Nelegální vypouštění splaškových vod do vodních toků
Odpadní voda musí být před vypuštěním do vodního toku čištěna, jinak by mohlo dojít k ohrožení života mnoha druhů vodních živočichů. Běžně se to děje v čistírně odpadních vod. Je možné využít i ekologickou kořenovou (mokřadní) čistírnu přímo v zahradě či na pozemku domu. To je mělké jezírko nebo mokřad, ve kterém o čištění starají bakterie žijící na kořenech rostlin. Vodu pak lze použít například k zalévání.
Vodu do přírody musíme vracet ve stejné kvalitě, v jaké jsme si jí od ní vypůjčili.
Zpět do vodních toků se z našich domácností i hospodářských zařízení musí dostat vždy jen voda vyčištěná. Ve skutečnosti se tak ale děje jen částečně. Nejčastější skupiny látek znečišťujících vodu jsou tyto:
Tenzidy, mýdla, saponáty. Snižují povrchové napětí vody, vytvářejí pěnu. Fyzikálně i chemicky poškozují vodní organismy včetně například peří vodních ptáků. Tyto látky jsou sice pak podle druhu více nebo méně rozložitelné biologickou cestou, ale než se tak stane, mohou usmrtit mnoho vodních živočichů.
Sloučeniny dusíku, fosforu, fekálie a biologický odpad. To vše dodává do vody obrovské množství látek, kterými se živí mnoho mikroorganismů, sinic a řas. Těch je pak poblíž hladiny tolik, že ty ve spodních vrstvách bez přístupu světla hynou a vytvářejí látky vysoce toxické. Živiny prostě do vody vypouštět nesmíme.
Oleje a tuky. Olej na vodě plave a vytváří tenkou vrstvu. Pokud je ho hodně, může pokrýt hladinu dokonale a zabránit výměně plynů mezi vodou a vzduchem. Co to udělá s vodními živočichy, je asi nasnadě.
Benzín, nafta. Benzín je dost jedovatý a hořlavý, ale zase se celkem rychle odpařuje (a otravuje tedy spíše ovzduší). Nafta nebo ropa jsou jiný případ: Pokrývají hladinu i vše živé v dosahu. Pro představu si stačí najít záběry pláží po havárii ropného tankeru.
Odpadní vodu umíme naštěstí v čistírnách odpadních vod (ČOV) s využitím nejmodernějších technologií i vložením nemalé energie docela dobře zbavit sloučenin dusíku a fosforu coby produktů lidského metabolismu, ale třeba i pracích a čisticích prostředků. Podobně, ale s mnohem menší vloženou energií je tomu i u kořenových čistíren, které důmyslně využívají přírodní čistící procesy běžně probíhající v mokřadech. Mnohé látky, jako třeba zbytky léků a umělých hormonů, však naše ČOV nezachytí. Na vodní organismy to má zajímavé, ale zároveň velmi destruktivní následky. Jaké to může mít následky pro lidský organismus, zatím nevíme.
Pokuty za znečišťování vod jsou různé podle druhu znečišťující látky, vypuštěného nebo uniklého množství a důsledků, které to mělo. Obecně jsou udělovány pokuty od 20 000 Kč do 100 000 Kč.
Ochranu vod u nás řeší především tyto normy:
Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon
Definuje práva a povinnosti ve vztahu k vodě. Stanovuje způsoby ochrany, povolené nakládání s ní, zakázané činnosti, atd.
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
Určuje věci povolené a zakázané ve vztahu k vodovodům a kanalizacím, jaké odpadní vody je možné vypouštět atd.
Vodu do přírody musíme vracet ve stejné kvalitě, v jaké jsme si jí od ní vypůjčili.
