení ověřuje, jestli na to máme nebo ne. Musím podotknout, že město příští rok pravděpodobně bude mít nejseškrtanější možný rozpočet, na který lze dosáhnout, a z příjmů, které jsou – které nejsou dluhy. Přesto budeme mít v investicích deset miliard v kapitálových výdajích, přes všechny možné užitky od divadla po trochu něčeho zeleného v nejmenší městské části, přes výstavbu technické vybavenosti v opuštěných donedávna technikou opuštěných – to jsou všechno cíle, které do pěti let dokončeny budou. A město samozřejmě tyto zdroje a rostoucí zdroje mít k dispozici vždycky bude a záleží na nastavených prioritách. Olympiáda buď řekne, že ano, to je ta priorita, nebo není to ta priorita, já jsem tu naschvál mluvil o přehození priorit ve výši dvou miliard kapitálových výdajů ročně, k tomu, abychom, pokud ta analýza neplete, dosáhli té bilance pokrytí ztrát do zahájení  olympiády. Ony ty peníze přijdou potom nazpátek. Čili finančně to možné je. Ale znamená to nastavit jinak priority v očekávání, kam ty kapitálové peníze půjdou – a to je samozřejmě věc velmi komplikovaná, velmi  - to je otázka velmi dramatické diskuse. Já jsem proto mluvil o kolejích, protože podle mě nikdo, kdo se zabývá vysokým školstvím, si nemůže myslet, že zázemí pro vysoké školy je v Praze přefinancováno a málo platné, Praha dodává v tomto segmentu služeb já myslím asi 70 % z celé republiky. Proto jsem mluvil naschvál o nájemném bydlení, kam nám nechce dosud vstupovat soukromý kapitál – a možná ta olympijská vesnička, například v Bubnech, by byla oním úžasným podnětem, kde bychom to dokázali. Určitě víme, že by bylo velmi dobré do obnovujícího se Karlína, nového prostoru městského, vlastního centra města, umístit prostor pro volný čas, ať areál na Štvanici nebo plavecký bazén na Rohanském ostrově tento cíl splňují. Určitě chceme veletržní výstaviště v Letňanech, to je jasné. Teď je jenom otázka, jestli ho budeme budovat s vizí, že tak jako v Aténách v těch halách mohou být sálové sporty, jestli ceremonielní stadion náhodou není využitelný jako veletržní areál – anebo jestli rovnou budeme dělat jenom veletržní areál. Čili já si myslím, že ta samotná výzva olympijská není ekonomickou ztrátou, a to rozhodnutí před námi, to zodpovědné ano – ne je samozřejmě strašně vážné a to, co dneska předvádíme, je podklad, který je dneska dokončen a ode dneška začínáme s ním zacházet a přemýšlet dál.

JUDr.  Petr Hulinský

Jestli mohu – to byla taková ta typická otázka, která nám všem říká: nejsme na jedné lodi. A my bychom na té jedné lodi být právě chtěli, protože jinak nemáme šanci. Proto je třeba i s médii velmi vážně komunikovat a vysvětlovat, protože mnozí z vás jsou velmi mladí, zrovna tak jako já, když se kouknu, tak my máme opravdu šanci si to velmi významně užít. Samozřejmě, že bude řada pochybujících novinářů, bude i řada nepřejících novinářů, kteří si můžou říkat – nám se to za totality nepodařilo, ať se to nepodaří ani vám, protože ty zkušenosti mít můžou – to není nic proti vám, paní redaktorko! Říkám, že najdou se kategorie novinářů, kteří tomu nebudou fandit, z principu. Protože to nemají rádi, nemají rádi sport. Ale já si myslím, že právě na to společnou silou máme. Ale musíme si  nejdřív zodpovědět ty zásadní, základní otázky. Teď to není o vládě, teď je to teprve o tom, jestli opravdu ty možnosti v Praze jsou. Až zjistíme, že jsou, tak musíme tu vládu přesvědčit. A jestli vidíte, tak v těch pilířích je to bod číslo pět. To znamená: město, olympijský výbor, média – bez vaší pomoci to nejde, občané – bez jejich pomoci to nejde – a stát, který k tomu ty čtyři pilíře samozřejmě může eventuelně přinutit. Protože pro město Prahu je to ta věc, která by mohla být nejlepší. A já bych chtěl říct jednu zásadní myšlenku: byla tu otázka, jestli to je jenom takový mediální humbuk, nebo ne. Já naprosto odpovědně říkám: nikdy nedělám nic, čemu bych nevěřil a nikdo by mě k tomu nikdy nepřinutil. Myslím to naprosto vážně. Ano, já chci a přál bych si pro nás všechny, abychom měli olympiádu v roce 2020 v Praze.

