Vyhledávání

25.8.2020 — Vozový park společnosti Pražské vodovody a kanalizace se rozšířil o recyklační vůz na vysokotlaký proplach a čištění kanalizace Kaiser ECO na podvozku Scania s pohonem na bioCNG. V této kategorii se jedná vůbec o první vůz ve střední Evropě na tento pohon. PVK za něj zaplatily necelých 13 milionů korun.

28.1.2011 — V sobotu 5. února 2011 bude zahájena oprava tramvajové tratě v ulici U Výstaviště. Výluku si vyžádal dlouhodobě havarijní stav trati, který výrazně zhoršila letošní extrémní zima. V průběhu oprav nebude dopravně odříznut provoz Výstaviště – po celou dobu opravy bude do smyčky vjíždět linka č. 17. Výluka bude ukončena v pátek 25. února 2011, tedy ještě před zahájením jubilejního 45. ročníku Matějské poutě.

28.1.2022 — Hlavní město učinilo důležitý krok k přechodu na cirkulární ekonomiku. Pražští zastupitelé schválili zásadní dokument - Strategii hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku, kterým se česká metropole hlásí k průběžnému snižování ekologické a uhlíkové stopy.

28.2.2022 — Městská společnost Operátor ICT (OICT) začne v Praze sledovat různé mikroklimatické parametry. Hlavní město díky tomu do budoucna získá podklady pro zmírnění extrémních vln horka a sucha. Rada hl. m. Prahy dnes schválila smlouvu na Monitoring mikroklimatických parametrů urbanizovaného prostředí.

17.4.2020 — Hlavní město i přes mimořádnou situaci způsobenou výskytem koronaviru nezapomíná na životní prostředí a s tím spojenou výsadbu stromů v lesích na území Prahy. Kromě výsadeb stromků na pasekách, které vznikly zejména po kůrovcové těžbě ve stávajících lesních porostech, vznikají i zcela nové lesy, například Na Musile.

23.7.2018 — Na základě výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu "nebezpečí požáru" ze dne 23. 7. 2018 nastává pro území hlavního města Prahy tzv. doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Nařízení hl. m. Prahy stanovuje, která místa jsou riziková a jaké činnosti jsou v těchto místech zakázány. Omezení platí, dokud nebude odvolána výstraha Českého hydrometeorologického ústavu.

21.7.2015 — Hlavnímu městu Praze vyplývá ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, povinnost pořídit průkazy energetické náročnosti budov. Povinnost se vztahuje od 1.července 2013 na budovy v majetku hl.m. Prahy, jejichž celková energeticky vztažná plocha je větší než 500 m² a od 1. července 2015 také na budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2.Náležitosti průkazu energetické náročnosti budov stanoví prováděcí vyhláška MPO č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.

13.1.2009 — Na dnešním zasedání Rady hlavního města se projednávala i situace bezdomovců v současných mrazech. Podle zprávy, kterou podával radní pro oblast zdravotnictví Milan Pešák, je situace uspokojivá a pomoc dostačující.

17.9.2019 — Namísto současných autobusů 119 se cestující od roku 2023 svezou na letiště velkokapacitními trolejbusy. Prioritou náměstka pro dopravu Adama Scheinherra je výstavba železniční rychlodráhy, ta je ale investicí Správy železniční dopravní cesty a dokončena bude nejdříve v roce 2028. Trolejbusy tak cestujícím i místním obyvatelům uleví výrazně dříve a navíc bude infrastruktura moci být následně využita pro prodloužení tramvajové tratě z Divoké Šárky na Dědinu.

25.8.2020 — Vozový park společnosti Pražské vodovody a kanalizace se rozšířil o recyklační vůz na vysokotlaký proplach a čištění kanalizace Kaiser ECO na podvozku Scania s pohonem na bioCNG. V této kategorii se jedná vůbec o první vůz ve střední Evropě na tento pohon. PVK za něj zaplatily necelých 13 milionů korun.

3.11.2021 — V návaznosti na Klimatický plán Prahy do roku 2030 zveřejnilo hlavní město Praha klíčovou strategii - Cirkulární Praha 2030. Jejími hlavními úkoly jsou výrazně snížit spotřebu primárních surovin, produkci odpadů či emisi skleníkových plynů. Laická a odborná veřejnost mohla do 16.11. 2021 vznášet své připomínky k návrhu tohoto dokumentu.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.