Praha i další města představila své úsilí o udržitelný rozvoj na konferenci GOING GREEN 2010 (Green Growth, Green Jobs, Green Cities)

Představitelé veřejné správy z ČR i EU, různých asociací, univerzit, soukromého sektoru - velkých mezinárodních ale i menších domácích firem - se sešli v Praze ve dnech 15.-16. června na konferenci GOING GREEN 2010, aby diskutovali nad „zelenými“ tématy. Barva v tomto případě neoznačuje politický subjekt, ale úsilí o udržitelný rozvoj, odpovědnost, konkurenceschopnost a inovativní přístupy. Praha jako hostitelské město využila příležitosti a rovněž přispěla k programu konference. Radní hl. m. Prahy Ing. Vladislav Mareček představil aktivity města v bloku Green Cities.

 

O čem vlastně byla konference GOING GREEN 2010?

Již podtitul Green Growth, Green Jobs, Green Cities napovídá, že záběr byl opravdu široký. Pronikání „zelených“ témat do různých oblastí života může někdo považovat za módu či byznys, nebo naopak za fandovství a nekritické přesvědčení. Jako obvykle, je třeba hledat někde uprostřed a právě k tomu konference napomohla. Jednalo se o první ročník mezinárodní konference, svého druhu unikátní v regionu střední a východní Evropy. Byla zaměřena na uplatňování principů trvalé udržitelnosti založené na environmentálních, ekonomických i sociálních aspektech, které si získávají stále větší pozornost a respekt veřejné správy, privátní sféry i občanů.
Organizátoři, B.I.D. Services, od začátku deklarovali, že „zelená“ témata nemají být vnímána jako ohrožení, ale jako nové příležitosti: např. trvalá udržitelnost v průmyslu, energetice, dopravě, rozvoji měst, bydlení aj. To nelze uskutečnit bez inovací, nových technologií, změn v myšlení i jednání a bez přípravy kvalifikovaných pracovníků. Ostatně, motto konference znělo: „Budoucnost má řešení, ale musíme na něm začít pracovat už teď“.
V souladu s aktuálními tématy z pohledu EU se pak všemi třemi programovými bloky prolínala problematika energetických úspor, snižování emisí skleníkových plynů (oxidu uhličitého) a využití i jiných zdrojů energie, než fosilních paliv (obnovitelné zdroje). Zazněly však i příspěvky se širším či jiným zaměřením, například v úvodním vystoupení Karl Falkenberga, ředitele DG Environment Evropské komise, který zmínil, že svět se pomyslně zmenšuje, zdroje jsou omezené, problém je třeba vnímat opravdu komplexně a zejména přejít od slov k činům. Zmínil důležitou roli měst, ale i osvěty. Například podle průzkumů prý 75% Evropanů neví, co je biodiverzita. Širší pohled na udržitelný rozvoj představili i někteří zástupci měst, včetně Prahy. O tom však bude řeč dále.

 

Praha jako hostitelské město

Hl. m. Praha se chce rozvíjet udržitelným způsobem. Chce být zdravým, čistým a zeleným městem. Po dohodě s organizátory se proto Praha ujala role hostitelského města. Pražský radní pro oblast životního prostředí Ing. Vladislav Mareček vystoupil na zahájení konference, kde mj. citoval staré indiánské přísloví, totiž že „Zemi nedědíme po našich předcích, nýbrž si ji vypůjčujeme od našich dětí“. Radní také přijal účastníky z domova i zahraničí v neformálním setkání v rezidenci primátora a vystoupil s prezentací druhý konferenční den v bloku Green Cities (viz dále). Účastníci obdrželi spolu s konferenčními materiály i řadu dalších podkladů dokumentujících péči o životní prostředí v Praze (CD s ročenkou Praha ŽP 2008, brožury a letáky k tématům energetika, ochrana přírody a zeleň, odpady, cyklistika aj.). Měli rovněž možnost pohovořit s pracovníky Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy u informačního stánku města.

