Nařízení č. 16/2010 Sb. hl. m. Prahy

Popis Nařízení, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha pro období let 2010-2012
Číslo 16/2010
Sbírka 10
Datum vydání 16.11.2010
Datum účinnosti 01.01.2011
Plné znění

16.

 

Nařízení,

kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha pro období let 2010 - 2012
             

 

          Rada hlavního  města Prahy se usnesla dne 16. 11. 2010 vydat podle § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a  § 6  odst. 6  a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší),  ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení:

 

§ 1

 

          Tímto nařízením se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha, uvedený v příloze k tomuto nařízení.

 

        § 2

 

          Zrušuje se nařízení č. 14/2006 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha.

§ 3

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

 

 

MUDr. Pavel Bém, v. r.

primátor hlavního města Prahy

 

JUDr. Rudolf Blažek, v. r.

náměstek primátora hlavního města Prahy

 

Příloha k nařízení č. 16/2010 Sb. hl. m. Prahy

 

 

 

 

 

 

 

INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM
SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
NA ÚZEMÍ AGLOMERACE HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

 

 


O b s a h

 

Seznam zkratek.......................................................................................................................... 7

Úvod                                                                                                                                          10

A.   Místo překročení limitních hodnot................................................................................... 15

A.1.    Vymezení a popis zóny/aglomerace Hlavní město Praha..................................................... 15

A.2.    Lokace měst.................................................................................................................... 15

A.3.    Měřicí stanice................................................................................................................... 15

B.   Všeobecné informace........................................................................................................ 23

B.1. Typ zóny............................................................................................................................. 23

B.2.  Topografické údaje............................................................................................................. 23

B.3. Klimatické údaje................................................................................................................. 24

B.4. Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva................... 25

B.5. Informace o charakteru cílů vyžadujících ochranu................................................................. 28

B.5.1. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší......................................................................... 28

B.5.2. Prioritní území pro realizaci opatření ke zhoršení kvality ovzduší.................................. 33

B.5.2.1.  Prioritní území kategorie 1................................................................................. 33

B.5.2.2.  Prioritní území kategorie 2................................................................................. 35

B.5.2.3.  Území se zvýšeným rizikem imisní zátěže arsenu................................................. 37

B.5.3. Shrnutí...................................................................................................................... 38

B.5.4. Vymezení citlivých ekosystémů.................................................................................. 39

C.   Odpovědné orgány............................................................................................................ 41

D.   Druh posouzení znečištění ovzduší................................................................................... 42

D.1.   Vývoj kvality ovzduší – koncentrace znečišťujících látek zjištěných v předchozích letech..... 42

D.1.1. Přehled výsledků měření na stanicích imisního monitoringu.......................................... 42

D.2.    Aktuální koncentrace znečišťujících látek.......................................................................... 45

D.3.    Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek....................................... 51

E.    Původ znečištění ovzduší................................................................................................... 53

E.1. Celkové množství emisí........................................................................................................ 53

E.2. Hlavní zdroje znečišťování ovzduší....................................................................................... 57

E.2.1. Stacionární bodové zdroje......................................................................................... 57

E.2.2. Stacionární plošné zdroje........................................................................................... 61

E.2.3. Liniové zdroje (automobilová doprava)...................................................................... 62

E.3. Přenos znečištění z okolních oblastí....................................................................................... 67

F.    Analýza situace................................................................................................................. 68

F.1. Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší............................................. 68

F.1.1.      Prioritní znečišťující látky....................................................................................... 68

F.1.2.      Prioritní skupiny zdrojů znečišťování...................................................................... 68

F.2. Podrobnosti o možných nápravných opatřeních..................................................................... 71

F.2.1.      Cíle realizace Programu......................................................................................... 71

F.2.2.      Opatření k dosažení cílů Programu......................................................................... 72

G.   Podrobnosti o opatřeních přijatých před zpracováním programu................................... 73

G.1.   Opatření na mezinárodní a národní úrovni........................................................................... 73

G.2.   Opatření na regionální a místní úrovni................................................................................. 80

G.2.1.1.  Doprava........................................................................................................... 80

G.2.1.2.  Energetika........................................................................................................ 83

G.2.1.3.  Nástroje veřejné správy.................................................................................... 84

G.3.   Hodnocení účinnosti opatření............................................................................................. 84

