Nařízení č. 16/2010 Sb. hl. m. Prahy

Popis	Nařízení, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha pro období let 2010-2012
Číslo	16/2010
Sbírka	10
Datum vydání	16.11.2010
Datum účinnosti	01.01.2011
Plné znění

16.

Nařízení,

kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha pro období let 2010 - 2012

Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 16. 11. 2010 vydat podle § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a § 6 odst. 6 a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení:

§ 1

Tímto nařízením se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha, uvedený v příloze k tomuto nařízení.

§ 2

Zrušuje se nařízení č. 14/2006 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha.

§ 3

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

MUDr. Pavel Bém, v. r.

primátor hlavního města Prahy

JUDr. Rudolf Blažek, v. r.

náměstek primátora hlavního města Prahy

Příloha k nařízení č. 16/2010 Sb. hl. m. Prahy

INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM
SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
NA ÚZEMÍ AGLOMERACE HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

O b s a h

Seznam zkratek.......................................................................................................................... 7

Úvod 10

A. Místo překročení limitních hodnot................................................................................... 15

A.1. Vymezení a popis zóny/aglomerace Hlavní město Praha..................................................... 15

A.2. Lokace měst.................................................................................................................... 15

A.3. Měřicí stanice................................................................................................................... 15

B. Všeobecné informace........................................................................................................ 23

B.1. Typ zóny............................................................................................................................. 23

B.2. Topografické údaje............................................................................................................. 23

B.3. Klimatické údaje................................................................................................................. 24

B.4. Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva................... 25

B.5. Informace o charakteru cílů vyžadujících ochranu................................................................. 28

B.5.1. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší......................................................................... 28

B.5.2. Prioritní území pro realizaci opatření ke zhoršení kvality ovzduší.................................. 33

B.5.2.1. Prioritní území kategorie 1................................................................................. 33

B.5.2.2. Prioritní území kategorie 2................................................................................. 35

B.5.2.3. Území se zvýšeným rizikem imisní zátěže arsenu................................................. 37

B.5.3. Shrnutí...................................................................................................................... 38

B.5.4. Vymezení citlivých ekosystémů.................................................................................. 39

C. Odpovědné orgány............................................................................................................ 41

D. Druh posouzení znečištění ovzduší................................................................................... 42

D.1. Vývoj kvality ovzduší – koncentrace znečišťujících látek zjištěných v předchozích letech..... 42

D.1.1. Přehled výsledků měření na stanicích imisního monitoringu.......................................... 42

D.2. Aktuální koncentrace znečišťujících látek.......................................................................... 45

D.3. Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek....................................... 51

E. Původ znečištění ovzduší................................................................................................... 53

E.1. Celkové množství emisí........................................................................................................ 53

E.2. Hlavní zdroje znečišťování ovzduší....................................................................................... 57

E.2.1. Stacionární bodové zdroje......................................................................................... 57

E.2.2. Stacionární plošné zdroje........................................................................................... 61

E.2.3. Liniové zdroje (automobilová doprava)...................................................................... 62

E.3. Přenos znečištění z okolních oblastí....................................................................................... 67

F. Analýza situace................................................................................................................. 68

F.1. Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší............................................. 68

F.1.1. Prioritní znečišťující látky....................................................................................... 68

F.1.2. Prioritní skupiny zdrojů znečišťování...................................................................... 68

F.2. Podrobnosti o možných nápravných opatřeních..................................................................... 71

F.2.1. Cíle realizace Programu......................................................................................... 71

F.2.2. Opatření k dosažení cílů Programu......................................................................... 72

G. Podrobnosti o opatřeních přijatých před zpracováním programu................................... 73

G.1. Opatření na mezinárodní a národní úrovni........................................................................... 73

G.2. Opatření na regionální a místní úrovni................................................................................. 80

G.2.1.1. Doprava........................................................................................................... 80

G.2.1.2. Energetika........................................................................................................ 83

G.2.1.3. Nástroje veřejné správy.................................................................................... 84

G.3. Hodnocení účinnosti opatření............................................................................................. 84

H. Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší........................................ 86

H.1. Seznam a popis navrhovaných opatření.............................................................................. 86

H.1.1. Skupina 1: Opatření ke snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy............. 86

H.1.2. Skupina 2: Opatření ke snížení emisí z vytápění obytné zástavby................................. 87