Ing. Světlana Kubíková

Děkuji. Prosím další dotazy.

Ing. Jan Bürgermeister

Já ještě jednu poznámku. Já jsem na tu otázku “mediální bublina” ani neodpovídal, protože já jsem to bral od paní Šprunkové jako řečnickou otázku. Opravdu bychom neutráceli zdroje města, neodváděli to obrovské množství práce jenom proto, abychom měli tiskový výstup, to by bylo opravdu legrační a nedůstojné.

Tomáš Kohout, Radiožurnál

Jestli můžu – Tomáš Kohout, Radiožurnál. Tam trošku zapadla jedna otázka, a sice ta poslední. Mě by to docela zajímalo: kolik taková studie stojí a kolik vlastně už do toho Praha investovala?

Ing. Světlana Kubíková

Ta cena té studie byla 15 milionů korun. Územní analýzu jsme zpracovávali jako organizace města, takže to je v normálních běžných nákladech, v popisu. My jsme dokonce zřízeni k tomu, abychom městu tyto studie vypracovávali nebo zpracovávali. Protože nad rámec našich znalostí – toto je velmi expertní tým, který k tomu byl potřeba, tak proto bylo rozhodnuto o externím  pořízení na základě veřejné obchodní soutěže, cena, nabídková cena v soutěži byla 15 milionů korun.  Jen pro srovnání: řádově budapešťská byla dvakrát tak drahá, protože pořizovali i tu územní. To jenom řádově. Takže jsme vlastně ušetřili. Prosím další dotazy!

Petr Burda, Rádio Hortus

Je dobré, že tato studie byla zpracována, neboť myšlenka je na světě – a když máte myšlenku na světě, tak už vám ji nikdo nezašlape, maximálně o ní může diskutovat. Já bych se přimlouval trochu víc za propracování oněch nekvantifikovatelných údajů ve shrnutí přínosu pro Prahu, protože chápu, že se z Prahy odstěhuje třicet nebo padesát rodin i z toho důvodu, že tady nejsou sportoviště, že už třicet let v centru Prahy nemáme bazén, ačkoli jsme ho tam sto let předtím měli, když byla pasáž Koruna, a tak podobně. Ale myslím si, že mně tam schází  to, jakým způsobem se jaksi některé skupiny Pražanů, pokud se pro olympiádu nadchnou, a já věřím, že ano, jak se nám malí soukromí podnikatelé začnou učit anglicky a začnou zkvalitňovat své služby, protože vědí, že by jinak neobstáli, Jak xtisíc řekněme i důchodců nebo studentů a dalších lidí, kteří samozřejmě budou působit jako dobrovolníci, začnou studovat cizí jazyky apod. Tenhle rozměr mi tam schází. A já si myslím, že první, co by magistrát měl udělat,  protože ví, že má xtisíc skupin obyvatelstva, takže teď to řeknu trošku nadneseně – na každou tuto skupinu se obrátit s nějakou výzvou, která bude argumentačně podobná té, kterou tady pro nás udělal pan Hulinský. Děkuji.

Ing. Jan Bürgermeister

To nebyla otázka, to byl podnět. My v tomto máme slíbeno až se Atény trochu doseberou, a shrnou všechna fakta a podklady, takže od nich dostaneme pravdivé zhodnocení. To jsme se tam domluvili, když jsme tam byli na krátké cesta době olympiády. Já si myslím, že právě tyto další a další efekty, které olympiáda může přinést,    musíme pojmenovat a zjišťovat, jestli lidi takové cíle inspirují a zajímají, nebo jestli vlastně jsou jenom uměle vytvářeny, protože ta ambice nesmí být opravdu nikomu vnucována. Já bych chtěl říct, že bychom se měli hodně většinově těšit anebo je lepší se o to nepokoušet.

Ing. Světlana Kubíková

Já bych jenom upozornila na to, že samozřejmě tyto analýzy a studie nejsou poslední. My jsme říkali, že vlastně jsou tím impulsem, ze kterých zase vyjdou další úkoly a další zpracovávání, samozřejmě. Ta práce, ať už s veřejností je průzkum veřejného mínění, a dopady, veškeré dopady, ty nekvantifikovatelné, budou ještě předmětem dalšího zpracování.