H.   Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší........................................ 86

H.1.   Seznam a popis navrhovaných opatření.............................................................................. 86

H.1.1. Skupina 1: Opatření ke snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy............. 86

H.1.2. Skupina 2: Opatření ke snížení emisí z vytápění obytné zástavby................................. 87

H.1.3. Skupina 3: Opatření k omezování prašnosti................................................................ 88

H.1.4. Skupina 4: Celoplošná průřezová opatření................................................................. 88

H.2.    Časový plán implementace opatření.................................................................................. 89

H.3.    Odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná   k dosažení těchto cílů   100

H.4.    Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu 101

I.     Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací......................................... 103

J.    Příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES............................................................ 104

K.   Programový dodatek....................................................................................................... 124

K.1.    Orientace – cíle a priority................................................................................................ 124

K.1.1. Globální cíl a specifické cíle..................................................................................... 124

K.1.2. Priority................................................................................................................... 124

K.1.2.1. Celkové priority programu a skupiny opatření.................................................. 124

K.2.    Popis jednotlivých opatření a úkolů................................................................................. 126

K.2.1. Skupina 1. Opatření ke snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy........... 126

K.2.1.1. Výstavba tratí kolejové veřejné dopravy osob................................................. 126

K.2.1.2. Podpora rozvoje systému integrované dopravy................................................ 127

K.2.1.3. Preference vozidel hromadné dopravy............................................................. 128

K.2.1.4. Zvyšování atraktivity hromadné dopravy.......................................................... 130

K.2.1.5. Výstavba komunikací pro automobilovou dopravu........................................... 133

K.2.1.6. Omezení vjezdu těžkých nákladních automobilů do části města......................... 134

K.2.1.7. Časová organizace zásobování........................................................................ 138

K.2.1.8. Zavedení mýtného systému.............................................................................. 139

K.2.1.9. Parkovací politika v centru města a v lokálních centrech................................... 141

K.2.1.10. Podpora záchytných parkovišť P+R.............................................................. 143

K.2.1.11. Komplexní podpora využití alternativních paliv v automobilové dopravě.......... 147

K.2.1.12. Operativní kontrola emisních parametrů vozidel.............................................. 148

K.2.1.13. Omezování emisí z autobusů MHD a dalších vozidel města............................. 150

K.2.1.14. Podpora cyklistické dopravy......................................................................... 152

K.2.1.15. Podpora pěší dopravy................................................................................... 155

K.2.1.16. Omezování zdrojů a cílů automobilové dopravy.............................................. 158

K.2.2.     Skupina 2. Opatření ke snížení emisí z vytápění obytné zástavby........................... 160

K.2.2.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury............................... 160

K.2.2.2. Ekologizace energetických zdrojů.................................................................... 161

K.2.2.3. Podpora úspor energie a efektivnějšího využívání energie................................. 162

K.2.2.4. Podpora přeměny topných systémů v domácnostech........................................ 164

K.2.3.     Skupina 3. Opatření k omezování prašnosti.......................................................... 165

K.2.3.1. Omezování prašnosti z plošných zdrojů............................................................ 165

K.2.3.2. Omezování prašnosti ze stavební činnosti......................................................... 166

K.2.3.3. Omezování prašnosti z dopravy....................................................................... 168

K.2.3.4. Výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí.................................................. 170

K.2.3.5. Omezování prašnosti výsadbami zeleně v obytné zástavbě a jejím okolí............ 171

K.2.4. Skupina 4. Celoplošná průřezová opatření............................................................... 174

K.2.4.1. Podpora aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot...................................... 174

K.2.4.2. Územní plánování............................................................................................ 174

K.2.4.3. Vymezení nízkoemisních zón............................................................................ 177

K.2.4.4. Aplikace preventivních správních nástrojů ochrany ovzduší............................... 178

K.2.4.5. Zadávání veřejných zakázek............................................................................ 180

K.2.4.6. Informování a osvěta veřejnosti....................................................................... 181

K.2.4.7. Informační podpora veřejné správy................................................................. 182

K.2.4.8. Podpora lokálních aktivit ke zlepšení kvality ovzduší........................................ 183

K.3.    Hodnocení konkrétních akcí v rámci jednotlivých priorit.................................................. 186

K.4.    Finanční rámec............................................................................................................... 187

K.4.1. Náklady na realizaci opatření................................................................................... 187

K.4.2. Zdroje financování.................................................................................................. 198