H.1.3. Skupina 3: Opatření k omezování prašnosti................................................................ 88

H.1.4. Skupina 4: Celoplošná průřezová opatření................................................................. 88

H.2. Časový plán implementace opatření.................................................................................. 89

H.3. Odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů 100

H.4. Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu 101

I. Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací......................................... 103

J. Příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES............................................................ 104

K. Programový dodatek....................................................................................................... 124

K.1. Orientace – cíle a priority................................................................................................ 124

K.1.1. Globální cíl a specifické cíle..................................................................................... 124

K.1.2. Priority................................................................................................................... 124

K.1.2.1. Celkové priority programu a skupiny opatření.................................................. 124

K.2. Popis jednotlivých opatření a úkolů................................................................................. 126

K.2.1. Skupina 1. Opatření ke snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy........... 126

K.2.1.1. Výstavba tratí kolejové veřejné dopravy osob................................................. 126

K.2.1.2. Podpora rozvoje systému integrované dopravy................................................ 127

K.2.1.3. Preference vozidel hromadné dopravy............................................................. 128

K.2.1.4. Zvyšování atraktivity hromadné dopravy.......................................................... 130

K.2.1.5. Výstavba komunikací pro automobilovou dopravu........................................... 133

K.2.1.6. Omezení vjezdu těžkých nákladních automobilů do části města......................... 134

K.2.1.7. Časová organizace zásobování........................................................................ 138

K.2.1.8. Zavedení mýtného systému.............................................................................. 139

K.2.1.9. Parkovací politika v centru města a v lokálních centrech................................... 141

K.2.1.10. Podpora záchytných parkovišť P+R.............................................................. 143

K.2.1.11. Komplexní podpora využití alternativních paliv v automobilové dopravě.......... 147

K.2.1.12. Operativní kontrola emisních parametrů vozidel.............................................. 148

K.2.1.13. Omezování emisí z autobusů MHD a dalších vozidel města............................. 150

K.2.1.14. Podpora cyklistické dopravy......................................................................... 152

K.2.1.15. Podpora pěší dopravy................................................................................... 155

K.2.1.16. Omezování zdrojů a cílů automobilové dopravy.............................................. 158

K.2.2. Skupina 2. Opatření ke snížení emisí z vytápění obytné zástavby........................... 160

K.2.2.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury............................... 160

K.2.2.2. Ekologizace energetických zdrojů.................................................................... 161

K.2.2.3. Podpora úspor energie a efektivnějšího využívání energie................................. 162

K.2.2.4. Podpora přeměny topných systémů v domácnostech........................................ 164

K.2.3. Skupina 3. Opatření k omezování prašnosti.......................................................... 165

K.2.3.1. Omezování prašnosti z plošných zdrojů............................................................ 165

K.2.3.2. Omezování prašnosti ze stavební činnosti......................................................... 166

K.2.3.3. Omezování prašnosti z dopravy....................................................................... 168

K.2.3.4. Výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí.................................................. 170

K.2.3.5. Omezování prašnosti výsadbami zeleně v obytné zástavbě a jejím okolí............ 171

K.2.4. Skupina 4. Celoplošná průřezová opatření............................................................... 174

K.2.4.1. Podpora aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot...................................... 174

K.2.4.2. Územní plánování............................................................................................ 174

K.2.4.3. Vymezení nízkoemisních zón............................................................................ 177

K.2.4.4. Aplikace preventivních správních nástrojů ochrany ovzduší............................... 178

K.2.4.5. Zadávání veřejných zakázek............................................................................ 180

K.2.4.6. Informování a osvěta veřejnosti....................................................................... 181

K.2.4.7. Informační podpora veřejné správy................................................................. 182

K.2.4.8. Podpora lokálních aktivit ke zlepšení kvality ovzduší........................................ 183

K.3. Hodnocení konkrétních akcí v rámci jednotlivých priorit.................................................. 186

K.4. Finanční rámec............................................................................................................... 187

K.4.1. Náklady na realizaci opatření................................................................................... 187

K.4.2. Zdroje financování.................................................................................................. 198

K.4.2.1. Fondy Evropské unie...................................................................................... 198

K.4.2.2. Mezinárodní spolupráce (mimo fondy Evropské unie)...................................... 201

K.4.2.3. Národní fondy a státní rozpočet....................................................................... 202