JUDr. Petr Hulinský

Já jenom padl tady ten názor obyvatel. Tady ta analýza – my jsme ji používali a koupili jsme si ji jako jeden z podkladů. DEMA dělala analýzu myslím v první polovině roku, někdy v létě. Pokud si pamatuji, 60 % Pražanů  - my tam samozřejmě ji citujeme v takové té marketingově P.R. kapitole studie, měli jsme k dispozici i detailní záběry, takže asi 60 %, jestli si dobře pamatuji takhle z hlavy, vyjádřilo souhlas s tou myšlenkou.

Ing. Světlana Kubíková

Děkuji. Prosím další dotazy.

Čapková, Právo

Já jsem se chtěla zeptat, kdy bude hotová ta marketingová studie a co je to výrazně odlišná strategie?

Dr. Ing. Miroslav Singer

Já bych začal asi z té naší stránky. Výrazně odlišná strategie. V poslední době se ty olympiády dělaly typicky – s výjimkou Atén – takže se vytváří klastr. Vytváří se centrum, jedno nebo dvě centra olympijských sportů. Ty jsou často vysunuty reálně z města ven, např. Sydney a dalších velkých měst. Právě proto, že v reálu není reálné, nejsou prostory na nějaké rozptýlení těch her po městě. Atény z  tohoto hlediska jsou spíše výjimka než příklad. To má mnoho výhod z hlediska toho mezinárodního olympijského výboru – v rozměrech, které si dá, na Ukrajině si to můžete dovolit – v malých dopravních, i když malých v úvozovkách, ony nakonec ty olympiády přesto rozptýlením některých sportovišť jsou dopravně náročnější než třeba ten koncept pro Prahu, ale vypadá to dobře, když to řeknu velmi jednoduše. Ono je to soustředěno tady – tady a mezi tím pouze budou jezdit autobusy. Takhle ta olympiáda pro Prahu nemá cenu, aby vypadala. Z důvodu prostě proto, že to město je mnohem menší. Velmi jednoduše.

Ing. Jan Bürgermeister

Já nejprve zažertuji tady na kolegův účet. Jasným důkazem toho, že tu studii předvádíme zcela čerstvě, jeho chyba v předchozím přednesu – ta analýza obsahuje i marketingovou část, takže opravdu nic nepředstíráme. My jsme od začátku kladli důraz i při té územně plánovací analýze i při zpracování této, aby se sledovala myšlenka kontaktů účastníků olympiády, ať sportovců nebo návštěvníků, reálně s vlastní Prahou. Díky opravdu velmi kvalitní máme už v současné době ty vzdálenosti, za tím, co Prahu dělá Prahou jsou vlastně ze všech lokalit 20 minut. Optický kontakt ať z centra ke sportovištím a nazpátek je vlastně zahuštěn a já myslím, že tady má Praha mimořádnou příležitost prezentovat sama sebe, kontakt olympiády s řekou, se vším tím, co máme rádi, v podobě, kterou třeba Atény nabídnout nemohly, kde cesta z jednoho sportoviště na druhé byl výlet okolo středních Čech. Tak rozsáhlé lokace tam byly. A tady myslím, že budeme chtít, aby olympiáda buď Praze slušela anebo abychom ji prostě nedělali. Nemá cenu dělat umělý suburbální celek na kraji Prahy někde ve volných polích.  Buď opravdu ta sportoviště se do Prahy včlenit tak, aby byla dlouhodobě k ozdobě a plné funkci města, olympijská vesnice, mediální vesnice a ostatní prvky, anebo nemá cenu něco takového uměle vytvářet za městem, abychom  tam pak měli jakousi …není rozumět…. poušť, se kterou bychom funkčně nevěděli rady. Takže všechno to úsilí je zaměřeno k tomu, aby to, co vznikne, bylo plně životaschopnou součástí a vyžadovanou součástí města s výjimkou té jedné položky všelijakých provizorních diváckých prostor a řekněme některých sportovišť, která samozřejmě po olympiádě zaniknou. Stadion pro závody horských kol apod. Takž to je jednoznačný směr, jak té urbanistické architektonické úvodní studie, tak teď v té ekonomické a marketingové. Buď o tom přesvědčíme sami sebe - mluvím o Pražanech – a republiku a Mezinárodní olympijský výbor, nebo to nemá cenu. Jinou koncepci neplánujeme.