K.4.2.1. Fondy Evropské unie...................................................................................... 198

K.4.2.2. Mezinárodní spolupráce (mimo fondy Evropské unie)...................................... 201

K.4.2.3. Národní fondy a státní rozpočet....................................................................... 202

K.4.2.4. Granty hlavního města Prahy........................................................................... 204

K.4.3. Rámec pro financování navržených opatření............................................................. 205

K.5.    Řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší..................................................................... 210

K.5.1. Realizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší........................................................ 210

K.5.2. Indikátory plnění Programu ke zlepšení kvality ovzduší............................................. 219

K.5.3. Aktualizace Programového dodatku........................................................................ 219

K.5.4. Publicita a osvěta.................................................................................................... 220

K.5.5. Zajištění výměny dat................................................................................................ 220

 

Seznam zkratek

AOT 40

 ukazatel, kterým se vyjadřuje množství ozónu v ovzduší z hlediska vlivu         na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinovými koncentracemi  přízemního ozonu převyšujícími  80 µg.m-3 a hodnotou 80 µg.m-3 během  hodin denního světla naakumulovaná v každém roce  od května do července)

As

 arsen

AOPK

 Agentura ochrany přírody a krajiny

B(a)P

 benzo(a)pyren

Cd

CNG

 kadmium

 stlačený zemní plyn

CO

CZT

 oxid uhelnatý

 centrální zásobování teplem

ČHMÚ

 Český hydrometeorologický ústav

DOP

DP

 odbor dopravy Magistrátu hlavního města Prahy

 Dopravní podnik hlavního města Prahy, a. s.