K.4.2.4. Granty hlavního města Prahy........................................................................... 204

K.4.3. Rámec pro financování navržených opatření............................................................. 205

K.5. Řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší..................................................................... 210

K.5.1. Realizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší........................................................ 210

K.5.2. Indikátory plnění Programu ke zlepšení kvality ovzduší............................................. 219

K.5.3. Aktualizace Programového dodatku........................................................................ 219

K.5.4. Publicita a osvěta.................................................................................................... 220

K.5.5. Zajištění výměny dat................................................................................................ 220

Seznam zkratek

AOT 40	ukazatel, kterým se vyjadřuje množství ozónu v ovzduší z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinovými koncentracemi přízemního ozonu převyšujícími 80 µg.m^-3 a hodnotou 80 µg.m^-3 během hodin denního světla naakumulovaná v každém roce od května do července)
As	arsen
AOPK	Agentura ochrany přírody a krajiny
B(a)P	benzo(a)pyren
Cd CNG	kadmium stlačený zemní plyn
CO CZT	oxid uhelnatý centrální zásobování teplem
ČHMÚ	Český hydrometeorologický ústav
DOP DP	odbor dopravy Magistrátu hlavního města Prahy Dopravní podnik hlavního města Prahy, a. s.
DSA EIA	odbor dopravně a správních agend Magistrátu hlavního města Prahy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
ES	Evropské společenství
EURO FEU	emisní limit motorových vozidel odbor fondů Evropské unie
HMP	hlavní město Praha
CHKO INF	chráněná krajinná oblast odbor informatiky Magistrátu hlavního města Prahy
LEG LPG	odbor legislativní a právní Magistrátu hlavního města Prahy zkapalnělý ropný plyn
MČ	městská část hlavního města Prahy
MHD	městská hromadná doprava
MHMP	Magistrát hlavního města Prahy
MO	Městský okruh
MP	Městská policie hlavního města Prahy
MŽP	Ministerstvo životního prostředí
NH₃	amoniak
Ni NO₂	nikl oxid dusičitý
NO_x	oxidy dusíku
NPP	národní přírodní památka
NUTS	územní statistická jednotka
O₃	ozón
OMI OOA OOP	odbor městského investora Magistrátu hlavního města Prahy odbor obchodních aktivit Magistrátu hlavního města Prahy odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy
OPD	Operační program Doprava
OPPK OPR	Operační program Praha – Konkurenceschopnost odbor public relations Magistrátu hlavního města Prahy
OPŽP	Operační program Životní prostředí
OSM OST OÚP OZE OZKO	odbor správy majetku Magistrátu hlavního města Prahy odbor stavební Magistrátu hlavního města Prahy odbor územního plánování Magistrátu hlavního města Prahy obnovitelné zdroje energie oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
P + R	Park and Ride
Pb PID	olovo Pražská integrovaná doprava
PM₁₀	částice s aerodynamickým průměrem do 10 µm
PM_2,5	částice s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm
POPs	perzistentní organické znečišťující látky
PP	přírodní památka
PR	přírodní rezervace
REZZO 1 – 4	kategorie zdrojů znečišťování ovzduší
RHMP	Rada hlavního města Prahy
ROPID	Regionální organizátor pražské integrované dopravy
SFŽP	Státní fond životního prostředí
SPM	celkový prašný aerosol
SO₂	oxid siřičitý
SZÚ	Státní zdravotní ústav
TSK	Technická správa komunikací hlavního města Prahy
TZL	tuhé znečišťující látky
ÚEK ÚP	územní energetická koncepce územní plán
ÚPD ÚRM	územně plánovací dokumentace Útvar rozvoje hlavního města Prahy
ÚSES	územní systém ekologické stability
VOC	těkavé organické látky
ZHMP	Zastupitelstvo hlavního města Prahy
ZPS	zóna placeného stání
ZSJ	základní sídelní jednotka
ZÚ	Zdravotní ústav

Úvod

Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace Hlavní město Praha (dále jen „Program“) je zpracován na základě požadavku zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 7 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší vypracují krajské úřady (tj. v tomto případě MHMP) programy ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu (nebo limitu zvýšeného o mez tolerance, pokud je stanovena). Programy ke zlepšení kvality ovzduší se vypracovávají pro území zón a aglomerací vymezených MŽP. Vzhledem k tomu, že celé území HMP je podle zákona o ochraně ovzduší vymezeno jako „aglomerace“, vypracovává MHMP Program pro celé území HMP.

