12152003-rozhovor-Listy hl. m. Prahy-Příležitosti dané Praze se už nebudou opakovat

Listy hlavního města Prahy | 15.12.2003 | strana: 7 | autor: Ptal se Dušan Pokorný

Příležitosti dané Praze se už nebudou opakovat

Inženýr Jan Bürgermeister je náměstkem pražského primátora. Má na starosti – kromě dalších záležitostí města – například obnovu zaplavených území, bytovou politiku Prahy, její územní rozvoj i památkovou péči.

* Vyrovnala se už Praha s následky velké vody?

Škody po povodni se už podařilo odstranit. Rozhodně na prvním městském obvodě, pátém i sedmém už vlastně nezpozorujete, že v Praze nějaká velká voda byla. Takže se soustřeďujeme na opravu domů v Karlíně a na výstavbu protipovodňových linií podél řeky. Dokončuje se oprava kanalizace na Starém Městě.

* Kdy bude město proti velké vodě zabezpečeno?

V roce 2006 by měly být hotovy protipovodňové práce podél toku Vltavy. I když některé menší části území města, jak už dnes víme, prostě zabezpečit nejdou. Patří mezi ně například Lahovice, takže občanům, kteří tu pod hrozbou velké vody dál už žít nechtějí, město nabízí odkup jejich nemovitosti. Víme, že nemůžeme před velkou vodou chránit třeba jeden blok na Kampě ani Sovovy mlýny bez toho, abychom až příliš negativně nezasáhli do panoramatu města.

* Jak se poslední povodeň zapíše do plánů města v budoucnu?

Vsoučasné době se pracuje na novém územním plánu pro celou velkou povodní zatopenou část Prahy. Je zřejmé, že budování protipovodňové ochrany je velkou příležitostí pro další rozvoj původní průmyslové periferie v oblasti Holešovic, Karlína a Libně. Za protipovodňovou hrází na Rohanském ostrově směrem k Sokolovské ulici je rozsáhlé území, které je ideální příležitostí pro rozšíření Karlína a jeho co nejužší a přitom bezpečné propojení s řekou. Nová smíšená zástavba – tedy v prvé řadě byty, ale i kancelářské a obchodní prostory – vyžaduje zcela nové řešení dopravy, v podstatě vznik nové sítě ulic. Ulice Pobřežní musí pokračovat dál a propojit automobilovou dopravu od Negrelliho viaduktu až do ulice Voctářova. Tím se výrazně zklidní ulice Sokolovská, park okolo Invalidovny bude prodloužen do nového Karlína. Studie celého dopravního řešení je před dokončením a brzo bude představena veřejnosti. Mezi protipovodňovou hrází a řekou vznikne zelený pás, prostor pro volný čas Pražanů. Ochrana Holešovic pomůže zase uskutečnit plány na urbanizaci míst kolem vody v této čtvrti, zvláště kolem přístavu. Takže stejně jako velká povodeň koncem devatenáctého století změnila koncepce rozvoje města, i zkušenosti z poslední velké vody se do jeho budoucnosti také promítnou.

* Další citlivou oblastí života města, kterou máte na starosti, je bydlení. Jako starosta Prahy 1 jste propagoval do velké míry prodej bytů do vlastnictví nájemníků. Chcete teď rozšířit tuto myšlenku na celé město?

Své názory na tuto problematiku jsem nezměnil. A zdá se, že představitelé dalších městských částí se k nim přiklánějí už také. Dnes patří jednotlivým městským částem pětaosmdesát tisíc bytů. Městu asi deset tisíc, především v oblastech, kde se rozvíjela výstavba v devadesátých letech, tedy na okrajích Prahy. Město se musí umět postarat o své občany, kteří se nezaviněně ocitli v nouzi a nejsou schopni se sami postarat o bydlení. Bude také napříště důležité mít k dispozici stabilizační byty pro profese, které jsou nezbytné pro život města. Určité množství malometrážních bytů proto město k dispozici mít musí. Přitom ročně se uvolní k těmto účelům pouze 1 % z celkového počtu obecních bytů. Je proto užitečné za rozumnou cenu nabídnout naše byty nájemníkům ke koupi. Analýzy ukazují, že je mezi nimi většina těch, kteří mohou a chtějí investovat do svého bydlení ať formou stavebního spoření nebo hypotečního úvěru. Takto získané prostředky mohou sloužit pro pořizování bytů lidem, kteří obecní byt opravdu potřebují. Zůstane nám tak do budoucna nižší počet bytů. Budeme mít ale u nich jistotu, že slouží cílům a potřebám města nebo občanům, kteří po nějakou dobu pomoc obce potřebují. To souvisí s jasným rozhodnutím do budoucna investovat pouze do cenově nejvýhodnějších projektů a nebudovat byty velké nebo jinak nadstandardní.

