PP V Hrobech

přírodní památka

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Rok vyhlášení: 1988

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP

Katastrální území: Kamýk

Rozloha: 1,31 ha

Plán péče schválen: 18.2.2002

Důvod ochrany: Zachování pastviny s teplomilnou vegetací, ve které se vyskytují chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů

Celá severozápadně orientovaná stráň, na níž se nachází přírodní památka V hrobech, se rozkládá na geologickém podkladu živinami chudých břidlic, pocházejících z prvohorní éry – období spodního ordoviku (doba zhruba před 550-ti miliony lety).

Plocha před Vámi byla v minulosti aktivně využívána jako pastvina. Během několika staletí se na ní vyvinul specifický rostlinný pokryv s řadou význačných a chráněných druhů rostlin jako je koniklec luční český nebo růže galská. Nejcennější porosty, v nichž se v minulosti vyskytoval např. křivatec český či lýkovec vonný, jsou vázány na půdní vrstvy s nepatrnou mocností a s minimem živin. Z důvodu zachování těchto podmínek je plocha jednou ročně kosena a organická hmota, která by mohla v případě ponechání na místě nadměrně obohacovat půdu, odstraňována. Kosením se tedy vytvářejí základní podmínky pro zachování druhové bohatosti chráněného území.

Zejména v pozdním létě si můžete všimnout neposečených pruhů, které kopírují vrstevnice. Vegetace zde zůstává z toho důvodu, aby na ní mohli dokončit svůj vývoj někteří zástupci hmyzu, především motýli. Setkat se zde ale můžete také se zajímavými fytofágními brouky, např. mandelinkami nebo nosatci. V neposlední řadě máte možnost spatřit celou řadu zástupců blanokřídlých, zejména pak užitečné čmeláky.

Obratlovce zastupují nejvíce ptáci. Vhodné hnízdní podmínky nabízejí v současné době pouze keře, přitom v minulosti zde byli běžní i ptáci hnízdící na zemi jako např. koroptev polní nebo chocholouš obecný. Nyní se tedy v této lokalitě můžete setkat především s ptáky, kteří území přelétají nebo zde hledají potravu. Jsou to např. strnad obecný, skřivan polní, konipas bílý, ale i ťuhýk obecný.

Jak z předešlého textu vyplývá, ubývá zde postupně jak rostlinných, tak i živočišných druhů. Hlavní podíl na tomto jevu mají psi, kteří jsou v této lokalitě venčeni. Jejich výkaly totiž přidávají obrovské množství živin do půdy a díky tomu se přetváří bylinné patro. Byliny vázané na živinami chudé půdy ustupují různým plevelům, kterým více živin v půdě vyhovuje. Psi také významně snižují počet ptáků v území tím, že zde volně pobíhají a plaší ty jedince, kteří se snaží zahnízdit na zemi nebo v keřích.