Podle § 7 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší pak krajské úřady aktualizují programy v tříletých intervalech nebo do 18 měsíců od konce kalendářního roku, v němž dojde k překročení imisního limitu.

HMP vydalo program ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2006 nařízením č. 14/2006 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha. V letošním roce tak v souladu s požadavkem zákona o ochraně ovzduší vydává aktualizaci uvedeného programu.

Obecným cílem programů ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit dosažení všech stanovených imisních limitů na celém území zóny či aglomerace. Imisní limity udávají maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V současné době platí imisní limity stanovené nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Rozlišují se:

§ imisní limity pro ochranu zdraví lidí

§ imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí platí celoplošně. V případě limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace se uplatňuje příloha č. 4 nařízení vlády č. 597/2006 Sb., podle které se místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace umisťují více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Na území HMP se tak lokality, pro něž se vyhodnocuje splnění limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, prakticky nevyskytují.

V některých případech jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity. Cílový imisní limit je „úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době“. Jedná se tedy o „měkčí formu“ imisního limitu. Cílové imisní limity jsou stanoveny opět samostatně pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů a vegetace.

U limitů, které mají dobu průměrování kratší než 1 rok, je v některých případech uveden přípustný počet překročení limitu během roku (viz tabulka 1).

Následující tabulky uvádějí přehled imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Tab. 1. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka	Doba průměrování	Imisní limit	Přípustná četnost překročení za kalendářní rok
NO₂	1 hodina	200 mg.m^-3	18
NO₂	kalendářní rok	40 mg.m^-3	-
Benzen	kalendářní rok	5 mg.m^-3	-
SO₂	1 hodina	350 mg.m^-3	24
SO₂	24 hodin	125 mg.m^-3	3
CO	maximální denní 8hodinový průměr	10 mg.m^-3	-
Suspendované částice PM₁₀	24 hodin	50 mg.m^-3	35
Suspendované částice PM₁₀	kalendářní rok	40 mg.m^-3	-
Pb	kalendářní rok	0,5 mg.m^-3	-

Tab. 2. Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka	Doba průměrování	Imisní limit	Datum splnění
As	kalendářní rok	6 ng.m^-3	31. 12. 2012
Cd	kalendářní rok	5 ng.m^-3	31. 12. 2012
Ni	kalendářní rok	20 ng.m^-3	31. 12. 2012
B(a)P	kalendářní rok	1 ng.m^-3	31. 12. 2012
Troposférický O₃	maximální osmihodinový průměr	120 mg.m^-3	31. 12. 2009

Tab. 3. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu ekosystémů

Znečišťující látka	Doba průměrování	Imisní limit
SO₂ (imisní limit)	kalendářní rok a zimní období	20 mg.m^-3
NO_x (imisní limit)	kalendářní rok	30 mg.m^-3
Troposférický O₃ (cílový imis. limit)	AOT40*	18 000 µg.m^-3.hod

*) AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací vyšší než 80 µg.m^-3 a hodnotou 80 µg.m^-3 z hodinových hodnot mezi 8:00 a 20:00 SEČ v období 1. 5. – 31. 7.

Jak již bylo uvedeno, krajský úřad vypracovává program ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu. MŽP v souladu se zákonem o ochraně ovzduší vydává každoročně vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. oblastí, na jejichž území došlo k překročení limitu pro některou znečišťující látku. Vymezení je vydáváno obvykle s dvouletým odstupem, tj. v současnosti platí aktuální vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě imisních dat za rok 2007. V následující tabulce je uveden souhrnný přehled překročení limitů pro ochranu zdraví obyvatel na území HMP za rok 2006 a 2007. Podrobná analýza překročení imisních limitů a cílových imisních limitů je pak obsažena v kapitole F.