* Máte na starosti i komisi rady města pro památkovou péči. Co vlastně takováto komise dělá, když máme přece pražské památkáře a i magistrát má své?

To je poměrně nová součást samosprávy města. Novela zákona o památkové péči umožňuje radě obce zřídit si takovou komisi expertů jako svůj poradní orgán. Já jsem byl velmi potěšen, že odborníci od architektů přes památkáře až po archeology přijali naši nabídku stát se členy této komise. Po prvních pár měsících jednání jsem přesvědčen, že komise bude hrát důležitou roli v diskusi nad metodikou ochrany a péče o památky a Pražskou památkovou rezervaci jako celek. Město musí žít plným životem a současně zachovávat nejpřísnější kritéria péče o dědictví, které nám zanechali naši předkové. To je velká zodpovědnost projektantů a ostatních odborníků nad každým projektem.

* Jedním z těchto dědictví – a památkou prvořadého významu ve městě – je bezesporu Karlův most. Právě v jeho případě rada před nedávnem rozhodla nepokračovat ve stávajících snahách o jeho rekonstrukci, ale svým způsobem je odložit…

Jde o to, že se Karlův most stal před dvěma roky určitým předmětem politické licitace. Celému problému to uškodilo stejně jako to, že se jednotliví odborníci jaksi zakopali do dvou vzájemně nesmiřitelných táborů a stáli vlastně na dvou opačných stanoviscích. Z toho plyne, že bychom si asi měli raději pořádně rozmyslet, co s tím mostem uděláme, než abychom mu nějakým unáhleným rozhodnutím nakonec uškodili. Velká voda, o níž jsme už mluvili, nám vlastně ukázala, že Karlův most je i dnes stále v dobré kondici. Takže je jisté, že nás čas netlačí. Bylo tedy rozhodnuto, že budou opraveny ledolamy, upraveno a zpevněno dno pod mostem a v okolí pilířů. Dno velká voda podstatně změnila a jeho zpevnění je důležité pro stabilitu mostních pilířů. To je tedy úkol na příští rok a v městském rozpočtu se počítá s financemi na tyto úpravy. Víme, že kamenné prvky mostu je nutné citlivě vyměňovat. To se konec konců dělo po celou dobu jeho existence. Zadruhé je jisté, že most opravu potřebovat bude. Ovšem podle našeho názoru i názoru památkářů nemusí jít o takové masivní stavební práce, které by významně omezily provoz na mostě. Je tedy nutné shromáždit všechna fakta, všechny názory a posudky odborníků a na základě jejich analýzy připravit během příštího roku podmínky pro soutěž na projektanta opravy mostu, ovšem takového projektanta, který by garantoval nejen pohledy stavaře, mostaře, ale i další odbornosti jako třeba chemie ochrany kamene a podobně.

* Poslední, i když asi nejdůležitější z vašich kompetencí či starostí, o nichž se dnes budeme bavit, je územní rozvoj města. Zčásti jsme se ho dotkli v problémech, jež přinesla městu velká voda, ale jsou tu třeba otázky dopravy a podobně…

Řešení dopravy je zakotveno v územním plánu města a některé součásti dálničního okruhu či okruhu městského se už staví. Dalším problémem, který budeme muset vyřešit, je doprava z letiště a Kladna do centra města nějakým rychlým železničním spojením. Stejně tak už je v tomto kontextu jasné, že dnešní konečná stanice metra A na Vítězném náměstí není nejšťastnějším řešením, ale že se tato trasa bude muset protáhnout někam, kde na ni bude moci navazovat další doprava v kapacitním terminálu. Připravuje se také nová trasa metra D, která povede z oblasti mezi Hlavním nádražím a náměstím Míru do Lhotky a Libuše. To je velmi zajímavý projekt už tím, že by se na něj asi nejlépe hledaly zdroje vně rozpočtu města, v oněch tak často citovaných P.P.P projektech.

* Kde se bude podle vás město rozvíjet nejvíc, kde je místo pro jeho další rozvoj?

Určitě to budou pozemky, které opustí dráhy jako nádraží Bubny nebo podobné místo ve Vršovicích. Ale nejen ony. Z Prahy v posledním desetiletí prakticky zmizel těžký průmysl. Jsou tu plochy po těchto podnicích jako třeba ČKD. Proto vítám i diskusi o olympijských ambicích Prahy. Město musí investorům, kteří by chtěli v těchto místech stavět, jasně říci další vizi rozvoje města, jaké výstavbě dáváme přednost, jaké jsou výhody koncepčního a koordinovaného postupu, protože příležitost rozvíjet se na takové ploše – prakticky v centru – už Praha mít nikdy nebude.

Děkuji za rozhovor.