DSA

EIA

 odbor dopravně a správních agend Magistrátu hlavního města Prahy

 posuzování vlivů záměrů na životní prostředí

ES

 Evropské společenství

EURO

FEU

 emisní limit motorových vozidel

 odbor fondů Evropské unie

HMP

 hlavní město Praha

CHKO

INF

 chráněná krajinná oblast

 odbor informatiky Magistrátu hlavního města Prahy

LEG

LPG

 odbor legislativní a právní Magistrátu hlavního města Prahy

 zkapalnělý ropný plyn

 městská část hlavního města Prahy

MHD

 městská hromadná doprava

MHMP

 Magistrát hlavního města Prahy

MO

 Městský okruh

MP

 Městská policie hlavního města Prahy

MŽP

 Ministerstvo životního prostředí

NH3

 amoniak

Ni

NO2

 nikl

 oxid dusičitý

NOx

 oxidy dusíku

NPP

 národní přírodní památka

NUTS

 územní statistická jednotka

O3

 ozón

OMI

OOA

OOP

 odbor městského investora Magistrátu hlavního města Prahy

 odbor obchodních aktivit Magistrátu hlavního města Prahy

 odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy

OPD

 Operační program Doprava

OPPK

OPR

 Operační program Praha – Konkurenceschopnost

 odbor public relations Magistrátu hlavního města Prahy

OPŽP

 Operační program Životní prostředí

OSM

OST

OÚP

OZE

OZKO

 odbor správy majetku Magistrátu hlavního města Prahy

 odbor stavební Magistrátu hlavního města Prahy

 odbor územního plánování Magistrátu hlavního města Prahy

 obnovitelné zdroje energie

 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

P + R

 Park and Ride

Pb

PID

 olovo

 Pražská integrovaná doprava

PM10

 částice s aerodynamickým průměrem do 10 µm

PM2,5

 částice s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm

POPs

 perzistentní organické znečišťující látky

PP

 přírodní památka

PR

 přírodní rezervace

REZZO 1 – 4

 kategorie zdrojů znečišťování ovzduší

RHMP

 Rada hlavního města Prahy

ROPID

 Regionální organizátor pražské integrované dopravy

SFŽP

 Státní fond životního prostředí

SPM

 celkový prašný aerosol

SO2  

 oxid siřičitý

SZÚ

 Státní zdravotní ústav

TSK

 Technická správa komunikací hlavního města Prahy

TZL

 tuhé znečišťující látky

ÚEK

ÚP

 územní energetická koncepce

 územní plán

ÚPD

ÚRM

 územně plánovací dokumentace

 Útvar rozvoje hlavního města Prahy

ÚSES

 územní systém ekologické stability

VOC

 těkavé organické látky

ZHMP

 Zastupitelstvo hlavního města Prahy

ZPS

 zóna placeného stání

ZSJ

 základní sídelní jednotka

 Zdravotní ústav

Úvod

Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace Hlavní město Praha (dále jen „Program“) je zpracován na základě požadavku zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 7 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší vypracují krajské úřady (tj. v tomto případě MHMP) programy ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu (nebo limitu zvýšeného o mez tolerance, pokud je stanovena). Programy ke zlepšení kvality ovzduší se vypracovávají pro území zón a aglomerací vymezených MŽP. Vzhledem k tomu, že celé území HMP je podle zákona o ochraně ovzduší vymezeno jako „aglomerace“, vypracovává MHMP Program pro celé území HMP.

Podle § 7 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší pak krajské úřady aktualizují programy v tříletých intervalech nebo do 18 měsíců od konce kalendářního roku, v němž dojde k překročení imisního limitu.

HMP vydalo program ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2006 nařízením č. 14/2006 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha. V letošním roce tak v souladu s požadavkem zákona o ochraně ovzduší vydává aktualizaci uvedeného programu.

Obecným cílem programů ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit dosažení všech stanovených imisních limitů na celém území zóny či aglomerace. Imisní limity udávají maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V současné době platí imisní limity stanovené nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Rozlišují se:

§         imisní limity pro ochranu zdraví lidí

§         imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí platí celoplošně. V případě limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace se uplatňuje příloha č. 4 nařízení vlády č. 597/2006 Sb., podle které se místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace umisťují více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Na území HMP se tak lokality, pro něž se vyhodnocuje splnění limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, prakticky nevyskytují.

V některých případech jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity. Cílový imisní limit je „úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době“. Jedná se tedy o „měkčí formu“ imisního limitu. Cílové imisní limity jsou stanoveny opět samostatně pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů a vegetace.

U limitů, které mají dobu průměrování kratší než 1 rok, je v některých případech uveden přípustný počet překročení limitu během roku (viz tabulka 1).

Následující tabulky uvádějí přehled imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Tab. 1. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok

NO2

1 hodina

200 mg.m-3

18

NO2

kalendářní rok

40 mg.m-3

-

Benzen

kalendářní rok

5 mg.m-3

-

SO2

1 hodina

350 mg.m-3

24

SO2

24 hodin

125 mg.m-3

3

CO

maximální denní 8hodinový průměr

10 mg.m-3

-

Suspendované částice PM10

24 hodin

50 mg.m-3

35

Suspendované částice PM10

kalendářní rok

40 mg.m-3

-

Pb

kalendářní rok

0,5 mg.m-3

-

Tab. 2. Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Datum splnění

As

kalendářní rok

6 ng.m-3

31. 12. 2012

Cd

kalendářní rok

5 ng.m-3

31. 12. 2012

Ni

kalendářní rok

20 ng.m-3

31. 12. 2012

B(a)P

kalendářní rok

1 ng.m-3

31. 12. 2012

Troposférický O3

maximální osmihodinový průměr

120 mg.m-3

31. 12. 2009

Tab. 3. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu ekosystémů

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

SO2 (imisní limit)

kalendářní rok a zimní období

20 mg.m-3

NOx (imisní limit)

kalendářní rok

30 mg.m-3

Troposférický O3 (cílový imis. limit)

AOT40*

18 000 µg.m-3.hod

*) AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací vyšší než 80 µg.m-3 a hodnotou 80 µg.m-3 z hodinových hodnot mezi 8:00 a 20:00 SEČ v období 1. 5. – 31. 7.

 

Jak již bylo uvedeno, krajský úřad vypracovává program ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu. MŽP v souladu se zákonem o ochraně ovzduší vydává každoročně vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. oblastí, na jejichž území došlo k překročení limitu pro některou znečišťující látku. Vymezení je vydáváno obvykle s dvouletým odstupem, tj. v současnosti platí aktuální vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě imisních dat za rok 2007. V následující tabulce je uveden souhrnný přehled překročení limitů pro ochranu zdraví obyvatel na území HMP za rok 2006 a 2007. Podrobná analýza překročení imisních limitů a cílových imisních limitů je pak obsažena v kapitole F.