Tab. 4. Rozsah překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí na území Prahy

Znečišťující látka	Doba průměrování	Imisní limit	Rozsah překročení v % rozlohy kraje
Znečišťující látka	Doba průměrování	Imisní limit	2006	2007
NO₂	1 hodina	200 µg.m^-3 (19.MV)	-	-
NO₂	kalendářní rok	40 µg.m^-3	13,9	8,1
Benzen	kalendářní rok	5 µg.m^-3	-	-
SO₂	1 hodina	350 µg.m^-3 (25 MV)	-	-
SO₂	24 hodin	125 µg.m^-3 (4 MV)	-	-
CO	Max. denní 8hodinový průměr	10 mg.m^-3	-	-
PM₁₀	24 hodin	50 µg.m^-3 (36 MV)	97,9	47,9
PM₁₀	kalendářní rok	40 µg.m^-3	4,0	-
Pb	kalendářní rok	0,5 µg.m^-33	-	-
As	kalendářní rok	6 ng.m^-3	-	1,2
Cd	kalendářní rok	5 ng.m^-3	-	-
Ni	kalendářní rok	20 ng.m^-3	-	-
B(a)P	kalendářní rok	1 ng.m^-3	96,4	87,7
Troposférický O₃	max. denní osmihodinový průměr	120 µg.m^-3	84,6	79,6

Rozsah a způsob vypracování programu ke zlepšení kvality ovzduší je závazně dán přílohou č. 3 zákona o ochraně ovzduší:

1. Způsob vypracování programu

V případě, že jsou překročeny imisní limity a meze tolerance nebo imisní limity, pokud není mez tolerance stanovena u více znečišťujících látek, musí být v rámci programu zpracován podprogram pro každou z těchto látek. V názvu programu se pak použije výrazu „Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší“.

2. Rozsah programu

a) místo překročení limitních hodnot:

§ vymezení zóny, popis regionu a další údaje;

§ lokace případných měst (mapa),

§ měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice);

b) všeobecné informace

§ typ zóny (město, průmyslová nebo zemědělská oblast),

§ odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km²) a velikost exponované skupiny obyvatelstva, příslušné klimatické údaje,

§ příslušné topografické údaje,

§ informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy atd.);

c) odpovědné orgány

§ jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu;

d) druh posouzení znečištění ovzduší

§ koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech,

§ aktuální koncentrace znečišťujících látek,

§ prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek;

e) původ znečištění ovzduší

§ výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením,

§ celkové množství emisí v oblasti (t/rok),

§ informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí;

f) analýza situace

§ podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší,

§ podrobnosti o možných nápravných opatřeních;

g) podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu

§ opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně;

§ hodnocení účinnosti uvedených opatření;

h) podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší

§ seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu;

§ časový plán implementace opatření,

§ odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů,

§ popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu;

i) seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací;

j) příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES;

k) Programový dodatek podle čl. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.

V uvedené struktuře je zpracována i Program.

A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT

A.1. Vymezení a popis zóny/aglomerace Hlavní město Praha

Území aglomerace HMP je totožné se správním územím HMP.

Praha leží uprostřed Čech, na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena územím Středočeského kraje. Podle rozlohy je nejmenším krajem a počtem obyvatel druhým nejlidnatějším krajem v České republice. Geomorfologicky leží území Prahy ve střední části České Vysočiny - z velké části v Poberounské subprovincii, jen severovýchodní část území zasahuje do subprovincie České tabule. Geologicky náleží území Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je charakteristický na jedné straně plošinným reliéfem v nejvýše položených místech a na druhé straně hluboce zaříznutým údolím Vltavy a jejích přítoků. Nejvyšším místem je zarovnaný povrch jihozápadně od Zličína (399 m n. m.), nejníže se nachází hladina Vltavy na severním okraji města v Sedlci (177 m n. m.), maximální výškový rozdíl tedy dosahuje cca 220 m. Základní údaje o HMP jsou uvedeny v následujícím přehledu.

Tab. A.1. Základní údaje o hlavním městě Praze (stav k 31. 12. 2008)

Kód CZ - NUTS	CZ011
Krajské město	Praha
Rozloha	496 km²
Počet obyvatel	1 233 211
Hustota zalidnění	2517 obyvatel/km²
Počet městských správních obvodů	22
Počet MČ	57

A.2. Lokace měst

Aglomerace je tvořena jedním městem, a to HMP.

A.3. Měřicí stanice

Na území HMP bylo v roce 2007 provozováno 48 měřicích stanic imisního monitoringu na 23 lokalitách. Z toho 21 stanic provozoval ZÚ a 47 stanic ČHMÚ. Umístění stanic imisního monitoringu je uvedeno na obrázku 1.

