Zájemců o učňovské školství v Praze ubývá

Právo | 5.10.2007 | rubrika: Praha - Střední Čechy | strana: 15 | autor: Jakub Mračno

NÁMĚSTKYNĚ PRIMÁTORA HLAVNÍHO MĚSTA PRO ŠKOLSTVÍ MARIE KOUSALÍKOVÁ (ODS) ŘEKLA PRÁVU:

* V rámci změn kompetencí členů Rady HMP jste před několika dny převzala oblast školství. Lze již nyní říci, jaké hlavní úkoly vás v této oblasti čekají?

Těch úkolů je obrovská spousta z mnoha různých oblastí. V některých se budu muset sama nejprve podrobněji zorientovat. K nejdůležitějším ovšem bezesporu ještě stále patří zlepšení technického stavu budov; dále integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do škol. Jen pro informaci, k 1. 1. 2007 bylo integrováno v běžných školách 4716 žáků; dále je to zapojení škol do projektů financovaných z Evropských strukturálních fondů; prezentační akce nejen středních škol, ale i základních uměleckých škol a domovů dětí a mládeže a v neposlední řadě zlepšení informovanosti široké veřejnosti. K tomu by měl sloužit Portál školství hl. m. Prahy, který se upravuje, aby byl přehlednější pro ředitele škol i širokou veřejnost.

* Nedávno jste zmínila, že budete usilovat o větší popularitu učňovského školství v Praze. Jaký je v této oblasti hlavní problém a jak konkrétně si představujete možné řešení?

Zájem o učňovské školství v Praze v posledních letech mírně poklesl. Možná to souvisí s narůstajícím zájmem o studium ukončené maturitní zkouškou. Pokusím se viditelnými akcemi podpořit zájem žáků o učňovské studijní programy. Mimochodem učňovské školy se o svou propagaci samy snaží například formou mezinárodních soutěží. Obory vzdělání zakončené výučním listem se velmi dobře prezentují například na výstavě Schola Pragensis a mohli bychom vymyslet i jiné prezentační akce, kampaně v médiích a podobně.

* V posledních letech řeší Praha i městské části v různé míře optimalizaci školství. Souvisí nějak snaha o popularizaci učňovského školství s tím, že Praha slučuje různé obory a počet učilišť jako takových spíše klesá?

Je logické, že se nabídka studijních oborů přizpůsobuje poptávce po nich. Úzce to souvisí i s normativním financováním škol, kdy peníze jdou tzv. za žáky. Školy se proto snaží nabízet takové obory, které žáky (potažmo tedy i peníze) přitáhnou. Sloučíme-li např. dvě školy, které nemají dostatek uchazečů o studium konkrétního oboru, je šance, že na větší sloučené škole bude moci být třída tohoto „ohroženého“ oboru otevřena.

* Jaký odhadujete vývoj středního a vyššího školství v Praze do budoucna?

Toto se velice těžko odhaduje. Závisí to na mnoha faktorech – legislativní stabilitě, financování ze strany státu atd. Nicméně nepředpokládám, že by v nejbližších letech došlo k nějakým dramatickým změnám. Určitě dojde k modernizaci výuky v souvislosti se zaváděním školních vzdělávacích programů. Domnívám se, že dojde též ke zvýšení kvality jazykové a počítačové gramotnosti pedagogů, a tudíž i zvýšení kvality výuky těchto předmětů. S napětím sama očekávám vývoj nové podoby maturitní zkoušky. Předpokládám, že školy se budou muset mnohem více začít chovat jako samostatné ekonomické subjekty, samy shánět granty.