Záznam z tiskové konference dne  11. 5. 2004 – 16.00

RNDr. Igor Němec, radní hlavního města Prahy

Zahajuji tiskovou konferenci po zasedání dnešní rady. Zástupce rady zde u pultu vidíte, tak samozřejmě mojí povinností je dát první slovo panu náměstkovi, což je  pan náměstek Paroubek. Jestli by uvedl své body, jinak já dnes výjimečně budu dělat také zároveň ke svému bodu také zároveň moderátora této tiskové konference.

Ing. Jiří Paroubek, náměstek primátora hlavního města Prahy

Já gratuluji panu radnímu k nové funkci – zase jedna placená funkce! Takže, dámy a pánové, já jsem měl významný materiál dnes, který se týkal souboru rozpočtu vlastního hlavního města Prahy a městských částí na rok 2004. Jedná se vlastně o shrnutí padesáti osmi samostatných rozpočtů na rok 2004. Jedná se o rozpočet hlavního města Prahy a rozpočty 57 městských částí. Co z toho vyplývá? Že v tuto chvíli, samozřejmě s určitou rezervou, můžeme říci zhruba měsíční, máme schváleny ve městě všechny rozpočty všech příslušných hospodářských celků. Kromě hlavního města Prahy, kde se schválil rozpočet už v polovině prosince minulého roku na rok 2004, tak také rozpočty všech městských částí. Čili neexistují rozpočtová provizoria a jsou rozpočty městských částí. S jakými částkami pracujeme, to je uvedeno v tiskové zprávě. Jenom upozorním na ta nejdůležitější čísla. Rozpočet počítá – souhrn rozpočtů, který budeme schvalovat s definitivní platností v zastupitelstvu na konci tohoto měsíce – počítá s výdajovou částí v objemu 50,8 miliard korun, 50,8 miliard korun, a s příjmovou částí 37 miliard – zhruba, 37.200.000.000 korun. Takže ten schodek je necelých 13.600.000.000 korun, přičemž dá se říci, že z tohoto schodku jsou pouze 2,3 miliardy korun cizí zdroje, tj. zůstatek z emise obligací, který nebyl použit – emise obligací, která byla vydána v minulém roce v celkovém objemu přes 5 miliard korun. Tento zůstatek nebyl v minulém roce použit. Čili v tomto roce nemáme kromě tohoto starého zůstatku cizích zdrojů uvažováno s pokrytím schodku žádným novým cizím zdrojem. To znamená, že všechny ostatní zdroje jsou buďto dotacemi ze státního rozpočtu anebo v převažující míře jsou to zdroje města, které město přesouvá z roku 2003 do roku 2004. Buďto jsou to převisy investic – zhruba 4,7 miliard korun, nebo rezervy, což je téměř 1,1 miliarda korun, anebo ve výši 3,6 miliardy korun, abych byl přesný, se jedná o přebytek likvidity z roku 2003. Takto sice ten schodek vypadá hrozivý, ve výši 13,2 miliardy korun, ale ve skutečnosti je naprostá většina tohoto objemu tohoto schodku pokrývána de facto zdroji města, které byly buď vygenerovány, anebo které jsou převisem investic, které nebyly spotřebovány v uplynulém roce. Myslím si, že pokud jde o městské části, tak zhruba dvě třetiny městských částí předpokládají, rozpočtují své hospodaření schodkem – ale tyto schodky v souhrnné výši zhruba 740 milionů korun zhruba jsou pokryty zůstatky, hospodářskými zůstatky, finančními zůstatky z předchozích let. Čili není to ve skutečnosti žádný problém hospodaření. Takže pokud jde o tento materiál, bude předložen v krátké době zastupitelstvu, a samozřejmě určité úpravy rozpočtu budou pokračovat. Teď jsem byl např. na jednání na Ministerstvu financí, takže v krátké době – to určitě potěší tady pana radního Šteinera, dostaneme 450 milionů korun státní dotace na výstavbu trasy 4C2, tedy trasy Ládví -  Letňany, a samozřejmě připočteme k tomu ještě další peníze odpovídající z úvěru Evropské investiční banky, takže to letos vypadá, že bychom mohli vyčerpat zhruba necelé dvě miliardy korun. Takže tento – o tyto peníze budou ještě dále nastaveny investice. Jinak počítáme, že investice dosáhnou na úrovni města částky v tomto roce zhruba mezi 21 – 22 miliardami korun, což je částka v historii města nevídaná a ojedinělá. Kromě toho bych chtěl připomenout z tohoto materiálu, u městských částí se jedná o dalších zhruba 2,4 miliardy korun investic. Takže to jsou investice skutečně v historicky ojedinělé výši na úrovni města a jeho městských částí. To je všechno.