Tab. 4. Rozsah překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí na území Prahy

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Rozsah překročení
v % rozlohy kraje

2006

2007

NO2

1 hodina

200 µg.m-3 (19.MV)

-

-

NO2

kalendářní rok

40 µg.m-3

13,9

8,1

Benzen

kalendářní rok

5 µg.m-3

-

-

SO2

1 hodina

350 µg.m-3 (25 MV)

-

-

SO2

24 hodin

125 µg.m-3 (4 MV)

-

-

CO

Max. denní 8hodinový průměr

10 mg.m-3

-

-

PM10

24 hodin

50 µg.m-3 (36 MV)

97,9

47,9

PM10

kalendářní rok

40 µg.m-3

4,0

-

Pb

kalendářní rok

0,5 µg.m-33

-

-

As

kalendářní rok

6 ng.m-3

-

1,2

Cd

kalendářní rok

5 ng.m-3

-

-

Ni

kalendářní rok

20 ng.m-3

-

-

B(a)P

kalendářní rok

1 ng.m-3

96,4

87,7

Troposférický O3

max. denní osmihodinový průměr

120 µg.m-3

84,6

79,6

 

Rozsah a způsob vypracování programu ke zlepšení kvality ovzduší je závazně dán přílohou č. 3 zákona o ochraně ovzduší:

1. Způsob vypracování programu

V případě, že jsou překročeny imisní limity a meze tolerance nebo imisní limity, pokud není mez tolerance stanovena u více znečišťujících látek, musí být v rámci programu zpracován podprogram pro každou z těchto látek. V názvu programu se pak použije výrazu „Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší“.

2. Rozsah programu

a) místo překročení limitních hodnot:

§         vymezení zóny, popis regionu a další údaje;

§         lokace případných měst (mapa),

§         měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice);

b) všeobecné informace

§         typ zóny (město, průmyslová nebo zemědělská oblast),

§         odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km2) a velikost exponované skupiny obyvatelstva, příslušné klimatické údaje,

§         příslušné topografické údaje,

§         informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy atd.);

c) odpovědné orgány

§         jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu;

d) druh posouzení znečištění ovzduší

§         koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech,

§         aktuální koncentrace znečišťujících látek,

§         prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek;

e) původ znečištění ovzduší

§         výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením,

§         celkové množství emisí v oblasti (t/rok),

§         informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí;

f) analýza situace

§         podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší,

§         podrobnosti o možných nápravných opatřeních;

g) podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu

§         opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně;

§         hodnocení účinnosti uvedených opatření;

h) podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší

§         seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu;

§         časový plán implementace opatření,

§         odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů,

§         popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu;

i) seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací;

j) příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES;

k) Programový dodatek podle čl. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.

V uvedené struktuře je zpracována i Program.

A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT

A.1.         Vymezení a popis zóny/aglomerace Hlavní město Praha

Území aglomerace HMP je totožné se správním územím HMP.

Praha leží uprostřed Čech, na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena územím Středočeského kraje. Podle rozlohy je nejmenším krajem a počtem obyvatel druhým nejlidnatějším krajem v České republice. Geomorfologicky leží území Prahy ve střední části České Vysočiny - z velké části v Poberounské subprovincii, jen severovýchodní část území zasahuje do subprovincie České tabule. Geologicky náleží území Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je charakteristický na jedné straně plošinným reliéfem v nejvýše položených místech a na druhé straně hluboce zaříznutým údolím Vltavy a jejích přítoků. Nejvyšším místem je zarovnaný povrch jihozápadně od Zličína (399 m n. m.), nejníže se nachází hladina Vltavy na severním okraji města v Sedlci (177 m n. m.), maximální výškový rozdíl tedy dosahuje cca 220 m. Základní údaje o HMP jsou uvedeny v následujícím přehledu.

Tab. A.1. Základní údaje o hlavním městě Praze (stav k 31. 12. 2008)

Kód CZ - NUTS

CZ011

Krajské město

Praha

Rozloha

496 km²

Počet obyvatel

1 233 211

Hustota zalidnění

2517 obyvatel/km²

Počet městských správních obvodů

22

Počet MČ

57

 

A.2.         Lokace měst

Aglomerace je tvořena jedním městem, a to HMP.

A.3.         Měřicí stanice

Na území HMP bylo v roce 2007 provozováno 48 měřicích stanic imisního monitoringu na 23 lokalitách. Z toho 21 stanic provozoval ZÚ a 47 stanic ČHMÚ. Umístění stanic imisního monitoringu je uvedeno na obrázku 1.