Tab. A.2. Seznam a popis stanic imisního monitoringu v hlavním městě Praze

Číslo/ Kód	Lokalita	Souřadnice (JTSK)		Typ	Klasi-fikace*	Provozovatel	Látky
Číslo/ Kód	Lokalita	X	Y	Typ	Klasi-fikace*	Provozovatel	Látky
771 AREPA	Praha 1 - náměstí Republiky	-742346	-1043024	Automatizovaný měřicí program	T/U/C	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, CO, O₃, PM₁₀, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY
1137 AMUZK 1665 AMUZ0	Praha 1 - Národní muzeum	-742253	-1044064	Kombinované měření Měření TK v PM10	T/U/RC	ZÚ	NO₂,CO, PM₁₀ Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb
1483 ALEGA 1554 ALEGM	Praha 2 - Legerova	-742546	-1044774	Automatizovaný měřící program Manuální měřící program	T/U/RC	ČHMÚ	NO, NO₂, NO_X, CO, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY PM₁₀
772 ARIEA	Praha 2 – Riegrovy sady	-741390	-1043810	Automatizovaný měřící program	B/U/NR	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, PM₁₀
773 ABRAA	Praha 4 - Braník	-744140	-1047892	Automatizovaný měřící program	T/U/R	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, PM₁₀,
774 ALIBA 1547 ALIBD 1515 ALIBH 693 ALIBM 1536 ALIBP 1561 ALIBV 1564 ALIB0 1626 ALIB5	Praha 4 - Libuš	-742190	-1052120	Automatizovaný měřicí program Měření PD Měření PAHs pro účely projektů Manuální měřicí program Měření PAHs Měření VOC Měření TK v PM10 Měření TK v PM2,5	B/S/R	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, CO, O₃, PM_2,5, PM₁₀, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY BZN Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs SO₂, NO₂, PM₁₀, SO_4,SNO₃, SNH₄ Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY, METAN, ETAN, ETEN, PRPA, PRPE, IBUT, NBUT, ACET, SBUT, IPEN, NPEN, SPTN, MCPT, NHEX, CHEX, NHEP, ISOP, NONN, MP23, MH23, CP, DMB22, DMB23, N_OKT, I_OKT PM₁₀, Ni, Cd, Mn, As, Pb PM_2,5, Ni, Cd, Mn, As, Pb
775 AMLYA	Praha 5 - Mlynářka	-745623	-1044365	Automatizovaný měřicí program	T/U/R	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, CO, PM_2,5,PM₁₀
1459 ASMIA 1548 ASMID 1516 ASMIH 1530 ASMIM 1535 ASMIP	Praha 5 - Smíchov	-744717	-1044379	Automatizovaný měřicí program Měření PD Měření PAHs pro účely projektů Manuální měřicí program Měření PAHs	T/U/RC	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, CO, O₃, PM₁₀, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY BZN Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs PM_2,5, PM₁₀ Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs
1520 ASTOA	Praha 5 - Stodůlky	-749803	-1046679	Automatizovaný měřicí program	B/U/R	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, O₃, PM₁₀,
629 ARERK 1668 ARER0	Praha 5 - Řeporyje	-751576	-1048204	Kombinované měření Měření TK v PM10	B/S/RA	ZÚ	NO₂, CO, PM₁₀ Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb
437 ASVOK 1614 ASVOT 1615 ASVO0	Praha 5 - Svornosti	-743939	-1044832	Kombinované měření Měření TK v SPM Měření TK v PM10	T/U/IR	ZÚ	NO₂, CO, PM₁₀, SPM Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb
1528 ASUCA	Praha 6 - Suchdol	-744801	-1038343	Automatizovaný měřicí program	B/S/R	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, O₃, PM₁₀,
777 AVELA	Praha 6 - Veleslavín	-747581	-1041272	Automatizovaný měřicí program	B/S/R	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, O₃, PM₁₀,
441 AALZK 1659 AALZ0	Praha 6 - Alžírská	-747235	-1041382	Kombinované měření Měření TK v PM10	T/U/R	ZÚ	NO₂, CO, PM₁₀ Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb
1519 AKALA	Praha 8 - Karlín	-741323	-1042581	Automatizovaný měřicí program	T/U/C	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, PM_2,5, PM₁₀,
779 AKOBA	Praha 8 - Kobylisy	-739006	-1039584	Automatizovaný měřicí program	B/S/R	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, O₃, PM₁₀,
446 ASOKK 1670 ASOKT	Praha 8 - Sokolovská	-738437	-1041876	Kombinované měření Měření TK v SPM	T/U/R	ZÚ	NO₂, CO, SPM Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb
1521 AVYNA	Praha 9 - Vysočany	-736665	-1041191	Automatizovaný měřicí program	T/U/CR	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, CO, O_3,PM_2,5,, PM₁₀,
1539 APRUA	Praha 10 - Průmyslová	-735009	-1046986	Automatizovaný měřicí program	I/U/IC	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, PM₁₀,
805 AVRSA	Praha 10 - Vršovice	-741385	-1045526	Automatizovaný měřicí program	T/U/R	ČHMÚ	SO₂, NO, NO₂, NO_X, PM₁₀,
1476 AJASK 1645 AJAST 1646 AJAS0	Praha 10 - Jasmínová	-736989	-1047446	Kombinované měření Měření TK v SPM Měření TK v PM10	T/U/RI	ZÚ	SO_2,NO₂, CO, PM₁₀, SPM Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb
457 ASROM 1653 ASROP 1654 ASROV 1656 ASRO0 1651 ASRO5	Praha 10 - Šrobárova	-739403	-1044831	Manuální měřicí program Měření PAHs Měření VOC Měření TK v PM10 Měření TK v PM2,5	B/U/RC	ZÚ	NO₂, CO, PM_2,5,PM₁₀ Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs, PAHs_TEQ BZN, TLN, EBZN,XYs, STYR, CM, TCM, CLB, DCLs, TMBs, CCI4, TCL, TECE, TCE? FR11, FR12, FR113 Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb
610 AUHRK 1673 AUHRT	Praha 10 - Uhříněves	-731801	-1049888	Kombinované měření Měření TK v SPM	T/S/I	ZÚ	NO₂, CO, SPM Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