RNDr. Igor Němec

Já děkuji panu náměstkovi Paroubkovi. Má někdo nějaké dotazy k financování matičky Prahy? Nemá. Tak podle příchozích bych prosil o slovo pana kolegu Gregara.

RNDr. Miloš Gregar, radní hlavního města Prahy

Děkuji. Já jenom velmi krátce, přesto si myslím, že to je věc, která stojí za pozornost. Rada dneska projednala návrh na poskytnutí příspěvku pro Správu Pražské botanické zahrady, resp. Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze. Jak víte, Na Slupi je historicky jedna z nejstarších zahrad, která se nachází na území hlavního města Prahy, a jak je školství v současné době financováno, tak je financováno. Navíc zahrada slouží  z velké části návštěvníkům z Prahy 2 a obrátil se na mne začátkem roku pan děkan, pan profesor Kovář, s dotazem, zda – vzhledem k tomu, že jejich rozpočet je podfinancovaný a neumožňující zpřístupnit botanickou zahradu široké veřejnosti, myšleno ty venkovní expozice, zda hlavní město Praha právě za podmínky ponechání možnosti přístupu návštěvníků je ochotno na tento provoz přispět na správu údržbu zeleně. My jsme po mnoha jednáních a vzhledem k tomu, že botanická zahrada Na Slupi je opravdu jedinečný fenomén pro střed města, tak rady hlavního města dnes odsouhlasila příspěvek 600.000 korun na rok na udržování a údržbu zeleně právě v této části. Jak víte, jsou tam venkovní expoziční sbírky, které slouží nejen pro studenty přírodovědecké fakulty, ale ve své podstatě slouží i školám z okolí, jednak středním, jednak základním, ale samozřejmě i zájemcům z okruhu občanů tam bydlících. Takže já jsem docela rád, že se to podařilo, protože si myslím, že zachováváme poměrně rozsáhlý park či rozsáhlou zeleň ve středu města, tam, kde nejvíc chybí. To je vše.

RNDr. Igor Němec

Tak to byl kolega radní Gregar. Má někdo dotazy k botanické zahradě, k přírodě v Praze? Jestli ne, poprosil bych pana kolegu Šteinera, aby se vyjádřil ke svým bodům dnes.

Radovan Steiner, radní hlavního města Prahy

Děkuji. Já bych vás chtěl, vážené dámy a vážení pánové, seznámit s jedním podle mého názorem velmi významným bodem, který rada dnes projednávala, byť se jedná pouze o určitý dílčí krok, ale v záležitosti velmi klíčové pro další rozvoj dopravní sítě hlavního města Prahy. Konkrétně se jedná o výsledek veřejné obchodní soutěže na poradce hlavního města Prahy pro realizaci projektu severozápadní části městského okruhu – úseku Myslbekova – Pelc Tyrolka. Pravděpodobně si vzpomínáte na dobu zhruba před půl rokem, kdy rada odsouhlasila možnost zapojení soukromého kapitálu, soukromých financí, do realizace této možná nejklíčovější nebo rozhodně jedné z nejklíčovějších dopravních staveb v Praze a vypsala veřejnou obchodní soutěž na poradce hlavního města Prahy pro realizaci této zakázky. Ta obchodní veřejná soutěž probíhala těch zhruba 5 měsíců, po které jsme tedy o tomto neměli možnost hovořit, a v nejbližší době by měla být uzavřena po schválení radou dnes smlouva s vybraným uchazečem, společností Atkins, s.r.o., která podala nejvýhodnější nabídku, která byla jak hodnotící komisí, tak radou hlavního města Prahy konstatováno, že jako jediná splnila po obsahové stránce požadavky stanovené zadavatelem v podmínkách soutěže a v zadávací dokumentaci a byla shledána jako vhodná, přijatelná a kvalitní. Stručně řečeno, jedná se tedy o právní, finanční a majetkoprávní poradenství pro hlavní město Prahu v oblasti posouzení, v první fázi posouzení vhodnosti uplatnění toho známého modelu PPP – to znamená partnerství veřejného a soukromého sektoru právě na tento významný dopravní projekt v objemu řekněme podle našich odhadů zhruba dvaceti miliard korun, možná více, s tím, že v horizontu řekněme do konce roku, kdy mimo jiné by měla tato stavba získat dle našich předpokladů stavební povolení. Tak v tomto horizontu by poradenská firma měla zpracovat porovnání jednotlivých finančních modelů, to znamená finančního modelu tzv. standardního, to znamená investování prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy, prostřednictvím příslušných odborů, např. za použití cizích zdrojů a model financování prostřednictvím  přenesení zodpovědnosti za  výstavbu a pravděpodobně i provoz celé investice na soukromý sektor. Předpokládám tedy, že někdy v horizontu konce letošního roku by rada měla dostat k rozhodnutí materiál, který by porovnával tyto jednotlivé varianty, popř. variantu jinou, která by vykrystalizovala  z práce těchto odborných poradců, a následně by rada rozhodla o tom, zda tento model na výstavbu městského okruhu uplatnit, či zda např. se ukáže, že nejvhodnější, nejlevnější cestou je alternativa jiná. Čili v této fázi ještě nerozhodujeme o tom, zda model PPP bude uplatněn, ale došlo k tomu, že firma, v podstatě dceřinná firma nadnárodní renomované britské poradenské firmy, která má zkušenosti v řadě zemí – v první řadě samozřejmě ve Velké Británii  - s realizací takovýchto projektů. Zpracuje pro hlavní město Prahu detailní expertní posouzení jednotlivých alternativ.  Takže určitě se s touto problematikou ještě pravděpodobně v letošním roce, nejpozději na začátku příštího roku zde setkáme – a věřím, že v tom horizontu sedmi – osmi měsíců budeme moci přikročit k zásadnímu rozhodnutí, které po získání stavebního povolení umožní zahájit samotnou stavbu úseku Špejchar – Pelc Tyrolka, městského okruhu, kde v současnosti, jak možná víte, probíhá již ražba průzkumné štoly, čili přípravné práce pro tuto významnou dopravní stavbu již jsou v běhu. Děkuji.