Ing. Světlana Kubíková

Pan náměstek Hulinský je vázán dalšími povinnostmi, takže já vás požádám, máte-li speciální otázku na něj, tak ještě poslední příležitost. Takže já ho poprosím.

JUDr. Petr Hulinský

Takže já vám všem děkuji za to, že jste přišli vyslechnout si, co Praha a olympiáda dohromady znamená a určitě se budu těšit, že budeme na té společné lodi.

Ing. Světlana Kubíková

Děkuji, pane náměstku. Vážení, ještě nějaké další dotazy? Ať už k týmu zpracovatelů nebo k panu náměstkovi Bürgermeisterovi?

Robert Břešťan, BBC

Ta čísla vám vycházejí pěkně, ovšem za předpokladu, když se náklady nezvýší. Vy se občas když mluvíte, vymezujete vůči Aténám, jenže tam náklady vzrostly dvojnásobně, přičemž ty původní byly velmi podobné těm pražským. Takže kde berete tu jistotu, že skutečně ty náklady budou v takovéto výši?

Ing. Jan Bürgermeister

My počítáme samozřejmě s nějakým harmonickým vývojem, respektive to jste mohli vidět a bylo to zdůvodněno – já si myslím, že to je přesně předmětem dalších úvah v nejbližších měsících, zda-li předpoklad normálního rozvoje této ekonomiky Prahy je bezpečným předpokladem a ta doba ta teď začíná. Ta marketingová studie, kromě toho, co jste tady teď viděli za tu chvilenku, obsahuje 15 cm přesných analýz a rozborů, které podle mě ani nebudou sloužit vám ani politikům, ale budou dávány dál k dalším nezávislým analýzám. Takže toto samozřejmě musíme dále analyzovat. Ale to, co teď máme k dispozici ode dneška, je jistě vynikajícím podkladem a je na čem stavět dál.

Ing. Miroslav Singer

Jenom z našeho hlediska. Ony ty Atény nejsou v tuto chvíli celkově k dispozici, ale to dvojnásobné navýšení, ale tam je asi – za prvé je tam přes dvacet miliard navýšení na bezpečnosti, což samozřejmě hrozný – nejmíň dvaceti miliard, abych byl přesný. Takhle z hlavy to nejsem schopný sdělit. My jsme měli přímo v týmu člena vrcholového managementu z Atén, takže nějaké údaje jsme dostali samozřejmě v rámci možnosti, protože se nemůžeme využívat, ani bychom nechtěli využívat něco, co není ke zveřejnění. Ale ten dvojnásobek, to není číslo, kterým bych se v tuto chvíli přihlásil. Mně se zdá, že intuitivně je to spíš nebo na základě našich odhadů je to o těch 40 – 50 %, ale teď se tam mediálně, protože oni ten skutečně nezvládli, teď se tam mediálně splachují právě i ty infrastruktury a přičítají se k tomu, co vlastně je skutečný náklad olympiády. Čili ta čísla jsou hrozně neúplná, tak která posloucháte. Oni si to teď schytávají hrozně zle, protože se tam míchá nutná infrastruktura pro Řecko s olympijskými hrami v Aténách.

Ing. Světlana Kubíková

Děkuji. Já předpokládám, že jste dneska od nás získali řadu názorů a především informací. Takže bych si dovolila před tím, než vás pozveme na malé občerstvení, vyhlásit poslední otázku.

P.Janíček

Janíček, …dobrý den. Já bych se chtěl zeptat – můžete říct, kdy asi by se mohlo o případné kandidatuře Prahy na magistrátu rozhodnout?

Ing. Jan Bürgermeister

My máme prosincové zastupitelstvo rozpočet a sadu dalších povinných bodů. Já si myslím, že rozumný termín, kdy půjdeme před zastupitelstvo s usnesením, které tou věcí pohne dál, a velmi pravděpodobně v ukládací části a souhlasným nějakým tónem, bude leden příštího roku, že to je rozumný termín. To prosincové zastupitelstvo je v podstatě za čtrnáct dnů a to nejde zvládnout, takže lednové zastupitelstvo se otázkou olympiády a dalších kroků, plánováním dalších kroků, bude bezesporu zabývat. Předkladatelem toho materiálu budu buď já nebo pan primátor, takže to říkám se vší zodpovědností. Já si dokonce myslím, že za tři neděle bude moci podrobně informovat dál.

Ing. Světlana Kubíková

Já vám děkuji za vaši přítomnost. Těším se v brzké době na shledanou! Pojďte na občerstvení.