Metropolitní plán a inovativní výroba: Praha hledá prostor pro chytrou a udržitelnou ekonomiku

Nová výroba pro 21. století

„Současný průmysl už nevytváří bariéru mezi městem a výrobou. Může být součástí městské struktury – čistý, kompaktní a kontextuální,“ uvedl na debatě Jaromír Hainc, ředitel Sekce rozvoje města IPR Praha. Metropolitní plán reaguje na proměnu ekonomiky i společnosti. Po osmdesáti letech, kdy se výrobní areály systematicky vytlačovaly z měst, hledá Praha způsob, jak je znovu integrovat do svého organismu, tentokrát v podobě odpovídající 21. století. Dnešní průmysl se opírá o know-how a lidský mozek jako hlavní kapitál. Právě proto je pro město důležité vytvářet prostředí, kde mohou vedle sebe působit technologické firmy, start-upy i výzkumné instituce. „Výroba 4.0 není hrozbou pro město, ale jeho přirozenou součástí. Aby mohla fungovat, musí mít v Praze své místo,“ upozorňuje Michal Leňo, vedoucí Kanceláře metropolitního plánování IPR.

Flexibilní město podle funkcí

Metropolitní plán rozděluje území Prahy do lokalit podle jejich převažujícího charakteru a funkce od obytných a smíšených po produkční či rekreační. Takový přístup umožňuje plánovat rozvoj města citlivěji a realističtěji než dříve a lépe reagovat na měnící se potřeby. Ochrana bydlení zůstává prioritou, zároveň však plán dává produkční činnosti jasně definovaný prostor.
„Plán je flexibilní, pokud bude potřeba, může navyšovat kapacitu produkčních ploch, aniž by se musely zastavovat nové zelené plochy za městem. Umožňuje, aby výroba rostla do výšky nebo se rozvíjela v rámci přeměn stávajících areálů,“ vysvětluje Michal Leňo.

Od skladů k technologiím

Proměna výroby úzce souvisí se změnami životního stylu i logistiky. Online nakupování zvyšuje tlak na skladovací prostory, překladiště i městskou distribuci. „Na jednu domácnost pracujeme s potřebou přibližně 6 m² skladového prostoru,“ uvádí Jaromír Hainc. Město proto potřebuje novou generaci skladů a logistických řešení, která budou součástí městské struktury, nikoliv jejím přívěskem. Z pohledu metropolitního plánování tak vzniká zcela nová vrstva městské ekonomiky, a to produkční a technologická infrastruktura. Ta má zajistit, že Praha zůstane městem, které nejen spotřebovává, ale také vytváří hodnoty.

Devět lokalit pro inovace

Institut plánování a rozvoje identifikoval devět lokalit v Praze s potenciálem pro vznik nebo rozvoj vědeckotechnických parků. Tyto zóny propojují akademickou sféru, soukromé firmy a veřejný sektor, čímž vzniká prostor pro inovace a technologický rozvoj. „Naším cílem je, aby tyto oblasti nebyly uzavřenými areály, ale součástí města,“ říká Josefína Šedivá, vedoucí Kanceláře strategií a politik udržitelnosti IPR. Mezi takové lokality patří například Letňany, kde působí VZLU Aerospace – vědeckotechnický park pro letecký a kosmický výzkum, nebo Běchovice, kde se rozvíjí KKIG Park kombinující technologické a logistické zázemí. Dalším příkladem může být Technologický park Horní Lada na Praze 14 nebo transformace brownfieldu Bubny-Zátory v Holešovicích, kde metropolitní plán umožňuje vznik smíšené městské čtvrti s pracovními příležitostmi i výzkumnou funkcí.

Praha jako město, které tvoří

Cíle metropolitního plánu se potkávají s vizí udržitelného rozvoje, Green Dealem i konceptem města krátkých vzdáleností. Udržet výrobu uvnitř města znamená méně dojíždění, více pracovních příležitostí v dosahu bydlení a vyšší kvalitu života. Praha tím navazuje na tradici města, které nejen bydlí, ale i tvoří. Města, které má zázemí pro znalostní ekonomiku, výzkum i moderní výrobu. „Produkce se v organismu města musí zachovat a metropolitní plán na to vytváří prostor,“ uzavírá Jaromír Hainc.