RNDr. Igor Němec

Tak já také děkuji. To byl pan radní Šteiner k dopravě, k dnešním bodům, které se týkaly dopravy, v radě. Tak prosím,  má někdo dotazy k panu radnímu. Tak prosím, pan Burian, i když paní Šprunkové bych měl dát přednost.

Michal Burian, ČTK

Michal Burian, ČTK. Já bych se jenom chtěl zeptat, kolik bude to posouzení stát, resp. kolik si ta firma bude účtovat.

Radovan Šteiner

Tak samozřejmě není toto expertní poradenství levnou záležitostí. Ta částka je dělena do mnoha dílčích plnění, kdy to  samotné posouzení je samozřejmě menší část z té celkové sumy. Ty případné další poplatky by hlavní město Praha platilo až v případě, že by o realizaci metody PPP rozhodlo, přičemž tento poradce by se následně stal poradcem hlavního města Prahy při jednání s jednotlivými uchazeči, s jednotlivými zájemci a v průběhu celé realizace a následně zprovoznění by také tento poradce radil hlavnímu městu Praze. Čili celková suma, pokud chvíli vydržíte, 45 milionů korun. Po poklesu DPH na 19 % by se mělo jednat o zhruba 43 miliony, přičemž ale zdůrazňuji, že ta první etapa, která má ten horizont zpracování řekněme konec letošního roku, je výrazně menšinová. Neumím, přiznám se, vám v tuto chvíli říci přesnou částku, ale většina z té částky 43 milionů samozřejmě připadá na toto poradenství až po případném rozhodnutí o realizaci PPP modelu.