Tab. A.2. Seznam a popis stanic imisního monitoringu v hlavním městě Praze

Číslo/

Kód

Lokalita

Souřadnice (JTSK)

Typ

Klasi-fikace*

Provozovatel

Látky

X

Y

771

AREPA

 

Praha 1 - náměstí Republiky

-742346

-1043024

Automatizovaný měřicí program

T/U/C

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, CO, O3, PM10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY

1137

AMUZK

 

1665

AMUZ0

Praha 1 - Národní muzeum

-742253

-1044064

Kombinované měření

 

Měření TK v PM10

T/U/RC

NO2,CO, PM10

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

1483

ALEGA

 

1554

ALEGM

Praha 2 - Legerova

-742546

-1044774

Automatizovaný měřící program

 

Manuální měřící program

T/U/RC

ČHMÚ

NO, NO2, NOX, CO, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY

 

PM10

772

ARIEA

Praha 2 – Riegrovy sady

-741390

-1043810

Automatizovaný měřící program

B/U/NR

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, PM10

 

773

ABRAA

 

Praha 4 - Braník

-744140

-1047892

Automatizovaný měřící program

T/U/R

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, PM10,

774

ALIBA

 

1547

ALIBD

 

1515

ALIBH

 

693

ALIBM

 

1536

ALIBP

 

 

1561

ALIBV

 

 

 

 

 

 

 

1564

ALIB0

 

1626

ALIB5

Praha 4 - Libuš

-742190

-1052120

Automatizovaný měřicí program

 

 

Měření PD

 

Měření PAHs pro účely projektů

 

Manuální měřicí program

 

Měření PAHs

 

 

 

Měření VOC

 

 

 

 

 

 

 

Měření TK v PM10

 

 

 

Měření TK v PM2,5

B/S/R

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, CO, O3, PM2,5, PM10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY

 

BZN

 

Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs

 

SO2, NO2, PM10, SO4, SNO3, SNH4

 

Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs

 

BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY, METAN, ETAN, ETEN, PRPA, PRPE, IBUT, NBUT, ACET, SBUT, IPEN, NPEN, SPTN, MCPT, NHEX, CHEX, NHEP, ISOP, NONN, MP23, MH23, CP, DMB22, DMB23, N_OKT, I_OKT

 

PM10, Ni, Cd, Mn, As, Pb

 

PM2,5, Ni, Cd, Mn, As, Pb

775

AMLYA

 

 

Praha 5 - Mlynářka

-745623

-1044365

Automatizovaný měřicí program

T/U/R

ČHMÚ

SO2, NO, NO2 , NOX, CO, PM2,5, PM10

 

1459

ASMIA

 

1548

ASMID

 

1516

ASMIH

 

1530

ASMIM

 

1535

ASMIP

Praha 5 - Smíchov

-744717

-1044379

Automatizovaný měřicí program

 

 

Měření PD

 

Měření PAHs pro účely projektů

 

Manuální měřicí program

 

Měření PAHs

T/U/RC

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, CO, O3, PM10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY

 

BZN

 

Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs

 

PM2,5, PM10

 

Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs

1520

ASTOA

 

 

Praha 5 - Stodůlky

-749803

-1046679

Automatizovaný měřicí program

 

B/U/R

ČHMÚ

 

SO2, NO, NO2, NOX, O3, PM10,

629

ARERK

 

1668

ARER0

Praha 5 - Řeporyje

-751576

-1048204

Kombinované měření

 

Měření TK v PM10

B/S/RA

NO2, CO, PM10

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

437

ASVOK

 

1614

ASVOT

 

1615

ASVO0

Praha 5 - Svornosti

-743939

-1044832

Kombinované měření

 

 

Měření TK v SPM

 

 

Měření TK v PM10

T/U/IR

NO2, CO, PM10, SPM

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

1528

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

-744801

-1038343

Automatizovaný měřicí program

B/S/R

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, O3, PM10,

777

AVELA

Praha 6 - Veleslavín

-747581

-1041272

Automatizovaný měřicí program

B/S/R

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, O3, PM10,

441

AALZK

 

1659

AALZ0

Praha 6 - Alžírská

-747235

-1041382

Kombinované měření

 

 

