Česká republika se začala zabývat problematikou rodinné politiky v r. 2003po vzoru vyspělých evropských států, o rok později byla Ministerstvem prácea sociálních věcí zpracována a vydána v dokumentu „Národní zpráva o rodině“. Myšlenka koncepce rodinné politiky a její zpracování pro hl. m. Prahu v r. 2008inicializovalo programové prohlášení Rady hl. m. Prahy pro volební období let 2006 - 2010.Cílem koncepce bylo podpořit model tradiční rodiny a jejích aktivit, podpořit rozvoj sítě služeb,zaměřených především na všechny členy fungující rodiny. Soustředit pozornost na rodinyve výkonu jejich přirozených funkcí, nikoli přebírat v rodině určené rolea zasahovat do vnitřního života.

Rodinná politika představuje souhrn činností a opatření za účelem podporyrodiny ve výkonu jejích přirozených funkcí. Dobrá rodinná politika státu a regionu je předpokladem zdravého rozvojelidského potenciálu. Jako nejdůležitější je vnímáno uplatňování principu subsidiarity,kdy na prvním místě je právo rodiny samostatně se rozhodovat a řešit problematiku vlastnízodpovědnosti bez zásahu okolí - společnost má v rámci svých aktivit pouze funkcipodpůrnou, ať už na úrovni obce, kraje nebo státu a rodina se sama rozhodne, jestli sedo nabízených aktivit zapojí. Samosprávné potažmo státní instituce do práv rodinyvstupují jen v těch případech, když na jejich řešení rodina již nestačí.Zmapování potřeb pražských rodin v rámci rozvoje rodinné politiky bylo velmi aktuální,když populační vývoj v ČR i v hlavním městě měl stoupající tendenci.Proto na sklonku r. 2008 nechal Magistrát hl. m. Prahy vypracovat odbornouanalýzu s názvem „Podkladová studie o situaci rodin v hlavním městě Praze,o životních podmínkách a potřebách rodin a možnostech jejich uspokojování“, jejímžzhotovitelem byl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Studie ukázala nejdůležitějšísměry vývoje rodinné politiky na území hlavního města, kterými je třeba se do budoucnosti ubírat.Na základě této analýzy vznikla první Koncepce rodinné politiky pro hlavní město Prahu.

Demografické trendy

Hlavní město Praha je největším městem České republiky s 1,25 mil. obyvatel, s 22 správnímiobvody a 57 městskými částmi a je jediným městem v ČR, které je současně i krajem,což přináší určitá specifika. V rámci kraje je největším centrem dojíždění nejen za prací,ale i za službami a kulturou. Praha je atraktivním místem pro mladou generaci, která sem přicházíi ze vzdálených míst České republiky, nebo zůstává v Praze po studiích, hlavně díky možnostiuplatnění v mnoha oborech lidské činnosti a možnosti budování kariérního růstu.To je jedním z důvodů, proč Praha netrpí úbytkem obyvatel jako jiná česká, moravská a slezská městaa přitahuje i pozornost cizinců. I přes tuto dobrou výchozí pozici není vývoj v Prazez pohledu demografického příliš příznivý; stejně jako v mnoha místech ČR jecharakterizován zvyšujícím se podílem občanů starších 65 let (Praha má seniorůnejvíce ze všech krajů ČR – 21%, což o 3% převyšuje celorepublikový průměr).Přes zvýšený „rodičovský boom“ posledních let se však nepředpokládá výrazná změnapoměru ekonomicky aktivního a neaktivního obyvatelstva, děti tvoří v současnédobě asi 13% obyvatel na území hlavního města. Demografické trendy do roku 2030 jsouzpracovány jen do úrovně celorepublikové a předpokládají mírný nárůst průměrného počtudětí na jednu ženu (v roce 2008 = 1,2 dítěte, v roce 2030 se očekává růst o 0,3 dítěte),ovšem očekává se i nárůst počtu seniorů až o 4% z celkového počtu obyvatel.Populační vývoj souvisí především s chováním mladé generace, kdy se projevuje typickýtrend posledních let s jiným přístupem k manželství a rodičovství než dříve - odkládánísňatku, dítě až po vybudování kariéry, snížení počtu dětí v rodině, zvyšování počtudětí narozených mimo manželství a zvyšování počtu svobodných a samostatně žijícíchosob, tzv. singlů. Příčiny této změny souvisí s délkou vzdělávání, možnostístudií v zahraničí, s profesní kariérou, nabýváním zkušeností, ale souvisí i s obavamiz budoucnosti, nebo pochybováním o vlastní schopnosti zabezpečit potřeby budoucí rodiny.Povzbuzující není ani vysoká rozvodovost, která v Praze dosahuje jednoho rozvoduna dvě uzavřená manželství, zvyšující se počet neúplných rodin, což stupňuje nejistotumladé generace v rozhodování pro trvalý vztah a rodinu. Nepochybně se na této skutečnosti podílí také problematika bytové politiky, možnosti nájmubytů z bytového fondu města, výše nájemného v nájemních domech a nedostatektzv. startovacích bytů. Stárnutí populace klade zvýšené nároky na systém zdravotnických a sociálních služeb,i na život rodiny. Nabídka služeb je poměrně vysoká i v širokém spektru, alevzhledem k potřebám seniorů stále nedostačující. Stát i kraj vynakládá nemalé finančníprostředky na tyto služby z rozpočtových položek formou dotací a grantů.Potřebné sociální služby v Praze jsou pokrývány z velké části příspěvkovýmiorganizacemi Magistrátu hl. m. Prahy a úřady městských částí, druhou významnou roli hrajínestátní neziskové organizace. Díky stárnutí populace se zvyšuje poptávka po sociálníchslužbách všech typů, zvláště po službách terénních.

Při bilancování uplynulého období v r. 2010 a při vyhodnocování změn v oblasti potřebpražských rodin v době probíhající hospodářské krize, vychází na světlo skutečnost,že potřeby Pražanů se mění, protože se v mnoha případech mění jejich ekonomická situace,bytové podmínky, schopnost splácet půjčky, ztráta zaměstnání, s čímž jde rukuv ruce i následné narušení vztahů v rodině, její funkce a funkčnosti, v krajním případěi její rozpad. Do hledáčku zájmu se proto v Praze dostávají namísto fungujících zdravýchrodin ty rodiny, které mají nějaký „handicap“. Aktuální jsou témata jako sanace rodiny,ohrožená rodina nebo rodina se seniorem, ale i taková témata jako jsou děti v ústavnípéči (usnadnění vstupu do běžného života dětem a mladým lidem z dětských domovůnebo podpora pěstounské péče).

Cíle rodinné politiky

Cílem rodinné politiky hl. m. Prahy je ve spolupráci s úřady městských částí činit vhodnáopatření tak, aby byla posilována funkce rodiny a její autonomie a současně bylo umožňovánojejich svobodné rozhodování při uskutečňování životních plánů. K tomuto cíli vede cestaposilování pro-rodinného klimatu ve společnosti, jejíž důležitou součástí jezdůrazňování hodnoty stabilní rodiny. Rodina je nejúspěšnějším garantemmezigeneračního předávání hodnot, na kterých svobodná a demokratická společnost spočívá.Tento vysoký cíl je relativně dostupný, protože velká většina mladých lidí si podlesociologických výzkumů podobné hodnoty promítá i do své budoucnosti.