Metropolitní plán je připravovaný nový územní plán Prahy. K čemu slouží? Je plánem rozvoje města nebo obce a podle zákona ho v Česku musí mít každá obec, tedy i Praha. Jedná se jednoduše o předpis, který určuje, jak se bude město v následujících letech rozvíjet: kde se stavět smí a kde nesmí, kde má vzniknout park, kudy povede nová silnice, kde mají být školy, školky, nemocnice a jak moc se má proměnit podoba každé části města. Musí přitom nastavit vyvážené podmínky mezi veřejným zájmem a soukromými zájmy obyvatel, stavebníků a investorů, a to celé v zájmu udržitelného rozvoje města. Úkolem plánu je sladit všechny tyto mnohdy protichůdné požadavky, a vytvořit tak přehledné a stabilní prostředí, ve kterém platí jasná pravidla.
Územní plán tak nejen stanovuje určité limity, ale zároveň vlastníkům garantuje právo využívat pozemky v souladu se schválenými podmínkami. Závazný je pak pro úředníky na stavebním úřadě, kteří rozhodují o povolení k umístění konkrétní stavby právě na základě posouzení souladu s územním plánem.
Současný plán platí už od roku 1999 a Praha se za tu dobu výrazně proměnila, proto potřebuje plán nový. Bude umět reagovat na otázky bydlení, klimatické změny i potřeby veřejné vybavenosti.
Příprava Metropolitního plánu je složitý proces, který ovlivňuje politická reprezentace (zadavatel), architekti a urbanisté (zpracovatel) i nezávislý státní dohled (pořizovatel). Do celého procesu v zákonem stanovených termínech vstupuje celá řada institucí a svou připomínku ke vznikajícímu plánu může vyjádřit každý občan.
Zadavatelem Metropolitního plánu je samospráva hlavního města Prahy, tedy její politická reprezentace. Zadání Metropolitního plánu schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy v září 2013 a stanovilo v něm hlavní cíle územního plánu. Zastupitelstvo schvaluje i definitivní návrh plánu.
Pořizovatelem Metropolitního plánu je Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy. Aby byla zajištěna jeho nezávislost na měnící se politické vůli, má stejný status jako například stavební úřady – jedná se o tzv. orgán státní správy v přenesené působnosti. Úkolem pořizovatele je zajistit zákonnost celého procesu a posoudit, zda je vypracovaný návrh územního plánu v souladu se schváleným zadáním, nadřazenou dokumentací i zákony. Pořizovatel také řídí proces projednávání návrhu územního plánu a vypořádává veškeré připomínky dotčených orgánů, městských částí i veřejnosti.
Zpracovatelem Metropolitního plánu, tedy tím, kdo samotný plán kreslí a navrhuje, je Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Úkolem zpracovatele je vypracovat návrh plánu tak, aby dodržel všechny požadavky zadání, splnil podmínky a úkoly stanovené v Zásadách územního rozvoje a současně respektoval zákony ČR. Během projednávání IPR zapracovává do návrhu i vzešlé připomínky.
Metropolitní plán je důležitý téměř pro každého, kdo v Praze žije nebo do ní dojíždí. Z Metropolitního plánu se totiž dozví, nakolik a jakým způsobem se může v budoucnu proměnit jeho bezprostřední okolí.
Při koupi nemovitosti je zase možné se podívat, zda v dané lokalitě může vzniknout něco, co by mohlo ovlivnit místní kvalitu života. Jestli v lokalitě může vzniknout třeba nový park nebo se v okolí počítá s prostorem pro novou školu či školku.
Majitelům pozemků Metropolitní plán osvětlí, jak s ním mohou nakládat a kde se bude nebo nebude moci stavět. Plán zároveň investorům stanovuje pravidla, která musí jejich připravovaný záměr respektovat.
Územní plán je součástí celého systému tzv. územně plánovacích dokumentů. Ty stanovují pravidla a regulativy pro rozvoj území v různé podrobnosti a perspektivě od nejobecnější Politiky územního rozvoje, která platí pro celé území České republiky, až po nejpodrobnější studie, které stanoví detaily pro konkrétní lokalitu ve městě. Metropolitní plán je tak nejdůležitějším dokumentem pro budoucí rozvoj Prahy.
Územní plán slouží především pro rozhodování o možnosti realizace různých záměrů, ať už se jedná o stavbu rodinného domu, školky, školy nebo realizaci parku. Pro samosprávu představuje zásadní podklad pro rozhodování, co se má kde z veřejných peněz vybudovat, co je potřeba prioritně podpořit a co může naopak počkat. Týká se to zejména oblasti technické a dopravní obslužnosti, zajištění dostatečné sítě škol, školek a zdravotnických zařízení.
Vlastníkům pozemků Metropolitní plán stanoví, jak mohou se svým pozemkem nakládat a kde budou nebo nebudou moci stavět. Investorům zase stanovuje pravidla, která má připravovaný záměr respektovat.
Nové parky, řešení krize bydlení, hezčí ulice i náměstí. Nová výstava "To je Plán!" v Centru architektury a městského plánování (CAMP) představuje od 26. dubna do 30. června nově chystaný území...
Nové parky, řešení krize bydlení, hezčí ulice i náměstí. Nová výstava "To je Plán!" v Centru architektury a městského plánování (CAMP) představí od 26. dubna nově chystaný území plán Prahy -...
Praha spolu s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) dnes představila novou podobu Metropolitního plánu v Centru architektury a městského plánování (CAMP). Výstava potrvá až do 30....
Obdobně jako v roce 2018, kdy byl Metropolitní plán poprvé představen veřejnosti, zahájil Institut plánování a rozvoje (IPR) spolu s hlavním městem informační tour po městských částech. Celkově se...
Výstava To je Plán! v Centru architektury a městského plánování (CAMP) představuje upravený návrh Metropolitního plánu. Cílem celé výstavy a doprovodných aktivit je Plán vysvětlit co nejširší...
Upravený návrh Metropolitního plánu je zveřejněn. Detailně se s ním seznámit můžete kromě výstavy a doprovodného programu na samotném veřejném projednání, během nějž proběhne prezentace nového...
K podobě nového Plánu bylo možné se v průběhu jeho pořizování vyjádřit dvakrát. Poprvé to bylo při Společném jednání o návrhu, které se uskutečnilo 27. června 2018. Podruhé v rámci Veřejného...
1 minuta čtení