Měření TK v PM10

T/U/R

NO2, CO, PM10

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

1519

AKALA

Praha 8 - Karlín

-741323

-1042581

Automatizovaný měřicí program

T/U/C

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, PM2,5, PM10,

779

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

-739006

-1039584

Automatizovaný měřicí program

B/S/R

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, O3, PM10,

446

ASOKK

 

1670

ASOKT

Praha 8 - Sokolovská

-738437

-1041876

Kombinované měření

 

 

Měření TK v SPM

T/U/R

 NO2, CO, SPM

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

1521

AVYNA

Praha 9 - Vysočany

-736665

-1041191

Automatizovaný měřicí program

T/U/CR

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, CO, O3, PM2,5,, PM10,

1539

APRUA

Praha 10 - Průmyslová

-735009

-1046986

Automatizovaný měřicí program

I/U/IC

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, PM10,

805

AVRSA

Praha 10 - Vršovice

-741385

-1045526

Automatizovaný měřicí program

T/U/R

ČHMÚ

SO2, NO, NO2, NOX, PM10,

1476

AJASK

 

1645

AJAST

 

1646

AJAS0

Praha 10 - Jasmínová

-736989

-1047446

Kombinované měření

 

Měření TK v SPM

 

Měření TK v PM10

T/U/RI

SO2, NO2, CO, PM10, SPM

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

457

ASROM

 

1653

ASROP

 

 

1654

ASROV

 

 

1656

ASRO0

 

1651

ASRO5

Praha 10 - Šrobárova

-739403

-1044831

Manuální měřicí program

 

Měření PAHs

 

 

 

 

Měření VOC

 

 

 

Měření TK v PM10

 

 

Měření TK v PM2,5

B/U/RC

NO2 , CO, PM2,5, PM10

 

Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs, PAHs_TEQ

 

BZN, TLN, EBZN,XYs, STYR, CM, TCM, CLB, DCLs, TMBs, CCI4, TCL, TECE, TCE? FR11, FR12, FR113

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

610

AUHRK

 

1673

AUHRT

Praha 10 - Uhříněves

-731801

-1049888

Kombinované měření

 

 

Měření TK v SPM

T/S/I

NO2 , CO, SPM

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

*) Klasifikace stanic:

Lokalita: T - dopravní, I - průmyslová, B – pozaďová;  Zóna: U - městská, S - předměstská, R - venkovská

Typ stanice: R - obytná, C - obchodní, I - průmyslová, A - zemědělská, N – přírodní

 

Obr. 1. Umístění stanic imisního monitoringu

 

B.            Všeobecné informace

B.1.         Typ zóny

Praha je největším městem České republiky a dominuje tedy její sídelní struktuře a je i jedním z rozhodujících hospodářských center státu. Charakteristickým rysem ekonomiky je vysoký podíl obslužné sféry, který tvoří více než 80 % z ekonomického sektoru.

Území HMP je velmi silně dopravně zatíženo, a to jak vnitroměstskou dopravou, tak i dopravou zdrojovou a cílovou a rovněž dopravou tranzitní. Zde se projevuje několik skutečností:

§         vysoká míra automobilizace a mobilita obyvatel se i přes rozvinutý systém veřejné dopravy projevuje velkým počtem vnitroměstských jízd,

§         význam HMP jako centra rozsáhlého regionu a ekonomická aktivita města se odrážejí v odpovídající míře zdrojové a cílové dopravy,

§         uzlová poloha HMP jako křižovatky rozhodujících tranzitních tras v České republice (zejména dálnice D1, D5, D8, D11 a rychlostní komunikace R10) je spojena s vysokou zátěží města tranzitní dopravou.

Vnitroměstské kapacitní komunikace, zejména Jižní spojka a Severojižní magistrála, tak představují v současnosti nejfrekventovanější komunikace v České republice.

Z celkové rozlohy HMP (496,1 km2) zaujímá největší část zemědělská půda (42 %), na druhém místě jsou tzv. ostatní plochy, zahrnující zejména nezastavěný urbanizovaný prostor města (36 %), zastavěné plochy zaujímají 10 % rozlohy, lesní půda rovněž 10 % a vodní plochy či toky se nacházejí na 2 % území HMP.

Na území kraje se nenachází žádný národní park, zasahuje do něj CHKO Český kras, a to na jihozápadě území v prostoru Radotína. Na území města se nachází 89 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 7 NPP, 16 PR a 66 PP.