 

 

Pestrá škála účastníků i zajímavých pohledů a zkušeností

Složení orgánů a organizací, které poskytly konferenci záštitu, podíleli se jako partneři či aktivně vystoupili, svědčí o tom, že šlo o seriózní diskuzi veřejné správy, privátního sektoru a akademické sféry. Za veřejnou správu lze uvést Ministerstvo životního prostředí ČR, Státní fond životního prostředí. Jiný pól reprezentovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR či Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Vysoký představitel Evropské komise již byl zmíněn, dodejme tedy účast zástupce organizací OECD, UNEP či Nizozemského ministerstva pro bydlení, územní plánování a životní prostředí. Na druhé straně, nechyběli představitelé samospráv, tedy měst (Praha, Plzeň, Ostrava, Norimberk, Güssing). Za privátní sektor vystoupili se zajímavými příspěvky zástupci velkých společností jako Vodafone, Knauf Insulation, Skanska, COWI nebo Škoda Auto. Z menších např. Flexibuild s.r.o. Přispěli i zástupci asociací jako Svaz průmyslu ČR, České fotovoltaické společnosti, Czech Green Building Council, Bio – Energy Association. Za akademickou sféru uveďme zástupce Univerzity Karlovy v Praze, a to z polohy environmentální, jíž se ujal profesor Bedřich Moldan, ale i ekonomické zastoupené institutem CERGE. Zajímavým zpestřením byla i panelová diskuze studentů univerzita škol českých (Masarykova univerzita v Brně, VŠE v Praze, Univerzita Hradec Králové) i jedné zahraniční – University of British Columbia z Vancouveru. Výčet samozřejmě není úplný. Kdo chce vědět více, může navštívit web konference (http://www.bids.cz/goinggreen).

V bloku Green Growth bylo zajímavé sledovat nejenom, jak různé společnosti vnímají „zelená“ témata jako nové příležitosti na trhu, inovace, které mohou pomoci nalézt cestu ze současné krize, ale i jako prostředek k dosažení větší konkurenceschopnosti na globálním trhu. To v situaci, kdy dochází ke změnám hodnot a poptávky na straně spotřebitelů a jsou vnímána rizika spojená s nedostatkem surovin a energie. Společnosti jdou ve svém přístupu šetrném k životnímu prostředí dále, než vyžadují nejrůznější předpisy a politiky zemí, kde působí, či požadavky různých certifikátů (ISO, EMAS). Mají jasné environmentální cíle stanovené dobrovolně v rámci své koncepce tzv. Sociální odpovědnosti (CSR, Corporate Social Responsibility). Usilují o to, aby jejich výrobní procesy i produkty byly šetrné k prostředí, rozvíjejí environmentální aktivity uvnitř společnosti, včetně chování zaměstnanců, a podporují různé externí „zelené“ aktivity (off-setting), třeba výsadbu stromů.

Například společnost SKANSKA má ambice být nejlepší zelenou stavební a developerskou firmou na světě. Má metodiku, jak hodnotit své projekty, zda jsou dostatečně „tmavě zelené“. Škoda Auto má program výroby vozidel s přísnými ekologickými parametry. Poptávka by však mohla být podpořena systémem daní a povolení vjezdů do center měst, zájmem veřejného sektory a lepší infrastrukturou čerpacích stanic pro alternativní paliva (LPG). Skupina Vodafone se dobrovolně zavázala snížit množství vypouštěných emisí CO2 dokonce o 50% do roku 2020 (oproti 2006/2007). Je rovněž prvním větším držitelem značky Ekologicky šetrná služba v ČR. 

Skutečnost, že „zelená“ témata jsou vnímána se vší vážností celosvětově, nikoliv pouze v EU, doložil prof. Bedřich Moldan na příkladu OECD. Tato organizace vnímá zelený růst jako příležitost k cestě z ekonomické krize. Ministři 40 vyspělých zemí světa, včetně České republiky, přijali v červnu 2009 deklaraci k zelenému růstu a v květnu 2010 předložili předběžnou zprávu. Strategie zeleného růstu OECD se zabývá následujícími okruhy: environmentálně škodlivé dotace (např. podpora využití fosilních paliv), narovnání cen přírodních zdrojů, podpora zelených inovací (vývoj i uplatnění v praxi), udržitelnost v energetice, zelená pracovní místa (podpora vzdělávání a přizpůsobení trhu práce).

