Financování projektů

Vzhledem k rozsahu plánovaných projektů je evidentní, že jejich finanční náročnost bude značná. Přesto věříme, že jde o investici do společné budoucnosti, která se nám mnohonásobně vrátí z hlediska kvalitnějšího městského života pro generace stávající i budoucí. Pro úspěšnou realizaci chceme využít vícezdrojového financování, a to jak z vlastních rozpočtových kapitol Magistrátu hl. m. Prahy, tak možností na úrovni státní finanční podpory i zapojení do mezinárodních projektů. Je nutné upozornit, že významná část navrhovaných projektů, především z oblasti energetiky mají při zapojení vhodných externích zdrojů dobré ekonomické parametry.

Graf: Předjímaný průběh plnění Klimatického plánu z pohledu investičních nákladů a způsobu jejich krytí

Dotační tituly

Klimatický plán je navržen současně tak, aby se podařilo co největší část počátečních nákladů kofinancovat za pomoci národních a evropských programů podpory, které budou dostupné v příštích 10 letech. Jedná se především o následující podpůrné programy:

Cíle Klimatického plánu hl. m. Prahy jsou plně v souladu s proklamovanou politikou současné Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího programu Zelená dohoda pro Evropu. V jejím rámci usiluje stávající administrativa o vytvoření uhlíkově neutrálního kontinentu. S tím souvisí i možnost využívat zbrusu nových finančních nástrojů. Nejperspektivněji působí možnosti, které pražské klimatické snaze nabízí Modernizační fond.

Modernizační fond je finanční nástroj, který je zřizován v deseti členských zemích Evropské unie. Každá z členských zemích by se na něm měla podílet 2 procenty z výnosů z celkového množství emisních i jiných povolenek. Celkový rozpočet Modernizačního fondu tak může při ceně povolenky 30 EUR na jednu tunu emisí dosáhnout výše až 150 miliard korun, které mohou být do roku 2030 využity. V jeho rámci by pak Praha měla participovat na 8 dílčích programech, a to konkrétně v programu Modernizace soustav zásobování tepelnou energií, Nové obnovitelné zdroje v energetice, Zlepšení energetické účinnosti v podnikání, Modernizace dopravy v podnikatelském sektoru, Modernizace veřejné dopravy, Energetická účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře, Komunitní energetika a Modernizace soustav veřejného osvětlení.

Mezi další evropské nástroje, ze kterých Praha plánuje čerpat prostředky na naplňování klimatického závazku, patří Inovační fond Evropské komise, ze kterého lze čerpat až 60 %nákladů na velké projekty, které zahrnují průlomové inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií. Stejně tak se počítá se zapojením do evropského programu ELENA (program Evropské investiční banky), ze kterého lze čerpat až 90% nevratné dotace na přípravné fáze projektů energetických úspor a instalace obnovitelných zdrojů energie. Dalšími potenciálními zdrojovými programy je například CEF – Nástroj pro propojení Evropy – či Fond na podporu obnovy a odolnosti, ve kterém ČR disponuje celkově 182,1 miliardami korun v podobě grantů. Možností je i dodatečná půjčka od Evropské unie až ve výši 400 miliard korun. Praha se nově zapojuje i do projektů financovaných z prestižního evropského programu HORIZON 2020, konkrétně se jedná o projekt SCORE zaměřený na rozvoj energetických komunit, tedy jednoho z prioritních projektů Klimatického plánu.

Další zdroje budou pocházet z programů spravovaných na národní úrovni – jde například o zdroje čerpané z Operačního programu životní prostředí (OPŽP), Integrovaného regionálního operačního programu (IROP 2), Operačního programu Doprava (OPD), nebo programu Nová Zelená úsporám.

Předpokládané příjmy a náklady

Z výše uvedených dotačních titulů bude možné za celé období let 2021 až 2030 na realizaci opatření, které Klimatický plán navrhuje na majetku města a městských společností, získat 40 až 60 mld. Kč.

Celkové náklady Klimatického plánu jsou kalkulovány ve výši cca 230 mld. Kč, z toho finance požadované z rozpočtu HMP a městských společností jsou kalkulovány ve výši cca 55  mld. Kč, tj. cca 5,5 mld. Kč/rok.

Oproti tomu Klimatický plán navrhuje opatření, která mají potenciál na majetku města a městských společností uspořit cca 2,2 mld. Kč/rok po dobu následujících 15-20 let. V součtu tak čisté náklady Klimatického plánu (náklady očištěné o snížení provozních výdajů) požadované z rozpočtu HMP činí 11–22 mld. Kč, tj. 1,1 - 2,2 mld. Kč/rok (nutno poznamenat, že takto specifikované výdaje nejsou pouze novými výdaji, ale zahrnují již opatření, která by se do r. 2030 na každý pád realizovala – např. renovace a modernizace majetku a budov ve správě města, na což hl. m. Praha každoročně vynaloží 7,5 % -15% ročních kapitálových výdajů). 

S ohledem na současnou ekonomickou situaci proto Klimatický plán navrhuje zaměřit se v první fázi (do 31. 12. 2022) důsledně na ta opatření, která mohou být z výše uvedených dotačních titulů podpořena (tzv. prioritní projekty) a která v sobě v maximální možné míře kombinují využití obnovitelných zdrojů, úspor energie a adaptačních opatření, včetně financování třetí stranou.

Graf: Procentuální členění přínosů ve formě úspor CO2

Graf: Průměrné roční náklady na implementaci Klimatického plánu ze strany města, městských organizací a vytipovaných dotačních titulů

Prioritní projekty a způsob jejich financování

1. Zavedení systému energetického managementu
   • vlastní zdroje HMP
   • dotační programy kofinancující instalaci měřidel schopných vzdáleného odečtu
   • budoucí úspory provozních nákladů
   • hromadné zavedení inteligentních elektroměrů
2. Výstavba bioplynové stanice pro energetické využití vytříděného biologicky rozložitelného odpadu pro výrobu biometanu
   • program OPŽP 2021 až 2027
   • bonus za vyrobený biometan
   • bankovní úvěr
3. Využití nízkoteplotního potenciálu odpadního tepla z ÚČOV
   • Modernizační fond a jeho program č. 1 (HEAT)
   • Inovační fond Evropské komise.
   • bankovní úvěr
4. Založení Pražského společenství obnovitelné energie včetně investice do instalace řádově stovek MWp instalovaného výkonu FVE
   • Modernizační fond a jeho program č. 2 (RES+)
   • program OPŽP 2014-2020 a jeho 146. výzva
   • bankovní úvěr
5. Realizace komplexních energetických úspor na budovách veřejného sektoru a veřejné infrastruktury v majetku HMP
   • Modernizační fond a jeho program č. 7 (Energetická účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře)
   • budoucí provozní úspory
   • program OPŽP 2014-2020 a jeho 146. výzva
6. Modernizace veřejného osvětlení a jeho rozšíření o veřejnou městskou dobíjecí infrastrukturu pro dobíjení elektromobilů
   • Modernizační fondu jeho program č. 9 (Modernizace soustav veřejného osvětlení)
7. Nákup bezemisních vozidel náhradou za dieselové autobusy MHD v rozsahu až celkem 900 ks v rozpětí deseti let, včetně odpovídající infrastruktury
   • program IROP 2021-2027
   • Modernizační fond
   • Fond obnovy
8. Nákup nízkoemisních a bezemisních nákladních vozidel Pražských služeb pro svoz odpadů a vytříděných druhotných surovin + plnicí a dobíjecí stanice
   • Modernizační fond
   • Fond obnovy