B.2.         Topografické údaje

Aglomerace HMP se nachází ve střední části České Vysočiny. Velmi zjednodušeně ji lze charakterizovat jako přibližně kruhovou oblast, kterou obklopuje Středočeský kraj a její průměrný poloměr je cca 13 km. Nejvyšší bod je zarovnaný povrch jihozápadně od Zličína (399 m n. m.), nejnižší bod je hladina řeky Vltavy na severním okraji města v Sedlci, kde opouští území HMP (177 m n. m.).


Zeměpisné souřadnice hranic zóny jsou následující:

§         nejsevernější bod: zeměpisná šířka: 50°09′, zeměpisná délka: 14°31′ (Třeboradice)

§         nejjižnější bod: zeměpisná šířka: 49°56', zeměpisná délka: 14°23' (Zbraslav)

§         nejzápadnější bod: zeměpisná šířka: 50°06', zeměpisná délka: 14°13' (Ruzyně)

§         nejvýchodnější bod: zeměpisná šířka: 50°05', zeměpisná délka: 14°42' (Klánovice)

 

B.3.         Klimatické údaje

Zájmové území náleží do dvou klimatických oblastí. Většina území spadá do teplé oblasti T2, pouze jihovýchodní část Prahy spadá do oblasti mírně teplé - MT10.

Teplotní a srážkové charakteristiky jednotlivých oblastí jsou uvedeny v následující tabulce a přehledu.

§         T2 - charakteristické je dlouhé suché a teplé léto, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

§         MT10 - dlouhé léto, teplé a mírně suché. Krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Krátká zima mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Tab. B.1. Základní charakteristiky klimatických oblastí na území hlavního města Prahy

Klimatické charakteristiky:

T2

MT10

Počet letních dnů

50-60

40–50

Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C

160-170

140-160

Počet mrazových dnů

100-110

110-130

Počet ledových dnů

30-40

30-40

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

18-19

17-18

Průměrná teplota v dubnu

8-9

7 až 8

Průměrná teplota v říjnu

7-9

7 až 8

Počet dnů se srážkami 1 mm a více

90-100

110-120

Úhrn srážek ve vegetačním období

350-400

400-450

Úhrn srážek v zimním období

200-300

200-250

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40-50

50-60

Počet zamračených dnů

120-140

120-150

Počet jasných dnů

40-50

40-50

 

B.4.         Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva

V následující tabulce jsou uvedeny údaje o rozsahu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro roky 2006 a 2007 podle údajů ČHMÚ a MŽP.

Pro analýzu byly použity podkladové vrstvy geografického informačního systému, které za roky 2006 a 2007 publikoval ČHMÚ. Vrstvy obsahují údaje o překročení limitů pro jednotlivé znečišťující látky ve čtvercové síti s hranou čtverce 1 km. Vzhledem k plošnému rozsahu překročení cílového limitu pro troposférický O3 jsou v souladu s postupem ČHMÚ uvedeny i celkové hodnoty překročení limitů bez uvažování O3.

Tab. B.2. Plošný rozsah překročení limitů pro ochranu zdraví lidí na území hlavního města Prahy v letech 2006 a 2007

Znečišťující látka

Doba průměrování

Rozsah překročení limitů

km2

v % rozlohy kraje

2006

2007

2006

2007

NO2

1 hodina

-

-

-

-

NO2

kalendářní rok

69

40

13,9 %

8,1 %

Benzen

kalendářní rok

-

-

-

-

SO2

1 hodina

-

-

-

-

SO2

24 hodin

-

-

-

-

CO

max. denní osmihodinový průměr

-

-

-

-

PM10

24 hodin

486

238

97,9 %

47,9 %

PM10

kalendářní rok

20

-

4,0 %

-

Pb

kalendářní rok

-

-

-

-

As

kalendářní rok

-

6

-

1,2 %

Cd

kalendářní rok

-

-

-

-

Ni

kalendářní rok

-

-

-

-

B(a)P

kalendářní rok

478

435

96,4 %

87,7 %

Troposférický O3

max. denní osmihodinový průměr

420

395

84,6 %

79,6 %

Imisní limity celkem

486

244

97,9 %

49,2 %

Cílové imisní limity bez O3 celkem

478

435

96,3 %

87,7 %

Cílové imisní limity vč. O3 celkem

496

496

100,0 %

100,0 %

Všechny limity bez O3 celkem

486

440

97,9 %

88,7 %

Všechny limity vč. O3 celkem

496