^*) Klasifikace stanic:

Lokalita: T - dopravní, I - průmyslová, B – pozaďová; Zóna: U - městská, S - předměstská, R - venkovská

Typ stanice: R - obytná, C - obchodní, I - průmyslová, A - zemědělská, N – přírodní

Obr. 1. Umístění stanic imisního monitoringu

B. Všeobecné informace

B.1. Typ zóny

Praha je největším městem České republiky a dominuje tedy její sídelní struktuře a je i jedním z rozhodujících hospodářských center státu. Charakteristickým rysem ekonomiky je vysoký podíl obslužné sféry, který tvoří více než 80 % z ekonomického sektoru.

Území HMP je velmi silně dopravně zatíženo, a to jak vnitroměstskou dopravou, tak i dopravou zdrojovou a cílovou a rovněž dopravou tranzitní. Zde se projevuje několik skutečností:

§ vysoká míra automobilizace a mobilita obyvatel se i přes rozvinutý systém veřejné dopravy projevuje velkým počtem vnitroměstských jízd,

§ význam HMP jako centra rozsáhlého regionu a ekonomická aktivita města se odrážejí v odpovídající míře zdrojové a cílové dopravy,

§ uzlová poloha HMP jako křižovatky rozhodujících tranzitních tras v České republice (zejména dálnice D1, D5, D8, D11 a rychlostní komunikace R10) je spojena s vysokou zátěží města tranzitní dopravou.

Vnitroměstské kapacitní komunikace, zejména Jižní spojka a Severojižní magistrála, tak představují v současnosti nejfrekventovanější komunikace v České republice.

Z celkové rozlohy HMP (496,1 km²) zaujímá největší část zemědělská půda (42 %), na druhém místě jsou tzv. ostatní plochy, zahrnující zejména nezastavěný urbanizovaný prostor města (36 %), zastavěné plochy zaujímají 10 % rozlohy, lesní půda rovněž 10 % a vodní plochy či toky se nacházejí na 2 % území HMP.

Na území kraje se nenachází žádný národní park, zasahuje do něj CHKO Český kras, a to na jihozápadě území v prostoru Radotína. Na území města se nachází 89 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 7 NPP, 16 PR a 66 PP.