V bloku na téma Green Jobs zazněly mimo jiné úvahy, jaké nové pracovní příležitosti vzniknou s novými odvětvími, jaké nové nároky budou na pracovníky stávajících oborů (stavebnictví, doprava, energetika, veřejné správa aj.), tedy jak je třeba s předstihem řešit vzdělávání mladé generace i školení zaměstnanců. Ale také, co všechno by měly dělat společnosti usilující o odpovědný přístup k prostředí (a posílení zeleného image u zákazníků). Tedy včetně práce se zaměstnanci. To se projeví i v jejich spokojenosti, věrnosti firmě a tvůrčím přístupu v každodenní práci. Jako zajímavý příklad z praxe uveďme za všechny Hotel Adria v Praze, který je nejen držitelem Evropské značky Ecolabel, ale vyvíjí opravdu širokou škálu aktivit se zaměstnanci i s veřejností (cyklojízdy, bylinky a ptačí budky v sousední Františkánské zahradě, vlastní bylinková kosmetika a „bezva mejdlo“, patronace studánky Petřínka apod.). 

V bloku vystoupil se zajímavou prezentací i Josef Zbořil za Svaz průmyslu ČR a zástupce v EHS. Zdůraznil, že hospodaření se zdroji a udržitelnost musí fungovat a dávno funguje v zájmu konkurenceschopnosti i bez módních nálepek. Dále, že je nutno na problematiku pohlížet systémově. Někdy se berou málo v potaz fyzikální zákony, které ustupují politickým heslům. Je správné podpořit start správným směrem, ale nesmí se přehánět plánování a regulace. Citoval rovněž Billa Gatese: „potřebujeme hlavně inovace a ne pouze izolace“. Potlesk v sále sklidil za výrok, že „fotovoltaika je dobrá věc, ale nepatří na pole“.

Paní Rostya Gordon Smith z České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů jako moderátorka představila v průběhu konference zajímavost jedné futurologické studie, totiž které země budou za sto let hrát významnou roli ve světě – Turecko, Polsko, Japonsko, Amerika. Představila rovněž princip KAIZEN, který Japonsko již v minulosti uplatnilo v úsilí o hospodářský růst. Jde o každodenní drobná zlepšování, které aktivně a dobrovolně praktikuje celá společnost, tedy každý z nás.
A poslední téma - města? Pro autora článku téma nejzajímavější, proto je mu věnována celá následující kapitola.

 

Green Cities / Zelená města – koncentrace obyvatel, ekonomiky i odpovědnosti

Uvádí se, že přes 50% světové populace žije ve městech. V Evropě ještě více, zhruba 75%. Ve městech je vysoká koncentrace ekonomiky, obchodu, dopravy a zástavby, ale lidé zde zároveň chtějí zdravě žít, uspokojivě trávit volný čas. Pro města je proto velikou výzvou udržitelný rozvoj, sladění zájmů ekonomických, environmentálních i sociálních. Již nehovoříme pouze o využití území, funkčnosti systémů či metabolismu města. Stále aktuálnějším tématem je i udržitelná energetika. Města v Evropě spotřebují 80% vyrobené energie a vyprodukují 80% emisí CO2. Čím větší město, tím více problémů a tím větší potřeba systémového odpovědného přístupu. V menších městech se naopak snáze prosadí odvážná řešení. Města jsou důležitým klíčem k řešení globálních problémů. Není divu, že se rodí různé koncepty pro městské prostředí (Tematická strategie pro městské prostředí, Lipská charta), že města mají snahu spolupracovat (např. v rámci organizací jako EUROCITIES). Společné problémy a výzvy vedou ke společným závazkům (např. Covenant of Mayors), města společně hledají cestu i podporu od svých národních vlád i orgánů EU (s využitím legislativních i finančních nástrojů a programů).
Program konference přinesl v bloku Green Cities, ale i v jiných částech, několik zajímavých příkladů různých měst. Pojďme si je představit. Začněme doma.

