Vzplane v Praze olympijský oheň, článek náměstka primátora hl.m.Prahy Ing.Jana Bürgermeistera uveřejněný v Listech hlavního města Prahy 3.ledna 2005.

Vzplane v Praze olympijský oheň?

Listy hlavního města Prahy | 3.1.2005 | rubrika: Pražské zpravodajství | strana: 2 | autor: (rb)

První úvahy o možnosti kandidatury Prahy na uspořádání letních olympijských her vznikly již před rokem

Ing. JAN BÜRGERMEISTER náměstek primátora hlavního města Prahy

K pořádání olympijských her v roce 2016 nebo 2020 nejprve zastupitelstvo hlavního města Prahy projednalo územní analýzu, kterou zpracoval Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Tato analýza se stala jedním z podkladů pro vypracování Ekonomické a marketingové studie pořádání letních olympijských her v roce 2016, resp. 2020 v hlavním městě Praze. Studie byla odevzdána k projednání a nyní bude ve výborech a zastupitelstvu hlavního města Prahy rozhodnuto o dalším kroku.

Zeptali jsme se náměstka primátora pro oblast územního rozvoje Jana Bürgermeistera, zda je z hlediska územního rozvoje Praha připravena a schopna zvládnout náročnou roli města pořádajícího olympijské hry.
Já si tuto otázku dovolím trochu rozšířit. Pořádání olympijských her je vždy z hlediska pořadatelského města nejrozsáhlejším úkolem, určitou nejvyšší metou, ke které město může dospět z pohledu svých schopností a možností. Zpracovaná studie to jednoznačně dokládá. Je nesporné, že Praha v posledních patnácti letech přešla z města, které mělo obrovský objem těžkého a zpracovatelského průmyslu, na město, které poskytuje služby, na město, které je hostitelské jak pro turisty, turistický ruch, tak pro kongresy a kongresovou turistiku, pro sídla institucí a firem, které k nám směřují z celého světa. A my máme velký zájem, aby tento trend pokračoval a abychom v konkurenci ostatních měst evropských a světových obstáli.
Již samé promýšlení kapacity města na možnost pořádání olympijských her a schopnosti města takové výzvě dostát je v tomto kontextu velmi užitečné. Dostat se mezi ta města, která Mezinárodní olympijský výbor bere vážně a jejichž kandidaturu dále zkoumá, je samo o sobě velkým marketingovým úspěchem. Klíčovou otázkou ovšem zůstává, zda na to Praha má.
Samozřejmě nemáme na to, abychom utratili desítky miliard korun na třínedělní slavnosti a pak tyto miliardy odepsali jako ztrátové. Je však otázkou, zda by olympiáda nenastavila nové priority k rozvoji města. Nemluvím tady o dopravní infrastruktuře, protože její současný rozvoj předznamenává, že v letech 2016-2020 bude město schopno obsloužit potřebný počet návštěvníků olympiády a dovézt je z místa na místo bez větších nároků na další investice vyvolané pouze jednorázovou potřebou olympiády.
Jednou z důležitých otázek je, zda by olympiáda nepřinesla potřebný impulz do výstavby areálů, kde by mohli občané trávit volný čas. My víme, že v centru města již jeden podolský bazén nestačí. Víme, že chybějí sportoviště pro vysokoškolskou mládež, že v centru zoufale chybějí sportovní areály, kde by lidé mohli trávit volný čas. Ukazuje se, že zvláště mladé rodiny, které se rozhodují, kde chtějí žít, tato neschopnost města uspokojit jejich nároky vyhání za hranice Prahy a zpětně pak představují obrovskou zátěž pro město zbytečnými cestami individuální automobilovou dopravou.
Další otázkou tedy je, zda vlastně Praha část těch investic, jež by si olympiáda vyžádala, vlastně nepotřebuje tak jako tak.
Například víme, že chceme veletržní centrum v Letňanech, a hledáme partnera pro jeho výstavbu. Zároveň je zřejmé, že veletržní výstaviště je možné přestavět pro potřebu většiny olympijských halových sportů. Víme, že národní fotbalový svaz chce vybudovat v Praze národní fotbalový stadion. Česká republika takový fotbalový stánek nemá. Studie upozorňuje na možnost víceúčelovosti ceremoniálního stadionu. Největším problémem každé olympiády je, co pak s ním. Například Paříž či Londýn se s tímto problémem vyrovnaly jeho možným budoucím uzpůsobením na fotbalový stadion.
Víme také, že máme v Praze beznadějně zastaralé vysokoškolské koleje na Strahově - v lokalitě, která je velmi atraktivní pro rezidenční bydlení a velmi špatná pro vysokoškolské aktivity. Studie docela objevně pojmenovává jako možný podnět vybudování vysokoškolského areálu i vysokoškolských kolejí v lokalitě Letňan, kde by po dobu olympiády mohli být ubytováni novináři. Máme velké problémy přesvědčit investory, aby investovali do nájemního bydlení. Olympijská vesnička může být takovým podnětem. Studie říká, že by bylo velmi úspěšným řešením vybudovat olympijskou vesničku v Bubnech, v lokalitě, kterou opouštějí dráhy v místě bývalého nákladového nádraží.
To jsou všechno myšlenky a otázky, které budeme muset dál analyzovat. Na jejich základě, po zajištění dalších, podrobnějších podkladů týkajících se dlouhodobé využitelnosti a návratnosti obrovských investic, které olympiáda vyžaduje, musíme s přesnou znalostí faktů a odpovědně zvážit, zda na to máme. Zda by olympiáda neznamenala příliš neúměrné zatížení města. Pak můžeme teprve společně rozhodnout, jestli je kandidatura Prahy na pořádání olympiády nejen krásnou vizí, ale i správným cílem.