Voda v bytě, fabrice nebo třeba nemocnici se mění. Mění se její teplota, přibývají zbytky z umytého nádobí, obsah záchodu nebo špína opouštějící pračku a mnohdy jde dokonce o toxické látky. Z vody pitné se stává voda odpadní. Její nejobvyklejší cesta je kanalizací do čistírny odpadních vod (ČOV). Možností je ale více. Skladování vody v bezodtokové nepropustné jímce (alias žumpě) a odvoz podle potřeby fekálním vozem (užíváme pro něj zde nepublikovatelný hezký český název) nejčastěji zase do ČOVky. Jen výjimečně může být dovoleno vsakování vody z domácností do země a do ztracena – trativodem. Nejedovatou vodu z domácností i fabrik dokáží zpracovat intenzivní a důmyslně navržené mokřady – tzv. kořenové čističky odpadních vod. Rostliny plus mikroskopické osazenstvo takového průmyslového mokřadu totiž dokáže vychytat z vody nejrůznější látky, které jsou pro ně potravou a stavebním materiálem. Zbude jen voda málo znečištěná, která už může odtékat volně pryč. V každém případě je zakázané vypouštění odpadních vod na povrch nebo dokonce přímo do vodních toků bez čištění. Paradoxem však je, že zejména u malých potoků škodí vodním organismům i voda čistírnami příliš vyčištěná. Voda úplně zbavená živin negativně ovlivňuje některá vodní společenstva. Všeho moc škodí, ať už jde o špínu nebo o čistotu.
Paseka v potoce aneb co se stane, když to tam pustíte jen tak:
Tenzidy, mýdla, saponáty. Mají společné to, že snižují povrchové napětí vody. Voda se totiž nerada míchá se vzduchem, vytváří na povrchu pružnou blanku. Právě to umožňuje vodním plošticím bruslařkám běhat suchou nohou po hladině. Snížené napětí vody jim jednak přivodí koupel, jednak umožní vytvoření pěny – směsi vody a vzduchu. Tyto látky jsou sice pak podle druhu více nebo méně rozložitelné biologickou cestou, ale než se tak stane, mohou usmrtit mnoho vodních živáčků.
Krmivo pro řasy aneb hnojte radši vinice. Lidské fekálie jsou skvělé hnojivo (když si odmyslíme praktickou stránku použití a problémy s přenosem některých chorob a parazitů). A to je v naší beztak už přehnojené krajině problém. Voda plná fosforu, dusíku a dalších snadno dostupných živin je z pohledu mnoha mikroorganismů a řas výživnou polévkou. Čili se vesele se v ní množí a voda kvete a hraje všemi barvami, zejména zelenou a červenou. Jenže řasy potřebují jako všechny rostliny světlo a pokud je jich moc, tak ty ve spodních patrech hynou. Voda se kazí a hnije. Pokud jsou ve vodě sinice, tak ty navíc vytváří řadu toxických látek. Živiny prostě do vody vypouštět nesmíme.
Oleje a tuky. Olej na vodě plave a vytváří tenkou vrstvu. Pokud je ho hodně, může pokrýt hladinu dokonale a zabránit výměně plynů mezi vodou a vzduchem. Co to udělá s vodními živočichy, je asi nasnadě.
Benzín, nafta. Benzín je dost jedovatý a hořlavý, ale zase se celkem rychle odpařuje (a otravuje tedy spíše ovzduší). Nafta nebo ropa jsou jiný případ: Pokrývají hladinu i vše živé v dosahu. Pro představu si stačí najít záběry pláží po havárii ropného tankeru.
Hormony, léky, drogy. To všechno v množství větším než malém končí ve vodě a celkem beze změny prochází ČOV. Účinky jsou různé, ale plavba v hormonálním akváriu rybám i dalším vodním organismům způsobuje zmatek ve vývoji, může měnit pohlaví nebo jsou rovnou nepravými hermafrodity nebo „jen“ neplodní. Opravdu v tom plavou. Neblahé účinky stejných látek ve vodě na lidi se předpokládají, ale obvykle se na ně přijde až po letech či desetiletích.
Pokuty za znečišťování vod jsou různé podle druhu znečišťující látky, vypuštěného nebo uniklého množství a důsledků, které to mělo. Obecně jsou to pokuty od 20 000 Kč do 100 000 Kč. Pro ilustraci: Mytí vozidla nebo stroje poblíž vody je pokutováno částkou 20 000 Kč.