Základní právní vysvětlení k realizaci nahlášených shromáždění

Z důvodů množících se nepřesných informací týkajících se oprávněnosti realizace nahlášených shromáždění, uvádíme základní právní vysvětlení.
Podle Zákona o právu shromažďovacím ze dne 27. března 1990 (se všemi platnými změnami) má svolavatel povinnost ohlásit shromáždění příslušnému úřadu nejpozději pět dnů před konáním akce. Úřad může do tří dnů od podání oznámení shromáždění zakázat pouze ze zákonem určených důvodů. Může tak učinit například v případě, že oznámený účel shromáždění je v rozporu s ústavou a zákony nebo pokud se má ve stejném místě a ve stejném čase konat podle dříve doručeného oznámení jiné shromáždění. Dalším důvodem mohou být omezení dopravy a zásobování, která by byla v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva a která by si shromáždění vynutilo. Většina shromáždění plánovaných v týdnu konání Summitu NATO byla nahlášena v době, kdy neexistovala přesně stanovená podoba dopravních a bezpečnostních opatření. Úřad tak neměl žádný právní důvod shromáždění zakázat.
Budou-li se ale účastníci shromáždění domáhat vstupu do uzavřených zón s tím, že do těchto míst oznámili svá shromáždění, vztahují se na ně mimo jiné ustanovení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Článek 19 Listiny doslova uvádí:
(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

Zákonem, který může v tomto případě omezit právo pokojně se shromažďovat, je také zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, na jehož základě rozhodl odbor dopravy Magistrátu hl. m. Prahy o dopravních opatřeních v souvislosti se Summitem NATO.


Tiskové oddělení MHMP
Tel.: 236 002 356
V Praze dne 21.11.2002