Vyhledávání

24.7.2020 — Hlavní město společně s Hygienickou stanicí hlavního města Prahy dlouhodobě monitorují situaci s ohledem na šíření koronaviru a koordinují společný postup. Na základě aktuálního vývoje Hygienická situace hlavního města Prahy zavádí povinnost nosit roušky v nepobytových zdravotnických zařízeních od pondělí 27. července, čímž se rozšíří dosavadní opatření v pobytových zařízeních na všechna. Jedná se například o lékárny nebo čekárny u lékaře, do kterých docházejí zranitelné skupiny lidí. Nakaženým a lidem v karanténě, kteří žijí s dalšími lidmi v domácnosti, je Praha v omezené míře připravena poskytnou ubytování.

13.12.2004 —

6.6.2008 —

14.1.2011 — V Praze na Vltavě trvá 1. stupeň povodňové aktivity, k dosud učiněným protipovodňovým opatřením přibylo dnes zastavení lodní dopravy na Vltavě na celém území Prahy. Uzavřena byla komunikace Černošická mezi Lipencemi a Dolními Černošicemi.

24.4.2003 —

10.12.2009 — Hlavní město Praha vydává formou vyhlášky aktualizovanou cenovou mapu stavebních pozemků s platností od 1. ledna 2010. Během letošního roku byly do dosavadní mapy doplněny nové ceny pozemků a aktualizovány skupiny stavebních parcel v souvislosti ze změnami účelu jejich využití i stavební vybavenosti.

27.12.2023 — Hlavní město i nadále sleduje povodňovou situaci a kvůli dalšímu vývoji dnes odpoledne zasedl Povodňový orgán hl. m. Prahy. Ten rozhodl, že od dnešních 16:00 hodin je pro veřejnost zpřístupněno Dvořákovo a Hořejší nábřeží. Do těchto míst ale nebude umožněn vjezd automobilové dopravy kromě zásobování v určené hodiny (8:00 až 10:00 hodin). Praha zároveň důrazně vyzývá veřejnost k obezřetnosti a doporučuje opatrnost při průchodu otevřenými náplavkami. Všechna ostatní opatření zůstávají v platnosti.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.