Praha

Jak usiluje hl. m. Praha o udržitelný rozvoj představil její radní pro oblast životního prostředí Vladislav Mareček. Uvedl, že stávající vedení města si ve svém programovém prohlášení vytklo jako jednu ze svých priorit „zdravé a čisté město“. K témuž cíli míří i Strategický plán města aktualizovaný v roce 2008 a řada tematických koncepcí pro různé dílčí oblasti (ovzduší, voda, ochrana přírody, zeleň, hluk, odpadové hospodářství, energetika, doprava, environmentální vzdělávání). Uvedl informace o stavu jednotlivých složek prostředí v Praze i záměry a aktivity vedoucí ke zlepšení. Praha se má již dnes čím pochlubit, mnohé se ve srovnání se situací na počátku 90. let výrazně zlepšilo (např. kvalita ovzduší a povrchové vody), jiné problémy přetrvávají a řešení bude dlouhodobějším procesem (vliv automobilové dopravy). Důležitým principem je informační otevřenost, osvěta i výměna zkušeností. Řada konkrétních opatření zaměřených na čistotu, zeleň a příležitostí pro volný čas je v současnosti realizována v rámci projektu Pro zdravé město. Detailní informace z oblasti odpadového hospodářství doplnila Anna Vojtěchová z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Například o systému sběru a třídění odpadů, ve kterém Praha patří ke špičce. Na závěr radní Mareček představil jeden příklad z praxe – skupinu žáků ze školy na Strossmayerově náměstí v Praze 7, kteří předchozí den získali ocenění v rámci Prahy a Středočeského kraje v soutěži o ekologický sběr druhotných surovin.

Plzeň

Milan Svoboda, projektový ředitel pro kandidaturu Plzně na titul Evropské město kultury v roce 2015, zpestřil program neobvyklým pohledem na souvislosti kultury a udržitelného rozvoje. Ty spočívají zejména v tvůrčím myšlení, prolamování konvencí a odhodlání k inovacím. Přednost by měly mít tvůrčí aktivity před továrnami a montovnami, orientace na sdílení zkušeností než na hmotnou spotřebu. I rozvoj města lze přeneseně chápat jako tvořivé umělecké dílo, má-li projít komplexní proměnou, chce-li město nabídnout image jako místo přívětivé pro život, vstřícné k návštěvníkům i investorům, město vzdělané, otevřené do světa, plné zajímavé architektury i kultury, ale i jako město multikulturní.

Ostrava

Zástupcem Ostravy, konkurenta Plzně v soutěži o titul Evropské město kultury 2015, byl náměstek primátora Dalibor Madej. Představil ukázku z transformace průmyslového a hutního města na město přívětivé pro život. Příkladem byl úspěšný projekt humanizace řeky Ostravice. Před lety byla spíše stokou a podařilo se do ní i do jejího okolí vrátit život. Zároveň se podařilo přinést občanům kousek přírody do centra města, posílit jejich vztah k ochraně prostředí a ukázat, jak významný efekt má restrukturalizace průmyslu. Ostrava se ještě potýká se znečištěným ovzduším (jemné tuhé částice), jedná se zástupci průmyslu, ale rovněž vyvíjí tlak na stát. Není to jednoduché, ale směr a cesta jsou zřejmé.

Norimberk

Zahraničním příkladem dlouhodobé udržitelné strategie města byl Norimberk, mimochodem, smluvní partnerské město Prahy. Peter Pluschke, náměstek primátora pro životní prostředí a zdraví, představil cestovní mapu pro chytré a udržitelné město. Norimberk je jedním ze 44 německých měst, která se přihlásila k Paktu primátorů a starostů (Covenant of Mayors), tedy závazkům v oblasti udržitelné energie a ochrany klimatu,. Norimberk se rovněž účastní soutěže o titul Evropské zelené město  a je jedním z osmi finalistů pro stávající druhé kolo soutěže vybírající nositele titulu na roky 2012 a 2013 (pozn. titulem  se již pyšní Stockholm na rok 2010 a Hamburk na rok 2011). Město i stát Bavorsko podporují úsilí municipalit i firem ve získání dobrovolných certifikátů v environmentálním řízení (EMAS, ISO 14000). Norimberk zavádí environmentální management, řeší témata energetické účinnosti, hospodaření se zdroji (i v odpadovém hospodářství), i společenské odpovědnosti. Environmetální a sociální kritéria uplatňuje ve veřejných zakázkách. Podporuje nová energeticky efektivní řešení v dopravě. Vývoj nových produktů potřebuje i novou infrastrukturu a vzdělané lidi pro nová pracovní místa. Norimberk v tomto ohledu spolupracuje s místním průmyslem i univerzitami. Podařilo se dosáhnout toho, že skladba zdrojů elektrické energie spotřebované městem je ze 39% fosilních, 18% jaderných a 43% obnovitelných (využití OZE v celém Německu je 16%). Město podporuje využívání BIO produktů, regionální produkci. Environmentální aspekty jsou uplatňovány i v bankovnictví (Sparkasse Nuernberg, podpora zelených investic apod.).

