Biologická posouzení v rámci zpracování dendrologického průzkumu v Královské oboře Stromovka

Stromovka z pohledu entomologa

Entomolog: Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc.

Přírodní památka Královská obora je významný přírodně krajinářský prvek na horninách ordovického stáří, které jsou překryty hlinitými, písčitými a štěrkovými náplavy nejnižší vltavské terasy, s domácími a cizokrajnými dřevinami a refugii vzácných, mnohdy ohrožených druhů živočichů, především bezobratlých.

Při průzkumech prováděných v posledních patnácti letech byla zjištěna z bezobratlých živočichů přítomnost např. 25 druhů měkkýšů, 69 druhů stromových ploštic, 227 druhů motýlů, 109 druhů blanokřídlých nebo 140 druhů vybraných čeledí brouků. Řada z nich patří mezi vzácné druhy vázané na lužní porosty, dřeviny samotné, a to jak na dřevo jejich kmenů, větve nebo listy, ale u starých a přestárlých stromů i na interiér jejich dutin.

Bylo zjištěno dvanáct ohrožených druhů čmeláků: čmelák Bombus barbutellus, čmelák hájový (B. lucorum), čmelák B. hypnorum, čmelák lesní (B. sylvarum), čmelák luční (B. pratorum), čmelák B. pascuorum, čmelák cizopasný (B. rupestris), čmelák pruhovaný (B. subterraneus), čmelák skalní (B. lapidarius), čmelák B. vestalis, čmelák zahradní (Bombus hortorum) a čmelák zemní (B. terrestris). Z ohrožených druhů motýlů zde běžně poletuje batolec červený (Apatura ilia) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Na staré duby je svým několikaletým vývojem vázán náš největší brouk, ohrožený roháč obecný (Lucanus cervus). Z významných xylofágních druhů hmyzu jsou to např. ploštice z čeledi Anthocoridae Anthocoris gallarumulmi (De Geer, 1773) a Anthocoris pygmaeus (Fallén, 1807), z čeledi Acanthosomatidae Elasmucha grisea (Linnaeus, 1758), z čeledi Pentatomidae Pentatoma rufipes (Linnaeus, 1758) – druhy indikující ve značné míře poměrně přirozené biotopy se starými solitérními listnatými stromy. Z brouků nostaců (Curculionidae) byl vzácně zjištěn druh s reliktním charakterem výskytu Phloeophagus thomsoni.

Velmi důležité je dlouhodobé zachování různověkosti stromů v parcích i stromořadích, tak aby pro druhy vázané na staré a přestárlé stromy byly neustále v zásobě stromy dorůstající a po rozpadu těch nejstarších stromů se staly stromy náhradními, ve kterých zmiňované druhy najdou svá nové útočiště.

Obnova Stromovky a netopýři

Chiropterolog: RNDr. Petra Schnitzerova, Ph.D a kol.

V souvislosti s probíhající obnovou Královské obory Stromovka byl na podzim 2014 proveden také předběžný průzkum výskytu netopýrů. Z hlediska netopýrů se jedná o lokalitu velkého významu, a to jak z důvodu bohaté nabídky potravních stanovišť, tak vzhledem k množství různých typů úkrytů. Celkem byl ve Stromovce dosud zjištěn výskyt deseti druhů, jedná se o netopýra velkého, n. řasnatého, n. vodního, n. večerního, n. rezavého, n. černého, n. parkového, n. nejmenšího, n. ušatého a n. pestrého. Všechny uvedené druhy netopýrů (s výjimkou netopýra velkého a n. večerního, kteří se v nich vyskytují pouze příležitostně) hojně využívají úkryty ve stromech – v dutinách kmenů a větví, v prasklinách, ve štěrbinách pod kůrou apod. Tyto úkryty mohou netopýři obývat prakticky ve všech obdobích roku. Velký význam mají zejména pro letní kolonie samic s mláďaty, některé z uvedených druhů (zejména netopýr rezavý a parkový) v dutinách stromů však velmi často také zimují.

V průběhu září a října 2014 proběhla ve Stromovce první etapa průzkumu v části Dno bývalého rybníka, Starý park a Severní svahy. Během něj bylo nalezeno 12 obsazených úkrytů v dutinách stromů a v dalších desítkách stromů byly detekovány potenciálně využívané úkryty. U těchto stromů byl navržen nejvhodnější postup ošetření tak, aby plánované zásahy netopýry co nejméně ohrozily. V některých případech byl doporučen pouze bezpečnostní řez a ponechání torza stromu, jindy bylo navrženo vhodné načasování kácení a následné vyvěšení speciálních netopýřích budek, které mohou netopýrům sloužit jako náhradní úkryty. Pro stromové druhy netopýrů je totiž typické současné využívání většího množství úkrytů (může se jednat o 40 – 60 míst), které se většinou nacházejí poměrně blízko od sebe, v okruhu několika set metrů. V rámci těchto úkrytů se netopýři v průběhu roku stěhují v závislosti na měnících se mikroklimatických podmínkách. Pro splnění jejich ekologických nároků je proto důležité zajistit v daném území poměrně vysoký počet vhodných úkrytových možností.

Obnova dřevin ve Stromovce  z ptačí perspektivy

Ornitolog: Mgr. Lukáš Viktora

Do plánů na obnovu Královské obory – parku Stromovka promluvili i ornitologové. V průběhu podzimu byly dendrology vytipované dřeviny na dně bývalého rybníka posuzovány z hlediska jejich atraktivity pro ptáky, kteří patří mezi významné obyvatele parku. Stromy slouží ptákům jako zdroj potravy, a to jak jejich plody a semena, tak i hmyz, který je na ně vázán. Poskytují jim celoročně úkryty a sezónně pak slouží jako hnízdiště, ať už se jedná o koruny, nebo dutiny a polodutiny v kmenech a větvích stromů.

Významnou složkou ptačí fauny jsou třeba šplhavci, zastoupení nejenom relativně běžnými druhy – strakapoudem velkým a žlunou zelenou, ale i pro městské prostředí netypickým strakapoudem prostředním. Ten ke svému životu potřebuje výrazné zastoupení odumírající dřevní hmoty listnatých stromů. Prostorné dutiny zase ke hnízdění i jako úkryt vyhledávají kavky obecné, které hnízdí i v okolí parku na městské zástavbě. Díky opravám a rekonstrukcím domů však často přicházejí o hnízdiště. Azyl jim může poskytnout dostatek stromových dutin.

Proto byl v případě některých stromů namísto kácení doporučen bezpečnostní řez, případně ponechání jejich torz. Tam, kde tato opatření nebyla především z bezpečnostních důvodů možná, došlo na instalaci dostatečného počtu náhradních hnízdišť – budek. Byly doporučeny typy, odpovídající svými rozměry a umístěním potřebám ptáků, kteří v parku žijí. Od sýkor až po již zmíněné kavky.

Zároveň byly doporučeny vhodné typy dřevin pro novou výsadbu, především těch, které jsou typické pro daný typ prostředí - nížinu v blízkosti vodního toku.