B.2. Topografické údaje

Aglomerace HMP se nachází ve střední části České Vysočiny. Velmi zjednodušeně ji lze charakterizovat jako přibližně kruhovou oblast, kterou obklopuje Středočeský kraj a její průměrný poloměr je cca 13 km. Nejvyšší bod je zarovnaný povrch jihozápadně od Zličína (399 m n. m.), nejnižší bod je hladina řeky Vltavy na severním okraji města v Sedlci, kde opouští území HMP (177 m n. m.).

Zeměpisné souřadnice hranic zóny jsou následující:

§ nejsevernější bod: zeměpisná šířka: 50°09′, zeměpisná délka: 14°31′ (Třeboradice)

§ nejjižnější bod: zeměpisná šířka: 49°56', zeměpisná délka: 14°23' (Zbraslav)

§ nejzápadnější bod: zeměpisná šířka: 50°06', zeměpisná délka: 14°13' (Ruzyně)

§ nejvýchodnější bod: zeměpisná šířka: 50°05', zeměpisná délka: 14°42' (Klánovice)

B.3. Klimatické údaje

Zájmové území náleží do dvou klimatických oblastí. Většina území spadá do teplé oblasti T2, pouze jihovýchodní část Prahy spadá do oblasti mírně teplé - MT10.

Teplotní a srážkové charakteristiky jednotlivých oblastí jsou uvedeny v následující tabulce a přehledu.

§ T2 - charakteristické je dlouhé suché a teplé léto, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

§ MT10 - dlouhé léto, teplé a mírně suché. Krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Krátká zima mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Tab. B.1. Základní charakteristiky klimatických oblastí na území hlavního města Prahy

Klimatické charakteristiky:	T2	MT10
Počet letních dnů	50-60	40–50
Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C	160-170	140-160
Počet mrazových dnů	100-110	110-130
Počet ledových dnů	30-40	30-40
Průměrná teplota v lednu	-2 až -3	-2 až -3
Průměrná teplota v červenci	18-19	17-18
Průměrná teplota v dubnu	8-9	7 až 8
Průměrná teplota v říjnu	7-9	7 až 8
Počet dnů se srážkami 1 mm a více	90-100	110-120
Úhrn srážek ve vegetačním období	350-400	400-450
Úhrn srážek v zimním období	200-300	200-250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou	40-50	50-60
Počet zamračených dnů	120-140	120-150
Počet jasných dnů	40-50	40-50

B.4. Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva

V následující tabulce jsou uvedeny údaje o rozsahu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro roky 2006 a 2007 podle údajů ČHMÚ a MŽP.

Pro analýzu byly použity podkladové vrstvy geografického informačního systému, které za roky 2006 a 2007 publikoval ČHMÚ. Vrstvy obsahují údaje o překročení limitů pro jednotlivé znečišťující látky ve čtvercové síti s hranou čtverce 1 km. Vzhledem k plošnému rozsahu překročení cílového limitu pro troposférický O₃ jsou v souladu s postupem ČHMÚ uvedeny i celkové hodnoty překročení limitů bez uvažování O₃.

Tab. B.2. Plošný rozsah překročení limitů pro ochranu zdraví lidí na území hlavního města Prahy v letech 2006 a 2007

Znečišťující látka	Doba průměrování	Rozsah překročení limitů
		km²		v % rozlohy kraje
		2006	2007	2006	2007
NO₂	1 hodina	-	-	-	-
NO₂	kalendářní rok	69	40	13,9 %	8,1 %
Benzen	kalendářní rok	-	-	-	-
SO₂	1 hodina	-	-	-	-
SO₂	24 hodin	-	-	-	-
CO	max. denní osmihodinový průměr	-	-	-	-
PM₁₀	24 hodin	486	238	97,9 %	47,9 %
PM₁₀	kalendářní rok	20	-	4,0 %	-
Pb	kalendářní rok	-	-	-	-
As	kalendářní rok	-	6	-	1,2 %
Cd	kalendářní rok	-	-	-	-
Ni	kalendářní rok	-	-	-	-
B(a)P	kalendářní rok	478	435	96,4 %	87,7 %
Troposférický O₃	max. denní osmihodinový průměr	420	395	84,6 %	79,6 %
Imisní limity celkem		486	244	97,9 %	49,2 %
Cílové imisní limity bez O₃ celkem		478	435	96,3 %	87,7 %
Cílové imisní limity vč. O₃ celkem		496	496	100,0 %	100,0 %
Všechny limity bez O₃ celkem		486