Güssing

Transformace a udržitelný rozvoj malého města byl prezentován na případu z Rakouska. Peter Vadasz, starosta čtyřtisícového města Güssing ležícího v blízkosti hranic s Maďarskem, prezentoval, jak se toto město věnuje technologickému rozvoji a energetické soběstačnosti (dnes ze 45%, cílem je 100%). Cesta sahající do počátku 90. let vedla od úspor, přes výstavbu energetických zařízení (teplárna, zařízení na biomasu, zavádění fotovoltaiky, bioplyn z odpadů) až po systematické vzdělávání a výzkum (technologické centrum, výzkum pro bioenergii). Ve městě vzniklo 50 nových závodů, 1100 nových pracovních příležitostí. Od roku 2002 město sbírá nejrůznější národní i mezinárodní ocenění jedno za druhým.

Nepřímo se měst se týkaly i další prezentace. Například energetická agentura Severn Wye představila spolupráci s místními samosprávami v jihozápadní Anglii a Walesu. Jsou uzavírána strategická partnerství s cílem zlepšit ochranu prostředí a uspořit energii. V rámci partnerství jsou stanoveny konkrétní cíle, postupy a indikátory ke sledování úspěšnosti. Je rozvíjena spolupráce s místními firmami a přínosy jsou i ekonomické. Konzultační společnost COWI přestavila spolupráci s městy v Dánsku. Široká škála projektů zahrnuje analytické a simulační nástroje k identifikaci míst s vysokým potenciálem k úsporám, výstavbu „zelených“ domů, aplikaci tepelných čerpadel k ohřevu i chlazení s využitím mořské vody, letecké snímkování tepelných ztrát v celých částech města, zařízení na energetické využití odpadu apod.

 

Celkový dojem na závěr

Konference nepochybně splnila přísliby organizátorů a očekávání zúčastněných. Byla unikátní širokým tematickým záběrem, silnou mezinárodní účastí i prezentací různých úhlů pohledu. Nepovažuji se za žádného nováčka v environmentální problematice, ale i mně konference přinesla nová zajímavá témata k přemýšlení. S potěšením jsem sledoval, jak se zelená témata stávají samozřejmostí v privátním sektoru, jak souvisejí s růstem a konkurenceschopností. Dále, jak stále větší samozřejmostí je přemýšlení za horizont plánovacího či volebního období, uplatňování koncepčního přístupu a partnerské spolupráce. Nejednou jsem si vzpomněl na známé heslo jedné velké ICT společnosti „přemýšlej globálně, jednej lokálně!“. První konferenci tohoto druhu v ČR lze považovat za podnětný příspěvek k tomu, aby se k zeleným tématům vedla i v naší veřejné správě odpovědná diskuze. Aby se po zralé rozvaze stala prioritou pro stát, regiony i města. Jde to jinde, jistě to půjde i u nás. Prezentované příklady jsou inspirací. Možná bude napříště stát za úvahu zaměření na užší cílové skupiny, například na územní samosprávy (města i regiony), které si zaslouží samostatnou akci. Nicméně, je správné, že první ročník přinesl pohled širší, napomáhající ke zmíněnému globálnímu přemýšlení.

 

autor článku:
Ing. Jaroslav Šolc, SIKS a.s.
jaroslav.solc@siks.cz
v Praze 20.června 2010