RNDr. Igor Němec

Tak jestli jsem to správně pochopil, tak pan Burian sebral dotaz paní Šprunkové. Má ještě někdo nějaký dotaz ke kolegovi radnímu Šteinerovi? Asi ne, tak nyní zbývá problematika moje. Já jsem dnes předkládal poměrně zajímavý materiál do rady, který se týká účasti hlavního města Prahy na světové výstavě EXPO 2005 v  Aichi. Asi už se stává tradicí v této zemi, že tyto výstavy a jejich příprava neprobíhá úplně normálním způsobem a teď vám řeknu proč a seznámím vás také s tím, co se rada usnesla. Praha byla kontaktována v červenci 2003, jestli by nevyužila příležitosti a nezúčastnila se výstavy v Japonsku v Aichi, celosvětové výstavy, s tím, že tentokrát se samozřejmě bude prezentovat Česká republika a také bude kladen důraz na prezentaci regionů. My jsme tuto nabídku samozřejmě rádi přijali, považovali jsme tuto událost za význačnou kulturní akci v roce 2005 v zahraničí a začali jsme se na ni připravovat. Nicméně informace, které jsme získali, nakonec takzvaně v tuto chvíli definitivní, nás přinejmenším překvapili – a to řeknu – máte podrobnou zprávu, kterou jste dostali, co všechno se kolem toho děje. A řeknu asi dva zásadní důvody, které nás překvapily a proč jsme se nakonec rozhodli za současných podmínek, pokud se nezmění, se Praha této výstavy nezúčastní. Tak za prvé nás překvapila problematika generálního sponzora, protože každý kraj si sehnal podle návodu generálního partnera nebo měl sehnat, Praha si také sehnala generálního partnera ČSA. Ovšem podmínky, za kterých on se může s námi družit být naším partnerem, jsou pro něj i pro nás nevyhovující, protože Česká republika, resp. kancelář generálního komisaře si najala soukromou firmu Dreyer, která má manažovat celý projekt nestátní podpory a vlastně z toho, co by ČSA jako generální partner přispělo Praze, bychom dostali jenom 36 % a zbytek by šel na celou akci v rámci České republiky. Tak to je první důvod proč se nám nezdá spoluúčast zrovna nejvhodnější, když jsme si sami generálního partnera našli na rozdíl od některých krajů. Druhá věc, kterou já považuji za ještě zásadnější, je to, že definitivní – v tuto chvíli definitivní – rozměr, na kterém by se Praha měla prezentovat, je 35 metrů čtverečních na celkové ploše výstavy, což – já mám ze všech radních nejmenší kancelář, jestli jste v ní byli, tak to je přesně ten rozměr. Tak na tom to se prostě Praha je nedůstojné, aby se prezentovala a prezentovat nemůže a hlavně se to úplně kříží s našimi představami, jak by se Praha mohla prezentovat. Já sám jsem oslovil už některé subjekty, které by oslovily Japonsko. Určitě by to byla dětská opera např., nebo černé divadlo, které v těchto zemích mají velké úspěchy, velký význam, v Japonsku by o ně byl zájem. Nicméně tento prostor neumožňuje téměř nic. Tak z tohoto důvodu Praha došla k závěru, že – já to přečtu přesně: Konstatuje, že současné podmínky účasti hlavního města Prahy na EXPO 2005 ve smyslu důvodové zprávy – vy máte tiskovou zprávu – jsou pro hlavní město nepřijatelné a vedly by k neúčasti hlavního města Prahy na této akci. Já jenom bych chtěl říci, že nejsme jediný kraj, který takto zareagoval. Dokonce existuje usnesení Asociace krajů, ve kterém kraje protestují také proti celé akci jak je prezentována, nabídnuta ze strany státu. Já bych přečetl jenom některé body z toho usnesení: Kraje postupně ustupují od účasti na EXPO 2005 a uvádějí důvody tyto: velmi vysoké náklady na prezentaci, nejasné a nepřehledné financování prezentace České republiky a nejasné použití finančních prostředků krajů .Většina těchto prostředků spadne do prezentace celé České republiky a na prezentaci krajů nezůstane mnoho. Tak. Vysoké doprovodné náklady, cestovné atd. – proti tomu některé kraje protestují, některé říkají také že se jim nepodařilo najít generálního sponzora, což není náš případ. Nicméně nejsme jediný kraj, který za současných podmínek od této akce prezentace regionů v rámci výstavy v Aichi v Japonsku ustupuje. Pokud se podmínky změně, tak je rádi přijmeme. Ale sám za sebe říkám, že v tuto chvíli je to za rok a to je pro nás strašně šibeniční termín připravit něco co by Prahu velmi dobře prezentovalo a navíc co Praha velmi dobře umí, a tady si ohřeji svoji polívčičku. Konec konců víte, že získáváme při prezentacích Prahy první ceny i v takových městech, jako je Londýn, Paříž, Bratislava atd. Tak to je asi k tomu mému bodu co se týká naší prezentace nebo účasti na Aichi – výstava EXOI 2005.

Protože jsem zároveň moderátor, tak se ptám, jestli máte nějaké dotazy. Prosím.

J.Šprunková, Blesk

Kdo tyto podmínky stanovil?

RNDr. Igor Němec

Tyto podmínky stanovil generální komisař, který byl jmenován vládou. Já úplně si nejsem jist, co stanovil generální komisař a co rozhoduje přímo vláda.

Tak vyčerpali jsme – my sebe ne, vás také doufám ne, ale otázky ano. Je to tak, vidím z vašich tváří, že ano. Budeme se těšit na další tiskové konferenci.